Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 62/2011 - 57

- 57

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: Dr. Ing. S. M., zastoupeného Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou se sídlem Muchova 9/223, Praha 6, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2011, čj. - 22, o návrhu žalobce na vyloučení soudců Nejvyššího správního soudu JUDr. Bohuslava Hnízdila, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudci JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková a JUDr. Kateřina Šimáčková n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 28. 2. 2011, čj. - 22, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 6. 2010, čj. X, o postoupení věci Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Žalobce (stěžovatel) napadl usnesení městského soudu kasační stížností.

Ta byla v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího správního soudu přidělena k projednání a rozhodnutí šestému senátu ve složení JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková a JUDr. Kateřina Šimáčková. Stěžovatel byl poučen o složení senátu a o možnosti namítnout podjatost jmenovaných soudců.

Zástupkyně stěžovatele poté uvedla, že jí nejsou známy skutečnosti, které by zakládaly podjatost některého z členů šestého senátu. Zároveň ovšem odkázala na vyjádření samotného stěžovatele. Podle toho „poklud jsou s tímto rozhdonutím pověření soudci, kteri v pripade me "první zaloby - " – rozhodli proti setravani Kauzy v Praze, navzdory mym argumentum o nemoznosti dojizdet ze Sumavy do C.B.tak bych je povazoval za podjate“.

Všichni tři soudci se k námitce vyjádřili shodně. Stěžovatel podle nich odkazuje na řízení vedené dříve u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. , v jehož rámci tento soud potvrdil postup městského soudu, který s ohledem na trvalé bydliště žalobce postoupil jeho věc k vyřízení Krajskému soudu v Českých Budějovicích a nevyhověl jeho požadavku na ponechání věci u městského soudu. Dále soudci prohlásili, že nemají k účastníku řízení ani k věci žádný vztah, jenž by zavdával příčinu k pochybnostem o jejich nepodjatosti.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce v projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

V projednávané věci není dán žádný z důvodů, pro které by soudci šestého senátu měli být vyloučeni z jejího projednávání a rozhodování.

Tvrzeným důvodem vyloučení soudců je totiž jejich postup v jiné dříve projednávané věci stěžovatele. Ten ovšem podle již zmíněného ustanovení nemůže být důvodem vyloučení soudce.

O případné podjatosti uvedených soudců nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spisu.

Nejvyšší správní soud neshledal zákonné důvody pro vyloučení soudců šestého senátu, proto rozhodl, že nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování předmětné věci.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 27. září 2011

JUDr. Jan Passer

předseda senátu