Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 Ad 39/2010 - 41

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou

v právní věci žalobkyně J. D., bytem X, proti žalované České správě sociálního

zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí

žalované ze dne 30.8.2010 číslo X, o nároku na invalidní důchod,

t a k t o :

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se domáhala žalobou ze dne 25.10.2010 zrušení shora

označeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ)

a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. Uvedla, že rozhodnutím ČSSZ ze dne

25.3.2010 byla zamítnuta její žádost o invalidní důchod s odkazem na posudek

OSSZ Karviná ze dne 18.3.2010, dle kterého z důvodu dlouhodobě nepříznivého

zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 20 %. Namítala, že

ČSSZ učinila závěr, aniž by podrobněji a objektivně prozkoumala její zdravotní

stav. V žalobě uvedla, jakými chorobami trpí, zdůraznila, že její zdravotní stav se

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]zhoršuje. Nemůže dlouho stát, trpí velkými bolestmi a ztuhlostí bederní a hrudní

páteře, bolest vystřeluje do pravé horní končetiny. Bolesti pravé ruky má i ve

spánku, často mívá závratě, trpí dušností. Musí nosit trupovou ortézu, je viditelné

pokračování - 2 - 19Ad 39/2010

zakřivení páteře – výrazná deformita, jde o těžké zdravotní postižení, které

podstatně omezuje pohybové schopnosti. Uvedla dále, že je snaživá, nechce nic

nedělat, ale omezení má a není vzhledem ke svému zdravotními stavu schopna

soustavné výdělečné činnosti 8 hodin a více jako zdravý člověk.

Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě ze dne 10.12.2010 uvedla, že

žalobkyně uplatnila 23.2.2010 žádost o invalidní důchod s datem přiznání od vzniku

nároku. Ve věci byl 18.3.2010 vypracován Okresní správou sociálního zabezpečení

(dále jen OSSZ) v Karviné posudek o invaliditě, podle něhož žalobkyně není

invalidní dle § 39 odst. 1 zák.č. 155/95 Sb., neboť z důvodu dlouhodobě

nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 20 %.

Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti uplatnila žalobkyně námitky, které byly

zamítnuty rozhodnutím ze dne 30.8.2010, v jehož odůvodnění byl žalobkyni

podrobně vysvětlen důvod neuznání invalidity. Při vydání tohoto rozhodnutí

žalovaná vycházela z posudku o invaliditě, který byl vypracován v rámci

námitkového řízení dne 20.8.2010. Podle tohoto posudku žalobkyně není invalidní

podle § 39 odst. 1 zák.č. 155/95 Sb. z důvodu dlouhodobě nepříznivého

zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 20 %. Posuzování zdravotního

stavu pro účely zákona o důchodovém pojištění je specifické v tom, že rozsah

a způsob tohoto posouzení je vymezen příslušnou právní úpravou, od níž se nelze

odchýlit. Procentní míry poklesu pracovní schopnosti podle druhu zdravotního

postižení jsou uvedeny v příl. k vyhl.č. 359/2009. Protože z obsahu žaloby vyplývá,

že žalobkyně nesouhlasí s medicínským posouzením zdravotního stavu, když má

za to, že její zdravotní stav nebyl objektivně zjištěn, navrhovala žalovaná vyžádání

posudku PK MPSV ČR.

Krajský soud provedeným řízením vzal za prokázáno, že:

- žalovaná rozhodnutím ze dne 30.8.2010 č.j. X rozhodla o námitkách proti

rozhodnutí ČSSZ ze dne 25.3.2010 ve věci žalobkyně tak, že námitky zamítla a

rozhodnutí ČSSZ ze dne 25.3.2010 č.j. potvrdila mimo jiné s odůvodněním, že

žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu, včetně rozsahu

podaných námitek. Vzhledem ke skutečnosti, že účastník řízení namítal posouzení

svého zdravotního stavu, posoudila jeho invaliditu ve smyslu § 5 písm. j) a § 8 odst.

9 zák.č. 582/91 Sb. Dle vypracovaného posudku o invaliditě ze dne 20.8.2010 není

posuzovaná invalidní dle § 39 odst. 1 zák.č. 155/95 Sb. Míra poklesu pracovní

schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla posudkem o

[OBRÁZEK][OBRÁZEK] invaliditě určena ve výši 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého

zdravotního stavu účastnice řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles

pracovní schopnosti je stav po juvenilní idiopatické skolióze s výraznou deformitou,

tedy zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, odd. E, pol. 2, písm. a) příl. k vyhl.

MPSV č. , pro kterou se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti

10 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 cit.

vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, celkově činí 20 %. V odůvodnění rozhodnutí

žalovaná dále uvedla, že v rámci přezkumu napadeného rozhodnutí se pečlivě

zabývala všemi námitkami účastníka řízení, přičemž zdravotní stav posoudila

komplexně, nad jejich rozsah. Posudkový závěr lékaře OSSZ vycházel pokračování - 3 - 19Ad 39/2010

z objektivního zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nejsou

pochybnosti. Mezi doloženými lék. nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly

skutečností významných pro posudkový závěr. Posudkový závěr lékaře OSSZ

vycházel ze správného použití posudkových kritérií. Posudkový závěr OSSZ

Karviná byl potvrzen i posudkem o invaliditě ČSSZ ze dne 20.8.2010.

- ČSSZ rozhodnutím ze dne 25.3.2010 rozhodla ve věci žádosti žalobkyně

o invalidní důchod tak, že žádost pro nesplnění podmínek ust. § 38 zák.č. 155/95

Sb. zamítla s odůvodněním, že podle posudku OSSZ Karviná ze dne 18.3.2010 již

žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního

stavu její pracovní schopnost poklesla pouze o 20%.

- lékař OSSZ v Karviné dne 18.3.2010 na základě výsledků lékařského vyšetření

(zdravotní dokumentace) uvedl ve výsledku posouzení zdravotního stavu a míry

poklesu pracovní schopnosti, že u posuzované se jedná o dlouhodobě nepříznivý

zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zák.č. 155/95 Sb. Posuzovaná do 31.12.2009

nebyla plně invalidní dle § 39 odst. 1 zák.č. 155/95 Sb., nebyla ani částečně

invalidní dle § 44 odst. 1 a 2 zák.č. 155/95 Sb. Pokles schopnosti soustavné

výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu

nedosahoval hodnoty ani 33 % a nejedná se o zdravotní postižení odpovídající

příloze č. 3 a 4 vyhlášky 284/95 Sb. Od 1.1.2010 není invalidní dle § 39 odst. 1

zák.č. 155/95 Sb. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla

pracovní schopnost o 20 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého

zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je

zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, odd. E, pol. 2, písm. a/ přílohy k vyhl.

, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 %.

Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky

zvyšuje tato hodnota o 10 % a celkově činí 20 %.

- ČSSZ-oddělení námitkové a odvolací agendy LPS při vypracování posudku

o invaliditě dne 20.8.2010 vycházela ze zdravotnické dokumentace ošetřujícího

lékaře MUDr. I. D. a odborných lékařských nálezů. Po prostudování podkladové

[OBRÁZEK][OBRÁZEK] dokumentace dospěl lékař ONA LPS ČSSZ k závěru, že se jedná o dlouhodobě

nepříznivý zdravotní stav, ve smyslu ust. § 26 zák.č. 155/95 Sb. Posuzovaná není

invalidní dle § 39 odst. 1 zák.č. 155/95 Sb. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého

zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 20 %. Rozhodující

příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je idiopatická skolióza hrudně

bederní krajiny s výraznou deformitou, neprogredující klinicky ani rentgenologicky.

Třebaže se hrudní páteř nerozvíjí, celkové omezení dynamiky páteře se jeví

lehkého stupně. Nevyskytují se příznaky kořenového dráždění. Smíšená ventilační

porucha (možná na podkladě deformity hrudníku) je lehčího stupně. Kardiologický

nález nepodmiňuje funkční omezení. Rozhodující příčinou je postižení uvedené

v kap. XIII, odd. E, pol. 2a, přílohy k vyhl.č. , pro které se stanovuje

míra poklesu pracovní schopnosti 10 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního

stavu podle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky byla zvýšena tato hodnota o 10 % a činí

celkově 20 %. Lékař ozřejmil, že posuzoval podle pol. 2a, neboť pro položku 2.b

obtíže posuzované nejsou charakteristické a uvedl, že

pokračování -

posuzovaná není schopna práce se zvedáním a přenášením těžších břemen, v trvale vynucených polohách a nutno se vyvarovat skoků a doskoků.

- Posudková komise MPSV ČR (dále jen PK MPSV ČR) s pracovištěm v Ostravě

posoudila zdravotní stav žalobkyně a její pokles pracovní schopnosti dne

18.3.2011. Uvedla, že u posuzované se jedná o: juvenilní idopatickou skoliózu

páteře, spirometricky až střední restrikce, lehká periferní obstrukce, - mitrální

a trikuspidální insuficienci I. dle echo, hemodynamicky nevýznamnou. Za

rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu označila

idiopatickou juvenilní skoliózu hrudní a bederní páteře (dle MR krční páteře

a hrudní páteře po Th6, bez jakéhokoliv postižení míchy a míšních kořenů, dle

spirometrie se stabilizovanou ventilační poruchou, ve smyslu až střední restrikce při

základním hodnocení. Stav odpovídal kap. XIII, odd. E, pol. 2, písm. a) přílohy

, tj. 10 % s tím, že pro restrikční poruchu ventilace, která

je v důsledku hlavní skoliózy hrudní páteře tato hodnota byla zvýšena o 10 %,

takže pokles míry pracovní schopnosti činil 20 %.

Posudková komise ve výroku uvedla, že k datu vydání napadeného

rozhodnutí posuzovaná nebyla invalidní dle § 39 odst. 1 zák.č. 155/95 Sb. ve znění

, nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě

nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.

Vzhledem k námitkám žalobkyně, jak je uvedla v podání ze dne 30.3.2011

a do protokolu o jednání u Krajského soudu v Ostravě dne 26.4.2011 soud

přistoupil k provedení důkazu srovnávacím posudkem.

- dle PK MPSV ČR v Brně, která vypracovala srovnávací posudek dne 28.6.2011,

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]se u žalobkyně ke dni 30.8.2010 nejednalo o invaliditu dle § 39 odst. 1, zák.č.

155/95 Sb., ve znění Nešlo o pokles pracovní schopnosti

z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Posudková

komise hodnotila zdravotní stav žalobkyně na podkladě spisové dokumentace

a lékařských nálezů v ní obsažených a na podkladě zdravotnické dokumentace.

Posudková komise zjistila studiem zdravotní dokumentace tento diagnostický

souhrn:

- stav po juvenilní idopatické skolióze páteře, páteřní bolestivý syndrom víceetážový,

- chlopenní vada – mitrální a trikuspidální insuficience I., bikuspidální aortální chlopeň hemodynamicky nevýznamná,

- krátkozrakost korigovaná.

Posudková komise v posudku citovala části jednotlivých lék. nálezů,

zejména pak nález praktického lékaře, nálezy MUDr. B., MUDr. K., MUDr. K.,

MUDr. S., MR vyšetření – MUDr. M., MUDr. Ch., hospitalizační zprávu ortopedické

kliniky FN Brno, MUDr. Ch. z 7. a 14.1.2011, dále pak interní nálezy, plicní nálezy,

nález funkční diagnostiky, neurologické nálezy, oční vyšetření, rehabilitační nálezy

i psychologické vyšetření.

pokračování - 5 - 19Ad 39/2010

Posudková komise na základě prostudované zdravotní dokumentace

a stavu zjištěného při jednání PK došla k závěru, že k datu vydání napadeného

rozhodnutí šlo u posuzované o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož

rozhodující příčinou byl páteřní bolestivý syndrom při idiopatické juvenilní skolióze

a míru poklesu pracovní schopnosti hodnotila dle vyhlášky , kap. XIII,

odd. E, pol. 2, písm. a/ 10 %. Zároveň uvedla, že vzhledem k objektivizované

poruše plícní ventilace zvyšuje hodnocení podle § 3 odst. 1 vyhlášky o celých 10 %,

takže celkově činí míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Jde o poruchu dynamiky

a statiky páteře s občasnými dráždivými projevy, kdy je ztížení dlouhodobé chůze,

stání, sezení, ohýbání a některé denní aktivity jsou vykonávány s obtížemi. Nejde

o stav uvedený pod písm. b/ nebo c/ stejné položky, protože funkční porucha

nesplňuje medicínská kritéria zde uvedená. Nebyla zjištěna nepříznivá neurologická

symptomatologie a nejde ani o ztuhnutí rozsáhlých oddílů páteře, extremní

skoliozu. Hlavním projevem funkční poruchy je bolest páteře, která jistě se

skoliozou souvisí. Udávané polymorfní potíže z oblasti hlavy, horních a dolních

končetin, nemají souvislost s páteřní skoliozou a v rozhodném období nebyla

objektivizována ani jiná závažná organicky podmíněná příčina těchto potíží.

Psychologické vyšetření potvrdila v březnu 2011 depresivní prožívání

a somatopsychické změny. S uvedeným zdravotním stavem nebyla posuzovaná

schopna vykonávat těžší fyzické práce spojené s jednostranným přetěžováním

páteře a práce spojené s nutností zvedání a přenášení břemen. Byla schopna

vykonávat práci spíše sedavého charakteru s využitím získané kvalifikace a praxe.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK] K námitkám žalobkyně pak posudková komise uvedla, že nález

doc. MUDr. Ch. není v přímém rozporu s prvoinstančním hodnocením

a hodnocením námitkového oddělení. Nevhodně je jen slovně formulován rozsah

postižení v posudku oddělení námitkové agendy. Prvoinstanční lékařka hodnotila

deformitu hrudní páteře jako těžkou, přičemž podle rentgenologických nálezů

a vyšetření při jednání jde o pravostrannou středně těžkou skoliozu hrudní páteře.

V plicních nálezech MUDr. F. je dokumentována středně těžká restrikční a lehká

obstrukční ventilační porucha. Přesnější bodypletismografické vyšetření potvrdilo

jen lehkou obstrukci a hyperinflaci. Restrikce není podle naměřených hodnot

středně těžkého stupně, ale jen lehkého stupně. Vrozená srdeční vada nemá

závažnější dopad na celkovou výkonnost organismu než páteřní postižení.

Používání korzetu podle doporučení MUDr. K. je pouze intermitentní – tzn. na

zátěžové situace, protože trvalé nošení by vedlo k ochabnutí svalstva kolem páteře

a tím ke zvýraznění obtíží.

Pokud se jedná o doporučení odborníka k invaliditě, pak PK uvedla, že je

jistě vedeno dobrou snahou pomoci posuzované v tíživé situaci, když klinická

medicína nenachází zásadní řešení k odstranění příčiny obtíží. Při hodnocení

poklesu pracovní schopnosti však nelze uvedené konstatování nijak zohlednit.

Bolest a její léčení nelze samostatně posudkově hodnotit, protože jde o subjektivní

prožitek nezávislý na stavu postižení orgánů nebo systému. V jednotlivých

položkách ve vyhlášce jsou již bolesti a i další nepříznivé vedlejší účinky

zdravotních postižení v procesním hodnocení zavzaty. Pokud se jedná o srdeční

vadu, ta je hemodynamicky nevýznamná. Funkce všech srdečních oddílů jsou

pokračování - 6 - 19Ad 39/2010

v mezích normy. Vzhledem k neadekvátní dušnosti probíhá ještě interní

došetřování k vyloučení ischemické etiologie dušnosti, která je ale vzhledem k již

provedeným funkčním vyšetřením, věku, pohlaví i hábitu posuzované málo

pravděpodobná. Postižení páteře je sice trvalé a operačně neodstranitelné a je jistě

třeba aktivně předcházet zhoršení svalových poměrů pravidelným cvičením a

intermitentní rehabilitací. Při posouzení pracovních schopností je nutné zjistit

funkční dopad postižení na celkovou výkonnost organismu a vztáhnout ji ke stupni

kvalifikace a předchozím vykonávaným výdělečným činnostem. Administrativní

práce s možností krátkého přerušení činnosti, s minutovým protáhnutím nebo

procvičením páteře, jsou fyzicky jistě méně náročné než k námitce uváděné domácí

práce prováděné ve stoje.

Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí ČSSZ

ze dne 30.8.2010 číslo X, rozhodnutí ČSSZ ze dne 25.3.2010 číslo X, posudek PK

MPSV ČR v Ostravě ze dne 18.3.2011, posudek PK MPSV ČR v Brně ze dne

28.6.2011 a obsah posudkového a dávkového spisu.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK] Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku

podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na

odborném lékařském posudku.

V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav

a pracovní schopnost občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými

posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb.). Uvedená komise je přitom

oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní

schopnosti pojištěnce, ale také i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě

(částečné invaliditě, jejím vzniku, dalším trvání či zániku, třebaže v oblasti

rozhodování o těchto nárocích jsou pojmy invalidity i částečné invalidity především

pojmy právními. Proto v tomto řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí

MPSV ČR v Ostravě dne 18.3.2011 a srovnávací posudek PK MPSV ČR Brno dne

28.6.2011. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Krajský soud nezpochybnil

závěry odborných posudků pro jejich přesvědčivost a úplnost, a proto také

neprováděl další dokazování a závěry těchto posudků pro své rozhodnutí plně

převzal. Zdravotní stav žalobkyně byl hodnocen posudkovými lékaři a lékaři z oboru

ortopedie na základě zdravotní dokumentace žalobkyně. Posudkové komise se

vypořádaly se všemi lékařskými nálezy.

Podle ustanovení z.č. pojištěnec je invalidní, jestliže

z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní

schopnosti nejméně o 35 %.

Podle odst.2 téhož ustanovení jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého

stupně,

pokračování - 7 - 19Ad 39/2010

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Pracovní schopností se rozumí podle odst.třetího schopnost pojištěnce

vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním

schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem

a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí

pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných,

smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce

před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Podle odst.4 cit. ustanovení při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření;

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]přitom se bere v úvahu,

a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,

c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován,

d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než

dosud vykonával,

e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu

pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,

f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Od 1. 1. 2010 došlo ke změnám právní úpravy posuzování zdravotního stavu

v sociální oblasti .Konkrétně šlo zejména o změny v právní úpravě posudkových

kritérií, podle nichž je hodnocen zdravotní stav a některé jeho důsledky (invalidita) v

systému důchodového pojištění a o některé další související změny.

Na základě právní úpravy, kterou přinesl s účinností od 1. 1. 2010 jednak

, kterým se mění , o důchodovém

pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/ /1991 Sb., o organizaci

a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další

zákony, jednak , kterou se stanoví procentní míry poklesu

pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování

pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), došlo ke

změnám posudkových kritérií v důchodovém pojištění, zejména pokud jde

o posuzování invalidity.

K zásadní změně došlo opuštěním dosavadního dělení na plnou invaliditu a

částečnou invaliditu, a jeho nahrazení invaliditou ve třech stupních. Do právního

řádu ji přinesl v článku I bodu 42. Tímto ustanovením byl

s účinností od 1. 1. 2010 novelizován , o důchodovém

pojištění, ve znění pozdějších předpisů. S uvedenou změnou v posuzování

souvisela i změna dávková -instituty plného invalidního důchodu a částečného

invalidního důchodu byly nahrazeny invalidním důchodem, jehož výše je odlišná

podle stupně uznané invalidity.

pokračování - 8 - 19Ad 39/2010

Stupně invalidity byly nově stanoveny tak, jak uvedeno výše v ustanovení

z.č.

Pracovní schopností se podle ZDP rozumí schopnost pojištěnce vykonávat

výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním

schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem

a předchozím výdělečným činnostem.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK] Poklesem pracovní schopnosti se pak rozumí pokles schopnosti vykonávat

výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních

schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě

nepříznivého zdravotního stavu. Lze říci, že při posuzování invalidity se hodnotí

nejen samotný pokles pracovní schopnosti, ale nově i zachované schopnosti,

včetně schopnosti pojištěnce se pracovně uplatnit.

V souvislosti se změnami právní úpravy posudkových kritérií došlo s účinností

od 1. 1. 2010 k některým významným změnám rovněž v procesní úpravě. Bylo

zavedeno námitkové řízení.

Na základě provedeného dokazování soud vzal za prokázáno, že rozhodující

příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně k datu 30.8.2010

s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení

uvedené v kap. XIII, odd. E, pol. 2a) příl. k vyhl. , tj. páteřní bolestivý

syndrom při idiopatické juvenilní skolioze, které způsobuje 10 % míru poklesu

pracovní schopnosti a po navýšení podle § 3 odst. 1 vyhlášky o 10 %, celkem 20 %

pokles pracovní schopnosti.

Dle názoru krajského soudu posudkové komise řádně objasnily, že se

u žalobkyně ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí, tj. ke dni 30.8.2010

nejednalo o invaliditu třetího stupně. Shodně popsaly rozhodující příčinou poklesu

schopnosti pracovní činnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

Posudky PK MPSV v Ostravě a v Brně, které byly použity jako důkazy v soudním

řízení, splňovaly podmínky úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti. Z posudků

nevyplývá, že by posudkové komise cokoli z lékařské dokumentace, kterou měly

k dispozici, při hodnocení nevzaly na vědomí nebo opomenuly.

Jestliže dle posudků OSSZ Karviná ze dne 18.3.2010, ČSSZ-oddělení

námitkové a odvolací agendy LPS ze dne 20.8.2010, PK MPSV ČR v Ostravě ze

dne 18.3.2011 a PK MPSV ČR v Brně ze dne 28.6.2011 došlo u žalobkyně

z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu ke dni 30.8.2010 k poklesu

její pracovní schopnosti o 10% a po navýšení dle § 3 odst.1 vyhl.č. 359/2009

o dalších 10 procentních bodů, celkem o 20%, tedy méně než 35%, nejsou

splněny podmínky invalidity podle z. č. , o důchodovém

pojištění, a invalidní důchod proto nenáleží.

Domáhala-li se žalobkyně provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru

zdravotnictví-specializace ortopedie, pak soud tento důkazní návrh žalobkyně

pokračování - 9 - 19Ad 39/2010

neshledal důvodným, neboť o správnosti či úplnosti posudků PK MPSV nebyly pochybnosti. Jak výše uvedeno všichni lékaři posuzující zdrav. stav žalobkyně

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]a její pokles pracovní schopnosti shodně uvedli jak rozhodující zdrav. postižení, tak

míru poklesu prac. schopnosti. Nesouhlas žalobkyně se závěry posudků PK MPSV

přitom sám o sobě není důvodem pro zadání vypracování znaleckého posudku,

neboť při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se vychází ze

zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a nikoliv ze

subjektivních pocitů žalobkyně. Objektivně zjištěný zdravotní stav i výsledky

funkčních vyšetření žalobkyně jsou uvedeny v lékařské dokumentaci žalobkyně.

Podle , dále jen soud rozhodne,

které z navržených důkazů provede. Znalecký posudek je na místě (§ 127

) jsou-li stávající důkazy nedostatečné ke zjištění

skutečného stavu věci a závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k němž je

třeba odborných znalostí. V daném případě by takový důkaz byl nezbytný, pokud

by o správnosti posudků posudkových komisí byla pochybnost co do jeho úplnosti

či správnosti a pokud by současně znalecký posudek mohl tyto pochybnost

odstranit. O takový případ se však nejednalo.

Pro úplnost soud uvádí, že k posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu

žalobkyně pod korespondující ustanovení vyhlášky není krajský soud oprávněn, ale

pouze orgány posudkové služby MPSV. Je tomu tak proto, že taková úvaha je

součástí odborného posudkového hodnocení zdravotního stavu žalobkyně, o němž

si soud nemůže učinit vlastní úsudek, neboť k tomu nedisponuje potřebnými

medicínskými znalostmi. Může však posoudit, zda se posudková komise

vypořádala se všemi okolnostmi pro správné zařazení zdravotního postižení

žalobkyně pod příslušnou položku , kterou se stanoví

procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě

a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro zákon o důchodovém pojištění, či

nikoliv a následně též zda v logické návaznosti na to odpovídajícím způsobem

odůvodnila svůj závěr o poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. Subjektivní

přesvědčení žalobkyně o tom, že splňovala ke dni vydání přezkoumávaného

rozhodnutí podmínky invalidity, musí být ještě podpořeno objektivními zjištěními.

Podle při přezkoumávání rozhodnutí

vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování

správního orgánu.

Po provedeném řízení a hodnocení důkazů ( ) soud žalobu zamítl,

neboť není důvodná (§ 78 odst. 7 s.ř.s).

Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobkyně

nebyla v řízení úspěšná, a úspěšná žalovaná ČSSZ nemá právo na náhradu

nákladů řízení ze zákona ( ) .

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu

správnímu soudu v Brně, ve lhůtě do dvou týdnů po doručení

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování - 10 - 19Ad 39/2010

rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím

vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné

zastoupení stěžovatele advokátem; pokud stěžovatel sám, nebo ten,

kdo jej zastupuje, nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 16.8.2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Bohuslava Drahošová, v.r.

samosoudkyně