Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 116/2011 - 36

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobkyně: P. S., zastoupená JUDr. Miroslavem Pindešem, Ph.D., advokátem se sídlem Zámecká 550, Bučovice, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 9. 2010, č.j. , v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 4. 2011, č. j. – 19,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 4. 2011, č. j. – 19, (dále jen „napadené usnesení“), kterým Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) podle odmítl její žalobu, která byla podle jeho názoru nepřípustná ve smyslu , protože stěžovatelka nevyčerpala řádné opravné prostředky v řízení o odnětí příspěvku na živobytí podle ustanovení , o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.

V kasační stížnosti, podané prostřednictvím advokáta, stěžovatelka pouze uvedla, že „napadenému usnesení vytýká především nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí podání a porušení práva na spravedlivý proces, zejména v tom ohledu, že se nemohla účinně hájit před soudem, neboť rozhodl ve věci bez nařízeného jednání, aniž by ji vyzval a poučil o následcích, jak předpokládá “ Dodala, že kasační stížnost doplní ve smyslu dodatečně.

Protože tak stěžovatelka neučinila, vyzval ji krajský soud podle usnesením ze dne 26. 4. 2011, č. j. - 25, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost tak, aby z ní bylo zřejmé, z jakých konkrétních důvodů brojí proti napadenému usnesení, přičemž v odůvodnění připomněl, že kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v – e) Zároveň ji poučil, že pokud kasační stížnost ve stanovené lhůtě neupřesní, nebude možné v kasačním řízení pokračovat a Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle odmítne. Toto usnesení bylo doručeno zástupci stěžovatelky dne 2. 5. 2011.

Stěžovatelka ve stanovené lhůtě ani později na výzvu nereagovala a kasační stížnost nedoplnila. Krajský soud proto následně předložil kasační stížnost Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí.

Podle ustanovení musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení platí obdobně. Podle ustanovení předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. Z výše uvedeného je přitom zřejmé, že se stěžovatelce poučení v tomto směru dostalo.

Nejvyšší správní soud shledal, že stěžovatelkou podaná kasační stížnost nebyla do současné doby nijak doplněna a je tak třeba předně posoudit, zda má náležitosti požadované ustanovením , neboť v opačném případě by ji nebylo možné projednat, a protože nebyla k výzvě soudu doplněna, musela by být odmítnuta podle , případně podle ve spojení s (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. – 40). Skutečnosti, že kasační stížnost není zcela řádně a náležitě konkrétně odůvodněna, si je ostatně vědoma sama stěžovatelka, když v kasační stížnosti uvedla, že ji z důvodu časové tísně podává v této podobě z procesní opatrnosti a že ji doplní ve smyslu dodatečně. Přestože stěžovatelka nijak nereagovala na výzvu krajského soudu, ač byla poučena o následcích neodstranění jejích nedostatků, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost obsahuje jednu přezkoumatelnou námitku vedoucí k posouzení otázky, zda krajský soud mohl rozhodnout o věci samé bez jednání.

Podle soud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen. Nejvyšší správní soud ze soudního spisu zjistil, že krajský soud zaslal zástupci stěžovatelky výzvu nazvanou „poučení podle a “ založenou na č.l. 13 soudního spisu, v níž ji vyzval, aby se vyjádřila, zda souhlasí, aby soud rozhodl o žalobě bez nařízení jednání. Zároveň ji ve výzvě poučil, že pokud do 2 týdnů nevyjádří s takovým projednáním věci svůj nesouhlas, má se zato, že souhlas udělila. Z dodejky připojené na č.l. 12 soudního spisu je zřejmé, že zásilka obsahující tuto výzvu byla doručena osobně zástupci stěžovatelky dne 10. 12. 2010 v 12 hod. 24 minut. Stěžovatelka ani její zástupce nevyjádřili v zákonné lhůtě svůj nesouhlas s projednáním věci bez jednání. V této souvislosti Nejvyšší správní soud připomíná, že je-li účastník v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu před krajským soudem zastoupen zástupcem s procesní plnou mocí, doručuje se výzva podle pouze tomuto zástupci; nejedná se o záležitost, kdy by měl účastník řízení něco osobně vykonat (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2005, č. j. - 55). Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že krajský soud nijak neporušil právní předpisy, když rozhodl o věci samé bez jednání.

Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle zamítl jako nedůvodnou.

O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením , 2 ve spojení s Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly. Žalovanému správnímu orgánu, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, nelze náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením přiznat.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné

V Brně dne 25. srpna 2011

JUDr. Petr Průcha

předseda senátu