Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 62/2011 - 73

č. j. - 74

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: Česká televize, se sídlem Kavčí hory 1, Praha 4, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Škrétova 44/6, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2011, č. j. - 45,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 1. 2011, č. j. - 45, zamítl žalobu, jíž se Česká televize (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“) ze dne 22. 6. 2010, sp. zn./Ident: 2008/1304/vav/ČTV a sp. zn./Ident: 2008/1685/vav/ČTV, kterými byly stěžovatelce uloženy pokuty ve výši 50 000 Kč (celkem tedy 100 000 Kč) za porušení povinnosti stanovené v ust. , ve znění účinném do 31. 5. 2010 (dále jen „zákon o vysílání“) pro vysílání reklam a teleshoppingu, kterého se stěžovatelka dopustila tím, že v červenci 2008 ve 21 případech a v srpnu 2008 ve 12 případech zařadila na programu ČT 1 do vysílání obchodní sdělení na časopis Marie Blaire (mutace 1 a 2), která naplňovala definiční znaky reklamy a nebyla zřetelně zvukově, obrazově, či zvukově – obrazově oddělena od ostatních částí programu.

Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka kasační stížnost, ve které namítala, že městský soud nesprávně posoudil otázku, zda se v dané věci jednalo o zařazení reklamních sdělení či sponzorských vzkazů. Proto navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci městskému soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda kasační stížnost byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v takovém případě může být soudem meritorně projednána.

Podle ust. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, přičemž zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Podle ust lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle odst. 4 citovaného ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu, nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence a nebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

Napadený rozsudek městský soud doručoval stěžovatelce v souladu s ust. do datové schránky. Z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky vyplývá, že stěžovatelce byl doručen dne 11. 2. 2011 v 15:36 hodin, kdy se pověřená osoba s právem přístupu ke zprávě přihlásila do datové schránky. Dnem, který v daném případě určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti, byl tedy pátek 11. 2. 2011 a posledním dnem lhůty tak byl pátek 25. 2. 2011.

Kasační stížnost podala stěžovatelka rovněž prostřednictvím datové schránky. V detailu zprávy z datové schránky městského soudu je uvedeno, že tato zpráva byla městskému soudu dodána dne 28. 2. 2011 ve 13:21 hodin a doručena téhož dne ve 13:33 hodin.

Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 15. 7. 2010, č. j. - 79 (publikováno pod č. 2131/2010 Sb. NSS; dostupné též na www.nssoud.cz) vyložil a podrobně odůvodnil, že „[l]hůta stanovená , výzvou nebo rozhodnutím soudu je zachována, bylo-li podání učiněné vůči soudu prostřednictvím datové schránky nejpozději poslední den této lhůty dodáno ve formě datové zprávy do datové schránky soudu ( )“. Pro posouzení včasnosti kasační stížnosti je tedy rozhodné datum dodání datové zprávy do datové schránky městského soudu.

Protože v daném případě byla kasační stížnost do datové schránky městského soudu dodána dne 28. 2. 2011, byla podána opožděně, a proto ji Nejvyšší správní soud odmítl podle ust. za použití

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. ve spojení s , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. července 2011

JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu