Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Afs 41/2011 - 51

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: Mgr. Václav Rožec, insolvenční správce dlužníka SENZANO SKI, spol. s r. o., se sídlem Botanická 606/24, Brno, zastoupeného Mgr. Ondřejem Lakomým, advokátem se sídlem Kobližná 19, Brno, proti žalovanému: Finanční úřad Brno I, se sídlem Příkop 25, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 3. 2011, č. j. - 27,

t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. 3. 2011, č. j. - 27, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I. Předmět řízení

[1.] Spornou otázkou je v této věci posouzení splnění podmínek pro započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele za situace, kdy věřitelem je správce daně. Jde tedy o výklad ustanovení , o správě daní a poplatků (dále „ “) a ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení (dále „ “).

[2.] Finanční úřad Brno I (stěžovatel) totiž rozhodnutím ze dne 25. 6. 2009, č. j. 177357/09/288914710509, zamítl reklamaci podanou proti rozhodnutí stěžovatele ze dne 30. 4. 2009, č. j. 142830/09/288914705429, kterým byl převeden přeplatek ve výši 589 963 Kč na dani z příjmů právnických osob na úhradu nedoplatku na dani z přidané hodnoty v celkové výši 13 728 700 Kč.

[3.] Krajský soud v Brně rozsudkem napadeným nyní projednávanou kasační stížností zrušil citované rozhodnutí stěžovatele ze dne 25. 6. 2009 jako nepřezkoumatelné, neboť dospěl k závěru, že se stěžovatel nevypořádal s námitkou žalobce, že započtení v tomto případě není možné, protože se správce daně nestal přihlášeným věřitelem.

II. Obsah kasační stížnosti

[4.] Stěžovatel v kasační stížnosti, spojené se žádostí o přiznání odkladného účinku, uplatňuje důvody obsažené v ustanovení , d) , („ “), tzn. namítá nezákonnost napadeného rozsudku krajského soudu a jeho nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů.

[5.] Stěžovatel tvrdí, že přihlášeným věřitelem byl, což bylo možno prokázat seznamem přihlášených pohledávek. Krajský soud se však spokojil s pouhým tvrzením žalobce, že se správce daně přihlášeným věřitelem nestal, byť tento věděl, že k řádnému přihlášení došlo. Zákonné podmínky proto splněny byly a započtení tak bylo možné a účelné. Pokud stěžovatel ve svém rozhodnutí odkázal na ustanovení § 40 odst. 1 písm. c) daňového řádu a text zákona blíže nerozváděl, není jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné, jelikož text citovaného zákonného ustanovení je jednoznačný. Naopak rozhodnutí krajského soudu je v tomto směru nepřezkoumatelné.

[6.] Žalobce se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

III. Vlastní argumentace soudu

[7.] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek Krajského soudu v Brně v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

[8.] Jak plyne ze shora uvedeného, stěžovatel sice uplatnil dva kasační důvody (nezákonnost a nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku krajského soudu), nicméně v tomto konkrétním případě jsou natolik obsahově propojeny, že je namístě o nich pojednat souhrnně. Sporná právní otázka je totiž v nyní rozhodované věci jediná: zákonnost postupu stěžovatele z hlediska přihlášení započitatelné pohledávky a přesvědčivost odůvodnění rozsudku krajského soudu, který dospěl k závěru o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného.

[9.] Především je třeba uvést, že již v rozsudku ze dne 13. 5. 2009, č. j. - 52 (všechna rozhodnutí NSS jsou dostupná na www.nssoud.cz) Nejvyšší správní soud konstatoval, že nová úprava insolvenčního řízení započtení umožňuje, přičemž je však po rozhodnutí o úpadku možné pouze při splnění podmínek v uvedených ( , 3 ). Další zákonné podmínky započtení jsou pak upraveny např. v občanském či obchodním zákoníku. nestanoví žádná zvláštní pravidla či výjimky ohledně započtení veřejnoprávních pohledávek; shora uvedené podmínky započtení jsou tak závazné i pro správce daně. „Pokud jsou tedy v daňovém řízení vedeném u daňového dlužníka v úpadku splněny podmínky zakotvené v , 3 , je správce daně oprávněn započtení provést.“

[10.] Z ustanovení a 3 pak plyne, že „započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele je po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak. Započtení podle odstavce 2 není přípustné, jestliže dlužníkův věřitel

a) se ohledně své započitatelné pohledávky nestal přihlášeným věřitelem, nebo

b) získal započitatelnou pohledávku neúčinným právním úkonem, nebo

c) v době nabytí započitatelné pohledávky věděl o dlužníkově úpadku, anebo

d) dosud neuhradil splatnou pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele.“

[11.] V nyní rozhodovaném případě dospěl krajský soud k závěru, že se stěžovatel vůbec nevyjádřil k námitce žalobce, že se ohledně své pohledávky nestal přihlášeným věřitelem, a v tom shledal jeho nepřezkoumatelnost.

[12.] K tomu z obsahu reklamace ze dne 27. 5. 2009 vyplývá, že tuto námitku žalobce skutečně uplatnil. Stěžovateli je však třeba přisvědčit v tom, že citoval ustanovení § 40a odst. 1 písm. c) daňového řádu, podle něhož „pro účely insolvenčního řízení se daňové nedoplatky považují za další přihlášené daňové pohledávky.“ Stejnou námitku žalobce zopakoval v žalobě podané ke krajskému soudu a v reakci na ni ve vyjádření k této žalobě stěžovatel opět poukázal na ustanovení § 40a odst. 1 písm. c) daňového řádu, které zakládá fikci přihlášení daňové pohledávky.

[13.] Za těchto okolností dospívá Nejvyšší správní soud k závěru, že rozhodnutí stěžovatele je přezkoumatelné, když k výslovně uplatněné námitce odkázal na znění označeného zákonného ustanovení, které též citoval. Jakkoliv tedy je pravdou, že odůvodnění rozhodnutí stěžovatele mohlo být podrobnější a přesvědčivější, nelze akceptovat závěr krajského soudu, že se vůbec k námitce žalobce nevyjádřil a že z jeho rozhodnutí není zřejmé, zda byly splněny zákonné podmínky pro započtení, tj. zejména, zda se správce daně stal přihlášeným věřitelem. Jak totiž dostatečně plyne z odůvodnění citovaného rozhodnutí stěžovatele, na tuto námitku žalobce zareagoval, a to výslovným poukazem na ustanovení § 40a odst. 1 písm. c) daňového řádu, z něhož plyne právní fikce přihlášení daňových pohledávek. Není tedy pravdou, že se touto otázkou stěžovatel vůbec nezabýval.

IV. Shrnutí

[14.] Nejvyšší správní soud za těchto okolností shledal, že napadený rozsudek krajského soudu je nepřezkoumatelný, neboť citované rozhodnutí stěžovatele přezkoumatelné bylo. V tom spočívá i nezákonnost řešené právní otázky krajským soudem.

[15.] Proto Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu podle ustanovení zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm je tento soud vázán shora uvedeným právním názorem, tzn. musí v tomto konkrétním případě zvážit splnění zákonné podmínky přihlášení pohledávky v souvislosti s ustanovením daňového řádu.

[16.] Za situace, kdy soud rozhodl o kasační stížnosti neprodleně po jejím obdržení, samostatně nerozhodoval o žádosti o přiznání odkladného účinku, neboť by to bylo zjevně neúčelné.

[17.] V novém rozhodnutí rozhodne krajský soud též o nákladech řízení ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. června 2011

JUDr. Vojtěch Šimíček

předseda senátu