Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

57 A 45/2011 - 138

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany

Daňkové a soudců Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Alexandra Krysla, v právní věci

žalobců a) J.Č., zastoupeného JUDr. Julií Šindelářovou, advokátkou se sídlem Plzeň,

Mikulášská třída 9, b) Obce Hazlov, se sídlem Hazlov 31, zastoupené Mgr. Zdeňkem

Ptáčkem, advokátem se sídlem Cheb, Májová 23, proti žalovanému Řediteli Krajského

úřadu Karlovarského kraje, se sídlem Karlovy Vary, Závodní 353/88, zastoupeného Mgr.

Lubomírem Novotným, bytem Cheb, Matěje Kopeckého 1341/14, za účasti osoby zúčastněné

na řízení J.M., bytem H., zastoupeného JUDr. Karlem Herrem, advokátem se sídlem Cheb,

ulice 26. dubna 583/14, o žalobě proti zásahu žalovaného spočívajícího ve vydání

osvědčení o nastoupení pana J.M. do funkce člena zastupitelstva obce Hazlov ze dne

27.4.2011,

t a k t o:

I. Žaloba se z a m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í

Žalobci se žalobou domáhali, aby soud zakázal žalovanému zasahovat do pokojného

výkonu mandátu žalobce a) a do práva na samosprávu žalobce b) a aby uložil žalovanému

zrušit osvědčení o nastoupení pana J.M. do funkce člena zastupitelstva obce Hazlov ze dne

27.4.2011 (dále také „předmětné osvědčení“) s účinky ode dne, kdy bylo vydáno.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 2

Žalobci žalobu odůvodnili tím, že žalobce a) byl ve volbách konaných dne 15.10. a

16.10.2010 do zastupitelstev měst a obcí zvolen zastupitelem do zastupitelstva obce Hazlov, a

to na prvém místě kandidátky Nezávislí. S ohledem na volební výsledky se ucházel o místo

starosty obce Hazlov. Dne 21.10.2010 žalobci a) zhruba kolem desáté hodiny volal mobilním

telefonem tehdejší starosta obce Hazlov, M.V., že mu je předkládána jemu neznámým mužem

písemnost s textem rezignace na mandát zastupitele obce Hazlov, podepsaná jménem

navrhovatele. Dotazoval se žalobce a), zda písemnost podepsal a podává tímto rezignaci na

mandát zastupitele obce Hazlov. Na to žalobce a) uvedl, že si není vědom toho, že by

podepsal rezignaci na mandát zastupitele obce a ani rezignaci na mandát zastupitele obce

nepodal a podat nehodlá ani nikoho nepověřil, aby za něho rezignaci na mandát zastupitele

podal. Později mu tehdejší starosta obce M.V. sdělil, že se dostavil na obecní úřad jemu tehdy

neznámý muž s tím, že mu chce předat jakousi písemnost, trval na tom, že písemnost chce

předat pouze do rukou starosty a ne do podatelny úřadu, ale předložil mu ji fakticky až k

provedení otisku razítka a podpisu přijetí. Když starosta V. měl možnost vidět text, tak se se

žalobcem a) vzhledem k tomu, že žalobce a) bydlí vedle úřadu a podpis nebyl ověřen

telefonicky v dané chvíli spojil a dověděl se, že žalobce a) nemá vůli žádný takový právní

úkon provést ani tím nikoho nepověřil, tedy že nepodává rezignaci. V okamžiku telefonického

ověřování mu však ten muž, který písemnost přinesl, náhlým pohybem sebral ze stolu výtisk

oné rezignace, na kterém již byl otisk razítka obce a jeho podpis - podpis tehdejšího starosty -

a z kanceláře úřadu a z budovy utekl. Tuto událost sledovaly osoby přítomné v sekretariátu

úřadu, a to tehdejší místostarosta R.T. a B.S. zajišťující pro obec dozor na stavbách.

Tehdejším starostou mu byla písemnost zaslána a na to žalobce a) učinil prohlášení, ve kterém

jednoznačně odmítl, že by někoho pověřil doručením a podáním rezignace na mandát

zastupitele, nebo že by měl v úmyslu rezignaci na mandát zastupitele podat. S ohledem na to,

že před jednáním ustavujícího zastupitelstva mu byla v několika výtiscích předkládána

rezignace na kandidaturu na starostu, je možné, že v rámci toho byl získán i jeho podpis na

písemnou rezignaci na mandát zastupitele. Vzhledem k tomu, že samotná účinnost rezignace

nastává však, až pokud je v souladu s vůlí rezignujícího podána do rukou starosty, nepovažuje

tyto okolnosti navrhovatel za podstatné. Žalobci dále uvedli, že na ustavujícím zasedání

zastupitelstva obce Hazlov, které se konalo dne 15.11.2010, se náhradník ze sdružení

Nezávislí J.M. počal domáhat, aby byl považován za zastupitele. S ohledem na shora

uvedené skutečnosti se však zastupitelem nestal. Později počal náhradník J.M. psát na různé

instituce, Ministerstvo vnitra, na Krajský úřad Karlovarského kraje a dožadoval se vydání

osvědčení o zvolení zastupitelem. Dne 20.1.2011 zastupitelstvo opětovně projednalo žádost

J.M. o vydání osvědčení o zvolení zastupitelem a v souladu s ustanovením § 55 odst. 2

, o volbách do zastupitelstev obcí (dále jen „ “)

konstatovalo, že scházel projev vůle žalobce a) podat písemnou rezignaci na mandát

zastupitele. Žalobci namítli, že zmíněné ustanovení jednoznačně spojuje

zánik mandátu zastupitele s okamžikem podání písemné rezignace zastupitele do rukou

starosty. K tomu, aby právní úkon byl platný, musí být činěn v souladu s vůli osoby, která

úkon činí, vážně a srozumitelně. V daném případě zcela schází projev vůle zastupitele, tj.

žalobce a), podat písemnou rezignaci na mandát zastupitele, neboť v době, kdy písemnost

označenou rezignace ona osoba doručila na úřad, respektive snažila se získat potvrzení o

doručení do rukou, byla jednoznačně vůle navrhovatel tuto rezignaci podat vyloučena. J.M.

se snažil dosáhnout toho, aby žalovaný vydal osvědčení o zvolení zastupitelem, kdy tuto

pravomoc mu zákon dává, jen pokud obec nekoná. Obec však ve věci konala a usnesením ZO

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 3

č. 5/4/2011 ve věci rozhodla. Žalobci dále konstatovali, že žalobce a) a ostatní zastupitelé byli

na den 27.4.2011 na základě požadavku žalovaného pozváni na Krajský úřad Karlovarského

kraje, kde žalovaný předal jím vyhotovené osvědčení o nastoupení do funkce člena

zastupitelstva obce Hazlov J.M., náhradníkovi z kandidátky Nezávislí. Žalobci namítli, že v

tomto jednání spatřují porušení . zmocňuje ředitele krajského

úřadu konat jen za zastupitelstvo či starostu, ti však registrační osvědčení nevydávají, ale jen

předávají. Osvědčení o zvolení vydává ve smyslu ustanovení

registrační úřad. Ředitel krajského úřadu není zmocněn vykonávat činnosti registračního

úřadu. Pokud tedy vydal osvědčení o zvolení, nemůže to mít žádné právní následky.

Zastupitelstvo obce, jak shora uvedeno, náhradníkovi pouze takový doklad předává, nikoliv

vydává. Náhradníkovi se osvědčení vydává jen pokud zanikne mandát zastupiteli před ním.

Zánik mandátu je spojován s okamžikem, kdy zastupitel podá rezignaci písemně do rukou

starosty. Pokud třetí osoba získá podpis na takovou písemnost bez vědomí zastupitele, ať již

lstí či jiným úskokem, a pak ji předává starostovi, ač jemu v ten samý okamžik zastupitel

žalobce a)sděluje, že žádnou rezignaci podat nehodlá, pak bezpochyby platí, že žalobce a)

nechtěl písemnou rezignaci podat, a pokud to učinila třetí osoba v rozporu s vůli zastupitele,

pak se takový úkon považuje za neplatný. Náhradník nastupuje, uprázdní-li se mandát,

samotné vydání osvědčení nemá žádné konstitutivní účinky. Je-li tedy osvědčení vydáno, aniž

zanikl mandát, navíc pak osobou, jež k tomu není ze zákona oprávněna, pak se jedná o nulitní

akt.

V doplnění žaloby žalobci uvedli, že žalobce a) je zkrácen na svých právech, když je

na něho v důsledku činnosti žalovaného hleděno, jako by pozbyl mandát zastupitele a je

fakticky zbaven možnosti tento mandát vykonávat. Žalobce b) je vydáním předmětného

osvědčení, kterým se fakticky deklaruje zánik mandátu dosavadního zastupitele žalobce a),

zkrácen na právech vykonávat správu obce. Deklarací zániku mandátu zastupitele žalobce a),

starosty obce Hazlov, ještě před ustavujícím zastupitelstvem, je fakticky znemožněna činnost

obce a jsou zpětně učiněny všechny dosavadní kroky obce jako nejisté a hrozí v důsledku toho

značné škody. Do doby nezákonného zásahu žalovaného obec i obecní úřad řádně fungovaly a

většinou obyvatel je postup žalovaného vnímán jako nesprávný a byl předmětem

opakovaných petic občanů. Žalovaný vydal předmětné osvědčení přes to, že podle § 56 odst.

2 je posouzení platnosti rezignace člena zastupitelstva obce povinností

zastupitelstva dané obce, kdy tento odkaz je uveden ve stanovisku Ministerstva vnitra, odboru

dozoru a kontroly veřejné správy, ze dne 18.1.2011. Dne 20.1.2011 tedy obecní zastupitelstvo

opětovně projednalo žádost J.M. o vydání osvědčení o zvolení zastupitelem a v souladu s

ustanovením konstatovalo, že scházel projev vůle zastupitele

žalobce a) podat písemnou rezignaci na mandát zastupitele. Žalobci znovu zopakovali, že

zmíněné ustanovení jednoznačně spojuje zánik mandátu zastupitele s

okamžikem podání písemné rezignace zastupitele do rukou starosty. K tomu, aby právní úkon

byl platný, musí být činěn v souladu s vůlí osoby, která úkon činí, vážně, srozumitelně. V

daném případě zcela schází projev vůle zastupitele žalobce a) podat písemnou rezignaci na

mandát zastupitele, neboť v době, kdy písemnost označenou rezignace ona osoba donesla na

úřad, respektive snažila se získat potvrzení o doručení do rukou starosty, byla jednoznačně

vůle navrhovatele tuto rezignaci podat vyloučena. Bez ohledu na tento závěr obecního

zastupitelstva žalovaný vydal předmětné osvědčení a obeslal členy zastupitelstva obce Hazlov

informací, ve které si osobuje sám rozhodnout o tom, že rezignace žalobce a) byla podána

platně. Žalobci dále namítli, že postup žalovaného je v rozporu se zákonem, neboť v daném

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 4

případě, kdy by fakticky nastupoval zastupitel ještě před ustavujícím zastupitelstvem, vydává

prvé osvědčení registrační úřad nikoliv ředitel krajského úřadu, který k tomu není vůbec

zmocněn. Žalobci uzavřeli, že se domnívají, že stěžejní okolností v dané věci je, aby se soud

zabýval v rámci řešení předběžné otázky okolnostmi, za kterých byla písemnost označená

rezignace na mandát zastupitele doručena tehdejšímu starostovi, a zda podání této písemné

rezignace bylo v souladu s vůlí toho, který tuto rezignaci měl podat.

Žalovaný navrhl odmítnutí eventuelně zamítnutí žaloby.

Ve vyjádření k žalobě žalovaný vznesl procesní námitky, přičemž uvedl, že možnost

podání žaloby na ochranu ve věci zániku mandátu řeší ustanovení

Sb., (dále jen „ “). Žalovaný konstatoval, že nechává soudu na zvážení,

zda žaloba vůbec spadá pod režim ustanovení , neboť v této záležitostí nebylo

žalovaným vydáváno žádné rozhodnutí o zániku mandátu žalobce a). K zániku tohoto

mandátu došlo ex lege samotným jednáním žalobce a). Žalovaný dále uvedl, že žalobce b)

není aktivně legitimovaný k podání žaloby, neboť se nejedná ani o člena zastupitelstva,

kterému mandát zanikl, ani o dalšího ze subjektů taxativně vyjmenovaných zákonem.

K podání žaloby není aktivně legitimovaný ani žalobce a), neboť k zániku jeho mandátu

nedošlo ani usnesením zastupitelstva obce ani rozhodnutím správního orgánu, ale přímo za

zákona, jelikož byly naplněny všechny náležitosti zákonem presumované pro zánik mandátu

na základě rezignace žalobce a). Žalovaný dále uvedl, že není pasivně legitimovaný. Ředitel

krajského úřadu není samostatným správním orgánem. Ředitel krajského úřadu stojí v jeho

čele a vykonává pravomoci svěřené mu ustanovením , o krajích.

Ustanovení se zmiňuje pouze o správním orgánu, nikoliv o řediteli

správního orgánu, kterým je ve stanovených případech krajský úřad.

K žalobním námitkám žalobců žalovaný uvedl, že z podkladů, které měl k dispozici, je

nesporné, že žalobce a) podepsal vlastnoručně dne 20.10.2010 rezignaci. Toto vyplývá jak z

posudku vypracovaného znalkyní Mgr. Janou Kudrnovou v oboru písmoznalectví ze dne

4.1.2011, ale také z prohlášení samotného žalobce a), které uvedl v úředním záznamu o

podání vysvětlení, sepsaného dne 10.3.2011 na Policii ČR, Územní odbor Karlovy Vary,

oddělení hospodářské kriminality, pod č.j. KRPK-1571-8/TČ-2011-190381, že „někdy kolem

20tého října roku 2010“ se sešel s panem K. , jeho ženou, panem K., panem M. a panem M. a

podepsal nějaké y, „dokument byl nadepsaný jako rezignace“ a tento papír „vlastnoručně

podepsal svým vlastním jménem“. Dále je pak nesporné, že pan M.V., který v souladu s

ustanovením , o obcích, v období ode dne voleb do

zastupitelstva obce do zvolení nového starosty vykonává pravomoci starosty, převzal dne

21.10.2010 rezignaci člena zastupitelstva obce a toto převzetí potvrdil svým podpisem a

kulatým razítkem obce Hazlov. Toto je potvrzeno i vyjádřením pana M.V., které uvedl v

úředním záznamu o podání vysvětlení, sepsaném dne 10.3.2011 na Policii ČR, Územní odbor

Karlovy Vary, oddělení hospodářské kriminality, pod č.j. KRPK-1571-10/TČ-2011-190381.

Tvrzení pana M.V. , týkající se skutečnosti, že si nebyl vědom toho, jakou u přebírá, je

irelevantní, neboť na fakt, že u převzal, nemá vliv skutečnost, zda mu byl obsah

přebírané y znám nebo zda s jejím obsahem souhlasil. V neposlední řadě je zcela

nepodstatné, kdo rezignaci na obecní úřad doručil, neboť požadavek osobního

předání rezignujícím členem zastupitelstva neobsahuje, tudíž nelze nad zákonný rámec nutit

příslušné osoby k doručování y osobně. Na základě těchto skutečností pak neměl

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 5

žalovaný důvod pochybovat o tom, že rezignace na funkci člena zastupitelstva obce Hazlov je

podepsána žalobcem a) a neměl ani důvod pochybovat, že starosta obce Hazlov rezignaci

obdržel. Žalovaný jako ředitel Krajského úřadu Karlovarského kraje nemá zákonem svěřeno

oprávnění zkoumat, prošetřovat či dokazovat, zda jednání žalobce a) bylo v souladu s jeho

vůlí, jak je uváděno v žalobě. Žalovaný si samozřejmě musí učinit úsudek, zda jsou splněny

všechny náležitosti stanovené v ustanovení , a na

základě adekvátně zjištěného stavu a předložených podkladů také dospěl k závěru, že se

jednalo o zákonem požadovanou písemnou rezignaci, neboť tato byla žalobcem a)

nepochybně vlastnoručně podepsána a stejně tak nepochybně byla doručena starostovi obce

Hazlov. Žalovaný dále uvedl, že registrační úřad nemá při nastupování náhradníků žádné

povinnosti vydávat či předávat osvědčení. Jedná se o dvě rozdílná osvědčení, jejichž vzory

jsou uvedeny pod čísly 11 a 12 v příloze č. 1 vyhlášky Ministerstva vnitra č. , o

provedení některých ustanovení . Žalovaný dále konstatoval, že vydáním

osvědčení se tak pouze deklaruje skutečnost, že dotyčný kandidát byl zvolen a stává se

členem zastupitelstva obce a nejedná se o konstitutivní právní akt, který by teprve založil

právo být členem zastupitelstva dané obce. Jelikož pak sám o sobě uvádí v §

56, že uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu obce, nastupuje za člena tohoto zastupitelstva

náhradník z kandidátní y, opět již přímo ze zákona se tak náhradník stává členem

zastupitelstva a nečeká se na nějaký jiný konstitutivní úkon. Postup uvedený v odstavci 2

ustanovení pak už jen upravuje, kdo vydá náhradníkovi deklaraci o

tom, že je členem zastupitelstva obce, takže je evidentní, že osvědčení o nástupu náhradníka

za člena zastupitelstva obce je pouze deklaratorním aktem, který potvrzuje skutečnost, která

vznikla ex lege. Požadovaným zrušením daného osvědčení by nedošlo k návratu mandátu

člena zastupitele žalobci a), neboť tento mu zanikl ze zákona tím, že starostovi obce byla

předána jím podepsaná rezignace. Žalovaný v závěru vyjádření k žalobě uzavřel, že

zákonnými předpoklady pro zánik mandátu v důsledku rezignace jsou písemná a příslušným

členem zastupitelstva obce podepsaná rezignace (zákon však nevyžaduje úředně ověřený

podpis) a doručení rezignace starostovi obce (zákon nevyžaduje osobní doručení). Dnem

následujícím po obdržení rezignace vzniká mandát člena zastupitelstva obce příslušnému

náhradníku z téže volební strany. V případě rezignace žalobce a) na mandát člena

zastupitelstva obce Hazlov byl předložen znalecký posudek, podle něhož je podpis na

rezignaci podpisem žalobce a), přičemž sám žalobce a) nepopírá, že by rezignaci nepodepsal,

uvádí toliko, že ji podepsal v rozčilení. Stejně tak není pochyb o tom, že rezignace byla

doručena starostovi obce. S ohledem na uvedené lze tedy jednoznačně dovodit, že mandát

žalobce a) v důsledku podané rezignace zanikl, a to ze zákona, a na uprázdněný mandát

nastoupil náhradník. Současně tím vznikla povinnost zastupitelstva obce předat náhradníkovi

osvědčení o tom, že se stal členem zastupitelstva. Podle předá

nově nastoupenému členu zastupitelstva obce v obci, kde se nevolí rada obce (což je případ

obce Hazlov), zastupitelstvo obce, a to do 15 dnů po uprázdnění mandátu. Jestliže

zastupitelstvo obce osvědčení ve stanovené lhůtě nepředá, lze mít za to, že neplní úkoly

stanovené , a tudíž v souladu s vzniká

pravomoc ředitele krajského úřadu předat příslušné osvědčení namísto zastupitelstva obce.

Usnesení zastupitelstva obce o tom, že osvědčení nevydá, neboť k zániku (resp. vzniku)

mandátu nedošlo, nelze považovat za plnění úkolů podle , neboť při splnění

zákonem stanovených předpokladů, jimiž jsou zaprvé písemná podepsaná rezignace na

mandát člena zastupitelstva obce a zadruhé doručení rezignace starostovi obce, dochází k

zániku mandátu ze zákona a tím vzniká povinnost zastupitelstva obce předat osvědčení

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 6

příslušnému náhradníkovi. Žalovaný si tak na základě jemu dostupných podkladů učinil

závěr, že mandát žalobce a) zanikl podle ustanovení

dnem doručení jeho písemné rezignace starostovi obce Hazlov dne 21.10.2010. Protože

zastupitelstvo obce Hazlov nesplnilo svoji povinnost podle a

nepředalo novému členu zastupitelstva, kterým se ex lege stal dne 22.10.2010 náhradník pan

J.M. postupoval v souladu s ustanovením a dne 27. 4. 2011

předal náhradníkovi J.M. osvědčení o tom, že se dne 22. 10.2010 stal členem zastupitelstva

obce Hazlov.

Při jednání účastníci setrvali na svých dosavadních tvrzeních.

Žalobce a) uvedl, že je nepochybné, že byl zvolen zastupitelem obce Hazlov v řádných

volbách, získal druhý největší počet hlasů a neměl jakýkoliv důvod vzdávat se svého

mandátu, a to nejen s přihlédnutím k tomu, že se rozhodl kandidovat, ale i s přihlédnutím

k tomu, že se jedná o slušného člověka, který by nechtěl zklamat důvěru občanů, kterou mu

ve volbách projevili. Žalobce ve svých podáních jak v rámci žaloby, tak i ve vysvětlujících

dopisem a vysvětleních mimo jiné i na Polici ČR, vylíčil situaci, do které se dostal poté, co

byl zvolen, kdy strana, která jej vedla na své kandidátce na prvním místě, na něj, resp. někteří

její členové na něj činili v rozhodný den takový psychický nátlak, že raději podepsal jakékoliv

bez toho, že by se dostatečným způsobem seznámil s jejich obsahem, a ze svolané

společnosti odešel bez toho, že by jakýmkoliv způsobem kohokoliv pověřil nebo nějakým

způsobem zajistil, aby y, o jejichž obsahu nic konkrétního nevěděl, byly dále

k jakémukoliv účelu použity. V tomto případě je nutné použít příslušné ustanovení zákona č.

, , a to , protože právní úkon musí být učiněn svobodně a

vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Za takový je nutno považovat podpis prvního

žalobce a) na oné rezignační ě, protože z důkazů, které byly provedeny, z písemných i

ústních projevů, které byly učiněny od října 2010 do současné doby, případně do doby vydání

jmenované y 27.4.2011, vyplývá, že žalobce a) rezignovat nechtěl, nechtěl, aby u,

s jejíž obsahem se dostatečně neseznámil, bylo jakkoliv nakládáno a aby nastaly důsledky,

které jsou uvedeny v zákoně. Ze všech projevů všech účastníků nejen tohoto řízení, ať již

ústních nebo písemných, nezazněl jakýkoliv důkaz o tom, že by první žalobce kohokoliv

zmocnil k realizaci provedené rezignace, když zákon předpokládá, aby došlo k platnému

zániku mandátu, dvě podmínky, tj. rezignace a doručení této rezignace. Bez doručení

rezignace jakákoliv podepsaná je neúčinná a není s ní spojen jakýkoliv důsledek.

V tomto případě právě způsob doručení oné y na obecní úřad vzbuzuje a potvrzuje vážné

pochybnosti o tom, že by osoba, která tyto y na obecní úřad doručila, byla k tomu

oprávněna, když rozhodně první žalobce žádné takové zmocnění neučinil a ani žalovaná

strana toto netvrdí. Jakákoliv pravomoc pana M. z titulu volebního manažera zanikla

bezesporu skončením voleb a tedy obecné zmocnění, které by mohlo být vyvozováno z této

funkce, zde není na místě. Důkazní situace pro žalobce a) by byla obtížnější, pokud by byl

zvolen jiný způsob doručení této y na obecní úřad, případně k rukám starosty.

Žalobce b) uvedl, že dokazováním provedeným soudem byl zjištěn skutkový stav

následující. y označené jako rezignace s textem zde již uváděným přinesl na obecní úřad

tehdejšímu starostovi jistý pan M., osoba starostovi neznámá a bez jakéhokoliv pověření.

Projev vůle, který měl tento písemný dokument vyjadřovat, není a nebyl projevem prvého

žalobce a v žádném případě nebylo prokázáno, že by byl zmocněn jakýkoliv písemný projev

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 7

vůle prvého žalobce předávat na obecní úřad Hazlov, případně tehdejšímu starostovi. Druhý

žalobce se proto domnívá, že v souladu s později obdrženým stanoviskem Ministerstva vnitra

se tímto případem zabýval v potřebném rozsahu a obecní zastupitelstvo ve věci přijalo

usnesení, kterým konstatovalo neplatnost, resp. neúčinnost rezignace, a proto zcela správně

nevydalo ve lhůtě 15-ti dnů osvědčení náhradníkovi panu M . Nebyl tedy dán důvod

zmocnění ředitele krajského úřadu, aby konal za zastupitelstvo, případně starostu a vydával

toto osvědčení. Soudní přezkum sporného podání či vlastně nepodání rezignace v takovýchto

případech není řešen v zákonu o volbách do obecních zastupitelstev, není zde analogický

institut státní volební komise, jako je tomu u voleb do Evropského parlamentu či jako je tomu

u mandátového a imunitního výboru v zákonodárném orgánu naší země. V dobách nedávné

historie bývalo zvykem, tj. před druhou světovou válkou, pokud byl kdokoliv uváděn na

kandidátní ě strany, podepisoval tzv. revers a pokud se zachoval tak, jak se straně

nelíbilo, pak se tato doručila na příslušné místo a mandát zanikl. Takovýto postup

současný právní řád nepřipouští, a proto jsme svědky na úrovni zákonodárních orgánů

různých pohybů mezi názorovými skupinami zastupitelů. Z toho lze dovodit, že významným

okamžikem, který rozhoduje o tom, zda-li ta rezignace byla či nebyla podána, je, zdali tuto

písemnou rezignaci měl vůbec v úmyslu a podle své svobodné vůle podat starostovi obce

přímo zastupitel, kterého se to týká. Zde bylo bez jakýkoliv pochybností prokázáno, že vůle

podat rezignaci na mandát zastupitele ze strany prvního žalobce zcela chybí a chyběla, a proto

nemohlo mít pouhé doručení této y, ať již byl podpis na ní získán jakoukoliv lstí či jinak,

žádný účinek.

Žalovaný uvedl, že považuje za prokázané, že žalobce a) podepsal a nevyvrátil

rezignaci na mandát člena zastupitelstva obce, že tato rezignace byla doručena zmocněncem

volební strany starostovi obce Hazlov, panu M.V. dne 21.10.2010 a že tedy tímto dnem došlo

k zániku mandátu. Žalobce a) si při podpisu rezignace na schůzce 20.10.2010 a jejím

zanecháním na místě musel být vědom, že s ní bude nějakým způsobem naloženo, jinak by si

ji jistě vzal s sebou. Zda byla rezignace doručena osobou k tomu zmocněnou, považuje

žalovaný za irelevantní, neboť zákon o volbách tuto problematiku neupravuje. Pouze stanoví,

že rezignace nastává okamžikem, kdy ji starosta obdrží. Doručovatel provedl tím, že doručil

rezignaci přímo starostovi obce, nadbytečný úkon, protože úplně postačilo, aby ji odevzdal na

podatelně obecního úřadu. Tedy způsobem, kterým se běžně doručuje právnickým osobám.

Osobní předání rezignace starostovi chtěl zmocněnec volební strany přímo naplnit literu

zákona ve věci zániku mandátu. Vzhledem k tomu, že zastupitelstvo obce Hazlov nevydalo ve

smyslu § 53 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí ve lhůtě 15-ti dnů poté, co se

mandát uprázdní, osvědčení o tom, že se pan M. stal členem zastupitelstva a kterým dnem se

tak stalo, byl ředitel krajského úřadu oprávněn a především pak povinen osvědčení vydat,

jakmile zjistil, že podmínky pro jeho vydání byly splněny. Toto osvědčení má pouze

deklaratorní povahu, nezaložil jím nikomu žádná práva a také jím žádná práva nikomu

neodejmul.

V souladu s soud rozhodl na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.

I.

K procesním námitkám žalovaného

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 8

Podle mandát člena zastupitelstva obce zaniká

dnem, kdy starosta nebo primátor a v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy

nebo starosta městské části obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva obce na jeho

mandát.

K zániku mandátu člena zastupitelstva obce podle citovaného ustanovení dochází při

splnění zákonných podmínek přímo ze zákona. K zániku mandátu není třeba usnesení

zastupitelstva obce, rozhodnutí ředitele krajského úřadu anebo rozhodnutí ministra vnitra,

jako je tomu v případě zániku mandátu z důvodů uvedených v ustanovení § 55 odst. 3

. Toto legislativní řešení se nejeví jako šťastné, neboť vůbec nepočítá se

situací obdobnou nyní souzenému případu, kdy dojde ke sporu o tom, zda došlo či nedošlo

k zániku mandátu podle .

Pokud je usnesením zastupitelstva obce, rozhodnutím ředitele krajského úřadu anebo

ministra vnitra vysloven zánik mandátu z důvodů uvedených v

a současně vznikne spor o to, zda k zániku mandátu došlo či nedošlo, může se podle § 59

odst. 3 člen zastupitelstva, o jehož mandát jde, nebo volební strana, která

podala kandidátní u v obci, do 2 pracovních dnů od doručení domáhat ochrany u soudu

podle zvláštního právního předpisu podáním návrhu na zrušení takového usnesení nebo

rozhodnutí. pro tento účel obsahuje ustanovení uvozené slovy

„ochrana ve věcech zániku mandátu“, podle kterého za podmínek stanovených zvláštními

zákony může se člen zastupitelstva, jehož mandát zanikl, nebo politická strana, sdružení

nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran a nezávislých kandidátů, na jejichž

kandidátní ě byl člen zastupitelstva zařazen, domáhat zrušení usnesení zastupitelstva

nebo zrušení rozhodnutí správního orgánu, který o zániku mandátu člena zastupitelstva

rozhodl. Vzhledem k tomu, že v dané věci nešlo o zánik mandátu z důvodů uvedených v § 55

odst. 3 , nemohlo být a ani nebylo soudem vedeno řízení podle

Je-li sporným, zda došlo či nedošlo k zániku mandátu z důvodu uvedeného v § 55

odst. 2 písm. b) , nedává nikomu pravomoc rozhodnutím

autoritativně vyslovit, zda byly či nebyly splněny zákonné podmínky pro zánik mandátu.

pouze v ustanovení a 2 stanoví, že uprázdní-li se mandát v

zastupitelstvu obce, nastupuje za člena tohoto zastupitelstva náhradník z kandidátní y

téže volební strany v pořadí podle § 45 odst. 5, a to dnem následujícím po dni, kdy došlo k

zániku mandátu. Takto nastoupenému členu zastupitelstva obce předá rada obce, města,

městské části nebo městského obvodu anebo rada hlavního města Prahy, a není-li zřízena,

zastupitelstvo obce do 15 dnů poté, co se mandát uprázdní, osvědčení o tom, že se stal členem

zastupitelstva obce a kterým dnem se jím stal. V ustanovení

současně stanoví, že neplní-li zastupitelstvo obce nebo starosta úkoly stanovené tímto

zákonem anebo není-li zastupitelstvo obce nebo starosta zvolen, plní v obci úkoly stanovené

tímto zákonem, a to i po stanovené lhůtě, ředitel krajského úřadu. Ministr vnitra zajistí splnění

úkolů tímto zákonem stanovených v hlavním městě Praze, kde není zastupitelstvo nebo

primátor anebo kde zastupitelstvo nebo primátor tyto úkoly neplní.

Spor se tudíž zákonitě koncentruje kolem osvědčení o tom, že se náhradník stal

členem zastupitelstva obce. Toto je v případě splnění podmínek pro zánik mandátu uvedených

v povinna nastoupenému členu zastupitelstva vydat rada nebo

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 9

zastupitelstvo. V případě, že tak rada nebo zastupitelstvo povinnost vydat osvědčení nesplní,

přechází tato povinnost na ředitele krajského úřadu nebo ministra vnitra. Naopak pokud

nejsou splněny podmínky pro zánik mandátu uvedené v ,

osvědčení nesmí být vydáno radou, zastupitelstvem, ředitelem krajského úřadu ani ministrem

vnitra.

Nejvyšší správní soud v usnesení rozšířeného senátu ze dne 16.11.2010, č.j. 7 Aps

3/2008-98 (usnesení Nejvyššího správního soudu je dostupné na www.nssoud.cz) v bodě 25

uvedl, že „klíčové rozlišovací kritérium mezi osvědčením a deklaratorním rozhodnutím

vskutku spočívá v tom, zda je o akt pohybující se v rovině skutkové (o akt potvrzující sice

úředně, avšak nezávazně, neboť vyvratitelně, určité skutečnosti), anebo o akt normativní

(závazně stanovící, že určitá osoba má, anebo naopak nemá určitá práva nebo povinnosti).

Okolnost, do jaké míry zřejmé jsou skutečnosti v osvědčení či deklaratorním rozhodnutí

zkoumané, je pak spíše kritériem pomocným“.

Nazírajíc z pohledu závěrů Nejvyššího správního soudu na osvědčení podle § 56 odst.

2 , je třeba se přiklonit k závěru, že toto osvědčení není aktem normativním,

který by závazně stanovil, že určitá osoba má, anebo naopak nemá určitá práva nebo

povinnosti. mu takovou povahu nepřiznává. Nejedná se tudíž o deklaratorní

rozhodnutí, proti kterému by byla přípustná žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle

části třetí hlavy druhé dílu prvního Jde o akt pohybující se toliko v rovině skutkové.

Rada, zastupitelstvo, ředitel krajského úřadu nebo ministr vnitra jím sice úředně avšak

nezávazně potvrzují skutečnost, že na místo odstoupivšího zastupitele vstoupil náhradník,

resp. že došlo k zániku mandátu člena zastupitelstva obce. Na skutečnost, zda k zániku

mandátu došlo či nedošlo, vydané osvědčení nic nemění. I v případě vydání osvědčení podle §

56 odst. 2 za situace, kdy mandát člena zastupitelstva obce nezanikl,

zůstává původní člen zastupitelstva zastupitelem a na jeho místo nevstupuje náhradník.

nepřiznává náhradníkovi, kterému bylo vydáno osvědčení, oproti

neodstoupivšímu zastupiteli žádná práva. Pro to, kdo je zastupitelem a kdo jím není, je nadále

rozhodné pouze to, zda došlo či nedošlo k zániku mandátu.Vyvratitelnost závěru uvedeného

v osvědčení podle dokládá ustanovení zákona č.

, , podle kterého osvědčení správního orgánu, které je v rozporu s

právními předpisy a které nelze opravit podle odstavce 1, zruší usnesením správní orgán,

který je vydal nebo učinil, a to s účinky ode dne, kdy bylo zrušované vyjádření nebo

osvědčení vydáno anebo sdělení učiněno, nestanoví-li zákon jiný postup; takové usnesení lze

vydat po dobu, po kterou trvají účinky osvědčení. Na tento postup se přiměřeně použijí

ustanovení hlavy IX části druhé o přezkumném řízení. Osvědčení není aktem definitivním, je

pouhým průkazem domnělého skutečného stavu věci. Je-li kdykoli po dobu účinků osvědčení

prokázáno, že skutečný stav věci je jiný, je nutné osvědčení zrušit.

V bodě 26 a 27 shora citovaného usnesení Nejvyšší správní soud uvedl, že „podobně

jako mezi rozhodnutím a osvědčením je nutno rozlišovat mezi zásahem a osvědčením. I zde je

klíčovým rozlišovacím kritériem, zda se jedná o úkon správního orgánu závazné povahy,

zasahující do sféry práv a povinností jednotlivce, anebo zda jde o úkon povahy ryze evidenční,

osvědčovací či potvrzovací, tj. úkon zůstávající toliko v rovině skutkové, nemající však

normativní povahu. Nezřídka bude takové rozlišení mezi rozhodnutími ve smyslu § 65 odst. 1

, zásahy ve smyslu a osvědčeními ve smyslu obtížné a

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 10

nejednoznačné. Právě proto však musí být výklad ustanovení o soudní ochraně poskytované

ve správním soudnictví 7 Aps 3/2008 – 107 takový, aby jakýkoli úkon mající povahu jednoho z

výše uvedených, tedy i ten, jenž se pohybuje na pomezí mezi uvedenými typy úkonů, byl

podroben soudní kontrole, a to nejen formálně, ale skutečně, tedy z hlediska svého obsahu“.

Soud pečlivě zvažoval, zda je osvědčení podle zásahem

správního orgánu, proti kterému je přípustná žaloba podle části třetí hlavy druhé dílu třetího

Přiklonil se z obdobných důvodů, které Nejvyšší správní soud nastínil v bodě 26 a 27

svého usnesení, k tomu, že se může jednat o nezákonný zásah správního orgánu. Soud je

přesvědčen o tom, že osvědčení podle není povahy ryze

evidenční, osvědčovaní či potvrzovací. Nejedná se o úkon správního orgánu, který by se

dotýkal toliko toho, vůči němuž je vydáván. Jeho dopady jsou mnohem širší a zásadnější, byť

se jedná o osvědčení a nikoli deklaratorní rozhodnutí.

Předně je nutné si uvědomit, jakou pozornost zákonodárce věnuje ochraně práv člena

zastupitelstva, o jehož mandát jde, je-li vysloven zánik mandátu z důvodu uvedených v § 55

odst. 3 . Je výslovně nejen připuštěna možnost ochrany jeho práv v řízení

soudním řízení, nýbrž je také soudní řízení specificky upraveno, a to včetně lhůty pro

rozhodnutí soudu, která činí pouhých dvaceti dnů poté, kdy návrh soudu došel. Je tak

jednoznačně potvrzeno, že na definitivním vyřešení otázky, zda došlo či nedošlo k zániku

mandátu zastupitele, je dán zvýšený veřejný zájem na nastolení právní jistoty o tom, kdo je či

není zastupitelem obce. Za této situace je zarážející, že v případě zániku mandátu z důvodů

uvedených v , původní zastupitel, popřípadě nový zastupitel,

obdobně upraveného postupu při ochraně svých práv využít nemůže. Nelze současně dovodit,

že by v případě sporu o tom, zda zanikl či nezanikl mandát zastupitele obce z důvodů

uvedených v , nebyl dán stejný zvýšený veřejný zájem na

nastolení právní jistoty o tom, kdo je či není zastupitelem obce. Neexistuje-li za této situace

specifický způsob soudní ochrany pro případ zániku mandátu z důvodů uvedených v § 55

odst. 2 , je nezbytné poskytnout soudní ochranu v obecných typech řízení

podle Konkrétně v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu třetího Nejedná-li se

v případě osvědčení podle o deklaratorní rozhodnutí, jedná se o

úkon správního orgánu, který je podřaditelný pod pojem zásahu podle

Osvědčením podle dává rada, zastupitelstvo, ředitel

krajského úřadu nebo ministr vnitra veřejně z pozice mocenského orgánu najevo, že mandát

původního člena zastupitelstva obce zanikl a na jeho místo nastoupil náhradník. Veřejnost

tohoto aktu je dána především tím, že není určen výlučně pro soukromé účely osoby v něm

uvedené, nýbrž jako potvrzení skutečnosti o nabytí mandátu bude v případě sporu logicky

uplatněn nejpozději na nejbližším jednání zastupitelstva.

Soud je přesvědčen o tom, že v případě nezákonnosti osvědčení podle § 56 odst. 2

, je orgány veřejné moci vyvolán závadný stav, který se přímo dotýká práv

zastupitele, o jehož mandát jde. Tento stav přímo zasahuje do ústavně odvoditelného práva

zastupitele na pokojný výkon mandátu a respektování výsledku voleb. Podle čl. 102 odst. 1 a

2 y jsou členové zastupitelstev voleni tajným hlasováním na základě všeobecného,

rovného a přímého volebního práva, přičemž funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Podle

d mají občané právo podílet se na správě veřejných věcí

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 11

přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Do těchto práv nesmí být bez zákonných

důvodů nijak zasahováno, tj. ani vydáním případného nezákonného osvědčení podle § 56

odst. 2 , jímž je autoritativně z pozice mocenských orgánů zpochybňováno

postavení stávajícího zastupitele. Domáhal-li se tedy žalobce a) žalobou ochrany před

tvrzeným nezákonným osvědčením podle , byla jednoznačně

dána jeho aktivní žalobní legitimace.

Aktivní legitimace byla dána i v případě žalobce b). Podle y stát

může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana

zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Vyplývá-li z ustanovení § 68 odst. 1 volebního

zákona, že ředitel krajského úřadu je oprávněn vydat osvědčení podle § 56 odst. 2 volebního

zákona toliko tehdy, pokud zastupitelstvo obce neplní úkoly stanovené tímto zákonem, je

evidentní, že v případě, kdy nedošlo k zániku zastupitele, ředitel krajského úřadu osvědčení

náhradníkovi vydat nemůže. Pokud tak učiní, zasahuje přímo do činnosti územního

samosprávného celku, když si bez zákonného podkladu atrahuje pravomoc, která mu nenáleží.

V dané věci by byl tvrzený nezákonný zásah o to závažnější, že vydáním osvědčení bylo

relativizováno nejen postavení zastupitele, nýbrž také starosty obce, který podle § 103 odst. 1

, o obcích, zastupuje obec navenek. Relativizace oprávnění starosty

obce jednat jménem obce se přímo dotýká její činnosti, neboť zastupování obce navenek je

nezbytnou každodenní nutností.

Pokud jde o pasivní legitimaci žalovaného, podle je žalovaným správní

orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah. Žalobce za žalovaného označil ředitele

krajského úřadu, který v dané věci vystupoval jako správní orgán. Ustanovení § 68 odst. 1

svěřuje pravomoc do rukou ředitele krajského úřadu, nikoli do rukou

krajského úřadu.

II.

K věci samé

Podle mandát zaniká dnem, kdy starosta nebo

primátor a v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy nebo starosta městské části

obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva obce na jeho mandát; dnem, kdy starosta nebo

primátor a v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy nebo starosta městské části

podá rezignaci na zasedání zastupitelstva obce; rezignaci nelze vzít zpět.

A. Písemná rezignace

K zániku mandátu člena zastupitelstva obce je podle nezbytná jeho písemná rezignace.

Ač se jedná v případě vzdání se mandátu o právní úkon, který má veřejnoprávní

povahu, když je zakotven v normě veřejného práva, tj. volebním zákoně, a má veřejnoprávní

důsledky stanovené týmž veřejnoprávním předpisem, vychází soud, při neexistenci

veřejnoprávní normy upravující veřejnoprávní úkony, při posuzování tohoto právního úkonu

z obecné právní úpravy právních úkonů, která je obsažena v . Soud tak

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 12

činí při vědomí obdobných závěrů, které učinil Ústavní soud ohledně institutu ručení v nálezu

ze dne 29.1.2008, sp.zn. (nález je dostupný na http://nalus.usoud.cz). Ústavní

soud uvedl, že „ručení není institutem, který by se vyskytoval toliko v daňovém řízení, ale je

naopak obecným institutem celého právního řádu, jenž je detailně propracován především

teorií a judikaturou soukromého práva, jehož kořeny sahají hluboko do dávno minulých let a

jsou prosáklé římskoprávní tradicí, uchopenou a zpracovávanou různými směry a školami v

průběhu recepce římského práva“. Stejně tak právní úkon není institutem, který by se

vyskytoval toliko ve veřejném právu. Je obecným institutem celého právního řádu a je

detailně propracován především teorií a judikaturou soukromého práva mající kořeny již

v právu římském. Není tudíž dán sebemenší důvod posuzovat veřejnoprávní úkony jinak, než

jak se děje v případě úkonů soukromoprávních.

Podle je právní úkon projev vůle směřující zejména ke

vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým

projevem spojují. Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak

je neplatný ( ). Písemný právní úkon je platný, je-li podepsán

jednající osobou ( ).

Na ě označené „Rezignace člena zastupitelstva obce“ bylo uvedeno: „Já, níže

podepsaný, J.Č., nar. x , bytem H. , jsem byl v komunálních volbách probíhajících dnech 15. –

16.10.2010 zvolen do zastupitelstva Obce Hazlov. Tímto prohlašuji, že rezignuji na post

zastupitele Obce Hazlov ve smyslu ust. V Hazlově dne

20.10.2010 “. Na ě je dále uvedeno jméno a příjmení J.Č. a k tomu je připojen podpis.

Z citované y jednoznačně vyplývá, že úmyslem jednajícího bylo vzdání se

mandátu člena zastupitelstva obce. Vůle jednajícího byla projevena určitě a srozumitelně,

když bylo jednoznačně uvedeno, kdo právní úkon činí a čeho chce dosáhnout. Výslovně bylo

uvedeno: „prohlašuji, že rezignuji na post zastupitele Obce Hazlov“, a že tak činí: „ve smyslu

ust. “ Stalo se tak současně zákonem požadovanou formou, a

to písemně s připojením nezbytného podpisu jednající osoby.

Žalobci na jednu stranu v žalobě tvrdili, že žalobce a) tehdejšímu starostovi sdělil, že

„si není vědom toho, že by podepsal rezignaci na mandát zastupitele obce“ současně však

tvrdili, že „s ohledem na to, že před jednáním ustavujícího zastupitelstva mu byla v několika

výtiscích předána rezignace na kandidaturu na starostu, je možné, že v rámci toho byl získán i

podpis na písemnou rezignaci na mandát zastupitele“. Při jednání soudu žalobce a) uvedl, že

„strana, která jej vedla na své kandidátce na prvním místě, na něj, resp. někteří její členové

na něj činili v rozhodný den takový psychický nátlak, že raději podepsal jakékoliv y bez

toho, že by se dostatečným způsobem seznámil s jejich obsahem“. Bylo tudíž nezbytné nejprve

posoudit, zda žalobce citovanou u podepsal nebo nepodepsal.

Soud má za to, že k důkazu provedenou a účastníky řízení nerozparovanou u, a

to znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví vyhotoveného paní Mgr. Janou Kudrnovou

dne 4.1.2011, bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce a) citovanou u vlastnoručně

podepsal. Znalkyně z oboru písmoznalectví v závěru znaleckého posudku ze dne 4.1.2011

uvedla, že „sporný podpis ve znění „Č.“ na Rezignaci člena zastupitelstva obce ze dne

20.10.2010, je jednoznačně pravým podpisem J.Č. , nar. x .“

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 13

Současně nelze přehlédnout, že ani sám žalobce a) nevylučoval možnost, že u

podepsal. Do úředního záznamu o podání vysvětlení sepsaného dne 10.3.2011 Policií České

republiky, Krajským ředitelstvím policie Karlovarského kraje, Územním odborem Karlovy

Vary, oddělením hospodářské kriminality, pod č.j. KRPK-1571-8/TČ-2011-190381, například

uvedl, že „na to pan M. vyndal z tašky nějaké y a řekl mi, že to tedy musím podepsat. Byl

jsem strašně rozčilený a pořádně důkladně jsem si to nepřečetl. Vím jen, že ten dokument byl

nadepsaný jako rezignace. Já jsem se domníval, že je to rezignace pouze na post starosty.

Papír jsem tedy v rozčilení vlastnoručně podepsal svým vlastním jménem“. V písemném

prohlášení ze dne 9.11.2010 žalobce uvedl: „vědomě jsem nikdy nepodepsal text rezignace na

mandát zastupitele obecního zastupitelstva“.

Pokud žalobci tvrdili, za situace, kdy žalobce a) pod jasný a srozumitelný text o

rezignaci na svůj mandát zastupitele připojil svůj podpis, že jeho právní úkon je neplatný,

neboť rozhodně neměl v úmyslu rezignovat na svůj mandát zastupitele, nepřečetl si, co

podepisuje, rezignaci nepodepsal vědomě, je nutné tyto námitky z hlediska posouzení

platnosti jeho právního úkonu považovat za nedůvodné.

Obdobnými námitkami se na poli soukromého práva zabýval Nejvyšší soud

v rozsudku ze dne 10.6.2009, sp.zn. (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou

dostupná na www.nsoud.cz). Nejvyšší soud uvedl, že „otázka, zda úkon byl učiněn vážně, je

otázkou zjištění takových okolností, za kterých byl úkon učiněn, z nichž je zřejmé, že jednající

nezamýšlel vyvolání těch účinků, které zákon s úkonem spojuje. Jde tedy o skutkové zjištění, z

něhož právní posouzení vychází. V projednávané věci dovolatelé nejprve tvrdili, že ručitelské

prohlášení nikdy nepodepsali a poté, kdy toto jejich tvrzení bylo vyvráceno znaleckým

posudkem a revizním znaleckým posudkem, tvrdili, že nevěděli, že podepisují ručitelské

prohlášení, že jim byla podstrčena při podpisu zástavní smlouvy a její text nečetli. Toto

jejich tvrzení prokázáno nebylo. Byť okolnosti - pokud jde o místo - podepsání y nebyly

zcela objasněny, není tato okolnost významná pro závěr o nevážnosti vůle, protože konkrétní

místo, kde bylo ručitelské prohlášení podepsáno, nemůže v tomto případě zpochybnit vážnost

vůle. Přitom podpisy dovolatelů jsou na ě až pod jejím textem, s nímž se bez jakýchkoliv

překážek mohli - a měli - seznámit, aby věděli, co podepisují. Byla-li nevědomost způsobena

tím, že si u nepřečetli, nemůže být tato okolnost k tíži věřitele. Žádné skutečnosti, z nichž

by bylo možno usuzovat na nevážnost vůle, zjištěny nebyly. K tomu, aby určité skutečnosti

byly významné pro zjištění, že jednající nečiní úkon vážně, muselo by se jednat o skutečnosti,

které by i tomu, komu je úkon určen (nebo druhé smluvní straně u dvoustranného právního

úkonu), byly rozeznatelné jako okolnosti vylučující vážnost vůle, tzn., že nevážnost vůle

jednajícího bude zřejmá i této osobě. V opačném případě by bylo možno namítat vždy, že úkon

nebyl učiněn vážně. Nejsou-li zde takové okolnosti, resp. nebyly-li zjištěny, nejde o nedostatek

vážnosti vůle, i kdyby jednající podle svého vnitřního rozhodnutí nechtěl úkon učinit, protože

k vnitřní výhradě se při posuzování platnosti právního úkonu z hlediska vážnosti vůle

nepřihlíží“. V rozsudku ze dne 18.12.2002, sp. zn. , Nejvyšší soud uvedl, že

„obsah právního úkonu lze vykládat podle vůle toho, kdo ho učinil, jen za předpokladu, že

tvrzená vůle není v rozporu s jazykovým projevem, učiněným v písemné formě. Výkladem

podle nelze již učiněný projev vůle doplňovat, měnit či

dokonce nahrazovat.“

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 14

Žalobci neprokázali, že by zde byly takové skutečnosti, ze kterých by bylo možné

usuzovat, že písemnou rezignaci na svůj mandát nemínil žalobce a) svobodně a vážně. Ze

žádného ze žalobci navržených a provedených důkazů nevyplývá, že by byl podpis žalobce a)

na rezignační u získán lstí či jiným úskokem nebo že by snad byl k podpisu donucen

psychickým nátlakem.

Žalobce a) nemůže teprve následně v rozporu s písemně projevenou vůlí tvrdit, že

chtěl něco jiného. Žalobci tvrzená vůle žalobce a) nerezignovat na mandát zastupitele je

v přímém rozporu s jeho písemným projevem. Pokud žalobce a) nechtěl rezignovat na mandát

zastupitele obce, jeví se absurdním, aby podepisoval u, kterou na tento mandát rezignuje.

„Zvláštním případem neshody vůle a projevu je vnitřní výhrada neboli mentální reservace.

Jednající vystupuje tak, že u druhého nevznikne žádná pochybnost, po uzavření však

prohlásím že to, co projevil vůbec nechtěl a že mu jde o něco jiného. Smlouva uzavřená

s vnitřní výhradou (tj. neprojevenou) výhradou je platná, protože jinak by právní řád

respektoval přetvářku a lež“. Tolika citace z knihy Římské právo, Jaromír Kincl a Valentin

Urfus, Panorama, Praha 1990, str. 129. Žalobce a) je jako každý jiný zcela odpovědný za své

činy, a proto pokud podepíše rezignaci na mandát zastupitele obce, je povinen nést právní

důsledky s tím spojené. Není možné se zpětně vymlouvat na to, že podepisovanou u

nečetl. Jak vyplývá z obsahu citovaného y, žalobce a) připojil svůj podpis pod text

čítající toliko dva krátké odstavce, končící včetně podpisu v půli listu o velikosti A4. Celý

text je navíc uvozen nadpisem, tučně psaným a dokonce tučně podtrženým ve znění

„Rezignace člena zastupitelstva obce“. Za této situace je krajně nevěrohodné tvrzení žalobce

a), že nevěděl co podepisuje. Pokud žalobce a) do shora uvedeného záznamu o podání

vysvětlení uvedl, že si u důkladně nepřečetl, je nutné konstatovat, že i při letmém

pohledu na nadpis je ihned zřejmé, že se nejedná o rezignaci na post starosty, nýbrž na post

člena zastupitelstva obce. u tudíž nebylo nutné číst důkladně k tomu, aby bylo možné

zjistit o jakou u se jedná. Ostatně žalobce si pamatoval, že „ten dokument byl nadepsaný

jako rezignace“. Jeví se tudíž jako velice nepravděpodobné, aby by si žalobce přečetl

z nadpisu toliko jedno z celkem čtyř slov. Tvrdili-li žalobci, že žalobce a) se domníval, že

podepisuje rezignaci na post starosty, nelze ani toto tvrzení považovat za důvodné. Tato

tvrzená skutečnost zaprvé nezbavuje žalobce a) přečíst si text podepisované y. Žalobce a)

zadruhé nebyl v době podpisu starostou, a proto jen stěží mohl uvažovat o rezignaci na tento

post. Na post starosty se nerezignuje podpisem rezignační y, nýbrž podle

písm. b) podáním rezignace na zasedání zastupitelstva obce. Je třeba

přihlédnout také k tomu, že žalobce a) písemnou rezignaci podepsal v přítomnosti několika

členů své volební strany a ani sám netvrdil, že by tak učinil například v žertu a že tento žert

byl těmto osobám zjevný, tj. že písemná rezignace nebyla míněna vážně a tyto osoby úkon

žalobce jako nevážný vnímaly.

Nad rámec shora uvedeného nelze pominout ani to, že podle § 55 odst. 2 písm. b)

, nelze vzít rezignaci zpět. Pozdější chování žalobce a) tudíž není vůbec

způsobilé na platnosti jeho vzdání se mandátu cokoli změnit. Jeho pozdější prohlášení či

vyjádření proto nemají na platnost jeho právního úkonu žádný vliv.

Žalobcům se nepodařilo prokázat, že by právní úkon žalobce nebyl učiněn svobodně a

vážně, určitě a srozumitelně. Vzhledem k tomu, že byl současně učiněn písemně a byl k němu

připojen podpis žalobce a), je nutné jej považovat za úkon platný.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 15

B.

Okamžik zániku mandátu

Podle mandát zaniká dnem, kdy starosta obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva obce na jeho mandát.

Vzhledem k tomu, že žalobci teprve v žalobě začali tvrdit skutečnosti, ze kterých

vyplývalo, že starosta nemusel obdržet písemnou rezignaci žalobce a), když především

uváděl, že „v okamžiku telefonického ověřování mu však ten muž, který písemnost přinesl,

náhlým pohybem sebral ze stolu výtisk oné „rezignace“, na které již byl otisk razítka obce a

jeho podpis – podpis tehdejšího starosty – a z kanceláře úřadu a budovy utekl“, provedl soud

za účelem ověření, zda starosta písemnou rezignaci obdržel či nikoli důkaz výpověďmi

navržených svědků. Dlužno dodat, že již z obsahu žaloby bylo zřejmé, že tvrzení žalobců o

způsobu obdržení písemné rezignace bylo nekonzistentní s jiným jejich tvrzením, že

„tehdejším starostou mu byla písemnost zaslána a na to on – navrhovatel – učinil prohlášení,

ve kterém jednoznačně odmítl, že by někoho pověřil doručením a podáním rezignace na

mandát zastupitele, nebo že by měl v úmyslu rezignaci na mandát zastupitele podat“. Pokud

by z kanceláře starosty byla v rozhodný den odcizena jediná předávaná , jen stěží by

bylo možné, aby tuto u vzápětí starosta žalobci a) zaslal.

Pan V. vypověděl, že mu žalobce a) po telefonickém zkontaktování sdělil, že

rezignovat nechce. Pan V. uvedl: „V tom okamžiku pan M. vzal obě y, které přinesl,

z mého stolu a odcházel z mé kanceláře. Původně jsem myslel, že y nese do podatelny.

Šel jsem za ním po schodech dolů, resp. utíkal jsem za ním a volal, protože jsem si uvědomil,

že nemám v ruce nic. Před budovou mě pan M. vrátil jednu u, tu, na které nebyl ani můj

podpis ani razítko obce“. Pan V. dále uvedl: „Obě y byly na sobě, obsahově byly

totožné, myslím si, že podpis byl na obou učiněn propisovací tužkou a já jsem orazítkoval a

podepsal u první. Že byly y totožné, vím proto, že jsem tu první u nadzvedl“.

K dotazu žalovaného, zda má rezignaci k dispozici a zda je zaevidována v podatelně obecního

úřadu pan V. uvedl: „druhou u jsem orazítkoval a podepsal, na podatelnu jsem u

nedával, podací razítko nemá, panu Č. jsem jen volal, jestli chce rezignovat, tak aby

rezignaci přinesl na podatelnu sám“.

Svědek T. vypověděl: „Dne 21.10.2010 do kanceláře starosty obce Hazlov přišel pan

Z.M. s tím, že přináší rezignaci pana Č. na člena zastupitelstva. Vím, že to byly dvě y.

Vím, že pan starosta obě y podepsal, jestli dal i razítko, to nevím. Pan M. obě y

sebral a odešel z kanceláře pryč. Pan starosta za ním odešel poté, co se mě zeptal, kde je ta

kopie, jestli si jí někam založil. Za panem M. odešel a za chvíli se vrátil zpět s jednou u.

Odchod pana M. z kanceláře starosty byl normální, prostě si vzal ty dvě y a odcházel

z úřadu, nijak neutíkal. S panem starostou jsem za panem M. nevyběhl, kde pana M. zastihl,

nevím, po chvilce se vrátil zpět s jednou u. Když si pan M. bral y ze stolu, tyto

volně ležely na stole“.

Výpovědí pana V. a svědka T. bylo jednoznačně prokázáno, že starosta dne 21.10.2010 obdržel písemnou rezignaci žalobce a) na jeho mandát. Pan M. donesl starostovi

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování

celkem dvě y, přičemž po zásahu starosty zůstala jedna z těchto listin, také podepsaná

žalobcem a), v rukou starosty obce. Nepotvrdilo se tak tvrzení žalobce o tom, že byla

donesena toliko jedna , která by byla vzápětí z rukou starosty odcizena.

Právní skutečností, se kterou spojuje zánik mandátu, je obdržení

písemné rezignace člena zastupitelstva obce na jeho mandát starostou.

nestanoví, že mandát zaniká teprve v případě, kdy starosta obdrží písemnou rezignaci od

konkrétní osoby. nestanoví, že k zániku mandátu dochází teprve tehdy, pokud

písemnou rezignaci obdrží například od rezignujícího člena zastupitelstva, jeho zmocněnce,

volební strany či zmocněnce volební strany. Z hlediska zániku mandátu proto není podstatné,

od jaké osoby starosta písemnou rezignaci obdržel, nýbrž toliko to, zda písemnou rezignaci

obdržel. Z těchto důvodů nelze shledat důvodnou námitku žalobců o tom, že starosta musí

písemnou rezignaci obdržet od odstupujícího zastupitele, eventuelně toliko od jeho

zmocněnce, jinak mandát nezanikne.

Starosta dne 21.10.2010 obdržel písemnou rezignaci žalobce a) na jeho mandát, a

proto v souladu s téhož dne mandát žalobce a) zanikl.

Nad rámec shora uvedeného je potřebné znovu připomenout, že každý je zcela

odpovědný za své činy a je povinen nést zákonné důsledky vyvolané svým vlastním

jednáním. Pokud kdokoli nechce rezignovat na svůj mandát zastupitele, nemůže ve dvojím

vyhotovení podepsat písemnou rezignaci a tuto nechat volně k dispozici členům volební

strany, před kterými rezignaci podepsal. Pokud tak přesto učiní, musí být srozuměn s tím, že s

písemnou rezignací bude naloženo tak, jak se stalo v případě žalobce a). Prokázat za tohoto

stavu, že se rezignující zastupitel nechtěl vzdát svého mandátu, je v podstatě nemožné.

C.

K ostatním námitkám žalobců

Vzhledem k tomu, že mandát žalobce a) zanikl dne 21.10.2010 a zastupitelstvo do 15

dnů poté, co se mandát uprázdnil, nepředalo nastoupenému členu zastupitelstva osvědčení o

tom, že se stal členem zastupitelstva obce a kterým dnem se jím stal, přešla povinnost předat

osvědčení v souladu s ustanovením na žalovaného. Žalovaný

tudíž postupoval zcela v souladu se zákonem, když předmětné osvědčení nastoupenému členu

zastupitelstva předal namísto zastupitelstva.

Tvrdili-li žalobci, že zastupitelstvo nebylo nečinné v plnění povinnosti předat

osvědčení podle , neboť věc posoudilo dne 20.1.2011, nelze se

s jejich námitkou ztotožnit. Jak bylo uvedeno shora, mandát žalobce a) zanikl dne 21.10.2010.

Tímto okamžikem počala zastupitelstvu běžet patnáctidenní lhůta k předání osvědčení a

zastupitelstvo nemohlo postupovat jinak, než nastoupenému členu zastupitelstva osvědčení

předat. Pokud zastupitelstvo v této lhůtě osvědčení nepředalo, dostalo se do prodlení

s plněním své zákonné povinnosti. Tuto povinnost mohlo splnit toliko jediným způsobem, a

to předáním osvědčením. Projednání věci zastupitelstvem a vyslovení negativního stanoviska

není předáním osvědčení. Zastupitelstvo proto i poté setrvalo ve stavu, kdy pokračovalo

v neplnění své zákonné povinnosti. Povinnost předat osvědčení proto přešla v souladu

s ustanovením na žalovaného.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 17

Soud neshledal důvodnou ani námitku žalobců o tom, že si žalovaný nezákonně

atrahoval působnost registračního úřadu k vydání osvědčení. Podle

registrační úřad vydá kandidátům zvoleným za členy zastupitelstva obce osvědčení o zvolení,

a to nejpozději do prvního zasedání zastupitelstva. V případě, kdy soud shledá oprávněným

návrh na neplatnost volby kandidáta, vydá registrační úřad do 7 dnů po právní moci

rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta (§ 60) osvědčení o zvolení kandidátovi v pořadí

stanoveném podle § 45 odst. 3 a 4. Podle tohoto ustanovení registrační úřad vydává toliko

osvědčení o zvolení, nikoli osvědčení o tom, že se nastoupený člen zastupitelstva stal členem

zastupitelstva obce a kterým dnem se jím stal podle . Nemá-li

registrační úřad oprávnění vydat osvědčení podle , když toto

náleželo zastupitelstvu, resp. žalovanému, nelze důvodně hovořit o tom, že by tato

neexistující působnost byla žalovaným registračnímu úřadu neoprávněně odebrána. Je

pravdou, že v ustanovení , na rozdíl od ustanovení , nepoužívá

pojem „vydá“ nýbrž používá pojem „předá“. Vzhledem k tomu však, že

nestanovil, že by osvědčení podle vydával kdokoli jiný, a

přitom stanovil zastupitelstvu, resp. řediteli krajského úřadu, povinnost osvědčení předat, je

nezbytné dospět k závěru, že působnost k předání osvědčení v sobě zahrnuje i právo na

vyhotovení osvědčení. Jiný výklad by vedl k absurdnímu závěru, kdy by povinnost předat

osvědčení nebylo možné vůbec nikdy splnit, neboť zde není nikoho, kdo by jej byl oprávněn

vyhotovit. Snahu o nastolení takového stavu nelze z dovodit. Současně je

třeba doplnit, že osoba zúčastněná na řízení mandátu nenabyla zvolením (§ 55 odst. 1

), nýbrž teprve zánikem mandátu žalobce a). Osobě zúčastněné na řízení

proto nemohlo být vydáno osvědčení o zvolení podle .

Nedůvodnou je i námitka žalobců, že předmětné osvědčení je nulitním aktem, když

mandát žalobce a) nezanikl a bylo vydáno osobou k tomu zákonem neoprávněnou. Jak bylo

uvedeno shora, mandát žalobce a) zanikl a osvědčení bylo vyhotoveno a předáno osobou

k tomu podle oprávněnou. Z tvrzených důvodů se proto nemohlo jednat o

nulitní akt.

Soud neshledal žádnou ze žalobci uvedených námitek důvodnou, a proto žalobu podle zamítl, neboť není důvodná.

Podle by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, když měl ve

věci plný úspěch. Jelikož se žalovaný vzdal práva na náhradu nákladů řízení, rozhodl soud, že

žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Podle osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch

nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Z důvodů

zvláštního zřetele hodných může jí soud na návrh přiznat právo na náhradu dalších nákladů

řízení. Vzhledem k tomu, že soud neuložil osobě zúčastněné na řízení žádnou povinnost,

nemohly jí vzniknout náklady podle Soud neshledal ani důvodů zvláštního

zřetele hodných, které by přiznání nákladů řízení osobě zúčastněné na řízení odůvodňovaly, a

proto rozhodl, že osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 18

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační

stížnost u Krajského soudu v Plzni. Lhůta je zachována i tehdy, byla-li

kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu. O kasační stížnosti

rozhoduje Nejvyšší správní soud (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4

).

V Plzni dne 23. června 2011

JUDr. Jana Daňková

předsedkyně senátu