Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 A 136/2011 - 29

2

pokračování 10

10A 136/2011-29

Usnesení

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců Mgr. Jana Kašpara a JUDr. Ing. Viery Horčicové v právní věci žalobce: M. S., proti žalovanému: Vězeňská služba České republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, v řízení o žalobě o ochraně před nezákonným zásahem

t a k t o :

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou domáhal toho, aby soud žalovanému zakázal, aby pokračoval v porušování práva žalobce na spravedlivý proces v řízení o kázeňském přestupku a porušování pedagogických zásad uvedených v , kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, zejména zásady důslednosti a spravedlivosti, tím, že v rozhodnutí o uložení kázeňského trestu ze dne 3.3. 2011 neoznačil důkazy, konkrétně přítomného odsouzeného jako svědka kázeňského přestupku, a to takovým způsobem, aby je bylo možno prověřit, a neuvedl stručný obsah výpovědi tohoto svědka, jak mu ukládá ve spojení s , o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů.

Žalobce v žalobě uvádí, že dne 3.3. 2011 mu byl uložen kázeňský trest, a to umístění do uzavřeného oddělení na 2 dny, podmíněně s délkou zkušební doby na 2 měsíce. Kázeňský trest byl žalobci uložen za kázeňský přestupek, jehož se měl dopustit tím, že měl spolubydlícího fyzicky napadnout, a to tak, že měl po něm hodit kbelík s vodou, který ho zasáhl do holeně pravé dolní končetiny. Žalobce popírá, že by po spoluvězni kbelík s vodou hodil, pouze ho polil vodou.

Žalobce uvádí, že ke dni podání žaloby mu žalovaný neumožnil nahlédnout do spisu týkajícího se kázeňského přestupku, důkazy nebyly v rozhodnutí označeny konkrétně, přítomný odsouzený není jako svědek konkrétně označen a není uveden stručný obsah jeho výpovědi. Tímto způsobem žalovaný žalobci odepřel a nadále odpírá žalobci právo na spravedlivý proces.

Podle znění § 76 odst. 6 zákona o výkonu trestu odnětí svobody platného ke dni podání žaloby nepodléhají rozhodnutí vydaná v kázeňském řízení přezkoumání soudem, neboť nález pléna Ústavního soudu č.j. ze dne 29.9. 2010 ruší ustanovení § 76 odst. 6 zákona o výkonu trestu odnětí svobody až ke dni 30.6. 2011. Žalobce proto nemá jinou možnost než podat tuto žalobu na nezákonný zásah.

Žalobce podal žalobu dne 3.5. 2011 Krajskému soudu v Hradci Králové, který ji usnesením ze dne 5. května 2011 č.j. -10 postoupil Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému.

Městský soud v Praze se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny všechny procesní podmínky k tomu, aby mohl o žalobě věcně jednat a rozhodnout o ní, a dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť žaloba je nepřípustná.

Podle žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky nebo domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.

Pro posouzení nepřípustnosti podání žaloby podle tohoto ustanovení není podstatné, zda žalobce jiné právní prostředky k ochraně před tvrzeným zásahem využil nebo nikoli, ale podstatné je to, zda právní řád takové prostředky k ochraně obsahuje a v konkrétním případě připouští.

Z textu žaloby zcela jednoznačně vyplývá, že žalobce spatřuje nezákonný zásah v tom, že mu byl uložen kázeňský trest, a to rozhodnutím, které podle jeho názoru vykazuje zásadní vady, a na základě vadně provedeného řízení.

Podle § 52 odst. 1 zákona o výkonu trestu odnětí svobody odsouzený má právo do 3 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podat proti němu stížnost.

Je tedy zřejmé, že pokud by žalobce podal proti rozhodnutí o kázeňském trestu stížnost, mohl by veškerá tvrzení, která uvádí nyní v žalobě, uvést právě v této stížnosti a orgán rozhodující o stížnosti by se musel s těmito tvrzeními vypořádat. Pokud by tento orgán skutečně shledal existenci žalobcem tvrzených vad, mohl by prostřednictvím rozhodnutí o stížnosti zjednat nápravu, čímž by fakticky bylo dosaženo toho, čeho se žalobce nyní domáhá podanou žalobou u soudu.

Je nutno vidět, že správní soudnictví je důsledně vystavěno na zásadě subsidiarity soudní ochrany, tj. že účastník domáhající se ochrany svých veřejných subjektivních práv u správního soudu musí nejprve vyčerpat všechny řádné prostředky, které mu k ochraně těchto jeho práv poskytuje (případně jiný procesní předpis platný pro řízení před správním orgánem). Obecně je tato zásada vyjádřena v („Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.“)

Konkrétním odrazem této zásady je v případě žaloby o ochraně před nezákonným zásahem právě ust. Tímto jiným právním prostředkem je v daném případě stížnost podle zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Pokud se žalobce práva podat tuto stížnost výslovně vzdal, připravil se tím i o možnost domáhat se následné ochrany u správního soudu, neboť nevyužil všech možností, jak dosáhnout ochrany svých práv uvnitř systému veřejné správy.

Z hlediska výše uvedeného je pak zcela nerozhodná otázka soudní výluky ze soudního přezkumu podle § 76 odst. 6 zákona o výkonu trestu odnětí svobody (ve znění do 30. 6. 2011) a její zrušení nálezem Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2010 čj. , neboť pro projednávanou věc je podstatné především to, že žalobce se vzdal práva podat proti rozhodnutí prvostupňového orgánu o kázeňském přestupku stížnost.

Soud proto postupoval podle a žalobu jako nepřípustnou odmítl. Za situace, kdy soud žalobu jako nepřípustnou odmítá, se již nezabýval důvodností žalobních námitek.

Výrok o nákladech řízení soud opřel o ust. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost za podmínek uvedených v ustanovení a násl. , a to ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto usnesení. Kasační stížnost se podává u Městského soudu v Praze, rozhodovat o ní přísluší Nejvyššímu správnímu soudu.

Stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie ( ).

V Praze dne 30. června 2011

Mgr. Jana Brothánková, v.r.

předsedkyně senátu