Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 16/2011 - 37

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: P. D., zast. Mgr. Alexandrem Vaškevičem, advokátem, se sídlem Františkánská 7, Plzeň, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2010, č. j. - 23,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. 12. 2010, č. j. - 23, odmítl žalobu napadající vyrozumění žalované ze dne 26. 7. 2009, č. j. CPR-9333/ČJ-2009-9CPR-V243, kterým nebyl shledán důvodným žalobcův podnět k provedení přezkumného řízení s tím, že rozhodnutí Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Plzeň, Inspektorátu cizinecké policie Domažlice č. j. CPPL-21384-20/ČJ-2009-034061-KP4, ze dne 28. 5. 2009, , o uložení správního vyhoštění žalobci zůstává v platnosti. Podle soudu je zřejmé, že se nejedná o rozhodnutí, nýbrž o vyrozumění ve věci podnětu žalobce k provedení přezkumného řízení podle . Tento úkon žalované nezasahuje do žalobcových subjektivních práv, nenaplňuje znaky rozhodnutí podle a spadá tak pod kompetenční výluku uvedenou v Z uvedených důvodů soud žalobu podle ve spojení s a odmítl.

Ve včas podané kasační stížnosti žalobce (dále též „stěžovatel“) namítl nezákonnost usnesení soudu o odmítnutí žaloby. Podle stěžovatele bylo v daném případě v podstatě potvrzeno rozhodnutí správního orgánu prvního stupně o správním vyhoštění, které do jeho subjektivních práv zasahuje. Tímto postupem byl totiž zbaven možnosti využít další opravné prostředky, a to i pro případ, že by rozhodnutí o správním vyhoštění bylo nezákonné. Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2010, č. j. - 23, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v souladu s a 3 (dále jen „ “), podle nichž byl vázán rozsahem a důvody, jež byly stěžovatelem v kasační stížnosti uplatněny. Přitom neshledal vady uvedené v , k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Kasační stížnost není důvodná.

Ačkoliv stěžovatel v kasační stížnosti uvádí, že ji podává z důvodu uvedeného v , tak v případě rozhodnutí o odmítnutí žaloby přichází v úvahu pouze důvod kasační stížnosti podle Pod něj však lze zařadit i nesprávné posouzení povahy úkonu, ohledně něhož byla žaloba soudem odmítnuta. Stěžovatel důvodnost kasační stížnosti spatřuje v tom, že úkon správního orgánu vydaný postupem podle , kterým mu bylo sděleno, že nebyly shledány důvody k zahájení přezkumného řízení, je rozhodnutím ve smyslu

Nejvyšší správní soud neshledává tuto námitku důvodnou. Stěžovatel pomíjí smysl a účel přezkumného řízení. To je svou povahou dozorčím prostředkem, na jehož uplatnění není právní nárok. Nelze proto o provedení přezkumného řízení požádat a pouze je možné podat podnět k přezkoumání daného rozhodnutí. V je výslovně uvedeno, že tento podnět není návrhem na zahájení řízení. Stěžovatel tedy uplatnil podnět a jelikož jej správní orgán neshledal důvodným, postupoval v souladu se a stěžovateli sdělil tuto skutečnost formou vyrozumění s uvedením příslušných důvodů. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 5. 2008, č. j. - 135, www.nssoud.cz, který se sice týkal předcházející právní úpravy, nicméně jehož závěry jsou použitelné i v nyní posuzované věci „přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení podle a násl. , jehož obdobou je v současnosti přezkumné řízení podle a násl. nového ( ), je někdy zařazováno mezi mimořádné opravné prostředky, tedy opravné prostředky směřující proti pravomocným správním rozhodnutím. Jde však spíše o prostředek dozoru, kterým disponuje příslušný správní orgán za účelem nápravy právních omylů, tj. k odstranění rozporu rozhodnutí se zákony nebo jinými obecně závaznými právními předpisy. Účastníci řízení, v němž bylo předmětné správní rozhodnutí vydáno a jež nabylo právní moci, totiž nejsou aktivně legitimováni k zahájení daného řízení. V případě mimoodvolacího řízení, jakožto mimořádného procesního prostředku dozorčího práva, jde vždy o zahájení řízení z moci úřední (ex officio) a účastník řízení může podat pouze podnět k přezkoumání daného správního rozhodnutí; zda mu však bude vyhověno a přezkumné řízení bude skutečně zahájeno, závisí zcela na úvaze příslušného správního orgánu.“. Tento judikát je třeba doplnit závěry vyslovenými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 2. 2008, č. j. - 71, publikovaným pod č. 1831/2009 Sb. NSS. Podle něj „přípis, jímž správní orgán sděluje, že neshledává důvody k zahájení přezkumného řízení, je pouhým sdělením úřadu straně a není rozhodnutím ve smyslu ; takový úkon je vyloučen z přezkoumání soudem ve správním soudnictví a žalobu proti němu podanou správní soud odmítne jako nepřípustnou [ , , ].“. Ostatně také starší judikatura (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 9. 1997, č. j. - 17, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 2. 1998, č. j. - 18) vyslovila, že správní akt, jímž je výsledek přezkoumání oznamován účastníkovi, je pouhým sdělením úřadu straně, nikoliv rozhodnutím, a nelze ho proto úspěšně napadat správní žalobou.

Nejvyšší správní soud se s těmito závěry zcela ztotožňuje a aplikuje je i na posuzovanou věc. Vyrozumění žalované vydané podle tedy není rozhodnutím podle , neboť nemá vliv na subjektivní práva a povinnosti stěžovatele a nikterak se jím nemění jeho právní postavení, když rozhodnutí správního orgánu prvního stupně o správním vyhoštění jím zůstalo nedotčeno.

Tvrzení stěžovatele uvedené v žalobě, že vzdání se práva na odvolání proti tomuto prvoinstančnímu rozhodnutí nebylo učiněno svobodně a že neznal veškeré důsledky svého jednání, je pro účely nyní posuzované věci bezpředmětné a nemá na ní žádný vliv. Tuto námitku totiž mohl stěžovatel uplatnit v opravném prostředku proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně o správním vyhoštění a v na něm navazujícím soudním řízení, neboť se týkala procesního postupu ve věci samé, která byla skončena rozhodnutím o správním vyhoštění. Na tom ničeho nemění ani to, že by patrně bylo odvolání zamítnuto jako nepřípustné, neboť v rámci soudního přezkumu by bylo možné se těmito námitkami zabývat. V nyní projednávané věci je však předmět řízení soudního přezkumu vyrozumění učiněné podle , kterým nebyl shledán důvodným podnět k zahájení přezkumného řízení. Tento úkon však s ohledem na shora uvedené skutečnosti nenaplňuje znaky rozhodnutí podle a Městský soud v Praze proto postupoval správně, když žalobu jako nepřípustnou odmítl.

S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost důvodnou, a proto ji podle věty druhé zamítl.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto podle a věty první , neboť stěžovatel ve věci nebyl úspěšný a žalované nevznikly náklady, které by přesahovaly její běžnou úřední činnost.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. května 2011

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu