Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 As 23/2011 - 46

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Praha 2, Škrétova 44/6, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Praha 2, Škrétova 44/6, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně jako stěžovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 12. 2009, č. j. - 28,

takto:

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalované s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně, nyní stěžovatelka, se u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhala vyslovení nicotnosti části výroku rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání č. j. 6939/2009 vypraveného dne 9. 10. 2009. Ve výroku č. 14 předmětného rozhodnutí Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila společnosti NTV CABLE s. r. o. pokutu ve výši 200 000 Kč za porušení , o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. V rozhodnutí došlo k záměně účastníka TV CABLE, s. r. o. za NTV CABLE, s. r. o., se kterým bylo v předmětné věci správní řízení zastaveno rozhodnutím č. j. 3734/09 ze dne 4. 6. 2009. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání proto výrok č. 14 rozhodnutí č. j. 6939/2009 vypraveného dne 9. 10. 2009 považuje za nicotný ve smyslu a 3 , , neboť v předmětné věci již bylo rozhodnuto.

Městský soud žalobní návrh stěžovatelky usnesením ze dne 22. 12. 2009, č. j. -28 odmítl s odůvodněním, že v dané věci je nedostatkem podmínky řízení nedostatek aktivní legitimace žalobkyně k podání správní žaloby proti vlastnímu rozhodnutí a tento nedostatek je neodstranitelný.

Městský soud v napadeném usnesení uvedl, že „Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je v pozici správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, není v postavení fyzické či právnické osoby, o jejíchž právech nebo povinnostech je napadeným rozhodnutím rozhodováno. Rozhodnutím Rady byla uložena povinnost provozovateli televizního vysílání a jedině tento provozovatel je subjektem, do jehož právní sféry je uloženou sankcí zasahováno a potažmo jedině tomu svědčí aktivní legitimace k žalobnímu tvrzení o zkrácení na jeho veřejných subjektivních právech. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání není subjektem, o jehož právech a povinnostech bylo v řízení rozhodováno, Rada není adresátem rozhodnutí, v rozhodnutí jí nebylo přiznáno právo ani stanovena povinnost, proti nimž by se mohla bránit podanou žalobou. Skutečnosti, že napadeným rozhodnutím nebylo zasaženo do právní sféry žalobkyně, a to, že žalobkyně není fyzickou ani právnickou osobou, vůči níž napadené rozhodnutí směřuje ve smyslu , a že nebyla ani účastníkem řízení o pokutě podle , je dáno tím, že je správním úřadem, který napadené rozhodnutí vydal a jemuž dle v řízeních o přezkum jeho rozhodnutí svědčí toliko pasivní legitimace jako žalovaného správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Prostředek soudní ochrany veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob, jímž je správní žaloba, nelze využívat k jiným účelům než stanoví, tedy ani k účelu nápravy chyby, věcné nesprávnosti či vady rozhodnutí, kterou by v rámci sebereflexe zamýšlel vyvolat sám správní orgán.“

Městský soud tak usnesením návrh stěžovatelky odmítl podle , neboť podle tohoto ustanovení, nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn a nelze proto v řízení pokračovat.

Stěžovatelka usnesení městského soudu napadla včasnou kasační stížností, kde namítala, že v rámci úpravy správního řízení a vydávání rozhodnutí v (opravné rozhodnutí a opravné usnesení) a v a (nicotnost rozhodnutí) upravuje prostředky k opravě chyb a zřejmých nesprávností a k prohlášení nicotnosti rozhodnutí ve správním řízení. Tuto praxi stěžovatelka považuje za zcela vyloučenou, neboť Rada nemůže revokovat svá rozhodnutí a tato skutečnost měla být městským soudem zohledněna.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání není podle stěžovatelky příslušná k vyslovení nicotnosti svého rozhodnutí jednak s ohledem na specifické postavení v hierarchii státní správy a jednak s ohledem na , o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů a , . Chybu v označení účastníka nelze považovat za zřejmou nesprávnost, resp. písařskou chybu.

Ustanovení umožňuje zrušit správní rozhodnutí z důvodu nicotnosti v rámci řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle a násl. Dikce upravující, že soud může zrušit rozhodnutí i bez návrhu znamená, že soud přihlíží ke znaku nicotnosti správního rozhodnutí z úřední povinnosti i v případě, kdy podaná žaloba návrh na zrušení rozhodnutí z důvodu nicotnosti neobsahuje.

Městský soud v předcházejícím řízení nesprávně návrh Rady pro rozhlasové a televizní vysílání odmítl z důvodu nesprávného právního vyhodnocení podání Rady. S ohledem na výše uvedené stěžovatelka navrhuje napadené usnesení městského soudu zrušit a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud vázán rozsahem a důvody podané kasační stížnosti (ustanovení a 3 ) přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

Kasační stížností je napadeno usnesení o odmítnutí žaloby, z tohoto důvodu přichází v úvahu z povahy věci pouze kasační důvod ve smyslu ustanovení , spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu.

Stěžovatelka pochybení městského soudu spatřuje v tom, že městský soud měl v předcházejícím řízení zohlednit skutečnost, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nemůže revokovat svá rozhodnutí. Stěžovatelka tak svou kasační argumentací nenapadá rozhodovací důvod městského soudu, který žalobu stěžovatelky odmítl pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně k podání správní žaloby proti vlastnímu rozhodnutí.

Stěžovatelce jako správnímu úřadu, který napadené rozhodnutí vydal, však může v řízení o žalobě proti jeho rozhodnutí, svědčit toliko pasivní legitimace jako žalovaného správního orgánu. Správní žalobu ve smyslu ustanovení a násl. , jako prostředek soudní ochrany veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob, nemůže správní orgán využívat k nápravě svých chyb, věcných nesprávností či vad řízení.

Odmítnutí návrhu není rozhodnutím ve věci samé, městský soud tak nemohl k návrhu stěžovatelky vyslovit nicotnost části výroku rozhodnutí stěžovatelky, protože z důvodu neodstranitelného nedostatku jedné z podmínek řízení ve věci samé vůbec nerozhodoval. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání musí zvážit jiné právní prostředky k nápravě svého pochybení.

Městský soud v posuzované věci návrh stěžovatelky odmítl usnesením dle , ačkoliv tak měl učinit podle (nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou). To však nic nemění na tom, že výrok napadeného usnesení o odmítnutí návrhu je zákonný.

Nejvyšší správní soud po přezkoumání napadeného usnesení kasační stížnost stěžovatelky neshledal důvodnou a proto ji zamítl ( ).

Stěžovatelka, která neměla v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení ( , ). Žalované náklady řízení nevznikly, proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že se žalované náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. května 2011

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu