Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 67/2011 - 43

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobkyně: T. R., zastoupené Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou, se sídlem Muchova 9/223, Praha 6, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 2. 2010, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 9. 2010, č. j. - 19,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovené zástupkyni žalobkyně, advokátce Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalové, se nepřiznává odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) brojí kasační stížností proti shora uvedenému usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla věc stěžovatelky projednávaná u městského soudu postoupena Krajskému soudu v Ostravě. Městský soud v odůvodnění svého usnesení konstatoval, že mu byla dne 1. 6. 2010 doručena žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, kterým byly zamítnuty námitky proti oznámení o invalidním důchodu pro invaliditu druhého stupně, do něhož se dnem 1. 1. 2010 transformoval částečný invalidní důchod. Přitom podle ustanovení , (dále jen „ “), je místně příslušný k přezkoumávání rozhodnutí ve věcech důchodového zabezpečení ten soud, v jehož obvodu má žalobce bydliště, případně v jehož obvodu se zdržuje. Městský soud konstatoval, že žalobkyně má bydliště ve V., okres F. - M., proto je k projednání věci místně příslušný Krajský soud v Ostravě a věc postoupil tomuto soudu.

Stěžovatelka podala proti uvedenému usnesení městského soudu kasační stížnost, v níž uvedla, že nemá trvalé bydliště, neboť V. 154 je pouze „evidenčním údajem“, který vznikl neoprávněnou změnou jejího trvalého bydliště v P. bez jakékoliv nájemní či podnájemní smlouvy, když stěžovatelka po rozvodu čekala na přidělení náhradního bytu v P. Dále stěžovatelka uvádí, že na adrese ve V. má „výpověď pobytu“ a jejím trvalým bydlištěm zůstává nadále P. Stěžovatelka uvádí, že předchozí vojenský byt byl vrácen státu a její rodina zůstala po rozvodu bez náhradního bytu. Stěžovatelkou uváděné důvody lze podle názoru Nejvyššího správního soudu podřadit pod ustanovení (nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení).

Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost je podána osobou oprávněnou, neboť stěžovatelka byla účastníkem řízení, z něhož napadené usnesení vzešlo ( ). Stěžovatelka je též zastoupena advokátem ( ). Dále Nejvyšší správní soud zvažoval, zda byla kasační stížnost podána včas. Z obsahu soudního spisu (doručenky na č. l. 19 a 23) vyplývá, že stěžovatelce bylo kasační stížností napadené usnesení městského soudu doručeno dne 13. 9. 2010 do datové schránky a stěžovatelka podala kasační stížnost prostřednictvím datové schránky s tím, že podání bylo městskému soudu dodáno dne 27. 9. 2010 a doručeno dne 28. 9. 2010. Otázka včasnosti podání učiněných prostřednictvím datových schránek je přitom řešena předchozí judikaturou Nejvyššího správního soudu, zejména v usnesení ze dne 15. 7. 2010, č. j. - 79, publikovaného pod č. 2131/2010 Sb. NSS a dostupného na www.nssoud.cz, ze kterého se podává, že lhůta stanovená , výzvou nebo rozhodnutím soudu je zachována, bylo-li podání učiněné vůči soudu prostřednictvím datové schránky nejpozději poslední den této lhůty dodáno ve formě datové zprávy do datové schránky soudu ( ). Nejvyšší správní soud tedy konstatuje, že stěžovatelka dodržela lhůtu pro podání kasační stížnosti stanovenou ust. a kasační stížnost je podána včas.

Místní příslušnost soudů ve správním soudnictví ve věcech důchodového zabezpečení je upravena ust. , které stanoví, že k řízení je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.

Nejvyššímu správnímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že bydliště stěžovatelky je na adrese V. 154, V. Otázka místní příslušnosti soudů ve správním soudnictví k projednání žalob ve věcech důchodového zabezpečení podaných v minulosti stěžovatelkou byla již opakovaně řešena zdejším soudem např. ve věci sp. zn. , kde bylo na základě skutečností zjištěných ze spisu zdejším soudem rozhodnuto usnesením ze dne 26. 5. 2009, č. j. - 29, že k projednání této věci je příslušný Krajský soud v Ostravě, jelikož stěžovatelka bydlí ve V. Shodně bylo zdejším soudem rozhodnuto na základě skutečností vyplývajících ze spisu i v předcházející věci stěžovatelky sp. zn. Nad 1/2009.

Přestože stěžovatelce jsou rozhodnutí a zjištění zdejšího soudu ve věcech vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. a sp. zn. zcela jistě známa, neuvedla stěžovatelka v nyní projednávané věci žádné konkrétní skutečnosti, které by vedly k závěru, že stěžovatelka již bydlí v P. Stěžovatelka sice tvrdí, že bydlí v P., avšak toto tvrzení nepodložila žádným konkrétním důkazem ani neupřesnila adresu, na které by v P. měla bydlet. Za těchto okolností neshledal Nejvyšší správní soud žádný důvod, proč se odchýlit od zjištění učiněných v předcházejících věcech sp. zn. a sp. zn. .

Ze shora uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost není důvodná a zamítl ji podle ust.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle ust. ve spojení s ust. Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, proto jí právo na náhradu nákladů řízení nenáleží. Žalovanému, jemuž by jinak právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti příslušelo, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v souvislosti s řízením o kasační stížnosti žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly. Usnesením městského soudu ze dne 4. 2. 2011, č. j. - 32, byla stěžovatelce ustanovena zástupkyní pro řízení o kasační stížnosti Mgr. Dagmar Rezková Dřímalová. Ustanovená zástupkyně stěžovatelky Nejvyššímu správnímu soudu přípisem ze dne 5. 5. 2011 sdělila, že neuplatňuje odměnu a náhradu hotových výdajů ustanoveného zástupce. Nejvyšší správní soud jí proto odměnu za zastupování v řízení o kasační stížnosti stěžovatelky nepřiznal.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. května 2011

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu