Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 28/2011 - 78

- 79

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: P. Č., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované č. j. 443/10 ze dne 18. 2. 2010, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. - 64 ze dne 20. 1. 2011,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalovaný se svým podáním domáhá změny napadeného usnesení Městského soudu v Praze č. j. - 64 ze dne 20. 1. 2011, jímž mu byl vyměřen soudní poplatek.

V soudním řízení vedeném Městským soudem v Praze (dále jen „městský soud“) pod sp. zn. , v němž se žalovaný domáhal zrušení rozhodnutí žalované č. j. 443/10, městský soud již jednou vydal rozhodnutí, jímž zamítl žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků, protože jeho návrh zjevně nemůže být úspěšný. Žalobce totiž napadl žalobou rozhodnutí, jímž mu žalovaná k jeho žádosti určila konkrétního advokáta k zastupování v konkrétním odvolacím řízení a námitky proti napadenému rozhodnutí byly v podstatě pouze nesouhlasem s podmínkami, které pro poskytování právních služeb určeným advokátem stanoví zákon.

Nejvyšší správní soud na základě kasační stížnosti žalobce vydal rozsudek, jímž potvrdil rozhodnutí městského soudu s odkazem na druhou větu třetího odstavce , , (dále jen „“), která stanoví, že soud odmítne žádost o osvobození od soudních poplatků, pokud dospěje k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný. Žalobce ve své žalobě vůbec nebrojí proti výroku napadeného rozhodnutí, kterým bylo stěžovateli v plném rozsahu vyhověno, ale pouze proti upřesňujícímu vysvětlení a zákonným citacím o jednotlivých aspektech zastupování ustanoveným advokátem. Nejvyšší správní soud tedy kasační stížnost žalobce svým rozsudkem č. j. - 47 ze dne 18. 11. 2010 zamítl.

Na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zamítnutí kasační stížnosti proti usnesení o odmítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků městský soud správně vyzval napadeným usnesením žalobce k úhradě soudních poplatků.

Žalobce pak toto usnesení napadl svým přípisem ze dne 29. 1. 2011, kterým požadoval opravu napadeného usnesení, neboť nebyl poučen o možnosti požádat o osvobození, posečkání či splátku poplatku a své podání označil jako odvolání. Toto podání interpretoval městský soud jako kasační stížnost a postoupil ji k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že žalobce (dále jen „stěžovatel“) vyjadřuje svým podáním nesouhlas s postupem soudu a opětovně hodlá požadovat osvobození od soudních poplatků a podle obsahu toto podání posoudil jako kasační stížnost.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že tato kasační stížnost byla podána včas a že stěžovatel je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, neboť byl účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo ( ).

Nejvyšší správní soud však dospěl k závěru, že kasační stížnost byla podána ve věci, o níž již jednou rozhodl svým rozsudkem č. j. - 47 ze dne 18. 11. 2010. Podle soud usnesením odmítne návrh, jestliže o této věci již rozhodl. Podle se toto ustanovení použije i na řízení o kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud tedy dospěl z důvodů výše uvedených k závěru, že mu nezbývá než kasační stížnost stěžovatele podle ve spojení s odmítnout.

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s , podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. dubna 2011

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu