Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
15 A 31/2011 - 23.pdf
PDF · 0 B
No categories available
15 A 31/2011 - 23
[OBRÁZEK]15A 31/2011-23
ČES KÁ REPUBLIKA
ROZS UDEK JMÉNEM REP UB LIKY
Krajský so ud v Ústí nad Labem ro zhod l v senátě složeném z předsedkyně
JUDr. Markéty Le hk é, Ph. D. a soud c ů Mgr. Vác la va Trajera a JUDr. Ivy Kaňákové, v právní
věc i žalobce: A. M., „X“, zas to upe né ho M gr. Jaroslavem Vě tro vsk ým, pracovníkem Asociace
pro právní otázky imigrace, o.s., se sídlem Moravská 9, Praha 2, proti ža lo va né mu: Po lic ie
Če ské republiky, Kra jské ře dite ls tví po lic ie Ús te cké ho kra je, odbo r c izine cké policie,
oddělení pobytové ko ntro ly, pátrá ní a e s kort, Masarykova 27, Ústí nad Labe m, v říze ní
o ža lobě pro ti ro zho dnutí ža lova né ho ze dne 25. 3. 2011, č.j. KRPU-12592-55 /ČJ-2011-
040022-SV-RD,
t a k t o :
I. Ža loba se z a m í t á .
II. Žádný z účas tník ů ne má prá vo na ná hrad u nák lad ů ř íze ní.
O d ů v o d n ě n í :
Ža lobc e se v ža lobě pod ané v záko ne m stano vené lhůtě domáhal zrušení ro zhod nutí
ža lo va né ho ze dne 25. 3. 2011, č.j. K RPU-12592-55/ČJ-2011-040022-SV-RD, kterým b ylo
rozhodnuto, že se podle § 124 odst. 3 záko na č. 326/1999 Sb. , o pobytu cizinců na úze mí
České rep ub lik y a o změ ně někte rýc h záko nů, ve zně ní úč inné m od 1. 1. 2011 (dá le jen
„zákon o pob ytu cizinců“) prodlužuje doba zajištění za úče le m správního vyhošt ě ní,
sta no ve ná rozhodnutím ža lo va né ho ze dne 8. 2. 2011, č.j. KRPU-12592-18/ČJ-2011-040022-
SV-RD podle § 125 odst. 1 zákona o pob ytu cizinců, o 120 d nů.
V ža lobě žalobce namítá, že ža lo va ný vydáním napadeného ro zhod nutí po rušil
usta no ve ní § 124 odst. 1 záko na o pobytu cizinců ve spojení s čl. 15 odst. 1 a 4 tzv. ná vra to vé
s měr nice (s měrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. 12. 2008
Pokračování 2 15A 31/2011
o spo leč nýc h normách a postupech v člensk ých státech při navracení neop rá vně ně
pobýva jíc íc h státních p říslušník ů třetích ze mí) a čl. 5 odst. 1 Evropské úmluvy o lidsk ýc h
právech z r. 1950 (d ále jen „Evropská úmluva“).
Porušení výše uvedených právních předpisů spatřuje žalobce v to m, že v čase vydání
napade né ho ro zhod nutí nee xisto va l v případě žalobce reálný předpoklad, že k jeho vyhoštění
do ze mě p ůvod u (či jiné ho státu) by mo hlo dojít ještě v době zajiš tě ní, které v souladu
s usta no ve ním § 125 odst. 1 záko na o pob ytu cizinců nesmí pře sá hno ut 180 d nů. Pokračující
zba ve ní osobní svobo d y, jejímž jediným úče le m má být prá vě realizace správního vyhošt ě ní,
je proto nutné považovat za neopodstatněné, resp. své vo lné.
Z čl. 15 odst. 4 ná vrato vé směrnice a z čl. 5 odst. 1 Evropské úmluvy vyplývá
id entick ý požadavek, aby k zajištění cizince za účelem je ho vyhoštění doš lo po uze v případě,
že existuje reální předpoklad, že cizinec může být do své ze mě skutečně přemístěn a orgány
státu musejí s ná le žito u pečlivostí činit všechny kroky ne zb ytné k tomu, aby je ho vyhoštění
bylo rea lizo vá no. První z uvede nýc h podmínek v p řípadě ža lobce ne ní splněna.
Podle § 119 odst. 6 záko na o pobytu cizinců ro zhod nutí o správním vyhoštění ne lze
vyko na t, požádal-li cizinec o mezinárodní oc hra nu a řízení o mezinárodní oc hra ně, vče tně
soudního pře zk umu, nebylo dosud uko nče no. V ža lobě napade né m ro zhod nutí se výslo vně
uvádí, že ža lob ce dne 8. 2. 2011 učinil p ro hlášení o me ziná rod ní oc hra ně ve s mys lu § 3a
pís m. a) bod 4 záko na č. 325/1999 Sb. , o azylu a o změ ně záko na č. 283/1991 Sb. , o Policii
České repub lik y, ve zně ní po zd ějšíc h předp is ů, (zákon o azylu), ve zně ní po zdějších předpisů
(dá le jen „zákon o azylu“) a je ho vyhoštění tak v současné době ne ní realizovatelné.
S ohled e m na čl. 15 odst. 4 ná vra to vé smě rnice a čl. 5 odst. 1 Evropské úmluvy je nutné
polo žit si otá zk u, zda vyhoštění žalobce může být vůbec realizovatelné ve lhůtě 120 dnů,
o které bylo je ho za jiště ní ža lobo u napadeným ro zhod nutím p rod lo uže no, resp. během 180
dnů od začá tk u zba ve ní s vobod y, po jejichž uplynutí musí být zajištění žalobce uko nče no.
Ža lobc e namítá, že je ho vyhoštění ve výše uvedené době se již nyní zdá být zce la
nereálné. Do sud ve věc i udě le ní mezinárodní ochrany nebylo vůč i ža lobc i vydá no žád né
rozhodnutí. S žalob cem byl pouze proveden po ho vo r, neb yl však ještě se zná me n s podklady
pro vydání ro zhod nutí a k těmto podkladům se doposud ne mo hl ani vyjádřit. V případě
za míta vé ho rozhodnutí správního orgánu je ža lobce připraven podat žalob u a po celou dob u,
po kterou b ude so ud ní říze ní o ža lob ě ve věci mezinárodní ochrany probíhat, vyhoštění
žalobce nebude moc i být rea lizo vá no. Jak ža lobc e zjis til, dé lka so ud ního řízení se pohybuje
vě tšino u mezi 3 – 7 měs íc i, řízení pak nikd y nebylo kratší než 1,5 měsíce. Dále žalobce
připo mně l, že ani během řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním so ude m není
mo žné ne úspěš né ho žada te le o me zinárod ní ochranu vyhostit. Ža lobc e tedy uza vře l, že
vzhledem k délce so ud ního řízení přestává být lhůta pro je ho vyhoštění v délce 180 dnů od
počátku zajištění reálná. Žalobce doda l, že prodloužit dobu je ho za jiště ní i nad 180 dnů není
vzhledem k okolnostem případu mo žné, neboť ža lob ce v průběhu zajištění výko n správního
vyhoštění nijak nezmařil a ani ne uvád í nepra vd ivé údaje, které jsou ne zb ytné pro zajištění
ná hr ad ního cestovního dok lad u.
Ža lobc e se ohrazuje proti tvrzení ža lo va né ho, že pro hlá še ní o me zinárodní oc hra ně
bylo uč ině no s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění. Pok ud by totiž je ho žádost
o mezinárodní oc hra nu byla skutečně podána pouze s cílem vyhno ut se správnímu vyhošt ě ní,
bylo povinností Ministerstva vnitra tako vo u žádost do 30 dnů ode dne zahájení řízení jako
zjevně ned ůvo d no u pod le § 16 odst. 2 záko na o azylu za mítno ut. To vš ak Ministerstvo vnitra
ne uč inilo, což vyvrací i tvrze ní ža lo va né ho o úče lo vo sti podané žádosti o mezinárodní
ochr a nu.
(K.ř.č. 1 - rozsudek)
Pokračování 3 15A 31/2011
Dá le žalobce na mít l, že podle usta no ve ní § 124 odst. 1 záko na o pob ytu cizinců je při
rozhodování o zajištění cizince ža lo va ný povinen zabývat se též o tázko u, zda v daném
případě by nebylo dostačující po uhé ulo že ní zvláštního opatření za úče le m vycestování
(§ 123b a § 123c zákona o pobytu cizinců). Otá zka mo žné aplikace zvlá štníc h opatření za
úče le m vyc esto vá ní musí být dle názoru ža lob ce zko umána neje n v prvním rozhodnutí
o za jiště ní cizince, ale po celou dobu je ho pob ytu v ZZC a též při rozhodování o prod lo uže ní
doby je ho zajiš tě ní. Je totiž zře jmé, že situace cizince se v p růběhu zajištění může změ nit
na to lik zá sad ním zp ůsobe m, že aplikace zvláštních opatření za úče le m vyces to vá ní se sta ne
mo žná až nás led ně. Tak to mu je i v p řípadě žalobce, který podáním žádosti o mezinárodní
ochranu nab yl prá va být ub yto vá n v něk teré m z pobytových středisek Ministerstva vnitra.
V tomto pob yto vé m střed isk u pak b ude na hlá še n k pob ytu a nic mu tak nebrání plnit si
veškeré požadavky stano vené v § 123b odst. 1 p ísm. a) záko na o pobytu cizinců. Bylo tedy
povinnosti ža lo va né ho vypořádat se v ža lobo u napade né m rozhodnutí i otázkou mo žné ho
ulo že ní zvlá štníc h opatření za úče le m vyces to vá ní ve s mys lu § 123b zákona o pobytu cizinců
a svůj závěr ná le žitě odůvodnit. Toto však ža lo va ný neučinil a je ho ro zhod nutí je tak v tomto
bodě nep ře zko uma te lné.
Ža lo va ný v p ísemném vyjádření k žalobě na vrhl její zamítnutí. Uved l, že ne so uhlasí
s tvrze ním žalobce, že je ho správní vyhoštění se již nyní zdá být zce la ne reá lné. Dne
12. 4. 2011 byla rozhodnutím Ministerstva vnitra žalobci zamítnuta žádost o udě le ní
mezinárodní oc hra ny, to to ro zhod nutí nabylo právní moci dne 19. 4. 2011. Ža lobce tak musí
ža lob u proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o ne udě le ní mezinárodní ochrany podat ve lhůtě
do 26. 4. 2011. Napadeným rozhodnutím o p rod lo užení za jiště ní se doba zajištění žalobce
prodlužuje o dalších 120 dnů, tj. na 180 dnů od prvotního omezení ža lobc e na svobodě
(1. 2. 2001), tedy až do dne 31. 7. 2011. Do lhůty 180 dnů tedy zb ývá více jak 3 měsíce
a v této době je reálné, aby proběhlo i so ud ní řízení jak před příslušným Krajským soudem,
tak před Nejvyšším správním so ude m v případě podané kasační s tížno sti.
Ža lo va ný dá le uved l, že napadené rozhodnutí o prod lo uže ní doby zajištění žalob y ne ní
v ro zpo ru s čl. 15 Směr nic e Evropsk é ho parla me ntu a rady 2008/115/ES. Ža lo va ný došel
k zá vě ru, že ža lobc i nepostačuje ulo že ní zvláštního opatření za úče le m vyces to vá ní, neboť
vzhledem k je ho dosavadnímu zá vado vé mu chování a k opako va né mu porušo vá ní právních
předp is ů během pobytu na úze mí států Evropské unie by bylo toto ulo že ní zce la zjevně
ne úč inné. Ža lobce již porušil závažným zp ůsobe m rozhodnutí jiné ho č le nské ho státu
Evropské unie – Řecka, jehož státní orgány zařadily žalobce do info r mač ního systé mu
člensk ých ze mí EU jakožto osobu se záka ze m vstup u na úze mí států EU, a to od 26. 1. 2010
do 26. 1. 2013. Ža lobce vsto up il na úze mí České rep ub lik y z Rakouska přes ne zjiště né místo
neopr á vně ně osobním a uto mob ile m, pob ýva l zde bez cestovního dokladu a víza po uze
s průka ze m totožnosti Turecké rep ub lik y. Do sc he nge nské ho prostoru, který tvoří i Česká
republika, vsto up il v přesně ne zjiště no u dobu a místě, ukr ytý v nák lado vé m prostoru
ka mio nu, do kte ré ho nasto up il v Ture ck u bez cestovního dok lad u a víza, po uze s průkazem
totožnosti Turecké rep ub lik y, čímž se vyhnul provedení hra nič ní ko ntro ly na hra nič ním
přechodu vně jš í hra nice sc he nge nské ho prostoru. Ža lobce bez cestovního dokladu a víza
pobýval na úze mí Rakouska, kde z kamionu vysto up il. V roce 2009 se ža lobce na úze mí
Řecka proka zo va l tamním o rgánům padělaným cestovním pasem, který mu byl odebrán a
žalobce byl vrácen do Turecka. Ža lob ce ne má na úze mí České rep ub lik y žád né p říb uzné ani
známé, b yd liště, žád né sociální či jiné va zb y, neovládá češtinu, na úze mí České republik y se
(K.ř.č. 1 - rozsudek)
Pokračování 4 15A 31/2011
zdržo va l po uze krátce a vzhledem k je ho dosavadnímu chování se ne lze domnívat, že by se na
úze mí České rep ub lik y zdržoval v místě hláše né ho pobytu, pravidelně se osobně hlásil ve
sta no ve né lhůtě na policii a ve lhůtě sta no ve né rozhodnutím o správním vyhoštění vycestoval
z úze mí států Evropské unie. Dá le je ne reá lné ulo že ní zvláštního opatření podle § 123b pís m.
b) záko na o pob ytu cizinců, neboť žalobce nedisponuje částkou ve vo lně s mě nite lné mě ně
potřebnou ke slo žení finanční záruk y a na úze mí České rep ub lik y se ne nac há zí je ho jiná
blízká osoba. Ža lo va ný je ná zo ru, že v příp adě ulo že ní zvlá št ního opatření by byl výko n
správního vyhoštění o hro že n, neboť vzhledem k dosavadnímu zá vado vé mu chování žalobce
a k opakovanému porušování právních předp isů během pob ytu na úze mí států Evropské unie
je téměř jis té, že by z území států Evropské unie dobro vo lně ne vyce sto va l a výko n správního
vyhoštění by ne mo hl být rea lizo vá n. Ža lob ce byl již v lednu 2010 vyhoštěn orgány Řecka do
ze mě původu a zařa ze n do sche nge nské ho info r mač ního s ysté mu jakožto osoba se záka ze m
vstup u, opětovně byl vyhoštěn do Turecka orgány SRN v říjnu 2010. Přesto v pro tiprá vní
činnosti na úsek u pob yto vé ho režimu cizinců z tře tíc h ze mí, pobývajících na úze mí států EU,
pokračo va l.
Ža lo va ný se zto to žnil s tvrzením žalobce, že prod lo užit v je ho případě dobu zajištění
nad 180 dnů ne ní mo žné, neboť ža lobc e výko n správního řízení nijak nemařil a není
prokázáno, že by uváděl nepra vd ivé údaje, které jsou ne zb ytné pro zajištění ná hr ad ního
cestovního dok lad u.
Soud ro zhodo va l v da né věc i bez jed ná ní, neboť žalobce i ža lo va ný s takovým
postupem vys lo vili souhlas (§ 51 odst. 1 záko na č. 150/2002 Sb. , so ud ní řád správní, ve znění
pozdě jš íc h předpisů (dále jen „s. ř.s. “).
Napadené ro zhod nutí so ud pře zko uma l v řízení pod le prvního d ílu hlavy druhé s.ř.s. ,
která vychází z d ispo zič ní zá sad y vyjádřené v usta no ve níc h § 71 odst. 1 p ísm. c), d) odst. 2
věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první s.ř.s. Z ní vyplývá, že so ud pře zko umá vá
rozhodnutí správního orgánu po uze v ro zsa hu, který ža lobce uplatnil v záko ne m stano vené
lhůtě. Povinností ža lobce je tedy tvrd it, že správní rozhodnutí nebo je ho část odporuje
konkrétnímu zákonnému usta no ve ní a to to tvrze ní odůvodnit. Bez návrhu ža lobce pak musí
soud podle § 76 odst. 2 s.ř.s. př ihléd no ut po uze k takovým vadá m napade né ho ro zhod nut í,
které vyvo lá vají je ho nicotnost, avšak takové nedostatky nebyly v pro jed ná va né věc i zjiště ny.
Po přezkoumání sk utko vé ho a právního stavu so ud zjistil, že před mětná ža loba ne ní
důvodná.
Námitku žalobce, že v době vydání ža lobo u napadeného rozhodnutí nee xisto va l
v případě ža lobce reálný předpoklad, že k je ho vyhoštění do ze mě p ůvod u (či jiné ho státu) by
mo hlo dojít ještě v době za jiště ní, které v so ulad u s usta no ve ním § 125 odst. 1 záko na
o pobytu cizinců nesmí pře sá hno ut 180 d nů, ne shleda l so ud d ůvod no u.
Podle § 125 odst. 1 záko na o pob ytu cizinců doba za jiště ní nesmí překročit 180 dnů
a poč ítá se od okamžiku omezení osobní s vobod y. V případě cizince mladšího 18 let nebo
rodiny s nezletilými dětmi nesmí doba za jiště ní překročit 90 d nů.
Jak vyplývá ze správního sp isu, okamžik omezení osobní svobody ža lobce na sta l dne 1. 2. 2011, kdy byl žalobce zajištěn ve 13:30 hod in dle § 27 odst. 1 p ísm. d) záko na č.
(K.ř.č. 1 - rozsudek)
Pokračování 5 15A 31/2011
273/2008 Sb. , o Po lic ii České rep ub lik y, ve zně ní po zdějších p ředp isů (dá le jen „zákon
o PČR“) a umístěn do Po lice jníc h cel Ústí nad Labem. Od to hoto data zač íná běžet 180 denní
lhůta uvedená v § 125 odst. 1 záko na o pob ytu cizinců, jejíž pos led ní den lhůty přip ad ne na
den 31. 7. 2011.
Soud nesdílí názo r ža lobce, že do to ho to data je ne reá lné, aby o žádosti o udě le ní
mezinárodní oc hra ny, o kterou ža lobce po žáda l, ro zhod lo jak Ministerstvo vnitra, tak
přís luš ný krajský so ud i Nejvyšší správní so ud. Jak ze správního spisu vyplývá, dne
19. 4. 2011 nabylo právní moci ro zhod nutí Ministerstva vnitra, kterým ža lobc i neb yla udě le na
mezinárodní oc hra na pod le § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b záko na o azylu. Pokud by žalobce
podával proti ro zhod nutí Ministerstva vnitra správní ža lob u, musel by tak učinit ne jpo zději do
26. 4. 2011, tj. ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení ro zhod nutí (§ 32 odst. 2 p ísm. b) záko na
o azylu). Ža lobce by ro vně ž v téže lhůtě podat ža lob u proti rozhodnutí o ne udě le ní
mezinárodní ochrany prostřednictvím Ministerstva vnitra, po té podle § 46a odst. 5 záko na
o azylu musí Ministerstvo vnitra soudu před lo žit ža lob u, vyjádření k žalobě a správní sp is do
5 dnů od doručení ža lob y. Pokud by ža lobce podal ža lob u př ímo k so ud u, vyžádá si so ud
správní spis a v tako vém případě je Ministerstvo vnitra povinno před lo žit soudu vyjádření
k žalobě a správní spis do 5 dnů. Násled ně dle § 46a odst. 5 věty sedmé záko na o azylu so ud
o žalobě ro zhod ne do 7 p raco vníc h dnů ode dne doručení správního spisu so ud u.
I s přip uště ním určité tolerance ve d nec h, nap řík lad o me zidob í, než si so ud vyžádá správní
sp is, je v daném p řípadě naprosto reálné, aby příslušný krajský so ud ro zhod l o žalobě žalobce
do konce měs íce k větna 2011. I v případě podané kasační stížnosti je reálné, aby Nejvyšší
správní so ud pro ved l říze ní a nás led ně vyda l rozhodnutí o kasační stížnosti proti ro zsudk u
přís luš né ho Krajského soudu do 31. 7. 2011, neboť podle usta no ve ní § 56 odst. 2 s.ř.s. se
přednostně dále vyřizují ná vrhy a ža lob y ve věcech mezinárodní o c hra ny.
Námitka žalobce, že je ho zajištění je své vo lné a neopodstatněné, neboť ve lhůtě pro
je ho za jiště ní neb ude so ud ními instancemi vyřízena je ho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva
vnitra o ne udě le ní mezinárodní oc hra ny, je soudem vyhod noce na jako ned ůvod ná, so ud ji
považuje po uze za účelo vou a spekulativní.
Soud ro vně ž neshled a l d ůvod no u ná mitk u ža lobc e, že otázka mo žné ap lik ace
zvláštních opatření za úče le m vycestování dle § 123b a § 123c zákona o pobytu cizinců musí
být zko umá na nejen při vydání prvotního rozhodnutí o zajištění cizince, ale po celou dobu
je ho pob ytu v ZZC a též při ro zhodo vá ní o prodloužení doby zajištění.
Podle § 124 odst. 3 záko na o pobytu cizinců po lic ie v rozhodnutí o zajištění sta no ví
dobu trvá ní zajištění s přihlédnutím k předpokládané slo žitosti příp ravy výkonu správního
vyhoš tě ní. Je-li to ne zb ytné k pokračování přípravy výkonu správního vyhoš tě ní, je policie
oprávněna dobu trvání za jiště ní p rod lo užit, a to i opakovaně.
Podle § 124 odst. 1 zákona o pob ytu cizinců policie je op rá vně na zajistit cizince
staršího 15 le t, jemuž b ylo doruč e no o známení o za háje ní řízení o správním vyhoštění a nebo
o jeho ž správním vyhoštění již bylo pra vo moc ně rozhodnuto nebo mu byl ulo žen jiným
člensk ým státem Evropské unie záka z vstup u platný pro území členských států Evropské unie
a nepostačuje ulo že ní zvláštního opatření za účelem vyces to vá ní, a to z d ůvod ů uvede nýc h
pod pís me ny a) až e) to hoto záko nné ho usta no ve ní. Ža lo va ný o zajištění ža lobce za úče le m
správního vyhoštění podle § 124 odst. 1 zákona o pobytu cizinců ro zhod l rozhodnutím ze dne
8. 2. 2011, č.j. KRPU-12592/ČJ-2011-040022-SV-RD, když dobu trvání za jiště ní sta no vil na
60 dnů od okamžiku omezení osobní s vobod y. Tuto lhůtu ža lo va ný sta no vil s přihlédnutím
k předpokládané slo žitosti příp ravy výkonu ro zhod nutí správního vyhoš tění. V té době neb ylo
(K.ř.č. 1 - rozsudek)
Pokračování 6 15A 31/2011
ža lo va né mu známo, že ža lobce za mýš lí podat žádost o udě le ní mezinárodní oc hra ny, o této
skutečnost se ani nezmínil v ža lobě proti ro zhod nutí o za jiště ní za účelem správního vyhoštění
(ve kterém tuto sk ute č nost ža lo va ný ro vně ž nezmiňuje), o které bylo zde jš ím soudem
rozhodnuto ro zsudke m ze dne 17. 3. 2011, č.j. 15 A 16/2011 -20 (PM: 22. 3. 2011), proti
kterému ža lobce kasační stížnost nepodal.
Jak vyp lývá z od ůvod ně ní ža lobo u napade né ho ro zhod nutí, učinil ža lobc e dne
8. 2. 2011 (tedy v den vydání prvo tního rozhodnutí o za jiště ní žalobce za úče le m správního
vyhoštění) pro hláše ní o mezinárodní oc hra ně. Vzhledem k tomu, že po dobu správního řízení
ve věc i udě le ní mezinárodní ochrany ža lobc i a násle d ně mo žné ho so ud ního p ře zk umu, je
vylo uče na realizace správního vyhoštění žalobce, ža lo va ný na tuto sk uteč no st rea go va l,
a v souladu s usta no ve ním § 124 odst. 3 věty třetí prod lo užil dobu trvání za jiště ní o 120 d nů,
tedy na ma ximá lní mo žno u míru dle usta no ve ní § 125 odst. 1 tého ž zákona.
Jak vyplývá z dikce usta no ve ní § 124 zákona o pobytu cizinců, podmínky pro ulo že ní
zvláštního opatření za úče le m vyce sto vá ní posuzuje žalo vaný v době, kdy prvo tně rozhoduje
o za jiště ní cizince za účelem správního vyhoštění (odst. 1). V případě prodloužení doby trvání
za jiště ní již žalo vaný tuto povinnost ne má (odst. 3), neboť ne ro zhod uje o mer itu věci
(zajištění za úče le m správního vyhoštění), ale po uze o p rod lo užení doby trvá ní zajištění, když
tuto skutečnost musí v p říslušném rozhodnutí řád ně odůvodnit. Ža lo va ný své rozhodnutí
o prod lo uže ní doby trvá ní zajištění řádně od ůvod nil, jed no znač ně vymezil důvod, pro který
tak činí, tj. p rob íhající řízení ve věci žádosti ža lobce o udě le ní mezinárodní ochrany.
Naopak, do mnívá- li se žalobce, že podmínky pro trvá ní je ho zajiště ní již netrvají,
může podat ža lob u o propuštění cizince ze zajištění podle § 200o a násl. záko na č. 99/1963
Sb., občanský so ud ní řád, ve zně ní po zdějšíc h předpisů, a to k mís t ně přís luš né mu okresnímu
soud u, v p řípadě žalobce tedy k Okresnímu soudu v Mladé Bo les la vi.
Podle § 200o odst. 1 o.s.ř. jestliže nebylo uko nče no zajištění cizince podle zvláštního
právního předpisu (po zná mka so ud u: záko n o pobytu cizinců), může se cizinec obrátit na so ud
s ná vrhe m, aby naříd il je ho propuštění na svobodu z d ůvod u, že ne jso u sp lně ny pro trvání
je ho zajištění stano vené zvláštním právním předp ise m.
Toto usta no ve ní p řesně dopadá na stá va jíc í situac i žalobce. Bude to tedy okresní so ud,
který v rámci civilního řízení o p rop uště ní cizince ze za jiště ní b ude v případ ě ža lobcem
podané ža lob y zko uma t, zda trva jí či netrvají podmínky pro zajištění žalobce a pok ud dospěje
k zá vě ru, že netrvají, ro zhod ne o ža lobco vě p rop uště ní ze za jiště ní.
V říze ní, kdy ža lo va ný pouze prodlužuje lhůtu pro zajištění cizince, ne ní tedy povinen
zkoumat a odůvodňovat, zda v okamžiku rozhodování o prod lo uže ní lhůty pro zajištění
cizince za úče le m je ho správního vyhoštění pod le § 124 odst. 1 záko na o pobytu cizinců
ne jso u dány pod mínk y pro ulo že ní zvlá št ního opatření za účelem vyces to vá ní podle § 123b
a §123c záko na o pobytu cizinců, které by mohly na hrad it zajištění cizince za úče le m
správního vyhoš tě ní. Zko umá ní, zda pod mínk y za jiště ní cizince za úče le m správního
vyhoštění trva jí, přísluší p říslušnému okresnímu soudu v říze ní o propuštění cizince ze
za jiště ní podle § 200o a násl. o.s.ř. , na který se cizinec musí obrátit se sa mostatno u ža lobo u.
Ža lo va ný v průběhu trvá ní zajištění žalobce za úče le m správního vyhoštění postupo va l
v souladu s usta no ve ním § 126 p ísm. a) záko na o pob ytu cizinců, když po celou dobu zajištění
žalobce zko uma l, zda d ůvod y za jiště ní trvají. Toto je p roká zá no úředními zá zna my
(K.ř.č. 1 - rozsudek)
Pokračování 7 15A 31/2011
ža lo va né ho ve správním spisu ze d ne 13. 4. 2011, 31. 3. 2011, 21. 3. 2011, 16. 2. 2011 a 7. 2.
2011.
S ohled e m na výše uvedené so ud neshledal d ůvod no u ani ná mitk u žalobce, že
ža lo va ný porušil usta no ve ní čl. 15 odst. 1 a 4 tzv. ná vra to vé směrnic e (směrnice Evropského
parla me ntu a Rad y 2008/115/ES ze dne 16. 12. 2008 o společných normách a postupech
v člensk ých státech při na vrace ní neoprávněně pob ývajíc ích státníc h p říslušník ů třetích ze mí
a čl. 5 odst. 1 Evropské úmluvy.
Podle čl. 15 odst. 1 věty druhé ná vra to vé směrnic e „jakékoli zajištění musí trvat co
nejkratší dobu, a pouze pokud jsou s náležitou pečlivostí činěny úkony směřující k vyhoštění“.
Podle čl. 15 odst. 4 ná vra to vé smě rnice „ukáže-li se, že reálný předpoklad pro vyhoštění
přestal z právních nebo jiných důvodů ex istov at, ztrácí zajištění odůvodnění a dotčená osoba
musí být bezodkladně propuštěna“.
Podle čl. 5 odst. 1 Evropské úmluvy, na který na va zuje ro zs udek ve lké ho senátu
Evropského soudu pro lidsk á prá va ze dne 19. 2. 2009 ve věc i A. a ostatní v. Velká Británie,
stížnost č. 3455/05, tam, kde jsou si orgány státu vědomy, že příkaz k vyhoštění nemůže být
vykonán, zajištění nemůže být nadále považováno za zajištění osoby, proti níž probíhá řízení
o vyhoštění.
V případ ě žalobce ze správního spisu jed no znač ně vyplývá, že ža lo va ný činí veškeré
úko ny směřující k je ho vyhoštění s ná le žito u pečlivostí a v so učas né době je v běhu řízení
o za jiště ní ná hrad ního cestovního dok lad u, když toto říze ní pro vád í Řed ite ls tví služby
cizinecké po lic ie Pra ha ve spo lup rác i se Zas tup ite lsk ým úřadem Turecka v Pra ze. Opatření
ná hr ad ního cestovního dok lad u je jedním z p ředpok lad ů, aby mo hlo být řád ně rea lizo vá no
správní vyhoštění ža lobce do ze mě p ůvod u. Č lánek 15 odstavec 1 ná vrato vé směrnice tak
postupem ža lo va né ho porušen neb yl.
Ro vně ž nepřestal e xisto va t reálný předpoklad pro vyhoštění žalobce, neboť ro zhod nutí
M inis ters tva vnitra o ne udě le ní mezinárodní oc hra ny nabylo právní moci dne 19. 4. 2011
a i kdyby ža lobce podal proti tomuto ro zhod nutí správní ža lob u (což soudu ne ní zná mo ), je
vzhledem ke lhůtám uvedeným v § 46a odst. 5 záko na o azylu, s přihlédnutím k usta no ve ní
§ 56 s.ř.s. reálné, aby o ža lobě proti rozhodnutí o ne udě le ní mezinárodní ochrany a nás led ně
o př ípad ně podané kasační stížnosti žalobce jak krajský so ud v Pra ze tak Nejvyšší správní
soud rozhodly ve lhůtě do 31. 7. 2011, kdy vyprší 180 denní lhůta pro za jiště ní žalobce za
úče le m správního vyhoštění. Č lánek 15 odst. 4 ná vrato vé s měr nice a čl. 5 odst. 1 Evropské
úmluvy tak postupem ža lo va né ho porušen nebyl.
S ohled e m na výše uvedené sk uteč nosti so ud dospěl k zá věr u, že ža loba ne ní d ůvod ná,
a proto ji pod le usta no ve ní § 78 odst. 7 s.ř.s. za mít l.
Současně podle § 60 odst. 1 věty první s.ř.s. nepřiznal žád né mu z účastníků prá vo na
náhrad u nák lad ů říze ní, neboť ža lobce neměl ve věc i úspěch a ža lo va né mu žád né nák lad y nad
rá mec je ho úřední činnosti podle obsahu správního sp isu ne vznik ly.
(K.ř.č. 1 - rozsudek)
Pokračování 8 15A 31/2011
P o u č e n í :
Proti tomuto ro zsudk u lze po dat kasační stížnost do dvou týd nů po je ho doručení
z d ůvod ů uvede nýc h v § 103 odst. 1 so ud ního řádu správního.
Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem a rozhoduje o ní
Nejvyšší správní so ud. Kro mě obecných ná le žitostí podání musí obsa ho vat o značení
rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém ro zsa hu a z jak ýc h d ůvod ů jej stě žo vate l napadá,
úda j o to m, kdy mu b ylo ro zhod nutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti mus í být stěžovatel zastoupen advokátem, což neplatí,
má-li sám stě žo vate l vyso koško lsk é právnické vzdě lá ní, které je pod le zvláš tníc h zákonů
vyžado vá no pro výko n advokacie.
V Ústí nad Labem dne 27. dubna 2011
JUDr. Markéta Le hká, P h.D. v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyho to ve ní:
Iva To va ro vá
(K.ř.č. 1 - rozsudek)