Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 A 31/2011 - 23

[OBRÁZEK]15A 31/2011-23

ČES KÁ REPUBLIKA

ROZS UDEK JMÉNEM REP UB LIKY

Krajský so ud v Ústí nad Labem ro zhod l v senátě složeném z předsedkyně

JUDr. Markéty Le hk é, Ph. D. a soud c ů Mgr. Vác la va Trajera a JUDr. Ivy Kaňákové, v právní

věc i žalobce: A. M., „X“, zas to upe né ho M gr. Jaroslavem Vě tro vsk ým, pracovníkem Asociace

pro právní otázky imigrace, o.s., se sídlem Moravská 9, Praha 2, proti ža lo va né mu: Po lic ie

Če ské republiky, Kra jské ře dite ls tví po lic ie Ús te cké ho kra je, odbo r c izine cké policie,

oddělení pobytové ko ntro ly, pátrá ní a e s kort, Masarykova 27, Ústí nad Labe m, v říze ní

o ža lobě pro ti ro zho dnutí ža lova né ho ze dne 25. 3. 2011, č.j. KRPU-12592-55 /ČJ-2011-

040022-SV-RD,

t a k t o :

I. Ža loba se z a m í t á .

II. Žádný z účas tník ů ne má prá vo na ná hrad u nák lad ů ř íze ní.

O d ů v o d n ě n í :

Ža lobc e se v ža lobě pod ané v záko ne m stano vené lhůtě domáhal zrušení ro zhod nutí

ža lo va né ho ze dne 25. 3. 2011, č.j. K RPU-12592-55/ČJ-2011-040022-SV-RD, kterým b ylo

rozhodnuto, že se podle záko na č. , o pobytu cizinců na úze mí

České rep ub lik y a o změ ně někte rýc h záko nů, ve zně ní úč inné m od 1. 1. 2011 (dá le jen

„zákon o pob ytu cizinců“) prodlužuje doba zajištění za úče le m správního vyhošt ě ní,

sta no ve ná rozhodnutím ža lo va né ho ze dne 8. 2. 2011, č.j. KRPU-12592-18/ČJ-2011-040022-

SV-RD podle § 125 odst. 1 zákona o pob ytu cizinců, o 120 d nů.

V ža lobě žalobce namítá, že ža lo va ný vydáním napadeného ro zhod nutí po rušil

usta no ve ní § 124 odst. 1 záko na o pobytu cizinců ve spojení s čl. 15 odst. 1 a 4 tzv. ná vra to vé

s měr nice (s měrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. 12. 2008

Pokračování 2 15A 31/2011

o spo leč nýc h normách a postupech v člensk ých státech při navracení neop rá vně ně

pobýva jíc íc h státních p říslušník ů třetích ze mí) a čl. 5 odst. 1 Evropské úmluvy o lidsk ýc h

právech z r. 1950 (d ále jen „Evropská úmluva“).

Porušení výše uvedených právních předpisů spatřuje žalobce v to m, že v čase vydání

napade né ho ro zhod nutí nee xisto va l v případě žalobce reálný předpoklad, že k jeho vyhoštění

do ze mě p ůvod u (či jiné ho státu) by mo hlo dojít ještě v době zajiš tě ní, které v souladu

s usta no ve ním § 125 odst. 1 záko na o pob ytu cizinců nesmí pře sá hno ut 180 d nů. Pokračující

zba ve ní osobní svobo d y, jejímž jediným úče le m má být prá vě realizace správního vyhošt ě ní,

je proto nutné považovat za neopodstatněné, resp. své vo lné.

Z čl. 15 odst. 4 ná vrato vé směrnice a z čl. 5 odst. 1 Evropské úmluvy vyplývá

id entick ý požadavek, aby k zajištění cizince za účelem je ho vyhoštění doš lo po uze v případě,

že existuje reální předpoklad, že cizinec může být do své ze mě skutečně přemístěn a orgány

státu musejí s ná le žito u pečlivostí činit všechny kroky ne zb ytné k tomu, aby je ho vyhoštění

bylo rea lizo vá no. První z uvede nýc h podmínek v p řípadě ža lobce ne ní splněna.

Podle § 119 odst. 6 záko na o pobytu cizinců ro zhod nutí o správním vyhoštění ne lze

vyko na t, požádal-li cizinec o mezinárodní oc hra nu a řízení o mezinárodní oc hra ně, vče tně

soudního pře zk umu, nebylo dosud uko nče no. V ža lobě napade né m ro zhod nutí se výslo vně

uvádí, že ža lob ce dne 8. 2. 2011 učinil p ro hlášení o me ziná rod ní oc hra ně ve s mys lu § 3a

pís m. a) bod 4 záko na č. , o azylu a o změ ně záko na č. , o Policii

České repub lik y, ve zně ní po zd ějšíc h předp is ů, (zákon o azylu), ve zně ní po zdějších předpisů

(dá le jen „zákon o azylu“) a je ho vyhoštění tak v současné době ne ní realizovatelné.

S ohled e m na čl. 15 odst. 4 ná vra to vé smě rnice a čl. 5 odst. 1 Evropské úmluvy je nutné

polo žit si otá zk u, zda vyhoštění žalobce může být vůbec realizovatelné ve lhůtě 120 dnů,

o které bylo je ho za jiště ní ža lobo u napadeným ro zhod nutím p rod lo uže no, resp. během 180

dnů od začá tk u zba ve ní s vobod y, po jejichž uplynutí musí být zajištění žalobce uko nče no.

Ža lobc e namítá, že je ho vyhoštění ve výše uvedené době se již nyní zdá být zce la

nereálné. Do sud ve věc i udě le ní mezinárodní ochrany nebylo vůč i ža lobc i vydá no žád né

rozhodnutí. S žalob cem byl pouze proveden po ho vo r, neb yl však ještě se zná me n s podklady

pro vydání ro zhod nutí a k těmto podkladům se doposud ne mo hl ani vyjádřit. V případě

za míta vé ho rozhodnutí správního orgánu je ža lobce připraven podat žalob u a po celou dob u,

po kterou b ude so ud ní říze ní o ža lob ě ve věci mezinárodní ochrany probíhat, vyhoštění

žalobce nebude moc i být rea lizo vá no. Jak ža lobc e zjis til, dé lka so ud ního řízení se pohybuje

vě tšino u mezi 3 – 7 měs íc i, řízení pak nikd y nebylo kratší než 1,5 měsíce. Dále žalobce

připo mně l, že ani během řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním so ude m není

mo žné ne úspěš né ho žada te le o me zinárod ní ochranu vyhostit. Ža lobc e tedy uza vře l, že

vzhledem k délce so ud ního řízení přestává být lhůta pro je ho vyhoštění v délce 180 dnů od

počátku zajištění reálná. Žalobce doda l, že prodloužit dobu je ho za jiště ní i nad 180 dnů není

vzhledem k okolnostem případu mo žné, neboť ža lob ce v průběhu zajištění výko n správního

vyhoštění nijak nezmařil a ani ne uvád í nepra vd ivé údaje, které jsou ne zb ytné pro zajištění

ná hr ad ního cestovního dok lad u.

Ža lobc e se ohrazuje proti tvrzení ža lo va né ho, že pro hlá še ní o me zinárodní oc hra ně

bylo uč ině no s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění. Pok ud by totiž je ho žádost

o mezinárodní oc hra nu byla skutečně podána pouze s cílem vyhno ut se správnímu vyhošt ě ní,

bylo povinností Ministerstva vnitra tako vo u žádost do 30 dnů ode dne zahájení řízení jako

zjevně ned ůvo d no u pod le § 16 odst. 2 záko na o azylu za mítno ut. To vš ak Ministerstvo vnitra

ne uč inilo, což vyvrací i tvrze ní ža lo va né ho o úče lo vo sti podané žádosti o mezinárodní

ochr a nu.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování 3 15A 31/2011

Dá le žalobce na mít l, že podle usta no ve ní § 124 odst. 1 záko na o pob ytu cizinců je při

rozhodování o zajištění cizince ža lo va ný povinen zabývat se též o tázko u, zda v daném

případě by nebylo dostačující po uhé ulo že ní zvláštního opatření za úče le m vycestování

(§ 123b a § 123c zákona o pobytu cizinců). Otá zka mo žné aplikace zvlá štníc h opatření za

úče le m vyc esto vá ní musí být dle názoru ža lob ce zko umána neje n v prvním rozhodnutí

o za jiště ní cizince, ale po celou dobu je ho pob ytu v ZZC a též při rozhodování o prod lo uže ní

doby je ho zajiš tě ní. Je totiž zře jmé, že situace cizince se v p růběhu zajištění může změ nit

na to lik zá sad ním ůsobe m, že aplikace zvláštních opatření za úče le m vyces to vá ní se sta ne

mo žná až nás led ně. Tak to mu je i v p řípadě žalobce, který podáním žádosti o mezinárodní

ochranu nab yl prá va být ub yto vá n v něk teré m z pobytových středisek Ministerstva vnitra.

V tomto pob yto vé m střed isk u pak b ude na hlá še n k pob ytu a nic mu tak nebrání plnit si

veškeré požadavky stano vené v § 123b odst. 1 p ísm. a) záko na o pobytu cizinců. Bylo tedy

povinnosti ža lo va né ho vypořádat se v ža lobo u napade né m rozhodnutí i otázkou mo žné ho

ulo že ní zvlá štníc h opatření za úče le m vyces to vá ní ve s mys lu § 123b zákona o pobytu cizinců

a svůj závěr ná le žitě odůvodnit. Toto však ža lo va ný neučinil a je ho ro zhod nutí je tak v tomto

bodě nep ře zko uma te lné.

Ža lo va ný v p ísemném vyjádření k žalobě na vrhl její zamítnutí. Uved l, že ne so uhlasí

s tvrze ním žalobce, že je ho správní vyhoštění se již nyní zdá být zce la ne reá lné. Dne

12. 4. 2011 byla rozhodnutím Ministerstva vnitra žalobci zamítnuta žádost o udě le ní

mezinárodní oc hra ny, to to ro zhod nutí nabylo právní moci dne 19. 4. 2011. Ža lobce tak musí

ža lob u proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o ne udě le ní mezinárodní ochrany podat ve lhůtě

do 26. 4. 2011. Napadeným rozhodnutím o p rod lo užení za jiště ní se doba zajištění žalobce

prodlužuje o dalších 120 dnů, tj. na 180 dnů od prvotního omezení ža lobc e na svobodě

(1. 2. 2001), tedy až do dne 31. 7. 2011. Do lhůty 180 dnů tedy zb ývá více jak 3 měsíce

a v této době je reálné, aby proběhlo i so ud ní řízení jak před příslušným Krajským soudem,

tak před Nejvyšším správním so ude m v případě podané kasační s tížno sti.

Ža lo va ný dá le uved l, že napadené rozhodnutí o prod lo uže ní doby zajištění žalob y ne ní

v ro zpo ru s čl. 15 Směr nic e Evropsk é ho parla me ntu a rady 2008/115/ES. Ža lo va ný došel

k zá vě ru, že ža lobc i nepostačuje ulo že ní zvláštního opatření za úče le m vyces to vá ní, neboť

vzhledem k je ho dosavadnímu zá vado vé mu chování a k opako va né mu porušo vá ní právních

předp is ů během pobytu na úze mí států Evropské unie by bylo toto ulo že ní zce la zjevně

ne úč inné. Ža lobce již porušil závažným ůsobe m rozhodnutí jiné ho č le nské ho státu

Evropské unie – Řecka, jehož státní orgány zařadily žalobce do info r mač ního systé mu

člensk ých ze mí EU jakožto osobu se záka ze m vstup u na úze mí států EU, a to od 26. 1. 2010

do 26. 1. 2013. Ža lobce vsto up il na úze mí České rep ub lik y z Rakouska přes ne zjiště né místo

neopr á vně ně osobním a uto mob ile m, pob ýva l zde bez cestovního dokladu a víza po uze

s průka ze m totožnosti Turecké rep ub lik y. Do sc he nge nské ho prostoru, který tvoří i Česká

republika, vsto up il v přesně ne zjiště no u dobu a místě, ukr ytý v nák lado vé m prostoru

ka mio nu, do kte ré ho nasto up il v Ture ck u bez cestovního dok lad u a víza, po uze s průkazem

totožnosti Turecké rep ub lik y, čímž se vyhnul provedení hra nič ní ko ntro ly na hra nič ním

přechodu vně jš í hra nice sc he nge nské ho prostoru. Ža lobce bez cestovního dokladu a víza

pobýval na úze mí Rakouska, kde z kamionu vysto up il. V roce 2009 se ža lobce na úze mí

Řecka proka zo va l tamním o rgánům padělaným cestovním pasem, který mu byl odebrán a

žalobce byl vrácen do Turecka. Ža lob ce ne má na úze mí České rep ub lik y žád né p říb uzné ani

známé, b yd liště, žád né sociální či jiné va zb y, neovládá češtinu, na úze mí České republik y se

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování 4 15A 31/2011

zdržo va l po uze krátce a vzhledem k je ho dosavadnímu chování se ne lze domnívat, že by se na

úze mí České rep ub lik y zdržoval v místě hláše né ho pobytu, pravidelně se osobně hlásil ve

sta no ve né lhůtě na policii a ve lhůtě sta no ve né rozhodnutím o správním vyhoštění vycestoval

z úze mí států Evropské unie. Dá le je ne reá lné ulo že ní zvláštního opatření podle § 123b pís m.

b) záko na o pob ytu cizinců, neboť žalobce nedisponuje částkou ve vo lně s mě nite lné mě ně

potřebnou ke slo žení finanční záruk y a na úze mí České rep ub lik y se ne nac há zí je ho jiná

blízká osoba. Ža lo va ný je ná zo ru, že v příp adě ulo že ní zvlá št ního opatření by byl výko n

správního vyhoštění o hro že n, neboť vzhledem k dosavadnímu zá vado vé mu chování žalobce

a k opakovanému porušování právních předp isů během pob ytu na úze mí států Evropské unie

je téměř jis té, že by z území států Evropské unie dobro vo lně ne vyce sto va l a výko n správního

vyhoštění by ne mo hl být rea lizo vá n. Ža lob ce byl již v lednu 2010 vyhoštěn orgány Řecka do

ze mě původu a zařa ze n do sche nge nské ho info r mač ního s ysté mu jakožto osoba se záka ze m

vstup u, opětovně byl vyhoštěn do Turecka orgány SRN v říjnu 2010. Přesto v pro tiprá vní

činnosti na úsek u pob yto vé ho režimu cizinců z tře tíc h ze mí, pobývajících na úze mí států EU,

pokračo va l.

Ža lo va ný se zto to žnil s tvrzením žalobce, že prod lo užit v je ho případě dobu zajištění

nad 180 dnů ne ní mo žné, neboť ža lobc e výko n správního řízení nijak nemařil a není

prokázáno, že by uváděl nepra vd ivé údaje, které jsou ne zb ytné pro zajištění ná hr ad ního

cestovního dok lad u.

Soud ro zhodo va l v da né věc i bez jed ná ní, neboť žalobce i ža lo va ný s takovým

postupem vys lo vili souhlas ( záko na č. , so ud ní řád správní, ve znění

pozdě jš íc h předpisů (dále jen „ “).

Napadené ro zhod nutí so ud pře zko uma l v řízení pod le prvního d ílu hlavy druhé ,

která vychází z d ispo zič ní zá sad y vyjádřené v usta no ve níc h § 71 odst. 1 p ísm. c), d) odst. 2

věty druhé a třetí a věty první Z ní vyplývá, že so ud pře zko umá vá

rozhodnutí správního orgánu po uze v ro zsa hu, který ža lobce uplatnil v záko ne m stano vené

lhůtě. Povinností ža lobce je tedy tvrd it, že správní rozhodnutí nebo je ho část odporuje

konkrétnímu zákonnému usta no ve ní a to to tvrze ní odůvodnit. Bez návrhu ža lobce pak musí

soud podle př ihléd no ut po uze k takovým vadá m napade né ho ro zhod nut í,

které vyvo lá vají je ho nicotnost, avšak takové nedostatky nebyly v pro jed ná va né věc i zjiště ny.

Po přezkoumání sk utko vé ho a právního stavu so ud zjistil, že před mětná ža loba ne ní

důvodná.

Námitku žalobce, že v době vydání ža lobo u napadeného rozhodnutí nee xisto va l

v případě ža lobce reálný předpoklad, že k je ho vyhoštění do ze mě p ůvod u (či jiné ho státu) by

mo hlo dojít ještě v době za jiště ní, které v so ulad u s usta no ve ním § 125 odst. 1 záko na

o pobytu cizinců nesmí pře sá hno ut 180 d nů, ne shleda l so ud d ůvod no u.

Podle § 125 odst. 1 záko na o pob ytu cizinců doba za jiště ní nesmí překročit 180 dnů

a poč ítá se od okamžiku omezení osobní s vobod y. V případě cizince mladšího 18 let nebo

rodiny s nezletilými dětmi nesmí doba za jiště ní překročit 90 d nů.

Jak vyplývá ze správního sp isu, okamžik omezení osobní svobody ža lobce na sta l dne 1. 2. 2011, kdy byl žalobce zajištěn ve 13:30 hod in dle § 27 odst. 1 p ísm. d) záko na č.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování 5 15A 31/2011

, o Po lic ii České rep ub lik y, ve zně ní po zdějších p ředp isů (dá le jen „zákon

o PČR“) a umístěn do Po lice jníc h cel Ústí nad Labem. Od to hoto data zač íná běžet 180 denní

lhůta uvedená v § 125 odst. 1 záko na o pob ytu cizinců, jejíž pos led ní den lhůty přip ad ne na

den 31. 7. 2011.

Soud nesdílí názo r ža lobce, že do to ho to data je ne reá lné, aby o žádosti o udě le ní

mezinárodní oc hra ny, o kterou ža lobce po žáda l, ro zhod lo jak Ministerstvo vnitra, tak

přís luš ný krajský so ud i Nejvyšší správní so ud. Jak ze správního spisu vyplývá, dne

19. 4. 2011 nabylo právní moci ro zhod nutí Ministerstva vnitra, kterým ža lobc i neb yla udě le na

mezinárodní oc hra na pod le § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b záko na o azylu. Pokud by žalobce

podával proti ro zhod nutí Ministerstva vnitra správní ža lob u, musel by tak učinit ne jpo zději do

26. 4. 2011, tj. ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení ro zhod nutí (§ 32 odst. 2 p ísm. b) záko na

o azylu). Ža lobce by ro vně ž v téže lhůtě podat ža lob u proti rozhodnutí o ne udě le ní

mezinárodní ochrany prostřednictvím Ministerstva vnitra, po té podle § 46a odst. 5 záko na

o azylu musí Ministerstvo vnitra soudu před lo žit ža lob u, vyjádření k žalobě a správní sp is do

5 dnů od doručení ža lob y. Pokud by ža lobce podal ža lob u př ímo k so ud u, vyžádá si so ud

správní spis a v tako vém případě je Ministerstvo vnitra povinno před lo žit soudu vyjádření

k žalobě a správní spis do 5 dnů. Násled ně dle § 46a odst. 5 věty sedmé záko na o azylu so ud

o žalobě ro zhod ne do 7 p raco vníc h dnů ode dne doručení správního spisu so ud u.

I s přip uště ním určité tolerance ve d nec h, nap řík lad o me zidob í, než si so ud vyžádá správní

sp is, je v daném p řípadě naprosto reálné, aby příslušný krajský so ud ro zhod l o žalobě žalobce

do konce měs íce k větna 2011. I v případě podané kasační stížnosti je reálné, aby Nejvyšší

správní so ud pro ved l říze ní a nás led ně vyda l rozhodnutí o kasační stížnosti proti ro zsudk u

přís luš né ho Krajského soudu do 31. 7. 2011, neboť podle usta no ve ní se

přednostně dále vyřizují ná vrhy a ža lob y ve věcech mezinárodní o c hra ny.

Námitka žalobce, že je ho zajištění je své vo lné a neopodstatněné, neboť ve lhůtě pro

je ho za jiště ní neb ude so ud ními instancemi vyřízena je ho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva

vnitra o ne udě le ní mezinárodní oc hra ny, je soudem vyhod noce na jako ned ůvod ná, so ud ji

považuje po uze za účelo vou a spekulativní.

Soud ro vně ž neshled a l d ůvod no u ná mitk u ža lobc e, že otázka mo žné ap lik ace

zvláštních opatření za úče le m vycestování dle § 123b a § 123c zákona o pobytu cizinců musí

být zko umá na nejen při vydání prvotního rozhodnutí o zajištění cizince, ale po celou dobu

je ho pob ytu v ZZC a též při ro zhodo vá ní o prodloužení doby zajištění.

Podle § 124 odst. 3 záko na o pobytu cizinců po lic ie v rozhodnutí o zajištění sta no ví

dobu trvá ní zajištění s přihlédnutím k předpokládané slo žitosti příp ravy výkonu správního

vyhoš tě ní. Je-li to ne zb ytné k pokračování přípravy výkonu správního vyhoš tě ní, je policie

oprávněna dobu trvání za jiště ní p rod lo užit, a to i opakovaně.

Podle § 124 odst. 1 zákona o pob ytu cizinců policie je op rá vně na zajistit cizince

staršího 15 le t, jemuž b ylo doruč e no o známení o za háje ní řízení o správním vyhoštění a nebo

o jeho ž správním vyhoštění již bylo pra vo moc ně rozhodnuto nebo mu byl ulo žen jiným

člensk ým státem Evropské unie záka z vstup u platný pro území členských států Evropské unie

a nepostačuje ulo že ní zvláštního opatření za účelem vyces to vá ní, a to z d ůvod ů uvede nýc h

pod pís me ny a) až e) to hoto záko nné ho usta no ve ní. Ža lo va ný o zajištění ža lobce za úče le m

správního vyhoštění podle § 124 odst. 1 zákona o pobytu cizinců ro zhod l rozhodnutím ze dne

8. 2. 2011, č.j. KRPU-12592/ČJ-2011-040022-SV-RD, když dobu trvání za jiště ní sta no vil na

60 dnů od okamžiku omezení osobní s vobod y. Tuto lhůtu ža lo va ný sta no vil s přihlédnutím

k předpokládané slo žitosti příp ravy výkonu ro zhod nutí správního vyhoš tění. V té době neb ylo

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování 6 15A 31/2011

ža lo va né mu známo, že ža lobce za mýš lí podat žádost o udě le ní mezinárodní oc hra ny, o této

skutečnost se ani nezmínil v ža lobě proti ro zhod nutí o za jiště ní za účelem správního vyhoštění

(ve kterém tuto sk ute č nost ža lo va ný ro vně ž nezmiňuje), o které bylo zde jš ím soudem

rozhodnuto ro zsudke m ze dne 17. 3. 2011, č.j. -20 (PM: 22. 3. 2011), proti

kterému ža lobce kasační stížnost nepodal.

Jak vyp lývá z od ůvod ně ní ža lobo u napade né ho ro zhod nutí, učinil ža lobc e dne

8. 2. 2011 (tedy v den vydání prvo tního rozhodnutí o za jiště ní žalobce za úče le m správního

vyhoštění) pro hláše ní o mezinárodní oc hra ně. Vzhledem k tomu, že po dobu správního řízení

ve věc i udě le ní mezinárodní ochrany ža lobc i a násle d ně mo žné ho so ud ního p ře zk umu, je

vylo uče na realizace správního vyhoštění žalobce, ža lo va ný na tuto sk uteč no st rea go va l,

a v souladu s usta no ve ním § 124 odst. 3 věty třetí prod lo užil dobu trvání za jiště ní o 120 d nů,

tedy na ma ximá lní mo žno u míru dle usta no ve ní § 125 odst. 1 tého ž zákona.

Jak vyplývá z dikce usta no ve ní § 124 zákona o pobytu cizinců, podmínky pro ulo že ní

zvláštního opatření za úče le m vyce sto vá ní posuzuje žalo vaný v době, kdy prvo tně rozhoduje

o za jiště ní cizince za účelem správního vyhoštění (odst. 1). V případě prodloužení doby trvání

za jiště ní již žalo vaný tuto povinnost ne má (odst. 3), neboť ne ro zhod uje o mer itu věci

(zajištění za úče le m správního vyhoštění), ale po uze o p rod lo užení doby trvá ní zajištění, když

tuto skutečnost musí v p říslušném rozhodnutí řád ně odůvodnit. Ža lo va ný své rozhodnutí

o prod lo uže ní doby trvá ní zajištění řádně od ůvod nil, jed no znač ně vymezil důvod, pro který

tak činí, tj. p rob íhající řízení ve věci žádosti ža lobce o udě le ní mezinárodní ochrany.

Naopak, do mnívá- li se žalobce, že podmínky pro trvá ní je ho zajiště ní již netrvají,

může podat ža lob u o propuštění cizince ze zajištění podle § 200o a násl. záko na č. 99/1963

Sb., občanský so ud ní řád, ve zně ní po zdějšíc h předpisů, a to k mís t ně přís luš né mu okresnímu

soud u, v p řípadě žalobce tedy k Okresnímu soudu v Mladé Bo les la vi.

Podle jestliže nebylo uko nče no zajištění cizince podle zvláštního

právního předpisu (po zná mka so ud u: záko n o pobytu cizinců), může se cizinec obrátit na so ud

s ná vrhe m, aby naříd il je ho propuštění na svobodu z d ůvod u, že ne jso u sp lně ny pro trvání

je ho zajištění stano vené zvláštním právním předp ise m.

Toto usta no ve ní p řesně dopadá na stá va jíc í situac i žalobce. Bude to tedy okresní so ud,

který v rámci civilního řízení o p rop uště ní cizince ze za jiště ní b ude v případ ě ža lobcem

podané ža lob y zko uma t, zda trva jí či netrvají podmínky pro zajištění žalobce a pok ud dospěje

k zá vě ru, že netrvají, ro zhod ne o ža lobco vě p rop uště ní ze za jiště ní.

V říze ní, kdy ža lo va ný pouze prodlužuje lhůtu pro zajištění cizince, ne ní tedy povinen

zkoumat a odůvodňovat, zda v okamžiku rozhodování o prod lo uže ní lhůty pro zajištění

cizince za úče le m je ho správního vyhoštění pod le § 124 odst. 1 záko na o pobytu cizinců

ne jso u dány pod mínk y pro ulo že ní zvlá št ního opatření za účelem vyces to vá ní podle § 123b

a §123c záko na o pobytu cizinců, které by mohly na hrad it zajištění cizince za úče le m

správního vyhoš tě ní. Zko umá ní, zda pod mínk y za jiště ní cizince za úče le m správního

vyhoštění trva jí, přísluší p říslušnému okresnímu soudu v říze ní o propuštění cizince ze

za jiště ní podle a násl. , na který se cizinec musí obrátit se sa mostatno u ža lobo u.

Ža lo va ný v průběhu trvá ní zajištění žalobce za úče le m správního vyhoštění postupo va l

v souladu s usta no ve ním § 126 p ísm. a) záko na o pob ytu cizinců, když po celou dobu zajištění

žalobce zko uma l, zda d ůvod y za jiště ní trvají. Toto je p roká zá no úředními zá zna my

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování 7 15A 31/2011

ža lo va né ho ve správním spisu ze d ne 13. 4. 2011, 31. 3. 2011, 21. 3. 2011, 16. 2. 2011 a 7. 2.

2011.

S ohled e m na výše uvedené so ud neshledal d ůvod no u ani ná mitk u žalobce, že

ža lo va ný porušil usta no ve ní čl. 15 odst. 1 a 4 tzv. ná vra to vé směrnic e (směrnice Evropského

parla me ntu a Rad y 2008/115/ES ze dne 16. 12. 2008 o společných normách a postupech

v člensk ých státech při na vrace ní neoprávněně pob ývajíc ích státníc h p říslušník ů třetích ze mí

a čl. 5 odst. 1 Evropské úmluvy.

Podle čl. 15 odst. 1 věty druhé ná vra to vé směrnic e „jakékoli zajištění musí trvat co

nejkratší dobu, a pouze pokud jsou s náležitou pečlivostí činěny úkony směřující k vyhoštění“.

Podle čl. 15 odst. 4 ná vra to vé smě rnice „ukáže-li se, že reálný předpoklad pro vyhoštění

přestal z právních nebo jiných důvodů ex istov at, ztrácí zajištění odůvodnění a dotčená osoba

musí být bezodkladně propuštěna“.

Podle čl. 5 odst. 1 Evropské úmluvy, na který na va zuje ro zs udek ve lké ho senátu

Evropského soudu pro lidsk á prá va ze dne 19. 2. 2009 ve věc i A. a ostatní v. Velká Británie,

stížnost č. 3455/05, tam, kde jsou si orgány státu vědomy, že příkaz k vyhoštění nemůže být

vykonán, zajištění nemůže být nadále považováno za zajištění osoby, proti níž probíhá řízení

o vyhoštění.

V případ ě žalobce ze správního spisu jed no znač ně vyplývá, že ža lo va ný činí veškeré

úko ny směřující k je ho vyhoštění s ná le žito u pečlivostí a v so učas né době je v běhu řízení

o za jiště ní ná hrad ního cestovního dok lad u, když toto říze ní pro vád í Řed ite ls tví služby

cizinecké po lic ie Pra ha ve spo lup rác i se Zas tup ite lsk ým úřadem Turecka v Pra ze. Opatření

ná hr ad ního cestovního dok lad u je jedním z p ředpok lad ů, aby mo hlo být řád ně rea lizo vá no

správní vyhoštění ža lobce do ze mě p ůvod u. Č lánek 15 odstavec 1 ná vrato vé směrnice tak

postupem ža lo va né ho porušen neb yl.

Ro vně ž nepřestal e xisto va t reálný předpoklad pro vyhoštění žalobce, neboť ro zhod nutí

M inis ters tva vnitra o ne udě le ní mezinárodní oc hra ny nabylo právní moci dne 19. 4. 2011

a i kdyby ža lobce podal proti tomuto ro zhod nutí správní ža lob u (což soudu ne ní zná mo ), je

vzhledem ke lhůtám uvedeným v § 46a odst. 5 záko na o azylu, s přihlédnutím k usta no ve ní

reálné, aby o ža lobě proti rozhodnutí o ne udě le ní mezinárodní ochrany a nás led ně

o př ípad ně podané kasační stížnosti žalobce jak krajský so ud v Pra ze tak Nejvyšší správní

soud rozhodly ve lhůtě do 31. 7. 2011, kdy vyprší 180 denní lhůta pro za jiště ní žalobce za

úče le m správního vyhoštění. Č lánek 15 odst. 4 ná vrato vé s měr nice a čl. 5 odst. 1 Evropské

úmluvy tak postupem ža lo va né ho porušen nebyl.

S ohled e m na výše uvedené sk uteč nosti so ud dospěl k zá věr u, že ža loba ne ní d ůvod ná,

a proto ji pod le usta no ve ní za mít l.

Současně podle věty první nepřiznal žád né mu z účastníků prá vo na

náhrad u nák lad ů říze ní, neboť ža lobce neměl ve věc i úspěch a ža lo va né mu žád né nák lad y nad

rá mec je ho úřední činnosti podle obsahu správního sp isu ne vznik ly.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Pokračování 8 15A 31/2011

P o u č e n í :

Proti tomuto ro zsudk u lze po dat kasační stížnost do dvou týd nů po je ho doručení

z d ůvod ů uvede nýc h v § 103 odst. 1 so ud ního řádu správního.

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem a rozhoduje o ní

Nejvyšší správní so ud. Kro mě obecných ná le žitostí podání musí obsa ho vat o značení

rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém ro zsa hu a z jak ýc h d ůvod ů jej stě žo vate l napadá,

úda j o to m, kdy mu b ylo ro zhod nutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti mus í být stěžovatel zastoupen advokátem, což neplatí,

má-li sám stě žo vate l vyso koško lsk é právnické vzdě lá ní, které je pod le zvláš tníc h zákonů

vyžado vá no pro výko n advokacie.

V Ústí nad Labem dne 27. dubna 2011

JUDr. Markéta Le hká, P h.D. v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyho to ve ní:

Iva To va ro vá

(K.ř.č. 1 - rozsudek)