Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 A 73/2010 - 204

Pokračování

4

-204

U S N E S E N Í

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Štullerové a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Ivy Kaňákové v právní věci žalobkyně: Harlequ‘in, a.s., se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 572/11, IČ: 26095670, zastoupené Mgr. Bohuslavem Hubálkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Těšnov 1/1059, proti žalovanému: F i n a n č n í m u ú ř a d u v Ústí nad Labem, ul. Dlouhá č.p. 3359, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného,

takto:

I. Řízení se z a s t a v u j e.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se v r a c í zaplacený soudní poplatek v částce 1.500,-Kč. Částka 1.500,-Kč bude žalobkyni vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, kterou Krajský soud v Ústí nad Labem obdržel dne 25. 6. 2009 a zapsal ji pod sp. zn. , domáhala, aby soud vyslovil, že žalovanému se zakazuje, aby pokračoval v neoprávněném postupu vůči žalobci spočívajícím v provádění úkonů nezákonné daňové kontroly, zahájené dle tvrzení žalovaného sepsáním protokolu o ústním jednání ze dne 5. 5. 2008, č.j. 123705/08/214540/2396 a přikazuje se mu, aby žalobkyni vrátil veškeré y nebo jiné důkazní prostředky, které žalobkyně předala žalovanému v průběhu nezákonné daňové kontroly, zahájené dle tvrzení žalovaného sepsáním protokolu o ústním jednání ze dne 5. 5. 2008, ř.j. 123705/08/214540/2396, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Zároveň žalobkyně požadovala, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí náhradu nákladů řízení.

V žalobě zástupce žalobkyně uváděl, že nezákonnost zásahu žalovaného je nutné spatřovat v tom, že je žalovaným u žalobkyně prováděna daňová kontrola, která je nezákonná, neboť ústní jednání, které se dne 5. 5. 2008 konalo v sídle žalobce, nelze považovat za zahájení daňové kontroly. Zástupce žalobkyně poukazoval na to, že probíhající daňová kontrola žalobkyni personálně a ekonomicky značně zatěžuje, je velmi rozsáhlá a neprobíhá v přiměřených časových intervalech. Dále má za to, že daňová kontrola nebyla zahájena s oprávněným zástupcem žalobkyně. Žalobkyně nebyla poučena o jejích právech v rámci daňové kontroly. Konečně žalobkyně namítla, že v jejím případě neexistovalo u správce daně konkrétními skutečnostmi podložené podezření, že daňový subjekt, u něhož je kontrola zahajována, svou daňovou povinnost nesplnil nebo splnil v menší míře. Protokol o zahájení daňové kontroly sepsaný pracovníky žalovaného neosvědčuje existenci jakéhokoliv podezření správce daně, že v protokolu uvedené druhy daně za příslušná zdaňovací období byly žalobkyní zkráceny. V případě, že takové pochybnosti existovaly, nebyly zjevně žalobkyni sděleny a v protokolu uvedeny. Žalovaný tak svým postupem porušil nejen základní zásady daňového řízení zakotvené v zákoně č. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), ale i článek 2 odst. 2 d. Daňová kontrola a veškeré dosud učiněné úkony žalovaného v jejím rámci jsou dle žalobkyně nezákonné.

Usnesením Krajského soud v ústí nad Labem ze dne 23. 2. 2010, č.j. -187, byla věc postoupena Městskému soudu v Praze s tím, že ve smyslu ustanovení je to Finanční úřad pro Prahu 2, který provádí vůči žalobkyni daňovou kontrolu, kterou žalobkyně považuje za nezákonný zásah a proto ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů je Městský soud v Praze soudem místně příslušným.

Městský soud v Praze nesouhlasil s postoupením věci Krajským soudem v Ústí nad Labem a předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu v rozhodnutí o příslušnosti. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 22. 7. 2010, č.j. -195 určil, že k řízení o žalobě proti nezákonnému zásahu žalovaného je místně příslušný Krajský soud v Ústí nad Labem, neboť žalovaným správním orgánem, kterého žalobce označil v žalobě o ochraně před nezákonným zásahem, je Finanční úřad v Ústí nad Labem, jež má sídlo v obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem. Nejvyšší správní soud v odůvodnění usnesení uvedl, že Krajský soud v Ústí nad Labem nehodnotil existenci procesní legitimace na straně žalovaného, nýbrž zvažoval splnění jednotlivých podmínek, kterými je definován nezákonný zásah. Jeho závěr je proto závěrem o nesplnění definičních znaků nezákonného zásahu vedoucím ve svém důsledku k posouzení důvodnosti žaloby, nikoliv závěrem o absenci pasivní procesní legitimace žalovaného vedoucí k závěru o místní nepříslušnosti tohoto soudu.

Lhůta pro podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem byla žalobkyní dodržena, neboť počala běžet dnem 3. 6. 2009, kdy žalobci bylo doručeno rozhodnutí Finančního úřadu v Ústí nad Labem o zamítnutí jeho námitek proti postupu žalovaného. Počátek běhu lhůty pro podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem řešil Nejvyšší správní soud ve svém usnesení č.j. 1 Aps 3/2004-60 ze dne 29. 9. 2005. V tomtéž usnesení Nejvyšší správní soud vyslovil, že daňovému subjektu musí být poskytnuta soudní ochrana nejen proti nezákonnými rozhodnutími, jimiž se vyměřuje daňová povinnost, nýbrž i proti nezákonným daňovým kontrolám, které jim předcházejí, resp. proti daňovým kontrolám vůbec. Daňové kontroly samy o sobě dle názoru Nejvyššího správního soudu představují zásah správního orgánu ve smyslu ust. , a proto předmětná žaloba žalobce je přípustná.

Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu je podle ust. možno domáhat se ochrany u soudu proti nezákonnému zásahu, trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování. Zvláštní podmínkou projednání této žaloby je tedy existence tvrzeného nezákonného zásahu či jeho důsledků po celou dobu soudního řízení. Tomuto ustanovení pak koresponduje ust. , které stanovuje, že soud o této žalobě rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. A na tato ustanovení dále navazuje ust. , které upravuje, že soud řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem zastaví tehdy, pokud zjistí, že po podání žaloby již zásah ani jeho důsledky netrvají a nehrozí opakování zásahu.

Z vyjádření žalovaného ze dne 7. 7. 2009 a ze správního spisu, který žalovaný na výzvu soudu doručil dne 8. 7. 2009, soud zjistil, že žalovaný nečinil vůči žalobkyni žádné úkony. Žalovaný rozhodl o námitce ze dne 9. 4. 2009 rozhodnutím č.j. 102673/09/214540500286 ze dne 22. 4. 2009 a o námitce ze dne 26. 5. 2009 rozhodnutím č.j. 128911/09/214540500286 ze dne 2. 6. 2009. O námitkách žalobkyně ze dne 24. 6. 2009 a ze dne 25. 6. 2009 již žalovaný rozhodnout nemohl, proto je předal Finančnímu úřadu v Roudnici nad Labem k postoupení dne 29. 6. 2009. Námitky se týkaly postupu pracovníků Finančního úřadu v Ústí nad Labem při provádění daňové kontroly. Ze správního spisu, z vyjádření žalovaného a konečně i z podání žalobce ze dne 7. 1. 2010 soud zjistil, že žalovaný neprovádí vůči žalobkyni žádné úkony, tedy ani úkony v rámci zahájené daňové kontroly, neboť k nim není oprávněn. Žalovaný neprováděl žádné úkony ani v době podání žaloby. Dne 9. 6. 2009 předal žalovaný veškeré y Finančnímu úřadu v Roudnici nad Labem k postoupení místně příslušnému správci daně společně s ostatním spisovým materiálem žalobce. Žalobce v žalobě neuvádí žádný úkon žalovaného provedený po dni 3. 6. 2009, tedy po dni, od kterého má žalobkyně zapsáno v obchodním rejstříku sídlo na adrese Praha 1, Ovocný trh 572/11. Příslušnost činit úkony ve věci daňové kontroly vůči žalobci přešla podle ustanovení , o územních finančních orgánech, ve znění účinném v době podání žaloby, na Finanční úřad pro Prahu 2. Ze správního spisu vyplývá, že žalovaný již od 3. 6. 2009 vůči žalobci žádné úkony nečinil, řízení však pokračovalo a již v době podání žaloby bylo vedeny ze strany jiného správce daně, nikoliv však žalovaného.

Žaloba na ochranu před nezákonným zásahem byla podána dne 25. 6. 2009, kdy již prokazatelně žalovaný – Finanční úřad v Ústí nad Labem - nemohl vůči žalobkyni činit žádné úkony, tudíž v den zahájení řízení podle (25. 6. 2009) ze strany žalovaného již zásah vůči žalobkyni netrval a trvat nemohl a žalovaný nemohl vůči žalobkyni činit žádné úkony a ani fakticky nečinil.

S ohledem na výše uvedené soud rozhodl podle ust. o zastavení řízení o předmětné žalobě. Z důvodů zastavení řízení současně v souladu s ust. věty první nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle ust. věty první , o soudních poplatcích, rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku v částce 1.500,-Kč žalobkyni, který jí bude vrácen z účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení z důvodů uvedených v

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, což neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ústí nad Labem dne 8. března 2011

JUDr. Dagmar Š t u l l e r o v á

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Iva Tovarová