Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 70/2010 - 97

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců Mgr. Daniely Zemanové a Mgr. Jiřího Gottwalda v právní věci žalobce: J. B., zastoupeného JUDr. Romanem Kudrličkou, advokátem se sídlem Husova 5, České Budějovice, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích, se sídlem Lidická 11, České Budějovice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 2. 2010, č. j. ZKI-O-52/251/2009, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) P. H., zastoupený JUDr. Stanislavem Flaškou, advokátem se sídlem U Černé věže 66/3, České Budějovice, a 2) M. D., ve věci opravy chyby v katastrálním operátu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 6. 2010, č. j. - 45,

t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 6. 2010, č. j. - 45, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) ze dne 2. 6. 2010, č. j. - 45, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 2. 2010, č. j. ZKI-O-52/251/2009, jímž žalovaný zamítl stěžovatelovo odvolání a potvrdil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště Třeboň (dále jen „katastrální úřad“), ze dne 9. 11. 2009, č. j. OR-157/2009-333-21, kterým katastrální úřad nevyhověl nesouhlasu stěžovatele s provedením opravy v údajích katastru nemovitostí oznámené dopisem katastrálního úřadu ze dne 12. 8. 2009, č. j. OR 157/2009-333, s tím, že v katastru nemovitostí, v k. ú. Tušť, bude i nadále evidována v souboru geodetických informací hranice mezi pozemky parc. č. st. 420/1 a parc. č. 420/3 na straně jedné a parc. č. st. 418/3, parc. č. 418/2 a parc. č. 462/15 na straně druhé jako spojnice lomových bodů č. 488-5, 755-2, 755-3, 755-1 a 422-13, přičemž v souboru popisných informací bude pozemek parc. č. st. 420/1 evidován s výměrou 183 m2, pozemek parc. č. 420/3 s výměrou 37 m2, pozemek parc. č. 462/15 s výměrou 32 m2, pozemek parc. č. 418/3 s výměrou 128 m2 a pozemek parc. č. st. 418/2 s výměrou 47 m2.

Krajský soud v posuzované věci po podrobném rozboru stanovení předmětné hranice a vývoji její evidence od r. 1907 dosud dospěl k závěru, že podmínky pro opravu chyby v katastrálním operátu [ , o katastru nemovitostí České republiky (katastrálního zákona), ve znění pozdějších předpisů], byly dodrženy, když opomenutím jednoho z podkladů, a to měřického náčrtu č. 29 z r. 1965, došlo k chybě při digitalizaci katastrální mapy.

V kasační stížnosti uplatnil stěžovatel důvody dle a b) , , v platném znění (dále jen „ “), přičemž podrobně popisuje svůj náhled na vývoj stanovení předmětné hranice a na vývoj její evidence, zejména od r. 1965 dosud, kdy odkazuje na jednotlivé y z tohoto období, z nichž dovozuje nesprávnost závěrů krajského soudu.

Žalovaný navrhl zamítnutí kasační stížnosti, kdy odkázal na obsah správního spisu, přičemž napadené rozhodnutí žalovaného i rozsudek krajského soudu považuje za zákonné a správné, protože při vydání napadeného rozhodnutí žalovaného nebyly porušeny ani procesní zásady.

Osoby zúčastněné na řízení se ke kasační stížnosti nevyjádřily.

Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že je podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, a stěžovatel je zastoupen advokátem ( ). Poté přezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů a zkoumal při tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 3 ).

Dospěl přitom k závěru, že přezkoumání rozsudku krajského soudu v kasačním řízení brání vada řízení před krajským soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [ ].

Stěžovatel, krajský soud i žalovaný se obsáhle zabývají vývojem evidence předmětné hranice mezi pozemky, a to od r. 1907 dosud. Katastrální úřad však ve svém rozhodnutí ze dne 9. 11. 2009 (str. 2, druhý odstavec, a str. 3, třetí odstavec) zdůraznil, že o evidenci průběhu předmětné hranice již bylo vedeno řízení, v němž bylo vydáno dne 16. 5. 2003 rozhodnutí katastrálního úřadu sp. zn. OR-34/2003-333, které bylo potvrzeno rozhodnutím žalovaného ze dne 21. 7. 2003, sp. zn. O-38/251/2003, které nabylo právní moci dne 30. 7. 2003. Tuto informaci převzal i žalovaný do vyjádření k žalobě (str. 1, třetí odstavec). Konečně žalovaný tuto informaci opakuje i ve vyjádření ke kasační stížnosti (4. odstavec textu).

Dle , věty prvé, části před středníkem , , ve znění pozdějších předpisů, pravomocné rozhodnutí je závazné pro účastníky a pro všechny správní orgány. K obdobnému závěru dospěla starší judikatura i ve vztahu k rozhodnutím vydaným před 1. 1. 2006 podle tehdy účinného - , ve znění pozdějších předpisů, pokud vyšla z principu materiální právní moci, který „v sobě zahrnuje i nezměnitelnost rozhodnutí, tj. nenarušitelnost vzniklých, změněných nebo zaniklých hmotněprávních subjektivních oprávnění a povinností.“ (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 12. 1993, č. j. - 24, publikovaný v časopise Soudní judikatura ve věcech správních pod č. 44/94).

Z uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, že bylo-li již o průběhu předmětné hranice mezi pozemky pravomocně rozhodnuto katastrálním úřadem a žalovaným v r. 2003, je toto rozhodnutí závazné pro správní orgány i v nyní posuzované věci.

V nyní posuzované věci bylo vedeno řízení o opravě chyby v katastrálním operátu, ke které mělo dojít v r. 2005 při digitalizaci katastrální mapy. Pro posouzení věci je proto nezbytné porovnat stav katastrálního operátu před digitalizací a po ní, aby bylo možno ověřit, zda právě digitalizací došlo ke změně evidence předmětné hranice pozemků oproti stavu, který tu byl před digitalizací.

Z tvrzení katastrálního úřadu a žalovaného se podává, že o evidenci průběhu této hranice bylo pravomocně rozhodnuto v roce 2003. Pokud by tomu tak skutečně bylo, byla by rozhodnutí z roku 2003 závazná pro správní úřady i v nyní posuzované věci. Krajský soud však při svém rozhodování tuto otázku zcela pominul a nezabýval se jí, namísto toho se zaměřil na celý historický vývoj evidence předmětné hranice od r. 1907 dosud.

Zodpovězení otázky, zda o průběhu předmětné hranice mezi pozemky již bylo v minulosti rozhodováno, a posouzení, zda případně vydané rozhodnutí zavazuje správní orgány i v nyní přezkoumávané věci, je přitom nezbytné k posouzení, jaký byl stav katastrálního operátu před digitalizací katastrální mapy v r. 2005, kdy mělo dojít ke zřejmému omylu při vedení a obnově katastru, jenž měl být odstraněn katastrálním úřadem a žalovaným v nyní posuzované věci. Bez vyjasnění těchto skutečností nelze o věci rozhodnout.

Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížností napadený rozsudek krajského soudu podle zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení, aniž se mohl blíže zabývat argumentací účastníků řízení uplatněnou v kasační stížnosti a ve vyjádření k ní, či argumentací krajského soudu o vývoji evidence předmětné hranice mezi pozemky od r. 1907 dosud.

V dalším řízení bude na krajském soudu, aby vyjasnil, zda o evidenci předmětné hranice mezi pozemky již bylo skutečně rozhodováno v r. 2003, a z případných rozhodnutí z této doby vyvodil důsledky pro rozhodování správních orgánů v posuzované věci, zejména s přihlédnutím k vázanosti správních orgánů pravomocnými rozhodnutími.

Krajský soud je při novém projednání věci vázán právním názorem zdejšího soudu; v novém rozhodnutí krajský soud rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti ( , odst. 3 ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. března 2011

JUDr. Radan Malík

předseda senátu