Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 36/2010 - 90

- 90

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: T. B. T. N., zast. opatrovníkem Sdružení občanů zabývajících se emigranty, se sídlem Mostecká 5, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2009, č. j. - 25,

t a k t o :

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 8. 2009, č. j. - 25, zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 5. 2009, č. j. OAM-130/LE-05-18-2009, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaný zamítl žádost žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas kasační stížnost z důvodů podle a b) , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), a požádala o ustanovení zástupce.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 7. 1. 2010, č. j. - 40, uložil stěžovatelce, aby ve lhůtě deseti dnů zaslala soudu řádně vyplněné a doložené potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Předmětné usnesení krajský soud doručoval nejprve do Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí, poté na adresu U P. 2, P. 7 (u N. T. N.). Z přípisu Policie České republiky č. j. CPR-133-2823/čj-2010-9CEVV, ze dne 2. 4. 2010, krajský soud zjistil, že poslední známou adresou pobytu stěžovatelky je K U. 35/28, P. 10 (u P. K. T.); ani na tuto adresu se soudu nepodařilo uvedené usnesení doručit.

Krajský soud následně usnesením ze dne 26. 10. 2010, č. j. - 58, návrh stěžovatelky na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl a dne 13. 12. 2010 předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud nejprve z evidence žalovaného zjistil, že stěžovatelka dne 22. 10. 2009 opustila Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí. V kasační stížnosti označila za svou adresu pro doručování U P. 2, P. 7, u N. T. N. D. Nejvyšší správní soud proto požádal Policii České republiky o prověření, zda se stěžovatelka zdržuje na adrese, kterou označila v kasační stížnosti jako adresu pro doručování, nebo na adrese, kterou uvedla Policie České republiky jako její poslední známou adresu pobytu (K U. 35/28, P. 10, u P. K. T.).

Policie České republiky přípisem ze dne 17. 2. 2011 sdělila, že přízemní rodinný dům na adrese K U. 35/28, P. 10 je podle sousedky od podzimu roku 2010 neobydlený. V přípisu ze dne 28. 2. 2011 Policie České republiky uvedla, že N. T. N. D., která bydlí v bytě č. 8 na adrese U P. 2, P. 7, je v současné době ve Vietnamu a v bytě nebyl nikdo zastižen. Sousedka z bytu č. 7 L. T. H. T., nar. X., stěžovatelku nezná a neví o tom, že by byla ve vedlejším bytě ubytována. Policie České republiky uzavřela, že současný pobyt stěžovatelky se nepodařilo zjistit.

Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 9. 3. 2011, č. j. - 84, ustanovil stěžovatelce opatrovníka Sdružení občanů zabývajících se emigranty.

Podle soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Podle zákona o azylu soud řízení zastaví, žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatelka je podle evidence žalovaného k pobytu hlášena v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí, které však dne 22. 10. 2009 opustila, aniž udala novou adresu místa pobytu. Stěžovatelka v kasační stížnosti uvedla adresu pro doručování U P. 2, P. 7, u N. T. N. D., na této adrese se však nezdržuje. Podle sdělení Policie České republiky byla stěžovatelka k pobytu hlášena na adrese K U. 35/28, P. 10, u P. K. T., ovšem ani v tomto místě nepobývá.

Z obsahu soudního spisu je tedy zřejmé, že stěžovatelka se nezdržuje v místě hlášeného pobytu, ani v místě, které označila v kasační stížnosti, přičemž změnu místa pobytu ani jakoukoliv jinou adresu krajskému soudu, ani Nejvyššímu správnímu soudu neoznámila.

Nejvyšší správní soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že byly naplněny zákonné podmínky ustanovení zákona o azylu, a proto v souladu s ustanovením za použití ustanovení téhož zákona, řízení o kasační stížnosti zastavil.

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl za použití ustanovení ve spojení s ustanovením téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. března 2011

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu