Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 1/2011 - 37

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: J. P., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2010, č. j. - 25,

t a k t o :

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2010, č. j. - 25, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou ze dne 1. 7. 2010 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 6. 2010, sp. zn. SZ 063477/2010/KUSK REG/Ko, č. j. 087496/2010/KUSK, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce, M. P. a J. P., nar. X, a potvrdil usnesení Magistrátu města Kladna ze dne 15. 3. 2010, č. j. OV/806/10-2, kterým bylo odloženo podání ve věci ohlášení stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, týkající se vybourání dveřního otvoru v obvodové zdi v místě stávajícího okenního otvoru, v K. – D., na pozemku parc. č. 838 v katastrálním území Dubí u Kladna.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 23. 7. 2010, č. j. - 14, postoupil věc Městskému soudu v Praze. Toto usnesení napadl žalobce včasnou kasační stížností.

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 9. 8. 2010, č. j. - 18, vyzval žalobce, aby do tří dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost, který činí 3000 Kč. Soud současně žalobce poučil, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno. Soud dále žalobce upozornil, že může podat návrh, aby mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků.

Žalobce v podání ze dne 16. 8. 2010 reagoval na poučení o možnosti podat návrh na osvobození od soudních poplatků, přičemž uvedl: „... tento návrh činím s odvoláním na zákon č., , o soudních poplatcích dle písmeno g) které je uvedeno v žalobě a v usnesení je uvedeno, že žalobce má uhradit 3 000,- Kč za podanou kasační stížnost, která je dle písmeno f) osvobozena od poplatku v řízení o kasační stížnosti.“

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 13. 10. 2010, č. j. - 25, řízení o kasační stížnosti žalobce zastavil a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění soud uvedl, že žalobce kasační stížností napadl usnesení krajského soudu o postoupení věci z důvodu místní nepříslušnosti. Soud jej usnesením vyzval k zaplacení soudního poplatku a poučil jej o tom, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení o kasační stížnosti zastaveno; toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 12. 8. 2010. Žalobce na výzvu reagoval podáním, v němž učinil návrh na osvobození od soudních poplatků s poukazem na § 11 odst. 1 písm. g) a § 11 odst. 3 písm. f) zákona o soudních poplatcích. K tomuto podání soud žalobci sdělil, že souzená věc není ze zákona osvobozena od soudních poplatků a ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) zákona o soudních poplatcích nelze v dané věci aplikovat. Současně byl žalobce poučen o tom, že doloží-li, že nemá dostatečné prostředky, může být od soudních poplatků osvobozen; žalobci byl rovněž zaslán formulář potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Žalobce však setrval na stanovisku, že věc je osvobozena ze zákona, vyplněné potvrzení nepředložil a soudní poplatek nezaplatil. Soud zopakoval, že v dané věci není žalobce osvobozen ze zákona, jedná se o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, o kterém ještě zdaleka není jisté, že je nezákonné; proto je za žalobu i za případnou kasační stížnost třeba zaplatit soudní poplatek. Jelikož žalobce soudní poplatek nezaplatil, ani nepožádal o osvobození od soudního poplatku, kteroužto žádost by doložil potvrzením o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, krajský soud řízení o kasační stížnosti zastavil.

Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost. Namítal nezákonnost postupu krajského soudu a jeho rozhodnutí o postoupení věci Městskému soudu v Praze. Poukázal na nezákonně vytvořenou poplatkovou povinnost a uvedl, že soudní poplatek byl vykonstruován nezákonným postoupením věci Městskému soudu v Praze. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení z důvodu nezákonnosti postupu soudu zrušil.

Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost přípustnou, neboť podle jeho konstantní judikatury „[V] řízení o kasační stížnosti proti usnesení městského, resp. krajského soudu, o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku za předchozí kasační stížnost by trvání na splnění poplatkové povinnosti znamenalo řetězení řešeného problému a ve svém důsledku by popíralo smysl samotného řízení. Tato okolnost proto sama o sobě nemůže bránit projednání věci a vydání meritorního rozhodnutí.“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2007, č. j. - 77, www.nssoud.cz).

Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů; zkoumal při tom, zda napadené usnesení netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), Nejvyšší správní soud je vázán důvody kasační stížnosti; to neplatí, bylo-li řízení před soudem zmatečné [ ] nebo bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, anebo je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné [ ], jakož i v případech, kdy je rozhodnutí správního orgánu nicotné.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že řízení před krajským soudem bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

Podle účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.

Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu „[Ú]častník řízení, který požádal o osvobození od soudních poplatků ( ) a který byl soudem řádně poučen ( ), je povinen uvést a prokázat veškeré skutečnosti rozhodné pro posouzení žádosti. Vyplyne-li z uvedených údajů či obsahu spisu, že jsou nevěrohodné, popř. neúplné, soud žádost zamítne.“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2009, č. j. - 88, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 1962/2010, www.nssoud.cz).

V projednávané věci stěžovatel reagoval na poučení soudu o možnosti požádat o osvobození od soudních poplatků (krajský soud nesprávně uvedl „podat návrh“) a v podání ze dne 16. 8. 2010 žádost o osvobození od soudních poplatků uplatnil, byť ji - veden poučením krajského soudu - formuloval jako návrh.

Stěžovatel tedy mimo jakoukoliv pochybnost vznesl žádost o osvobození od soudních poplatků, o které krajský soud nerozhodl. Nejvyšší správní soud nepřehlédl, že se krajský soud pokusil stěžovateli vysvětlit, že projednávaná věc není osvobozena od soudních poplatků ze zákona, ustanovení zákona o soudních poplatcích nelze aplikovat a stěžovateli jako jediná možnost, jak dosáhnout osvobození od soudních poplatků, zůstává doložit, že nemá dostatečné prostředky (srov. ustanovení ). Tento postup však podle názoru Nejvyššího správního soudu nezbavuje krajský soud povinnosti o podané žádosti rozhodnout, a to ještě před zastavením řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku.

Pokud by soud žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků vyhověl (jeho rozhodnutí nemůže Nejvyšší správní soud předjímat), nebylo by již možné zastavit řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Rozhodnutí o žádosti, kterou soud nezákonně pominul, má tedy nepopiratelný vliv na další postup a rozhodnutí v této věci.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že zastavil-li krajský soud řízení pro nezaplacení soudního poplatku, aniž rozhodl o žádosti o osvobození od soudního poplatku za toto řízení, porušil právo stěžovatele na přístup k soudu (denegatio iustitiae) a řízení zatížil zásadní vadou způsobující nezákonnost jeho rozhodnutí. K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 10. 10. 2008, č. j. - 27, www.nssoud.cz.

Za dané procesní situace Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2010, č. j. - 25, podle pro jeho nezákonnost zrušit a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení. Ke zjištěné vadě řízení musel Nejvyšší správní soud přihlédnout z úřední povinnosti, proto se pro nadbytečnost nezabýval jednotlivými kasačními námitkami.

Podle , zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí.

Na krajském soudu nyní bude, aby rozhodl o žádosti stěžovatele o osvobození od soudního poplatku za řízení o jeho kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2010, č. j. - 14, a dále pokračoval v postupu podle

O náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti bude rozhodnuto v rozsudku či v usnesení, jímž bude řízení skončeno ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. března 2011

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu