Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 164/2010 - 23

- 23

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: J. Č., zastoupeného Mgr. Richardem Polmou, advokátem se sídlem Křížkové schody 67, Mladá Boleslav, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4, o přezkoumání rozhodnutí generálního ředitele Generálního ředitelství cel ze dne 30. 3. 2010, čj. 11234/2010-900000-401, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2010, č. j. – 12,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se žalobou ze dne 3. 6. 2010 domáhal zrušení rozhodnutí generálního ředitele Generálního ředitelství cel ze dne 30. 3. 2010, čj. 11234/2010-900000-401, ve věci přiznání náhrady nákladů na výživu pozůstalých po zemřelém J. Č. ml. Žalobce však nesplnil svoji poplatkovou povinnost podle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, splatnou podle zákona podáním žaloby. Neučinil tak ani následně na výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku. Městský soud v Praze proto řízení usnesením zastavil podle , (dále jen ).

V usnesení byl žalobce řádně poučen o možnosti podat kasační stížnost do dvou týdnů od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

Žalobce napadl usnesení Městského soudu v Praze podáním předaným k poštovní přepravě dne 8. 12. 2010 označeným jako „odvolání“. V něm se domáhal zrušení usnesení a vrácení věci zpět Městskému soudu v Praze. Nejvyšší správní soud předně zdůrazňuje, že odvolání není opravným prostředkem přípustným ve správním soudnictví. Ačkoli je jinak v řízení podle proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku obecně přípustné, do katalogu opravných prostředků ve správním soudnictví nepatří ani speciálně v oboru soudních poplatků. Ustanovení výslovně stanoví, že odvolání proti usnesením ve věcech poplatků vydaným soudy ve správním soudnictví není přípustné. Proti tomuto usnesení správního soudu je tudíž třeba brojit opravným prostředkem – kasační stížností.

Podle , , je podání nutno posoudit podle jeho obsahu, i když je nesprávně označeno. Nejvyšší správní soud proto podání žalobce posoudil jako kasační stížnost proti usnesení krajského soudu a přistoupil k hodnocení dalších podmínek řízení.

Podle musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout.

Podle lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

Nejvyšší správní soud z doručenky poštovní zásilky obsahující napadené usnesení Městského soudu v Praze zjistil, že usnesení bylo zástupci žalobce doručeno v pátek dne 19. 11. 2010 v souladu s , , ve spojení s Tento den byl tedy dnem určujícím počátek běhu lhůty ve smyslu Den následující po dni doručení je podle tohoto ustanovení považován za první den běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu Konec lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval se dnem určujícím počátek běhu lhůty - tj. dnem doručení, a to na pátek 3. 12. 2010. Zákonná lhůta uplynula žalobci marně, kasační stížnost podaná dne 8. 12. 2010 je opožděná. Nejvyšší správní soud ji proto podle ve spojení s odmítl.

Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ( ve spojení s ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. února 2011

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu