Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 49/2010 - 112

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: JUDr. et Ing. P. G., Ph.D., zastoupeného Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou se sídlem Muchova 9/233, Praha 6, proti žalovanému: Úřad městské části Praha 5, se sídlem nám. 14 října 1381/4, Praha 5, o žalobě proti neoznačenému rozhodnutí žalovaného o námitce podjatosti ze dne 26. 8. 2009, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2009, č. j. - 19,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se domáhal u Městského soudu v Praze přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 8. 2009 v řízení o dávce pomoci v hmotné nouzi. Tímto rozhodnutím nebylo vedoucím oddělení sociální péče Úřadu městské části Praha 5 vyhověno námitce podjatosti úřední osoby, referentky I. P., vznesené žalobcem.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. 11. 2009, č. j. - 19 žalobu odmítl. V odůvodnění usnesení uvedl, že pro posouzení přípustnosti žaloby je rozhodující, že žalobce brojí proti rozhodnutí správního orgánu, jímž vedoucí oddělení správního úřadu rozhodl v průběhu správního řízení o námitce podjatosti, kterou žalobce požadoval vyloučení pracovnice správního orgánu z řízení. Měl-li žalobce za to, že o námitce nebylo rozhodnuto v souladu se zákonem, je nutno tuto skutečnost namítat v odvolání proti samotnému rozhodnutí ve věci (v daném případě proti rozhodnutí o dávce pomoci v hmotné nouzi), případně pak v žalobě proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího správního orgánu ve věci. Rozhodnutí o námitce podjatosti je však ze soudního přezkumu vyloučeno, neboť se jím upravuje vedení řízení před správním orgánem.

Žalobce tedy žalobou brojil proti usnesení žalovaného, které není rozhodnutím ve smyslu , (dále „“) a je vyloučeno ze soudního přezkumu podle Z výše uvedených důvodů Městský soud v Praze žalobu žalobce podle odmítl.

V kasační stížnosti stěžovatel uvedl, že rozhodnutí o námitce podjatosti nemůže být ze soudního přezkumu vyloučeno, neboť se jím neupravuje vedení řízení před správním orgánem. Stěžovatel namítal, že napadené rozhodnutí žalovaného je neoznačené a nepřezkoumatelné, o čemž svědčí i úmyslná pasivita správních orgánu při řešení mimořádných opravných prostředků. Dále stěžovatel považoval řízení před Městským soudem v Praze za zmatečné, soud byl nesprávně obsazen, a to z důvodu sexuální orientace rozhodujícího senátu, což je patrné i z odůvodnění usnesení, kde je stěžovatel bezdůvodně napadán. Další text nemá s kasační stížností žádnou souvislost. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v souladu s a 3 vázán rozsahem a důvody, které stěžovatelé uplatnili ve své kasační stížnosti.

Kasační stížnost není důvodná.

Kasační stížností je napadeno usnesení o odmítnutí žaloby, v tomto případě přicházejí pro stěžovatele v úvahu z povahy věci pouze kasační důvody dle , spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Pod tento důvod spadá také případ, kdy vada řízení před soudem měla nebo mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí o odmítnutí návrhu, a dále vada řízení spočívající v tvrzené zmatečnosti řízení před soudem. Stěžovatelova námitka nepřezkoumatelnosti a nedostatečného označení rozhodnutí žalovaného správního orgánu a s věcí se zcela míjející námitka pasivity správních orgánů při rozhodování o mimořádných opravných prostředcích je tudíž nepřípustná.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval námitkou podjatosti a dospěl k závěru, že tato námitka sama o sobě je opožděná. V dané věci byla stěžovatelem namítnuta podjatost soudkyň Městského soudu v Praze až po ukončení řízení o žalobě před tamním soudem, a to při zahájení řízení o kasační stížnosti proti napadenému rozhodnutí. Podle účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Tvrzené okolnosti, které jsou podle stěžovatele důvodem podjatosti, mu byly dle textu kasační stížnosti známy buď před tím, než mu bylo usnesení o odmítnutí žaloby doručeno, anebo alespoň od okamžiku doručení napadeného usnesení, neboť podle jeho slov byly tyto důvody potvrzeny i v odůvodnění usnesení, kde je bezdůvodně napadán. Byť námitky podjatosti jsou v kontextu pojetí kasační stížnosti pouze dehonestující povahy, přičemž totožné stěžovatel vznášel i ve správním řízení, je nutno konstatovat, že v soudním řízení námitku podjatosti stěžovatel vznesl až v kasační stížnosti ze dne 24. 12. 2009, přičemž napadené usnesení mu bylo doručeno dne 10. 12. 2009. Námitka podjatosti vůči soudkyním v řízení podle tak byla uplatněna opožděně, a proto k této námitce samé o sobě nelze přihlížet ( věty poslední ve spojení s , 2 ).

Jen pro informaci stěžovatele zdejší soud k tvrzeným důvodům podjatosti připomíná, že podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2005, č. j. Nao 2/2005 - 299 pohlaví soudce, stejně jako jeho věk, sexuální orientace nebo rasová, etnická či národnostní příslušnost nemohou být samy o sobě důvodem podjatosti ve smyslu

K povaze rozhodnutí o námitce podjatosti ve správním řízení zdejší soud uvádí, že podle jeho dosavadní judikatury je považováno rozhodnutí o vyloučení pracovníka za rozhodnutí, kterým se upravuje vedení řízení před správním orgánem [ ], a které proto není přezkoumatelné samostatnou žalobou ve správním soudnictví (viz rozsudek Nejvyššího právního soudu ze dne 15. 10. 2003, č. j. - 23, publ. pod č. 114/2004 Sb. NSS, obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 1. 2010, č.j. – 67, dostupné na www.nssoud.cz). Od posouzení charakteru tohoto rozhodnutí nevidí Nejvyšší správní soud důvod se odchylovat, nejedná se totiž o rozhodnutí, které by přímo zasahovalo do subjektivních práv účastníka řízení, při přezkoumání námitky podjatosti pracovníků správního orgánu se pouze prověřuje, zda v samotném řízení není jednáno podjatým úředníkem. Proti rozhodnutí o námitce podjatosti pracovníka správního orgánu (úřední osoby), a to jak proti usnesení, kterým je o této námitce rozhodnuto, tak proti sdělení správního orgánu o tom, že k námitce pro její opožděnost nebude přihlížet ( ) lze však brojit v rámci žaloby proti meritornímu rozhodnutí ve věci a touto cestou je potom také garantováno právo na spravedlivý proces.

Nejvyšší správní soud se tedy plně ztotožňuje se závěry Městského soudu v Praze, jenž napadené rozhodnutí žalovaného hodnotil jako rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení před správním orgánem, a podanou žalobu proto v souladu se zákonem [, a ] odmítl.

Nejvyšší správní soud tedy nezjistil namítanou nezákonnost rozhodnutí Městského soudu v Praze, kasační důvod podle nebyl zjištěn, a proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle jako nedůvodnou zamítl.

O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle , 2 ve spojení s téhož zákona. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ze zákona. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Stěžovateli byla pro řízení o kasační stížnosti ustanovena zástupkyně z řad advokátů. Podle ustanovení , ve spojení s , hradí ustanovenému zástupci hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. V předmětné věci však Nejvyšší správní soud ustanovené zástupkyni odměnu za zastupování nepřiznal, neboť v řízení o kasační stížnosti neprovedla žádný úkon právní služby.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. února 2011

JUDr. Petr Průcha

předseda senátu