Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Afs 66/2010 - 62

- 63

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce P. S., zastoupeného JUDr. Pavlem Dvorským, advokátem se sídlem Zlín, nám. T. G. Masaryka 588, proti žalovanému Ministerstvu financí České republiky, se sídlem Praha 1, Letenská 15, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 1. 2010, č. j. - 32,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím žalovaného ze dne 18. 9. 2009, č.j. -392, nebyl povolen přezkum rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 7. 9. 2007, č.j. 14914/07-1102-702407, postupem dle ustanovení , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Tímto rozhodnutím Finančního ředitelství v Brně bylo dle ustanovení daňového řádu zamítnuto odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2002, vydanému místně příslušným správcem daně – Finančním úřadem ve Zlíně. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce správní žalobu, která však byla usnesením Městského soudu v Praze odmítnuta jako nepřípustná, ve smyslu ustanovení (dále jen „“), neboť dle názoru soudu se jedná o úkon správního orgánu, který je dle ustanovení vyloučen ze soudního přezkumu. Proti usnesení městského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost opírající se o ustanovení

Nejvyšší správní soud se před meritorním posouzením podané kasační stížnosti zabýval nejprve tím, zda jsou splněny všechny podmínky, za nichž může řízení o kasační stížnosti proběhnout. Jednou z podmínek řízení je i podání kasační stížnosti v zákonem stanovené lhůtě.

Usnesení městského soudu bylo, dle doručenky, která je součástí soudního spisu, doručeno zmocněnci stěžovatele dne 13. 1. 2010. V souladu s ustanovením musí být kasační stížnost podána ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí; zmeškání této lhůty nelze prominout. Dle ustanovení platí, že lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Z ustanovení vyplývá, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. V nyní projednávaném případě byl dnem určujícím počátek běhu lhůty den doručení písemného vyhotovení usnesení městského soudu zmocněnci stěžovatele, t. j. středa 13. 1. 2010. Ve smyslu ustanovení je den následující po dni doručení považován za první den běhu lhůty dvou týdnů pro podání kasační stížnosti, ve smyslu ustanovení Konec lhůty pro podání kasační stížnosti připadl na středu 27. 1. 2010 (viz shora citované ustanovení ). Tento den byl tedy rozhodující z hlediska posouzení včasnosti podané kasační stížnosti, neboť nejpozději tohoto dne mohl být příslušný úkon (podání kasační stížnosti) učiněn u soudu (Městského soudu v Praze nebo přímo Nejvyššího správního soudu – viz ) nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (ustanovení ). Tím, že písemnost obsahující kasační stížnost byla předána orgánu, jehož povinností je písemnost doručit, teprve dne 28. 1. 2010, nelze než konstatovat, že kasační stížnost byla podána až po uplynutí zákonem stanovené lhůty a jde tedy o návrh podaný opožděně.

Nejvyšší správní soud považuje za vhodné uvést, že ke shora uvedeným závěrům dospěl při vědomí skutečnosti, že stěžovatel pro řízení před městským soudem udělil plnou moc ze dne 4. 11. 2009 společnosti T. G., daňová kancelář s. r. o., se sídlem V., S. 973, jejímž předmětem bylo mj. oprávnění činit v určitých druzích řízení podání a přejímat písemnosti. Městský soud nicméně usnesení, které bylo následně napadeno kasační stížností, doručil Ing. T. G., tedy fyzické osobě. Jelikož však jmenovaný přijal jménem zmocněnce – právnické osoby T. G., daňová kancelář s. r. o., plnou moc a jako fyzická osoba za zmocněnce jednající podepsal i žalobu, nevidí Nejvyšší správní soud žádný rozumný důvod, pro který by měla být tomuto deficitu v doručování přikládána relevance. Sluší zde odkázat například na rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 18. 8. 2010, č. j. - 42 a ze dne 30. 11. 2010, č. j. - 63 (obě dostupná z www.nssoud.cz), z nichž se jasně podává, že v tomto druhu řízení před správními soudy se žalobci mohou dát zastoupit i právnickými osobami vykonávajícími specializované právní poradenství, neboť , o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje výkon daňového poradenství nejen osobám fyzickým, ale taktéž obchodním společnostem či družstvům. Jménem těchto osob pak jednají osoby fyzické a jejich právní úkony jsou jim přičitatelné.

Z uvedených důvodů tedy Nejvyššímu správnímu soud nezbylo, než předmětnou kasační stížnost pro opožděnost odmítnout [ , ].

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , větu první, ve spojení s , dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. února 2011

JUDr. Vojtěch Šimíček

předseda senátu