Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 As 14/2011 - 119

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně: V. J., zastoupené Mgr. et Bc. Lubošem Klimentem, advokátem se sídlem Nádražní 21, Žďár nad Sázavou, proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 5. 2010, č. j. - 55,

t a k t o :

I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 5. 2010, č. j. - 55, s e z r u š u j e .

II. Podání stěžovatelky ze dne 1. 3. 2010, a ze dne 24. 3. 2010, jejichž obsahem byla trestní oznámení na „Městský úřad v Bystřici nad Pernštejnem, resp. na pracovníka odboru životního prostředí Ing. V. M. a odboru výstavby Ing. T. S. a J. B. za překročení pravomoci úřadu, za krácení žalobkyně na právech a financích a za cílené dlouhodobé šikanování při vydávání stanovisek a rozhodnutí, jakož i trestní oznámení na Krajský úřad kraje Vysočina, odboru územního plánování a stavebního řádu za /spoluúčast/ z pozice nadřízeného orgánu II. stupně /věc: č. j. KUJI 5069/10 s.z. OUP 43/Kov-3/“, s e o d m í t a j í .

III. Podání stěžovatelky ze dne 1. 3. 2010 a ze dne 24. 3. 2010 (ad II) s e p o s t u p u j í Okresnímu státnímu zastupitelství v Jihlavě.

IV. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

V. Odměna advokáta Mgr. et Bc. Luboše Klimenta s e u r č u j e částkou 2655 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně jako stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného usnesení Krajského soudu v Brně, jímž byla její podání ze dne 1. 3. 2010 a ze dne 24. 3. 2010, jejichž obsahem byla „trestní oznámení na Městský úřad v Bystřici nad Pernštejnem, resp. na pracovníka odboru životního prostředí Ing. V. M. a odboru výstavby Ing. T. S. a J. B. za překročení pravomoci úřadu, za krácení žalobkyně na právech a financích a za cílené dlouhodobé šikanování při vydávání stanovisek a rozhodnutí, jakož i trestní oznámení na Krajský úřad kraje Vysočina, odboru územního plánování a stavebního řádu za /spoluúčast/ z pozice nadřízeného orgánu II. stupně /věc: č. j. KUJI 5069/10 s.z. OUP 43/Kov-3/“, postoupena Okresnímu státnímu zastupitelství v Jihlavě, jako orgánu činnému v trestním řízení. Tyto návrhy byly podány stěžovatelkou jako dodatky k žalobě ze dne 16. 9. 2009, směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 7. 2009, č. j. KUJI 54743/2009/OZP 917/2009.

Krajský soud tato podání usnesením ze dne 5. 5. 2010 vyloučil k samostatnému projednání a shora označeným usnesením ze dne 14. 5. 2010 je postoupil orgánu činnému v trestním řízení s odůvodněním, že v řízení před správními soudy není možné vyřizovat trestní oznámení podle trestního řádu. Postoupení věci krajský soud opřel analogicky o ust. , (dále jen „“).

Stěžovatelka proti tomu v kasační stížnosti namítla, že s usnesením nesouhlasí a požaduje prošetření celé záležitosti od samého počátku. V doplnění kasační stížnosti uvedla, že je přesvědčena, že označené subjekty se v řízení, jehož je účastnicí, dopustily trestné činnosti spočívající ve zneužití pravomoci a poškozování práv. Má za to, že krajský soud nesprávně posoudil právní otázku své pravomoci k prošetření podaného oznámení. Je přesvědčena, že byla na svých právech zkrácena záměrně, což mělo být soudem projednáno, konstatováno, a pachatelům měl být uložen trest podle zákona. S poukazem na ustanovení navrhuje zrušení napadeného usnesení krajského soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval přípustností kasační stížnosti. Kasační stížnost je dle zásadně přípustná, s výjimkou případů taxativně vypočtených v s. ř. s, pokud splňuje zákonné náležitosti ( ), je podána včas ( ) a stěžovatel je řádně zastoupen ( ). Vzhledem ke splnění všech formálních náležitostí a podmínek řízení shledává soud kasační stížnost přípustnou.

Důvodnost kasační stížnosti posoudil Nejvyšší správní soud v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (, 3 ).

Stěžovatelka se domnívá, že její podání, která jsou svým obsahem trestními oznámeními, měla být soudem věcně posouzena a soud měl pachatele potrestat.

Podle poskytují soudy ve správním soudnictví ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. Podle soudy ve správním soudnictví rozhodují o: a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán"), b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu, c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, d) kompetenčních žalobách. Podle odst. 2 téhož ustanovení soudy ve správním soudnictví dále rozhodují: a) ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, b) ve věcech politických stran a politických hnutí, c) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem.

Rozhodování o trestních oznámeních nespadají do pravomoci správního soudu, ale orgánů činných v trestním řízení. Podle § 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů upravuje postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé byli podle zákona spravedlivě potrestáni, trestní řád. Podle § 12 odst. 1 trestního řádu se orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán. Soudem se podle odst. 3 téhož ustanovení rozumí okresní soud, krajský soud, vrchní soud nebo Nejvyšší soud České republiky. Podle § 2 odst. 7 trestního řádu je trestní stíhání před soudy možné jen na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání, které podává státní zástupce.

Krajský soud tedy o návrzích stěžovatelky uvážil správně. Při postoupení věci orgánu činnému v trestním řízení však nepostupoval procesně správně. Ustanovení řeší příslušnost soudů, jeho odst. 6 pak pouze místní příslušnost soudu. Podle něho lze postupovat tam, kde věc přísluší rozhodovat soudům ve správním soudnictví, ovšem návrh byl podán u soudu místně nepříslušného.

Nespadá-li věc do pravomoci soudů, nejsou splněny podmínky řízení a je na místě návrh odmítnout podle Vzhledem k tomu, že neobsahuje výslovnou úpravu případů, kdy věc nespadá do pravomoci soudů, ale jiných orgánů, je třeba za použití přiměřeně postupovat podle věty druhé (dále též „o. s. ř“). K tomu blíže viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2007, č. j. Nad 39/2006 - 16, publ. pod č. 2082/2010 Sb. NSS.

Podle § 110 odst. 1 věta první za středníkem Nejvyšší správní soud rozhodne současně se zrušením rozhodnutí krajského soudu o odmítnutí návrhu (a postoupení věci), pokud pro to byly důvody již v řízení před krajským soudem. Proto Nejvyšší správní soud podle tohoto ustanovení a podle (za použití ) návrhy stěžovatelky spočívající v trestních oznámeních odmítl a podle věty druhé (za použití a ) je postoupil orgánu činnému v trestním řízení.

Podle při odmítnutí návrhu nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Stěžovatelce však byl pro kasační řízení ustanoven zástupcem advokát; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (, ). Krajský soud v rámci úkonů podle stěžovatelce ustanovil postupně čtyři advokáty, naposledy Mgr. et Bc. Luboše Klimenta. O odměně předchozích advokátů, činících ve věci úkony, rozhodl již krajský soud. Posledně ustanovený advokát sdělil Nejvyššímu správnímu soudu, že žádá o zproštění ustanovení pro nesoučinnost stěžovatelky; soud o této žádosti nerozhodl, neboť v řízení byla podána kasační stížnost, která byla k výzvě krajského soudu doplněna předchozím zástupcem stěžovatelky. Za situace, kdy Nejvyšší správní soud neshledal důvod k nařízení jednání o této věci, jeví se, s ohledem na stav řízení, další změna v osobě advokáta nadbytečnou. Jmenovaný advokát požadoval odměnu za právní pomoc spočívající v jednom úkonu, včetně režijního paušálu a ¼ cestovních výdajů spojených s prostudováním čtyř spisů stěžovatelky u krajského soudu, přičemž náklady jízdného podrobně vyčíslil. Nejvyšší správní soud proto přiznal ustanovenému advokátovi odměnu za jeden úkon právní služby (příprava a převzetí věci, kdy první porada s klientem byla nahrazena studiem spisu u soudu) ve výši 2100 Kč [, a , advokátní tarif], náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč ( téže vyhlášky) a náhradu cestovních výdajů ve výši ¼ z částky 1020 Kč, tj. 255 Kč ( téže vyhlášky) celkem 2655 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. února 2011

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu