Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 106/2010 - 41

- 42

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: Ing. J. M., proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, Mariánské náměstí 2, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2009, čj. MHMP55613/2009, o námitce podjatosti soudkyně vznesené žalobcem,

t a k t o :

Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Miroslava Hrehorová n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2009, čj. MHMP55613/2009, kterým zamítl odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10 ze dne 10. 12. 2008, čj. 42754/2008/AAJ, na základě kterého byl žalobci snížen doplatek na bydlení.

Podáním ze dne 3. 12. 2010, nazvaným „Návrh na změnu soudce JUDr. Miroslava Hregorové ve věci čj. a “ se žalobce domáhal, aby Městský soud v Praze svěřil jeho případy „do kompetence“ jiného soudce. Své podání odůvodnil tím, že soudkyně již v minulosti rozhodovala ve dvou jeho věcech a v souvislosti s nimi uvedl, že z nich „byla jednoznačně patrná zmatečnost a jednoznačná rozhodnutí v můj neprospěch. Soudkyně vůbec nebrala ani v jedné kauze mé podklady, návrhy a petitní požadavky, včetně návrhu na přibrání soudního znalce“.

K námitce podjatosti se vyjádřila soudkyně JUDr. Miroslava Hregorová tak, že nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci a není jí známa žádná skutečnost, pro kterou by byl dán důvod pro její vyloučení z projednávání a rozhodnutí ve věci sp. zn. .

Věc, doručená Městskému soudu v Praze, byla v souladu s postoupena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Za poměr k věci se stabilně považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů z ničeho nevyplynul.

Soudkyně JUDr. Miroslava Hrehorová se rovněž nepodílela na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení: „předchozí soudní řízení“ je totiž třeba chápat nikoli časově (tedy jako jakékoliv řízení před správním soudem, jehož byl žalobce případně účastníkem a v němž by se soudce podílel na rozhodování), nýbrž instančně (shodně srov. rozhodnutí publikované pod č. NSS). O tento případ se ale jednat ani nemůže, neboť Městský soud v Praze v dané věci rozhoduje jako soud I. stupně, a je tedy vyloučeno, aby se jeho soudce podílel na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení.

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen mimořádně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Žalobce shledával podjatost JUDr. Hregorové v tom, že rozhodovala u městského soudu „dvě jeho věci“, blíže nespecifikované. Není zřejmé, zda má žalobce na mysli rozhodnutí - postup soudce v řízení o projednávané věci nebo jeho rozhodování v jiných věcech. Nic to však nemění na tom, že ani jeden z uvedených případů není dle důvodem k vyloučení soudce.

Žalobce rovněž v námitce podjatosti namítal procesní pochybení soudkyně a zmatečnost rozhodnutí, neuvedl však, kterých řízení se tato údajná pochybení týkala. Znovu je třeba zopakovat, že z poslední věty vyplývá, že důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v jeho rozhodování v jiných věcech, i když se jedná o věci stejných účastníků. Žalobce námitku podjatosti neodůvodnil žádnými konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly důvodům uvedeným v Tyto skutečnosti nevyplývají ani z obsahu soudního spisu.

Za situace, kdy ani dotčená soudkyně neshledala existenci skutečností, jež by mohly být důvodem její podjatosti, a vzhledem ke shora uvedenému neshledal Nejvyšší správní soud důvodným návrh žalobce na vyloučení soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Miroslavy Hrehorové z projednávání a rozhodování věci vedené u městského soudu pod sp. zn. .

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 6. ledna 2011

JUDr. Michal Mazanec

předseda senátu