Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 103/2010 - 29

č. j. - 30

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: F. O., o návrhu na povolení obnovy řízení, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 9. 2010, č.j. -9, k námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům Nejvyššího správního soudu,

t a k t o :

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Jan Passer a Mgr. David Hipšr n e j s o u vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně napadeným usnesením ze dne 23. 9. 2010, č. j. - 9, zastavil řízení o kasační stížnosti ze dne 10. 5. 2010, kterou podal žalobce jako stěžovatel (dále jen „stěžovatel“) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2010, č. j. - 8, jímž byl odmítnut návrh stěžovatele ze dne 13. 4. 2010 na obnovu řízení ve věci „usnesení NSS č. j. - 25 ze dne 31. 3. 2010“. Krajský soud zastavil řízení o kasační stížnosti z toho důvodu, že stěžovatel nezaplatil soudní poplatek.

Proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 9. 2010, č. j. - 9, podal stěžovatel také kasační stížnost, která je vedena u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. . Poté, co bylo stěžovateli dne 7. 12. 2010 doručeno poučení o složení senátu, který by tuto věc rozhodoval, vznesl dne 8. 12. 2010 stěžovatel námitku podjatosti (diskriminace) celého Nejvyššího správního soudu s odůvodněním, že tento soud již jednou rozhodoval v této věci protiprávně a nezákonně. Z tohoto důvodu proto není Nejvyšší správní soud vůbec způsobilý zahajovat další kasační řízení a je povinen věc automaticky vrátit krajskému soudu k důslednému plnění zákonem předepsaných náležitostí.

Soudci osmého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Jan Passer a Mgr. David Hipšr, kteří mají podle rozvrhu práce rozhodovat v této věci, ke vznesené námitce podjatosti shodně uvedli, že stěžovatele neznají, nemají žádný vztah k věci ani k účastníkům řízení a necítí se být podjatými.

Jelikož o námitce podjatosti proti soudci, která byla vznesena účastníkem řízení, rozhoduje senát Nejvyššího správního soudu ( ) - neboť žádný jiný orgán tuto kompetenci nemá a o námitce musí být rozhodnuto – byla věc postoupena jinému senátu Nejvyššího správního soudu k rozhodnutí ( in fine).

Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyloučení soudců Nejvyššího správního soudu JUDr. Michala Mazance, JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra z projednávání a rozhodování dané věci.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

V projednávané věci však žádný z těchto důvodů není dán a stěžovatelem není ani tvrzen.

Dovozoval-li by přesto účastník řízení podjatost soudce z jeho poměru k blíže určeným fyzickým osobám, aniž by uvedl, v čem tento poměr spočívá a jakým způsobem souvisí s projednávanou věcí a soudcem, který se na projednávání věci podílí, vznesená námitka podjatosti by nebyla důvodná (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 11. 2004, č. j. - 319, dostupné na www.nssoud.cz).

JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Jan Passer a Mgr. David Hipšr se rovněž nepodíleli na projednávání nebo rozhodování předmětné věci u příslušného správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení, a stěžovatel toto ani ve svém podání nenamítá.

Zákon v ustanovení stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Rozhodování soudce v jiných – souvisejících či nesouvisejících – věcech proto nemůže vést k vyloučení soudce, byť by v těchto věcech byl stěžovatel neúspěšný ( in fine). Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost a účastníkův nesouhlas s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti nevýznamný. Případné rozhodování osmého senátu Nejvyššího správního soudu ve shora uvedeném složení v jiných věcech stěžovatele tedy nemá žádnou relevanci z hlediska podjatosti soudců. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí či neústavnosti postupu soudu, které se projevuje polemikou s názory soudu a jejich zpochybňováním. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka podjatosti.

Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti stěžovatele rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. ledna 2011

JUDr. Jaroslav Hubáček

předseda senátu