Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Konf 27/2010 - 7

- 7

U S N E S E N Í

Zvláštní senát zřízený podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy senátu JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Romana Fialy, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Milady Tomkové, rozhodl o návrhu Okresního soudu Plzeň – město, na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem v Brně, tř. Kapitána Jaroše 7, a dalších účastníků sporu vedeného u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. , o zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách v soutěži o návrh: žalobkyně Becker Bohemia s. r. o., se sídlem v Plzni, Hrádecká 7, okres Plzeň – město, PSČ 312 00, IČ 61776572, zastoupená JUDr. Pavlem Truxou, advokátem se sídlem v Rokycanech, Josefa Knihy 177, a žalovaní 1) Statutární město Plzeň, se sídlem v Plzni, náměstí Republiky 1, IČ 00075370, a 2) Plzeňská teplárenská, a. s., se sídlem v Plzni, Doubravecká 2578/1, PSČ 304 10, IČ 49790480,

t a k t o :

I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. , o zrušení rozhodnutí Statutárního města Plzeň ze dne 24. dubna 2008, čj. TN/397/08, j e správní orgán.

II. Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 30. června 2008, čj. S140/2008/VZ-11848/2008/540/Šm, a rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 5. listopadu 2008, čj. R146/2008/02-22137/2008/310-Ku, s e z r u š u j í .

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem doručeným dne 17. května 2010 zvláštnímu senátu zřízenému podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále již „zvláštní senát“), se Okresní soud Plzeň – město domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu mezi ním a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. , o zrušení rozhodnutí zadavatele - Statutárního města Plzeň ze dne 24. dubna 2008, čj. TN/397/08, o námitkách v soutěži.

Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti:

U Okresního soudu Plzeň – město (dále již „soud prvního stupně“ nebo „navrhovatel“) bylo dne 27. června 2008 zahájeno řízení, kterým se žalobkyně Becker Bohemia, s. r. o., domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného 1) – Statutárního města Plzeň, ze dne 24. dubna 2008, kterým nebylo vyhověno námitkám žalobkyně (jako zadavatelky) proti rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 27. března 2008 o výběru nejvhodnějšího návrhu v soutěži o návrh dle a násl. , o veřejných zakázkách. Jednalo se o soutěž o návrh řešení organizace nakládání s odpady ve Statutárním městě Plzeň, když žalovaná 1) jako nejvhodnější návrh vybrala návrh žalovaného 2 (Plzeňská teplárenská, a. s.) jako účastníka této soutěže. Soud prvního stupně usnesením ze dne 11. července 2008 řízení podle zastavil a rozhodl o postoupení věci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále již „Úřad“). Dospěl k závěru, že k přezkoumání rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu je dána pravomoc Úřadu. K odvolání Krajský soud v Plzni cit. usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Usnesení nabylo právní moci dne 13. října 2008. Žalobkyně ještě v průběhu soudního řízení shora zahájila řízení o téže věci v souladu s poučením zadavatele v rozhodnutí o námitkách ze dne 24. dubna 2008 u Úřadu. Úřad ještě před pravomocným rozhodnutím soudu prvního stupně o zastavení řízení vydal dne 30. června 2008 rozhodnutí, kterým správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle zákona o veřejných zakázkách. Úřad v rozhodnutí vyslovil, že není věcně příslušný k rozhodnutí o takovém návrhu. Žalobkyně poté podala proti posledně uvedenému rozhodnutí rozklad, o kterém rozhodl předseda Úřadu rozhodnutím ze dne 5. listopadu 2008, čj. R146/2008-02-22137/2008/310-Ku, tak, že rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil a podaný rozklad zamítl. Rozhodnutí správního orgánu druhého stupně bylo vydáno až po rozhodnutí odvolacího soudu shora, tedy v době, kdy soudní řízení výše bylo pravomocně zastaveno. Na základě dovolání žalobkyně Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 23. března 2010, čj. - 104, výše uvedená soudní rozhodnutí soudu prvního stupně a odvolacího soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Podle dovolacího soudu zde vznikl negativní kompetenční spor a nebyly tak předpoklady k zastavení řízení; povinností soudu prvního stupně bylo podat zvláštnímu senátu návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu. Soud prvního stupně poté podal zvláštnímu senátu návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu ohledně pravomoci mezi ním a Úřadem. Uvedl, že podle jeho názoru měl toto řízení (podaným návrhem) zahájit předseda Úřadu pro hospodářskou soutěž, neboť v době, kdy vydával výše uvedené rozhodnutí, řízení o téže věci zahájené před soudem již bylo pravomocně zastaveno, a naopak v době, kdy soud prvního stupně rozhodl o zastavení řízení, nebylo pravomocně rozhodnuto o zastavení správního řízení. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu kompetenční spor zahajuje tímto návrhem navrhovatel. Podle navrhovatele správní orgány obou stupňů nedostatek pravomoci správního orgánu pro rozhodnutí v uvedené věci tím, že pravomoc Úřadu je upravena v zákona o veřejných zakázkách, přičemž pravomoc k rozhodnutí o soutěži o návrh zde obsažena není, neboť soutěž o návrh není zahrnuta mezi typy zadávacích řízení, které jsou v zákoně taxativně vyjmenovány v ustanoveních § až 29, 34 až 35 a 38 cit. zákona. Pokud zákon v ustanovení stanoví, že pro podávání námitek v soutěži o návrh platí ustanovení § a 111 zákona obdobně, nelze to vyložit tak, že se bez dalšího použijí veškerá ustanovení posledně uvedených paragrafů. Podle názoru správního orgánu z ustanovení zákona vyplývá, že tato ustanovení platí obdobně pouze pro podání námitek a nikoliv dalšího, následného odvolacího stupně, jakým je návrh. Opačná interpretace ustanovení zákona by byla zjevně nepřiměřeně extenzivní, a proto nelze na jejím základě rozšiřovat přezkumnou pravomoc Úřadu. S tímto právním názorem ovšem navrhovatel nesouhlasí. Namítá, že v ustanovení zákona o veřejných zakázkách před nabytím účinnosti novely (prostřednictvím) sice nebyla na rozdíl od současné platné právní úpravy výslovně zmíněna pravomoc Úřadu k rozhodnutí o postupu zadavatele v soutěži o návrh, podle názoru navrhovatele ale tato pravomoc Úřadu vyplývala z ustanovení § a 111 odst. 2 zákona, když v ustanovení zákon výslovně stanovil, že pro možnost podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu nebo návrhů v soutěži o návrh platí § a 110 obdobně, přičemž zákon v ustanovení výslovně stanovil, že pokud zadavatel námitkám nevyhoví, uvědomí stěžovatele v písemném přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu. Tímto zákonným ustanovením tak podle názoru navrhovatele byla založena pravomoc Úřadu pro rozhodnutí věci i podle zákona ve znění před novelou – Nelze totiž ustanovení zákona vykládat tak, jak to činí předseda Úřadu, tzn. že ustanovení § 111 zákona platí jen pro podání námitek a nikoliv dalšího, následného odvolacího stupně, jakým je návrh, neboť podání námitek je upraveno pouze v a v je upraveno rozhodování o námitkách, tudíž pokud by odkaz v ustanovení zákona na jiná ustanovení zákona měl platit pouze pro podání námitek, ustanovení zákona by odkazovalo pouze na ustanovení a nikoliv na ustanovení a zároveň by zákonodárce v zákoně musel stanovit, který orgán bude rozhodovat o přezkoumání rozhodnutí zadavatele, kterým nebylo vyhověno jeho námitkám, pokud by nemínil tuto pravomoc svěřit Úřadu. Z těchto důvodů proto navrhovatele navrhl, aby zvláštní senát rozhodl, že k projednání návrhu žalobkyně o přezkoumání rozhodnutí žalovaného 1), je dána pravomoc Úřad pro hospodářskou soutěž.

Při řešení vzniklého sporu o pravomoc se zvláštní senát řídil následujícími úvahami.

Správní orgány prvního a druhé stupně ve shora citovaných rozhodnutích popřely svou pravomoc rozhodovat o předmětných námitkách žalobkyně směřujících proti rozhodnutí vydaného prvním žalovaným z důvodu (ve stručnosti shrnuto z výše zreferované argumentace), že ustanovení zákona o veřejných zakázkách, ve znění před účinností novely provedené , které upravuje pravomoc Úřadu, neupravovalo pravomoc Úřadu k rozhodnutí v soutěži o návrh. Teprve přijetím posledně cit. novely zákona o veřejných zakázkách došlo v jeho ustanovení došlo k (explicitnímu) rozšíření pravomoci Úřadu potud, že Úřad rozhoduje (také) o tom, zda zadavatel při soutěži o návrh postupoval v souladu s tímto zákonem.

Zvláštní senát již v usnesení ze dne 24. listopadu 2004, čj. Konf 3/2008 - 18, publikovaného ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 3/2005 pod číslem 485, zaujal právní názor, od nějž nemá důvodu se ani v této věci odchylovat, že o kompetenčním sporu rozhoduje podle skutkového a právního stavu existujícího ke dni, kdy o věci rozhoduje. Pro rozhodování o kompetenčním sporu nejsou tedy pro zvláštní senát relevantní okolnosti, které zde byly v době vzniku takového kompetenčního sporu, nýbrž okolnosti, resp. skutkový a právní stav (až) v době, kdy zvláštní senát o takovém návrhu rozhoduje. Důsledkem toho pak samozřejmě je, že pokud v mezidobí dojde ke změně předmětné právní úpravy, rozhodné pro posuzování pravomoci ve vzniklém (ať již pozitivním či negativním) kompetenčním sporu, je nezbytné k této změně, jakož i k případným okolnostem, které mají vliv na skutkový stav věci, při rozhodování přihlédnout, a na druhé straně ztrácí již význam zabývat se dosahem předchozí právní úpravy, za které vznikl kompetenční spor.

V daných skutkových a právních poměrech, což ostatně nezpochybňuje ani Úřad, došlo předmětnou novelizací (prostřednictvím ) zákona o veřejných zakázkách k rozšíření pravomoci Úřadu rozhodovat i ve věcech soutěže o návrh.

Z vyložených důvodů proto zvláštní senát rozhodl tak, že příslušný vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. , o zrušení rozhodnutí Statutárního města Plzeň ze dne 24. dubna 2008, čj. TN/397/08, je správní orgán.

Zvláštní senát podle zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 30. června 2008, čj. S140/2008/VZ-11848/2008/540/Šm, a rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 5. listopadu 2008, čj. R146/2008/02-22137/2008/310-Ku, která výroku, jímž byla pravomoc určena, odporují. Soud prvního stupně s ohledem na toto rozhodnutí zvláštního senátu proto věc postoupí Úřadu

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 11. ledna 2011

JUDr. Pavel Vrcha

předseda zvláštního senátu