Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Konf 57/2010 - 9

t a k t o :

I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o zaplacení částky 4000 Kč s příslušenstvím, j e soud.

II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 14. 1. 2010, čj. – 13, s e z r u š u j e.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem doručeným dne 12. 8. 2010 se Český telekomunikační úřad domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 10 ve věci žaloby vedené u tohoto soudu pod sp. zn. týkající se zaplacení 4000 Kč s příslušenstvím.

Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti:

Společnost UPC Česká republika, a. s. (dále jen „UPC“), uzavřela s žalovaným dne 11. 9. 2007 smlouvu o dodávce služeb UPC Light, NEW, na jejímž základě žalovanému poskytovala služby elektronických komunikací. Na základě porušení povinností žalovaným vyplývajících ze smlouvy ze dne 11. 9. 2007, došlo k výpovědi ze smlouvy ze strany žalobkyně dne 20. 2. 2008. Na základě elektronického platebního rozkazu ze dne 3. 6. 2009, vydaného Obvodním soudem pro Prahu 10, čj. – 6, bylo žalovanému uloženo, aby žalobkyni zaplatil pohledávku ve výši 4000 Kč s úrokem z prodlení. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 8. 7. 2009, čj. – 12, byl platební rozkaz ze dne 3. 6. 2009 zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému a bylo rozhodnuto, že po právní moci usnesení bude ve věci nařízeno jednání.

Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 14. 1. 2010, čj. – 13, řízení o žalobě zastavil (výrok I.) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že „podle , o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „ “), rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost ( ) na straně jedné a účastníkem, popř. uživatelem na straně druhé, Český telekomunikační úřad“, že „v projednávaném případě se jedná o spor o zaplacení smluvní pokuty vzniklé v důsledku neplacení vyúčtování za telekomunikační služby, tedy o spor mezi osobou vykonávající komunikační činnost [ ve spojení s ] a uživatelem [ ]“; že proto „z výše uvedeného vyplývá, že projednání a rozhodnutí o dané věci brání neodstranitelný nedostatek podmínky řízení (nedostatek civilní pravomoci; )“ a že „není rozhodné, že se ve sporu jedná o zaplacení smluvní pokuty vzniklé v důsledku nevrácení MODEMu (TP00111A5E09B8), neboť jde o spor mezi osobou vykonávající komunikační činnost ( ) na straně jedné, a uživatelem [ ] na straně druhé, vzniklý v důsledku právního vztahu ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, která byla uzavřena na základě zákona o elektronických komunikacích, v platném znění“. Usnesení nabylo právní moci dne 11. 2. 2010.

Český telekomunikační úřad (dále jen „navrhovatel“) poté podal návrh zvláštnímu senátu k rozhodnutí kompetenčního sporu. Navrhovatel vychází z toho, že „pravomoc Českého telekomunikačního úřadu je dána pouze v případě sporů o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických komunikací, event. o ujednáních na ně úzce navazujících“ a že „ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu za nevrácení zapůjčeného zařízení přitom takovým ujednáním není“. Namítá, že „není příslušným orgánem k rozhodnutí daného sporu“ a na podporu své argumentace odkazuje na usnesení zvláštního senátu ze dne 20. 7. 2009, sp. zn. a usnesení ze dne 27. 10. 2009, sp. zn. .

Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem ohledně zaplacení smluvní pokuty ve výši 4000 Kč s příslušenstvím se zvláštní senát řídil následující úvahou:

Smluvní pokuta je typickým soukromoprávním institutem; jde o způsob zajištění závazku, jehož účelem je zpravidla peněžitá sankce za porušení či nesplnění (smluvní) povinnosti ( ). Při posuzování pravomoci k rozhodování sporů na úseku elektronických komunikací, jejichž předmětem je právě nárok na smluvní pokutu, je však nutné především vycházet z charakteru povinnosti, která byla porušena. Vztah mezi porušenou povinností a nárokem na smluvní pokutu je totiž vztahem příčiny a následku, které nelze posuzovat odděleně; existence porušení povinnosti je přitom určující pro existenci nároku na smluvní pokutu, nikoliv obráceně. O smluvní pokutě tedy bude rozhodovat ten orgán, který je podle zákona příslušný k rozhodování sporů o porušení povinnosti, za něž je smluvní pokuta vymáhána.

Ustanovení § 108 odst. 1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích zakládá pravomoc Úřadu rozhodovat ve sporech tam, kde tak stanoví tento zákon; podle § 129 odst. 1 zákona pak Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé, na základě návrhu kteréhokoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Podle § 64 odst. 1 téhož zákona je účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

Pokud by tedy ve smlouvě mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem byla dohodnuta smluvní pokuta pro případ, že účastník neuhradí cenu za poskytnutou službu, byl by k rozhodování o smluvní pokutě příslušný navrhovatel, jak ve svém usnesení uvedl obvodní soud, neboť neuhrazení ceny za poskytnutou službu je porušením povinnosti podle zákona o elektronických komunikacích a nárok na smluvní pokutu je na toto porušení přímo navázán. Kdyby v takovém případě rozhodoval o smluvní pokutě soud, musel by nejprve posoudit, zda došlo k porušení povinnosti uhradit cenu za poskytnutou službu, což by však znamenalo nepřípustnou ingerenci do pravomoci navrhovatele, která je mu svěřena v citovaném § 127 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích.

Předmětem řízení v této věci je však smluvní pokuta za porušení povinnosti vrátit vypůjčený MODEM poté, co byla smlouva ukončena. Výpůjčka věci je přitom běžný soukromoprávní vztah a rozhodování o smluvních sankcích plynoucích z porušení povinností vztahujících se k výpůjčce tedy přísluší soudu. Jak ostatně zvláštní senát uvedl ve svém usnesení ze dne 13. 10. 2005, čj. Konf 99/2004 – 5 (publikováno pod č. 1478/2008 Sb. NSS), spor o nároky plynoucí z porušení povinnosti vypůjčitele vrátit zařízení sloužící k přijímání signálu digitálního satelitního vysílání, které mu osoba vykonávající komunikační činnost coby půjčitel předala v návaznosti na uzavření smlouvy o poskytování služby elektronických komunikací, není sporem týkajícím se povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích, nebo na jeho základě, o němž by měl rozhodovat Český telekomunikační úřad ( tohoto zákona), nýbrž sporem vyplývajícím ze soukromoprávního vztahu. Rozhodnout o takovém sporu proto přísluší soudu ( ).

Rozhodování o nárocích plynoucích z porušení povinnosti vrátit vypůjčenou věc (byť k výpůjčce došlo v souvislosti s uzavřením smlouvy o poskytování služby elektronických komunikací) tedy nesvěřuje navrhovateli; z pravomoci soudu se tak tyto věci nevymykají ( ). Proto zvláštní senát vyslovil, že rozhodnout o věci přísluší soudu.

Zvláštní senát podle zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení obvodního sodu, a odstranil tak překážku věci rozhodnuté.

Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [ ] i soudy. Dále bude tedy Obvodní soud pro Prahu 10 pokračovat v původním řízení o podané žalobě.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 1. prosince 2010

JUDr. Pavel Vrcha

předseda zvláštního senátu