Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Afs 87/2010 - 33

č. j. - 33

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: R. S., zastoupen JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským, advokátem se sídlem Sádky 1615/4, Prostějov, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Českých Budějovicích, se sídlem Mánesova 1803/3a, České Budějovice, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 10. 2010, č. j. - 16,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 10. 2010, č. j. - 16, bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích (dále jen „finanční ředitelství“) ze dne 20. 7. 2010, č. j. 3682/10-1100, kterým bylo k odvolání žalobce (dále jen „stěžovatel“) změněno rozhodnutí Finančního úřadu v Českých Budějovicích ze dne 11. 12. 2009, č. j. 276918/09/077910301253, o dodatečném vyměření daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2005. V odůvodnění usnesení krajský soud uvedl, že stěžovatel byl usnesením ze dne 8. 10. 2010, č. j. – 13, vyzván k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě do 7 dnů od doručení tohoto usnesení a zároveň byl poučen o následcích jeho nezaplacení. Stěžovateli bylo usnesení doručeno dne 12. 10. 2010 a lhůta k zaplacení soudního poplatku uplynula dne 19. 10. 2010, aniž by byl poplatek zaplacen. Z důvodu nesplnění poplatkové povinnosti bylo rozhodnuto o zastavení řízení.

Proti tomuto usnesení podal stěžovatel kasační stížnost, v níž uvedl, že do dnešního dne, tj. 11. 11. 2010, nebylo stěžovateli usnesení o zastavení řízení doručeno a stěžovatel se s písemnostmi seznámil při nahlížení do spisu. Pokud jde o nezaplacení soudního poplatku, k tomu stěžovatel uvedl, že ještě před tím než usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci (přesněji dne 27. 10. 2010), byl soudní poplatek zaplacen, a bylo tedy povinností krajského soudu z úřední povinnosti postupovat podle ust. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) usnesení o zastavení řízení zrušit. Pro úplnost odkázal stěžovatel na nález Ústavního soudu ze dne 13. 11. 2007, sp. zn. . Z těchto důvodů stěžovatel žádal, aby krajský soud usnesení o zastavení řízení zrušil a pokračoval v řízení o žalobě. Nad rámec výše uvedeného dále uvedl, že mu dosud nebyla doručeno ani rozhodnutí (výzva) ukládající povinnost uhradit poplatkovou povinnost. Podle názoru stěžovatele totiž nelze tak zásadní rozhodnutí doručovat způsobem, který neukládá doručovateli povinnost písemnost uložit.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z toho hlediska, zda byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v tomto případě může být Nejvyšším správním soudem meritorně projednána.

Protože při doručování písemného vyhotovení usnesení krajského soudu nebyl právní zástupce stěžovatele, jemuž bylo v souladu s ust. věta prvá doručováno, na adrese jeho sídla zastižen, byla zásilka obsahující napadené usnesení dne 27. 10. 2010 vložena do schránky ( ve spojení s ), což bylo vyznačeno doručujícím orgánem na doručence. Tímto dnem se podle citovaného ustanovení považuje usnesení za doručené.

Podle ust. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. V souladu s a 3 končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti, byla středa 27. 10. 2010, byla posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti středa 10. 11. 2010. Kasační stížnost však byla podána k poštovní přepravě až následující den, tj. ve čtvrtek 11. 11. 2010.

Nejvyšší správní soud však považuje za nezbytné poukázat na to, že krajský soud nereflektoval na skutečnost, že stěžovatel dne 27. 10. 2010, tj. dne, kdy mu bylo doručeno napadené usnesení, doručil osobně ve 14,55 h na podatelnu krajského soudu podání opatřené kolkovými známkami ve věci vedené pod sp. zn. . V této souvislosti lze odkázat na judikaturu Nejvyššího správního soudu, a to rozsudky ze dne 17. 4. 2008, č. j. - 172, a ze dne 29. 5. 2008, č. j. - 103.

Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud podle ust. ve spojení s kasační stížnost odmítl, protože byla podána opožděně.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. ve spojení s , podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. prosince 2010

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu