Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Aprk 37/2010 - 42

- 43

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce P. Č., proti žalované České advokátní komoře, se sídlem Národní 16, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 6. 2010, č. j. 1632/10, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalobce ze dne 30. 10. 2010 na určení lhůty k provedení procesního úkonu,

t a k t o :

I. Návrh s e z a m í t á .

II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Návrhem ze dne 30. 10. 2010, doručeným Městskému soudu v Praze dne 3. 11. 2010, se žalobce (dále též navrhovatel) domáhal určení lhůty k provedení procesního úkonu dle , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), konkrétně navrhl, aby městský soud rozhodl o žádosti o přiznání odkladného účinku žalobě ze dne 18. 7. 2010 ve vztahu k napadenému rozhodnutí žalované. Uvedl, že návrh na přiznání odkladného účinku je přednostní v projednání a od jeho podání uplynulo čtvrt roku. Má-li být procesní prostředek ochrany účinný, tak nemůže být vydání rozhodnutí odkládáno třebas pro pasivitu odpůrce vyjádřit se či kvůli nevydání rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudních poplatků.

[2] Městský soud v Praze ve vyjádření k návrhu popsal dosavadní průběh řízení a uvedl, že usnesením ze dne 1. 11. 2010 žalobě nepřiznal odkladný účinek. Dne 3. 11. 2010 mu pak byl doručen předmětný návrh na určení lhůty. Vzhledem k tomu, že soud požadovaný procesní úkon již vykonal, je návrh bezdůvodný a měl by být zamítnut.

[3] Z předloženého spisu městského soudu Nejvyšší správní soud zjistil tyto pro posouzení předmětného návrhu podstatné skutečnosti. Navrhovatel se žalobou ze dne 18. 7. 2010, doručenou městskému soudu dne 21. 7. 2010, domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaná zrušila určení advokátky k poskytnutí bezplatné právní služby žalobci podle , o advokacii. Současně žalobce navrhl přiznání odkladného účinku žalobě. Žalobce se již jednou domáhal určení lhůty k vydání rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, tento návrh ze dne 20. 8. 2010 však Nejvyšší správní soud zamítl usnesením ze dne 20. 9. 2010, č. j. - 16. Usnesením ze dne 1. 11. 2010 (č. l. 26) pak městský soud nevyhověl žalobcovu návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. Dne 3. 11. 2010 byl městskému soudu doručen předmětný návrh na určení lhůty ze dne 30. 10. 2010.

[4] Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.

[5] Pro posouzení návrhu na určení lhůty ze dne 30. 10. 2010 (doručeného městskému soudu dne 3. 11. 2010), jímž se žalobce opětovně domáhal vydání rozhodnutí o jeho návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, je podstatná skutečnost, že městský soud dne 1. 11. 2010, tedy ještě před tím, než mu dotčený návrh na určení lhůty došel, o žalobcově návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě rozhodl. Usnesení ze dne 1. 11. 2010 (č. l. 26) bylo žalobci doručeno dne 8. 11. 2010 a téhož dne nabylo právní moci.

[6] Za této situace Nejvyšší správní soud shledal, že městský soud již učinil procesní úkon, u něhož byly žalobcem namítány průtahy v řízení, a proto návrh na určení lhůty ze dne 30. 10. 2010 zamítl podle § 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích.

[7] Výrok o náhradě nákladů řízení o návrhu na určení lhůty se opírá o ustanovení § 174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích, dle kterého stát hradí náklady řízení jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. prosince 2010

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu