Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 Kss 5/2010 - 78

Podle § 181 zákona č. 141/1961 Sb.

· odst. 2 po podání obžaloby soud, nevyčkávaje dalších návrhů, postupuje tak, aby řízení bez průtahů směřovalo k rozhodnutí věci, včetně výkonu rozhodnutí;

· odst. 3 předseda senátu je povinen v řízení před okresním soudem ve lhůtě tří týdnů a před krajským soudem jako soudem prvního stupně ve lhůtě tří měsíců od podání obžaloby nařídit ve věci hlavní líčení, předběžné projednání obžaloby nebo učinit jiný úkon směřující k rozhodnutí věci, včetně pověření probačního úředníka k úkonům směřujícím k rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání anebo jinému rozhodnutí věci mimo hlavní líčení. Nemůže-li tak ze závažných důvodů učinit, předloží spis předsedovi soudu, který podle povahy věci buď uvedenou lhůtu na nezbytně nutnou dobu prodlouží nebo v souladu s rozvrhem práce soudu učiní jiné vhodné opatření k zajištění plynulosti řízení.

Podle § 129 zákona č. 141/1961 Sb.

· odst. 1 každý rozsudek je nutno vyhotovit písemně. Vyhotovení rozsudku musí být ve shodě s obsahem rozsudku, tak jak byl vyhlášen.

· odst. 2 jestliže nebyl rozsudek písemně vyhotoven již v poradě, předseda senátu nebo jím pověřený soudce, který byl členem senátu, jej vyhotoví a předá k doručení

a) v řízení před okresními soudy a krajskými soudy jako soudy druhého stupně ve vazebních věcech do pěti pracovních dnů a v ostatních věcech do deseti pracovních dnů.

Výjimky z těchto lhůt povoluje na žádost předsedy senátu nebo soudce vyhotovujícího rozsudek ze závažných důvodů, zejména s ohledem na rozsáhlost a složitost věci, v jednotlivých věcech předseda soudu. Prodlouží-li lhůtu o více jak dalších dvacet pracovních dnů, písemně zdůvodní, proč nebylo možné stanovit lhůtu kratší.

Přestože v průběhu kárného řízení bylo prokázáno, že kárně obviněný v 55 spisech Okresního soudu v Trutnově uvedených v návrhu na zahájení kárného řízení a v dobách v něm vymezených porušil výše uvedená ustanovení, nemohl kárný senát přihlížet a hodnotit všechna prokázaná pochybení s ohledem na to, že dne 14. 1. 2009 předsedkyně Okresního soudu v Trutnově JUDr. Irena Šolínová projednala s kárně obviněným soudcem JUDr. V. Ř. výsledky jí provedené prověrky ze dne 6. 1. 2009 a zjištěné nedostatky v práci kárně obviněného soudce – průtahy v jemu přidělených věcech – mu vytkla. Udělená výtka byla ve formě zápisu z jednání ze dne 14. 1. 2009 založena do osobního spisu kárně obviněného soudce.

Zásadní právní závěry k otázce posuzování jednání (opomenutí) či chování soudce spočívajícího v zaviněných průtazích řízení, zaujal Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 1 Skno 8/2006, v němž mimo jiné uvedl: „V případě soudce, jemuž jsou kladeny za vinu neodůvodněné (zaviněné) průtahy při vyřizování přidělených mu spisů, při splnění výše uvedených podmínek stačí uvést mimo osoby soudce a soudu, dobu a spisové značky věcí v nichž se tak stalo. Skutková podstata kárného provinění je totiž naplněna zaviněnými průtahy v uvedeném období byť jen v jediné věci, měly-li za následek ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, samozřejmě za splnění i hmotně právní podmínky kárného provinění, tj. určitého stupně závažnosti (společenské nebezpečnosti). Došlo-li ve vymezeném období k zaviněným průtahům ve více věcech, které pro určitost a přesnost je nutno v návrhu na zahájení kárného řízení a posléze i v rozhodnutí kárného soudu uvést, má to pak vliv pouze na rozhodnutí o uložení kárného opatření. Znamená to tedy, že pokud ve vymezeném období soudce zavinil průtahy ve více věcech, nejde v každé této věci o samostatný skutek kárného provinění, nýbrž o pokračování v neplnění soudcovských povinností s tím důsledkem, že pokud se v kárném řízení neprokáže, že v určitém spise k zaviněným průtahům ze strany soudce došlo, takový spis se do výroku prostě nepojme (s patřičným vysvětlením v odůvodnění rozhodnutí). Při takto pojímané definici skutkové podstaty kárného provinění pak není důvodu, aby soudce byl v takovém případě kárného obvinění zprošťován, resp. aby bylo kárné řízení ohledně takové věci (spisu) zastavováno.“

Výše uvedené závěry se však nevztahují na zaviněné jednání (opomenutí) či chování soudce nespočívající v zaviněných průtazích řízení a nevylučují tedy možnost, aby soudce byl uznán vinným zvlášť kárným proviněním spáchaným ve stejném období jiným než výše uvedeným způsobem.

Kárný senát projednávající a rozhodující návrh navrhovatele proti kárně obviněnému soudci se se závěry Nejvyššího soudu výše uvedenými ztotožňuje.

Navrhovatel uvedl v návrhu spisové značky spisů Okresního soudu v Trutnově a dobu v níž byl kárně obviněný soudce, podle něho, nečinný. Jedná se celkem o 55 spisů a doba nečinnosti v nich je v návrhu vymezená od června 2007 do dubna 2010. Pokud ve vymezeném období kárně obviněný soudce zavinil průtahy ve více věcech, nejde v každé této věci o samostatný skutek kárného provinění, nýbrž o pokračování v neplnění soudcovských povinností. V daném případě kárný senát přihlédl k tomu, že předsedkyně Okresního soudu v Trutnově dne 14. 1. 2009 udělila kárně obviněnému soudci výtku za průtahy jí zjištěné v jemu přidělených spisech.

Podle , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci, předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu vytkne, je-li to postačující.

Výtka orgánu státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, není kárným opatřením uvedeným v , které lze za kárné provinění uložit, tedy které může uložit kárný senát. Přesto jde o disciplinární opatření uložené podle zákona o soudech a soudcích (č. ). Byla-li již uložena výtka podle , nelze za stejné provinění stíhat kárně obviněného před kárným senátem. Jestliže v případě zaviněných průtahů ve vymezené době ve více věcech nejde v každé této věci o samostatný skutek kárného provinění, nýbrž o pokračování v neplnění soudcovských povinností, pak je nutné dojít k závěru, že za zaviněnou nečinnost – průtahy ve věcech uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí před 15. 1. 2009 (v návrhu byla doba nečinnosti vymezena června 2007 do dubna 2010) už bylo kárně obviněnému soudci uloženo disciplinární opatření – výtka, a proto kárný senát k době nečinnosti v uvedených spisech před 15. 1. 2009 nepřihlížel (to se týká věci v níž byla, mimo jiné, vytýkána nečinnost i v době od 30. 6. 2008 do 13. 11. 2008, spisu v níž byla, mimo jiné, vytýkána nečinnost i v době od 2. 9. 2008 do 13. 1. 2009 a věci v níž byla, mimo jiné, vytýkána nečinnost i v době od 1. 12. 2008 do 16. 1. 2009), respektive uvedenou věc zcela vypustil z výroku svého rozhodnutí (to se týká spisu sp. zn. , v němž byla vytýkána nečinnost ve vykonávacím řízení v době od 21. 3. 2007 do 11. 1. 2008).

Ve spisech sp. zn. uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí shledal kárný senát zaviněnou nečinnost kárně obviněného soudce v období od 15. 1. 2009 do 22. 4. 2010, které se dopustil porušením , § 2 odst. 4. § 181 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, a porušením pořádkových lhůt uvedených v § 129 odst. 2 písm. a) a v § 181 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, a naplnění skutkové podstaty kárného provinění podle , ve znění pozdějších předpisů. Ve věcech uvedených sp. zn. kárně obviněný nepostupoval v přiměřených lhůtách bez průtahů a proto byl uznán vinným, že způsobil průtahy v uvedených věcech, tedy zaviněně porušil povinnosti soudce, čímž ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Při posuzování jaké kárné opatření kárně obviněnému uložit, přihlížel kárný senát k závažnosti kárného provinění, k osobě kárně obviněného soudce, k jeho doznání a projevené lítosti, a k jeho postupu po podání kárného návrhu. Podle navrhovatele je kárně obviněný soudce špičkový profesionální soudce, který své profesi věnoval maximum, a dovedl trestní úsek Okresního soudu v Trutnově na druhé nejlepší místo mezi okresními soudy v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové. Podle navrhovatele kárně obviněný soudce vyřizuje věci i nad rámec svých povinností, to znamená, že měl i vyšší úvazek, než by na něj připadalo při zohlednění jeho práce místopředsedy okresního soudu, přičemž kárně obviněný je ochotný v zájmu trestního úseku soudit v případě nemoci nebo jiné nepřítomnosti jiného soudce. Přestože soudce trestního úseku má tzv. normu 28 věcí (osob) odsouzených měsíčně, u kárně obviněného s přihlédnutím k jeho funkci místopředsedy je to 14 osob, přičemž z výkazu výkonnosti za roky 2009 a 2010 vypracovaného Okresním soudem v Trutnově vyplývá, že kárně obviněný měl průměrný měsíční výkon v roce 2009 39,1 věcí (osob) a v roce 2010 37 věcí (osob). V současné době nemá kárně obviněný, podle navrhovatele, žádnou věc starší jednoho roku. Přes všechny tyto kladné skutečnosti svědčící ve prospěch kárně obviněného, nemohl kárný senát odhlédnout od množství vytýkaných věcí a v nich zjištěných pochybení a od toho, že obdobná pochybení mu již byla vytknuta předsedkyní Okresního soudu v Trutnově dne 14. 1. 2009. Vzhledem ke všem zjištěným skutečnostem má kárný senát za to, že přiměřeným kárným opatřením je v daném případě důtka.

P o u č e n í : Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení n e n í přípustné.

V Brně dne 13. prosince 2010

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně kárného senátu