Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 28/2010 - 44

- 45

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally, JUDr. Marie Turkové, JUDr. Petra Průchy a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: M. B., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 3. 2010, č. j. - 24,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím žalovaného ze dne 22. 7. 2009, č. j. OAM-203/LE-PA03-PA03-2009, byla zamítnuta žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle , o azylu, ve znění pozdějších předpisů. V odůvodnění žalovaný uvedl, že důvodem podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany byla snaha žalobce o legalizaci pobytu v České republice po svém zadržení, přičemž z vlasti odešel koncem roku 2007 za prací. Tyto skutečnosti však nelze podřadit pod výčet důvodů pro udělení azylu podle zákona o azylu. V případě žalobce nehrozí nebezpečí vážné újmy podle zákona o azylu a nejsou tak splněny podmínky ani pro udělení doplňkové ochrany. Žalobce podle závěru žalovaného neuvedl v průběhu řízení žádné důvody, pro které by mu bylo možné udělit některou z forem mezinárodní ochrany podle a zákona o azylu, a proto žádost byla jako zjevně nedůvodná zamítnuta.

Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 12. 3. 2010, č. j. - 24, byla žaloba proti tomuto rozhodnutí žalovaného jako nedůvodná zamítnuta. V jeho odůvodnění se krajský soud ztotožnil se závěry žalobou napadeného rozhodnutí a uzavřel, že žalovaný nepochybil, když žádost žalobce zamítl jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. f) zákona o azylu. Žalobce totiž podle krajského soudu neuvedl žádnou skutečnost, pro kterou by jej bylo možné považovat za uprchlíka ve smyslu Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951, což soud doložil odkazem na judikaturu představovanou rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 8. 2005, č. j. - 56, publikovaným pod č. 721/2005 Sb. NSS.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou kasační stížnost z důvodů uvedených v , b) a d) Podle něj byly splněny podmínky pro udělení azylu či alespoň doplňkové ochrany. Žalovaný si pro účely zjištění skutkového stavu neopatřil potřebné podklady. V jeho případě měl být aplikován Úmluvy o právním postavení uprchlíků. Do Mongolska se stěžovatel nechce vrátit, neboť tam dluží peníze zprostředkovateli jeho cesty. Proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. 3. 2010, č. j. - 24, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Současně s kasační stížností stěžovatel požádal o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Uvedl, že v tuzemsku pobývá jako účastník řízení o udělení mezinárodní ochrany. Po dobu řízení nebyl oprávněn pracovat, žádný pravidelný příjem nemá a žije jen z podpory přátel, známých a rodiny. Nevlastní žádný majetek, kromě věcí osobní potřeby. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. 6. 2010, č. j. - 32, byl však návrh na ustanovení zástupce zamítnut, neboť stěžovatel nijak nereagoval na výzvu soudu a neprokázal, že jsou u něj dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, resp. pro ustanovení zástupce. Protože nebyla splněna podmínka řízení podle , byl stěžovatel v předmětném usnesení dále vyzván, aby ve lhůtě do 15 dnů předložil plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, jinak bude kasační stížnost odmítnuta. Uvedené usnesení bylo stěžovateli zasláno nejprve nesprávně na adresu pobytu uvedenou v napadeném rozsudku (kpt. N. 913, P.) a po vrácení věci Nejvyšším správním soudem ( soudního spisu) i na doručovací adresu, která je uvedena v kasační stížnosti (P. 383, P.). Ani na adrese pro doručování si však stěžovatel uvedenou písemnost nevyzvedl, a proto se tato podle a považuje za doručenou vhozením do domovní schránky. K tomu došlo 30. 9. 2010, takže od tohoto dne se počítala lhůta pro podání kasační stížnosti proti výroku usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 6. 2010, č. j. – 32, o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce, jakož i lhůta pro předložení plné moci udělené advokátovi, která byla stanovena rovněž v tomto usnesení. Na toto usnesení však stěžovatel nikterak nereagoval.

Podle musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. Podle Nejvyššího správního soudu stěžovatel přes výzvu soudu k doložení zastoupení advokátem poté, co nebylo vyhověno jeho návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, a navzdory poučení o možných následcích, nepředložil soudu plnou moc udělenou advokátovi. Sám přitom nemá vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované podle zvláštních právních předpisů pro výkon advokacie, resp. tuto skutečnost stěžovatel netvrdil a ani jí nijak nedoložil. Povinné zastoupení advokátem - případně vysokoškolské právnické vzdělání stěžovatele - je přitom podmínkou řízení o kasační stížnosti. Bez jejího splnění nelze v tomto řízení pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro nesplnění uvedené podmínky řízení podle užitého přiměřeně podle

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. listopadu 2010

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu