Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
57 A 94/2010 - 84.pdf
PDF · 0 B
No categories available
57 A 94/2010 - 84
Podle § 90 odst. 1 s.ř.s. se za podmínek stanovených zvláštními zákony může občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.
Zvláštním zákonem je míněn volební zákon.
Podle § 60 odst. 3 volebního zákona může návrh na neplatnost voleb podat navrhovatel, pokud má zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb (např.zčásti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13.12.2004, č.j.Vol.13/2004-91,které je veřejně přístupné i ve Sbírce rozhodnutí tohoto soudu pro rok 2005, pod č.472, str. 198 a násl.).
Dále je potřebné uvést, že občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců (čl.21 odst.1 Listiny základních práv a svobo d, která je součástí ústavního pořádku České republiky - čl. 112 Ústavy České republik y).
Rovněž je třeba konstatovat, že členové zastupitelstev územněsprávních celků (např.obcí) jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva (zčásti čl. 99 a čl. 102 Ústavy České republik y, čl. 21 odst. 3 Listiny základních práv a svobo d).
Kdo má právo volit určuje zákon (§ 6 volebního zákona).
Volební kampaň při volbách do zastupitelstev obcí je upravena v § 30 volebního zákona. V jeho odst. 1 je stanoveno, že pro volební kampaň může starosta vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to nejméně 10 dnů přede dnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících volebních stran. V odst. 2 je uvedeno, že v době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňování výsledky předvolebních a volebních průzkumů. V odst. 3 je stanoveno, že ve dny voleb je zakázána agitace a propagace pro volební strany a nezávislé kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí.
Nelze přehlédnout § 35 stejného zákona, podle něhož za pořádek ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné.
Jednou se zásad hlasování ve volbách je, že každý volič hlasuje osobně. Zastoupení není přípustné (§ 33 odst. 1 volebního zákona).
Soud považuje za podstatné zdůraznit, že v demokratickém právním státu se volič rozhoduje naprosto svobodně a samostatně, zda půjde či nepůjde volit, protože se jedná o jeho právo nikoli o povinnost. Přitom je věcí svobodné vůle každého voliče, zda při takovém svém rozhodování vezme či nevezme v úvahu obsah volební kampaně, která mu je volebními stranami různými formami předkládána. Když se volič rozhodne, že bude volit, rozhoduje se rovněž svobodně a samostatně o tom, koho bude ve volbách volit.
Pokud se volič dostaví k volbám, má podle názoru soudu již svůj názor na to, koho bude ve volbách volit.
Ve dnech voleb se dostavili k volbám i občané, které navrhovatelka uvedla v návrhu na zahájení řízení a v jeho doplňcích. Vzhledem k tomu, že se dostavili k volbám, nemá soud pochybnosti o tom, že již byli rozhodnuti, koho konkrétně budou ve volbách volit.
Když později občané p.M. V., p.J. Ř. a p.J. H. v listinách ze dne 7.11.2010 označených za čestné prohlášení uváděli, že dne 15.10.2010 obdrželi v budově Obecního úřadu O. poukázku na odběr zboží v hodnotě 100 Kč v obchodě p.D. T., a na to pod kontrolou jmenovaného vyplnili hlasovací lístek ve prospěch Sdružení nezávislých kandidátů, a poté odešli volit, soud konstatuje, že se jednalo pouze o xerokopie listin. S uvedenou výhradou připomíná, že hlasování ve volbách bylo podle zákona tajné, a že stále se jednalo o svobodnou volbu voličů, kteří mohli v prostoru určeném pro hlasování zneplatnit hlasovací lístek anebo vložit do volební schránky prázdnou úřední obálku.
Soud je dále toho názoru, že v případě prokázání namítaného jednání by šlo o volební kampaň – agitaci dvou kandidátů SNK, jež byla prováděna v den voleb v budově, kde byla umístěna volební místnost (tedy v její bezprostřední blízkosti), což volební zákon v § 30 odst. 3 výslovně zakazuje.
Taková forma agitace volební strany by nebyla čestnou formou vedení volební kampaně.
Popsané jednání by však nemělo vliv na platnost voleb, neboť voliči, kteří se k volbám dostavili, již byli rozhodnuti o tom, koho budou volit, jak bylo v předchozí části usnesení vysloveno. Peněžní poukaz na zboží v hodnotě 100 Kč z prodejny smíšeného zboží nebyl způsobilý ovlivnit svobodnou vůli občanů na to, pro koho budou ve volbách hlasovat. Není přitom rozhodné, kdo prodejnu provozoval.
Soud rovněž poukazuje na obsah novinového článku redaktorky p.J. P. z deníku P. s názvem „N. O. jsou pro změnu“, jež byla v obci O. první den konání voleb. V článku není o navrhovatelkou tvrzeném jednání kandidátů SNK (tj.p.D. T. a p.J. Š.) v den voleb žádná zmínka (článek si soud opatřil z www..archiv.newton.cz).
Soud nemůže přehlédnout, že z originálu zápisu okrskové volebního komise č.j.T/3, ze dne 16.10.2010 o průběhu a výsledku hlasování, je patrné, že komisi nebyly při hlasování a zjišťování výsledku hlasování podány stížnosti nebo oznámení (§ 42 odst. 2 písm. g/ volebního zákona).
Pro posouzení tvrzení navrhovatelky je také třeba dodat, že navrhovatelka neuvádí, že by ona sama (nebo jiný) podala (podal) stížnost či jiné podání ohledně provádění volební kampaně kandidáty SNK ve dnech voleb.
Soud nezjistil porušení § 33 odst. 1 volebního zákona.
Navrhovatelka uváděla jména dalších 10 občanů, kterým měli stejným způsobem vyplnit hlasovací lístky p.D. T. nebo p.J. Š.. Takto vyplněné hlasovací lístky pak měli občané vložit do hlasovací schránky. Ohledně těchto osob ale navrhovatelka své tvrzení ničím nedoložila. I zde však platí závěry soudu o tom, že hlasování bylo podle zákona při volbách tajné, a že se stále jednalo o svobodou volbu voličů.
Soud se dále zabýval tvrzením navrhovatelky o tom, že některé občany dovezl k volbám z jejich bydliště kandidát SNK p.J. Š..
Tento (případný) způsob dopravy části občanů byl ale věcí svobodného rozhodnutí jednotlivých občanů dostavit se takovým způsobem k volbám a nepředstavoval porušení konkrétního ustanovení volebního zákona – nebyl volební kampaní, kterou volební zákon ve dny konání voleb v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí zakazuje, jak bylo v předchozí části usnesení již uvedeno.
Pro úplnost je namístě dodat, že p.J. Š. ve společném vyjádření ostatních účastníků řízení navrhovatelčino tvrzení popíral.
Soud považuje za nezbytné vyslovit, že o jinou situaci by samozřejmě jednalo, pokud by bylo zjištěno, že konkrétní voliči byli někým přinuceni vyplnit hlasovací lístek pro konkrétní volební stranu (či kandidáta za volební stranu) nebo proti své vůči přivezeni či přinucení dostavit se k volbám a donuceni volit (srov.např. zčásti nález Volebního soudu ze dne 23.4.1926 uveřejněný ve Sbírce zásadních rozhodnutí a usnesení volebního soudu, IV. díl, Praha 1928, č.183, str. 58, která je dostupná ve veřejných knihovnách odborné literatury v a archívech).
Navrhovatelka nic takového v návrhu na zahájení řízení a v jeho doplňcích netvrdila.
Soud se nezabýval tvrzeními navrhovatelky ohledně jednání kandidátů SNK při provádění volební kampaně v době před volbami, protože volební zákon neupravuje vedení volební kampaně v období přede dny voleb (kromě doby, ve které lze na vyhrazená místa vylepit volební plakáty, a doby, v níž před volbami nesmějí být zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů – tyto otázky ale nebyly předmětem návrhu navrhovatelky na zahájení řízení).
Z tohoto důvodu soud nepřistoupil k provedeních důkazních návrhů navrhovatelky uvedených v návrhu na zahájení řízení, a to provedením výslechu p.J. H., p.J. Ř., p.M. V., p.M. T., p.N. N. a p.L. Š.
Soud rovněž nevyhověl důkaznímu návrhu navrhovatelky na vyslechnutí p.J. Š. a p.D. T., neboť považoval tyto důkazní návrhy za nadbytečné, protože oba jmenovaní účastníci řízení ve svém společném vyjádření tvrzení navrhovatelky popírali.
Soud také nevyhověl důkazním návrhům ostatních účastníků řízení uvedených v jejich společném vyjádření (výslechem p.J. P., p.J. Ř., p.B. K. ml., B. K. st., J. O., R. O., p.J. P., p.ing.F. L. a p.J. P.), neboť jejich provedení bylo pro posouzení návrhu navrhovatelky nadbytečné. Pro úplnost soud dodává, že ostatní účastníci řízení se domáhali provedení těchto důkazních návrhů pouze za situace, kdy bude rozhodnuto o provádění důkazních návrhů navrhovatelky.
Ze všech těchto důvodů soud v souladu se zákonem návrh na určení neplatnosti voleb do zastupitelstva obce O. zamítl (§ 90 odst. 3 věta první za použití § 78 odst. 7 s.ř.s. – výrok I. usnesení).
Zároveň v souladu se zákonem soud vyslovil, že žádný účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 93 odst. 4 s.ř.s. - výrok II. usnesení).
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení je kasační stížnost nepřípustná (§ 104 odst. 1
s.ř.s. ).
Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desku
soudu, tj. dnem 15.11.2010 ( § 93 odst. 5 věta druhá s.ř.s. ).
V Plzni dne 15. listopadu 2010
JUDr. Zdeněk Pivoňka
předseda senátu