Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

63 A 4/2010 - 98

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl samosoudcem

Mgr. Karlem Kosteleckým v právní věci žalobce Ing. M., bytem D.M.x, L.xx, zastoupeného advokátem Mgr. Karlem Volfem z Advokátní kanceláře, se sídlem Jindřicha Plachty č.3163/28, Praha 5, proti žalovanému Krajskému úřadu Libereckého kraje, se sídlem U Jezu č.642/2a, Liberec 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného čj. OD 10/10-3/67.1/10001/Rg ze dne 28. ledna 2010,

takto:

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje čj. OD 10/10-3/67.1/10001/Rg ze dne 28. ledna 2010 se pro vady řízení zrušuje a věc se vrací

k dalšímu řízení žalovanému.

II. Žalovanému Krajskému úřadu Libereckého kraje se ukládá povinnost zaplatit žalobci Ing. Miloši Vajnerovi náklady řízení v celkové výši 13.640,-Kč, a to do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Karla Volfa.

Odůvodnění:

Rozhodnutím žalovaného krajského úřadu ze dne 28.1.2010 bylo zamítnuto odvolání Ing. V., směřující proti Magistrátu Města Liberec čj. MML 170714/09/OD/Hy ze dne 5.11.2009. Tímto rozhodnutím bylo rozhodováno o námitkách proti oznámení o dosažení

12-ti bodů v bodovém hodnocení ke dni 18.9.2009 a Ing. V. byl současně vyzván k odevzdání řidičského průkazu. V odůvodnění svého rozhodnutí krajský úřad poukazuje

na skutková zjištění s tím, že orgán I. stupně nepochybil, pokud čerpal i ze záznamů

o pravomocném rozhodnutí o přestupcích. Proto by nebylo na místě ani přerušení řízení podle .

Žalobce Ing. V. ve své včas podané žalobě až na výjimky obsahově shodné s důvody odvolání navrhuje zrušit jak napadené rozhodnutí, tak i rozhodnutí jemu předcházející, a to z následujících důvodů. V bodě IV) žaloby namítá nezákonnost rozhodnutí o přestupku z 19.6.2008 v blokovém řízení. Žádného takového řízení o přestupku z 19.6.2008 se nezúčastnil a tudíž ani nesouhlasil k vyřízením věci v blokovém řízení. O tom, že se takové řízení mělo konat se dozvěděl až dne 7.10.2009 z výpisu z bodového ohodnocení,

o který požádal. To, že taková pokuta byla zaplacena ještě neznamená, že ji zaplatil žalobce, mohla ji zaplatit osoba, od žalobce odlišná. Není tudíž doloženo, jakým způsobem měl žalobce dát souhlas s vyřízením věci v blokovém řízení, žalobce se jej nezúčastnil,

a proto blokové řízení trpí nezhojitelnou vadou, která činí rozhodnutí v blokovém řízení nulitním. Ač byly oba správní orgány žalobcem upozorněny na to, že byla ve věci podána žaloba, nevyčkaly výsledky tohoto řízení, nedaly ani podnět k přezkumu rozhodnutí v blokovém řízení a spokojily se s pouhým oznámením Městské policie Jablonec n/N. Správně mělo být řízení přerušeno a vyčkáno na vyřešení předběžné otázky. V dodatku žaloby jen dále rozvíjí úvahy již předestřené.

Žalovaný krajský úřad ve svém písemném vyjádření k podané žalobě nejprve připomíná, že nyní namítá žalobce rozhodnutí ve věci jediného přestupku, ač původně namítal nezákonnost rozhodnutí o dvou přestupcích. Pokud má žalobce zato, že rozhodnutí

o přestupku je nezákonné, pak měl podat návrh na zahájení přezkumného řízení a správní orgán by řízení přerušil, pokud by to žalobce navrhl. To však žalobce neučinil. Trvá i nadále na správnosti napadeného rozhodnutí.

V předmětné právní věci již zdejší soud rozhodl rozsudkem čj. -43 ze dne 28.4.2010 tak, že žalobu v jedné její části odmítl a v další zamítl, a současně rozhodl i tak,

že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Zmíněný rozsudek byl v řízení o kasační stížnosti zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu čj. -76 ze dne 24.8.2010. Podstatnou vadu řízení před správním orgánem a v řízení před soudem spatřuje zrušující rozsudek v tom, že se správní orgány obou stupňů nevypořádaly s námitkou nyní žalobce Ing. V., který tvrdí, že se řízení

o přestupku ze dne 19.6.2008 nedopustil a žádné blokové řízení se ve skutečnosti nekonalo,

a spokojily se jen s úředním záznam o tomto přestupku. Přitom ve spise nebyly obsaženy žádné důkazy o tom, zda blokové řízení vůbec probíhalo. Zdejší soud pak pochybil,

když tento postup způsobující nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí, neshledal vadným.

Zdejší soud postupem podle z. č. , ( )

a vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu ( ) zrušil napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 28.1.2010 pro vady řízení podle odst. l, písm. b)

a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, a to z následujícího důvodu.

Žalobce Ing. V. se obsahem podané žaloby, ale i obsahem námitek a odvolání domáhá toho, aby mu v řízení podle ) a násl. z. č. nebyly započteny body i za přestupek ze dne 19.6.2008, který měl být projednán v blokovém řízení. Tohoto přestupku se ale nedopustil a žádného blokového řízení se také neúčastnil.

Z obsahu správního spisu nevyplývá žádný důkaz o tom, že by se dne 19.6.2008 konalo blokové řízení o přestupku, kterého se měl téhož dne dopustit Ing. V.. Přitom podklady rozhodnutí (ve smyslu z. č. ) jsou důkazy podle

a násl. z. č. , účastník řízení je oprávněn se k nim vyjádřit, zpochybňovat

je apod. a správní orgán je povinen se s jeho tvrzením řádně vypořádat. Správní orgán měl proto na námitky účastníka řízení reagovat, potřebné doklady si opatřit a jimi provést důkaz. V dané věci by to znamenalo opatřit si zejména příslušný pokutový blok (jeho část A,

která zůstává správnímu orgánu) a zjistit, zda blokové řízení o deliktu z 19.6.2008 proběhlo

a zda Ing. V. svým podpisem potvrdil souhlas s rozhodnutím v blokovém řízení (zda jsou splněny podmínky § 84 z. č. 200/19902 Sb.) Bylo tudíž povinností správních orgánů obou stupňů se s námitkami účastníka řízení vypořádat a pokud tak neučinily, zatížily svá řízení vadou, která rozhodnutí žalovaného činí nepřezkoumatelným.

Naopak, jak opět tvrdí ve svém rozsudku ze dne 24.8.2010 Nejvyšší správní soud, v řízení podle ) a násl. z. č. se správní orgány nemohou zabývat tou části námitek, směřující proti věcnému rozhodnutí o přestupku v blokovém řízení. Dále

i zdůrazňuje, že pokud by bylo doloženo, že se Ing. V. dne 19.6.2008 blokovému řízení podrobil, pak se tím sám zbavil práva, aby byl skutek projednán ve správním řízení podle

§ 51 a násl. naposled zmíněného zákona, ve kterém mohl uplatnit i řádný opravný prostředek. V tomto směru odkazuje i na ustálenou judikaturu, kterou též v rozsudku ze dne 24.8.2010 konkrétně zmiňuje. Jistě ale nelze obecně vyloučit přezkum takového rozhodnutí v řízení podle a násl. z. č. za splnění podmínek, tam uvedených.

Soud zrušil napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 28.1.2010 a podle

) věc vrací k dalšímu řízení žalovanému. Žalovaný je v dalším řízení vázán právním názorem, vysloveným soudem ve zrušujícím rozsudku ( ).

V tomto dalším řízení bude žalovaný postupovat v intencích rozsudku zdejšího soudu

i NSS tak, aby bylo dosaženo smyslu řízení, podrobně rozvedeného i v odůvodnění rozsudku NSS ze dne 24.8.2010.

Žalobce měl ve věci úspěch, náklady řízení požadoval a předložil i registraci DPH svého zástupce, a proto mu tato náhrada náleží ( odst. l ). Jedná se o tři úkony právní pomoci (převzetí zastoupení, podání žaloby a podání kasační stížnosti) podle

vyhl. č. po 2.100,-Kč za úkon, dále 3x náhrada hotových výdajů

po 300,-Kč, to vše povýšeno o 20% DPH. Dále žalobci náleží proplacení soudních poplatků,

a to 2.000,-Kč za podání žaloby a 3.000,-Kč za podání kasační stížnosti. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci celkem 13.640,-Kč. Podání ze dne 12.3.2010 nepokládá soud

za samostatný úkon, neboť jím byly jen zopakovány úvahy, obsažené již v žalobě.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě 2 týdnů po doručení tohoto rozsudku, k Nejvyššímu správnímu soudu, prostřednictvím soudu podepsaného.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel dle zastoupen advokátem.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v , dle musí kasační stížnost obsahovat kromě obecných náležitostí označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno.

V Liberci dne 20. října 2010

Mgr. Karel Kostelecký, v.r.

samosoudce

.