Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 A 18/2010 - 30

-30

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobce P. K., proti žalovanému Okresnímu státnímu zastupitelství v Rychnově nad Kněžnou, Javornická 1501, Rychnov nad Kněžnou, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. ledna 1993, č.j. , t a k t o :

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce žalobou ze dne 2. 4. 2010, doplněnou k výzvě soudu podáním ze dne 26. 4. 2010, brojil proti shora označenému rozhodnutí žalovaného.

Žalobce uvedl, že dne 6. 8. 1991 uzavřel s Jednotou Kostelec nad Orlicí smlouvu o společném obchodním podnikání. Jednalo se o ekonomický pronájem prodejny potravin v Borohrádku. Na základě uvedené smlouvy provozoval svoji činnost od 6. 8. 1991 do 22. 4. 1992. Toho dne byla uvedená prodejna vykradena. Policie České republiky z Rychnova nad Kněžnou měla dle žalobce této činnosti pouze nečinně přihlížet, proti pachateli vůbec nezasáhla a žalobce tak nabyl dojmu, že pachatele kryje. Hodnota odcizeného majetku byla vyčíslena na částku 917 280,- Kč. Pachatel krádeže (Jednota Kostelec nad Orlicí) vzápětí ukradené zboží prodal jinému podnikateli.

Žalobce podal ihned na pachatele krádeže trestní oznámení pro trestné činy dle § 247 odst. 1 písm. b) a § 249 trestního zákona z roku 1961. Veškerá trestní oznámení (bylo jich dle žalobce několik desítek) byla vždy Policií České republiky v Rychnově nad Kněžnou odložena. Proto podal žalobce proti usnesení Policie České republiky ze dne 21. 8. 1992, ČVS: OOP 48/92, o odložení trestního oznámení stížnost k žalovanému. Ten o stížnosti rozhodl usnesením ze dne 5. 1. 1993, č.j. , a to tak, že stížnost žalobce jako nedůvodnou zamítl.

pokračování 30A 18/2010

-2-

Právě nezákonnost tohoto rozhodnutí žalovaného žalobce napadl a domáhal se nápravy dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Žádal krajský soud, aby přezkoumal zákonnost postupu žalovaného v uvedeném případě. Navrhoval, aby krajský soud žalobou napadené usnesení žalovaného jako nezákonné zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaný podal k žalobě vyjádření. Označil ji za nedůvodnou a nepřípustnou, a to nejen z pohledu správního soudnictví, ale také z pohledu trestního práva, neboť napadené rozhodnutí považoval po věcné i procesní stránce za zákonné a odůvodněné. Vyjádřil názor, že uvedené rozhodnutí nemůže být přezkoumáno v rámci správního soudnictví, a to z důvodu nedostatku pravomoci soudu ve smyslu Žalovaný totiž vydal rozhodnutí v rámci trestního řízení podle trestního řádu, nikoli jako správní orgán ve správním řízení. Pokud žalobce nesouhlasil s napadeným rozhodnutím, měl dle žalovaného podat podnět k výkonu dohledu dle § 12d odst. 1 zákona o státním zastupitelství. K tomu v minulosti v této věci došlo, dohled provedlo Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové, ale žádné pochybení v postupu žalovaného neshledalo. Proto žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu odmítl.

O věci usoudil krajský soud následovně.

V přezkoumávané věci napadá žalobce rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 1. 1993, č.j. , kterým žalovaný dle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítl jako nedůvodnou stížnost žalobce proti usnesení Policie České republiky ze dne 21. 8. 1992, ČVS : OOP 48/92, kterým byla věc vloupání do prodejny Potraviny v obci Borohrádek dle § 159 odst. 1 trestního řádu odložena.

Skutkově i právně obdobnou problematikou se již v minulosti opakovaně zabýval Nejvyšší správní soud, například ve svém rozsudku ze dne 27. 10. 2005, č.j. -45; dostupný na www.nssoud.cz. Z odůvodnění tohoto rozsudku si krajský soud dovoluje ocitovat následující pasáže, neboť závěry v nich obsažené lze plně aplikovat i na projednávanou věc: „Soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy ( ), dále o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, kompetenčních žalobách ( až d/ ) a ve věcech volebních, politických stran a politických hnutí ( ).

Činnost veřejné správy vykonávají subjekty k tomu oprávněné na základě zákona. Správní akty jsou jednostranné správní úkony, které v jednotlivých případech autoritativně řeší právní poměry určitých adresátů. Jsou výrazem vrchnostenské správy. Právní význam správního aktu spočívá v tom, že je bezprostředně zaměřen

pokračování 30A 18/2010

-3-

na vyvolání právních účinků, spočívajících ve vzniku, změně nebo zániku a nebo v autoritativním potvrzení vztahu správního práva.

Státní zastupitelství však není takovým orgánem, který by mohl rozhodovat ve správním řízení o právech a povinnostech fyzických či právnických osob. Působnost státního zastupitelství je vymezena v části druhé , o státním zastupitelství, v platném znění. Podle a uvedeného zákona státní zastupitelství podává jménem státu obžalobu v trestním řízení a plní povinnosti, které mu v souvislosti s tím trestní řád ukládá, dále je oprávněno podat návrh na zahájení občanského soudního řízení jen v případech, které stanoví zákon. Další působnost stanoví v trestním řízení trestní řád a v občanskoprávním řízení .

Tento zákon tedy vůbec nepředpokládá, že by státní zastupitelství jakkoliv rozhodovalo podle předpisů ve správním řízení, tedy v žádném případě není založena pravomoc ve správním řízení rozhodovat o právech a povinnostech. Ani z y nelze dovozovat charakter státního zastupitelství jako orgánu správního, neboť i článek 79 výslovně uvádí právní poměry ministerstva a jiných správních úřadů na rozdíl od článku 80, který se zabývá další institucí, a to státním zastupitelstvím. Přestože státní zastupitelství je v ě zařazeno k moci výkonné, nejedná se o vykonavatele veřejné správy ve smyslu , neboť při výkonu své působnosti vystupuje jako nezávislý a nestranný státní orgán. Jedná se o zvláštní druh státního orgánu, který se od správních úřadů odlišuje druhem činnosti, tj. zastupování veřejné žaloby, odlišnost je možno dále odvodit z jeho nezávislosti.

V daném případě státní zastupitelství vystupovalo jako orgán činný v trestním řízení, a nikoliv jako správní orgán ve smyslu již uvedeném, a toto trestní řízení není veřejnou správou. Podle článku II odst. 2 d lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem který zákon stanoví; správní procesní předpis se soudním přezkumem zákonnosti ( ) přitom vylučuje pravomoc správního soudu v trestním řízení. Pokud se stěžovatel domnívá, že rozhodnutí státního zástupce není v souladu s právními předpisy, musí své námitky uplatnit v rámci soustavy státních zastupitelství podle , jak byl o tom ostatně již poučen krajským soudem.“

Stejně tak v přezkoumávané věci bylo napadené usnesení státního zástupce úkonem orgánu činného v trestním řízení, a správní soud proto nemá pravomoc posuzovat a přezkoumávat zákonnost tohoto úkonu. Krajský soud proto musel žalobu odmítnout podle ustanovení , neboť v projednávané věci není dána pravomoc soudů ve správním soudnictví a tento nedostatek podmínky řízení je neodstranitelný.

Obiter dictum krajský soud uvádí, že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu musí být podána dle do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem předepsaným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. S ohledem na

pokračování 30A 18/2010

-4-

skutečnost, že žalobce v žalobě brojí proti rozhodnutí, s jehož obsahem měl bezpochyby možnost se seznámit již před mnoha lety, nepřicházel by její úspěch v úvahu také z tohoto (byť s ohledem na shora uvedené druhotného) důvodu.

Ohledně nákladů řízení postupoval krajský soud s odkazem na , dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům ( )

Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat z důvodů uvedených v a násl. ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ke Krajskému soudu v Hradci Králové.

O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Hradci Králové dne 27. října 2010

JUDr. Jan Rutsch, v.r.

předseda senátu