Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 As 75/2010 - 60

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: A. S., zastoupeného JUDr. Davidem Kojzarem, advokátem se sídlem Sokolovská 95/87, Praha 8, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 1. 2008, č. j. OAM - 1267 – 5/TP – 2008, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2009, č. j. - 23,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Odměna advokáta JUDr. Davida Kojzara s e u r č u j e částkou 4800 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného usnesení Městského soudu v Praze, jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného, kterým byla zamítnuta jeho žádost o povolení k trvalému pobytu podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť je veden v evidenci nežádoucích osob.

Městský soud žalobu odmítl podle jako nepřípustnou podle , a to pro nevyčerpání řádných opravných prostředků.

Stěžovatel v kasační stížnosti uplatňuje kasační důvody podle , tedy nesprávné posouzení právní otázky a podle , tedy vady řízení při zjišťování skutkové podstaty věci. V doplnění kasační stížnosti konkretizoval, že v rozhodnutí žalovaného bylo ve výroku uvedeno, že se vylučuje odkladný účinek odvolání a poté v poučení, že rozklad nemá odkladný účinek. Přitom pro rozklad se použije přiměřeně ustanovení o odvolání, které ze zákona má odkladný účinek. Za těchto okolností se stěžovatel, jakožto občan Kyrgyzstánu, neznalý českého jazyka, domníval, že rozklad opravným prostředkem není; navíc rozklad neměl odkladný účinek. Proto podal žalobu, aby nemusel vycestovat a odloučit se od rodiny. Poučení obsažené ve správním rozhodnutí nebylo správné a soud za daných okolností pochybil, pokud trval na vyčerpání procesních opravných prostředků; takový postup je vůči stěžovateli nepřiměřeně tvrdý. Z těchto důvodů navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti vyjádřil souhlas s usnesením městského soudu. Rozhodnutí napadené žalobou bylo vydáno v I. stupni a poučení o opravných prostředcích v něm bylo obsaženo. Opravný prostředek však podán nebyl. Navrhuje proto zamítnutí kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud poté, co zjistil, že jsou splněny všechny procesní podmínky pro věcné projednání a rozhodnutí kasační stížnosti, přezkoumal napadené usnesení městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů ( , 3 ).

Stěžovatel namítl kasační důvod zakotvený v ustanovení , tedy nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení, a v ustanovení , tedy vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost.

V daném případě však městský soud k věcnému přezkumu předchozího řízení a rozhodnutí vůbec nepřistoupil, a proto uplatněné kasační důvody nepřicházejí v úvahu. Kasační důvody je však třeba posuzovat nejen podle stěžovatelova podřazení důvodům zákonným, ale i podle jejich skutečného obsahu; ten jednoznačně míří na kasační důvod podle , tedy nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu.

Městský soud návrh (žalobu) odmítl pro nevyčerpání řádných opravných prostředků. Ve správním soudnictví je podle poskytována ochrana veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob způsobem a za podmínek tímto zákonem stanoveným. předpokládá, že soudní ochrana nastupuje až poté, kdy byly bezvýsledně vyčerpány řádné opravné prostředky, připuštěné zvláštním zákonem. Logicky to je v prvé řadě odvolací orgán, který může napravit nezákonný postup či rozhodnutí správního orgánu I. stupně, přičemž odvolací řízení je rychlé a bez větších nároků na náklady řízení. Vyčerpání řádných opravných prostředků je součástí procesního postupu účastníka řízení hájícího svá práva. Proto také nepřipouští žalobu tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem - Nepřípustnost žaloby přitom nelze překlenout poukazem na tvrdost dopadu na žalobce; připuštění věcného přezkumu není na úvaze soudu.

Stěžovatel poukazuje na nesprávnost poučení, jehož se mu napadeným správním rozhodnutím dostalo. Požádal o povolení k trvalému pobytu podle zákona o pobytu cizinců a jeho žádost byla zamítnuta podle téhož zákona. Ve výroku rozhodnutí je uvedeno, že se podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), vylučuje odkladný účinek odvolání. V poučení je s odkazem na uvedeno, že proti tomuto rozhodnutí lze podat rozklad k ministru vnitra (…).

V řízení podle zákona o pobytu cizinců se použije v mezích a násl. Rozklad je podle opravným prostředkem proti rozhodnutí vydanému ústředním orgánem státní správy, přičemž podle odst. 4 téhož ustanovení pro řízení o něm platí ustanovení o odvolání. Odvolání má sice podle odkladný účinek, ten však může správní orgán vyloučit za podmínek odst. 2, 3 téhož ustanovení. Vyloučit tedy lze i odkladný účinek rozkladu. Správnímu orgánu by bylo možno vytknout, že vyloučení odkladného účinku nevztáhl výslovně k rozkladu, ale užil termínu odvolání. To však nevedlo k nesrozumitelnosti poskytnutého poučení. Ostatně i pokud by poučení bylo nesprávné, nemohl by soud návrh (žalobu) projednat, ale podle by jej odmítl a postoupil správnímu orgánu k vyřízení opravného prostředku.

Stěžovatel dále namítá, že rozdíl v pojmech „odvolání“ a „rozklad“ pro něho nebyl srozumitelný. Řízení podle zákona o pobytu cizinců se podle (v současném znění odst. 9) vede česky a stejně tak podle se ve správním řízení jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. předpokládá účast tlumočníka tam, kde účastník prohlásí, že český jazyk neovládá (odst. 3 téhož ustanovení). Stěžovatel ovšem v řízení nedal najevo, že mu český jazyk není dostatečně srozumitelný a také v něm s úřadem komunikoval. Ostatně v důvodech kasační stížnosti zaznívá, že podání opravného prostředku, který nemá odkladný účinek, nepovažoval za dostatečný způsob ochrany. Tou ovšem není podání žaloby proti rozhodnutí vydanému v I. stupni.

V daném případě tedy nebyly naplněny namítané kasační důvody a zdejší soud neshledal ani důvody, pro které by měl rozhodnutí zrušit pro pochybení, k nimž by měl přihlížet mimo uplatněné námitky podle Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl ( ).

Vzhledem k tomu, že o kasační stížnosti rozhodl věcně, není již třeba rozhodovat o žádosti o přiznání odkladného účinku.

Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení a úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl, že se žalovanému právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává ( , ).

Stěžovateli byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát ( , ). Vzhledem k tomu určil soud odměnu advokáta za dva úkony právní služby – převzetí a příprava věci včetně studia spisu (které nahrazuje poradu s klientem) dne 18. 5. 2010 a písemné podání soudu týkající se věci samé ze dne 24. 5. 2010 (doplnění kasační stížnosti) – částkou 2 x 2100 Kč a 2 x 300 Kč na úhradu hotových výdajů, v souladu s , , , d), , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), celkem 4800 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. září 2010

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu