Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

52 Cad 14/2009 - 53

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem v právní věci žalobkyně: H. Ř., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 28.1.2009, č. j. „X“

takto:

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne

28.1.2009, č. j. „X“ s e pro nezákonnost z r u š u j e a věc s e v r a c í žalované k dalšímu řízení.

II.

III. Žalobkyni se právo na náhradu nákladů n e p ř i z n á v á a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 28.1.2009, č. j. „X“ (dále jen „žalované rozhodnutí“) podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) zákona

č. , o důchodovém pojištění (dále jen „ “) byl žalobkyni odňat částečný invalidní důchod s odůvodněním, že míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti činila 15 %.

pokračování - 2 - 52Cad 14/2009

Žalobkyně podala včas proti žalovanému rozhodnutí žalobu, ve které se domáhala jeho soudního přezkoumání. V žalobě byly obsaženy námitky, které se týkaly nedostatečně posouzeného zdravotního stavu žalovanou s návrhem na zrušení žalovaného rozhodnutí.

V žalobě byly dále uvedeny zdravotní problémy žalobce a odkaz na zdravotní dokumentaci jich se týkající.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

Soud přezkoumal obě žalovaná rozhodnutí podle , (dále jen „ “) z hlediska správnosti a úplnosti zjištěného zdravotního stavu postižení žalobkyně včetně správnosti určení procentuálního ohodnocení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.

Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaná při vydání žalovaného rozhodnutí v části určující procentuální ohodnocení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně vycházela z lékařské dokumentace zahrnující hlavně posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Pardubicích ze dne 15.1.2009.

Z uvedených podkladů vyplynul závěr, podle kterého konečná procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně činí 15 %.

Z výše uvedených skutečností vyplynulo, že mezi účastníky řízení zůstala jediná sporná otázka, spočívající v odborném lékařském posouzení procentní míry poklesu výdělečné činnosti žalobkyně včetně posouzení schopnosti této činnosti za zcela mimořádných podmínek, případně posouzení zdravotního postižení podle přílohy č. 4 K posouzení výše uvedené otázky není příslušný soud, ale příslušný orgán – Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „ “), a to na základě , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění.

Proto za tímto účelem provedl krajský soud důkazy, a to posudky: PK MPSV v Hradci Králové ze dne 30.4.2009, č.j. 2009/563-HK, dále PK MPSV v Praze ze dne 8.7.2009, č.j. 2009/2365-PH, dále PK MPSV v Brně ze dne 23.10.2009, č.j. 2009/2180-BR, a konečně posudkem PK MPSV v Ostravě ze dne 15.6.2010, č.j. 2010/568-OS. Ze všech uvedených posudků vyplývá určitá nejednotnost při určení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, když podle posudku PK MPSV v Hradci Králové tato míra činí 15 %, podle PK MPSV v Praze tato míra činí 40 %, podle PK MPSV v Brně činí tato míra 25 % a podle PK MPSV v Ostravě činí 20 %. Krajský soud jako nejpřesvědčivějšímu posudku přihlédl k posudku PK MPSV v Praze, a to z následujících důvodů: Jak ostatně vyplývá i ze závěrů posudku PK MPSV v Ostravě nelze v posudku PK MPSV v Hradci Králové souhlasit s hodnocením dle položky 11.1., když šlo sice jen lehkou ustálenou formu glaukomu, funkce obou očí však byly omezeny i když jen lehce. Rovněž posudek PK MPSV obsahuje nesprávné zhodnocení dle položky 11.2. písmeno a), když podle názoru PK MPSV v Ostravě nelze souhlasit s tvrzením této komise, že částečně poškozena byla jen funkce levého oka. Centrální vizus byl lehce postižen oboustranně, vpravo dokonce více než vlevo a zorné pole bylo taktéž

pokračování - 3 - 52Cad 14/2009

lehce omezeno oboustranně. Rovněž nelze souhlasit ani s tím, že poškozená zraková funkce pravého oka byla důsledkem proběhlé chorioretinopatie a ne jako projev onemocnění zeleným zákalem. V očním nálezu MUDr. N. ze dne 1.10.2008 je totiž uvedeno, že posuzovaná byla léčena nejprve pro glaukom u MUDr. A., kde vnitrooční tlak byl 45/32 t. r. r. a teprve až za hospitalizace v březnu 2007 byla zjištěna retinopatie pravého oka. Postižení zrakových funkcích obou očí je podmíněno oběma nemocemi. Uvedený závěr PK MPSV v Ostravě tak svědčí o tom, že k posudku PK MPSV v Brně a v Hradci Králové nebylo možné přihlédnout. Krajský soud však nesouhlasil se závěrem PK MPSV v Ostravě, jenž se týká zhodnocení posudku PK MPSV v Praze, a to z následujících důvodů: PK MPSV v Ostravě ve svém posudku tvrdí, že „pražská PK nadhodnotila údajnou progresi omezení zorného pole oboustranně (neměla k dispozici oční nález MUDr. A. ze 7.10.2009, který neprokázal) a nález MUDr. A. ze dne 8.12.2009 neprokázal progresi na OCT ani na perimetru. PK MPSV v Ostravě tedy vytknula posudkové komisi v Praze, že nevycházela z lékařských zpráv ze dne 7.10.2009 a z 8.12.2009, avšak přehlédla, že tyto lékařské zprávy byly vyhotoveny po dni vydání žalovaného rozhodnutí, a nelze k nim přihlédnout, neboť při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( , – ). Proto soud v části posudku PK MPSV v Ostravě týkajícího se určení míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné nemohl k němu přihlédnout, když naopak přihlédl k uvedeným závěrům týkajícím se zhodnocení předchozích posudků PK MPSV v Brně, PK MPSV v Hradci Králové, když naopak krajský soud z výše uvedených důvodů nemohl přihlédnout k části tohoto posudku týkajícího se zhodnocení postupu PK MPSV v Praze. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že se nepodařilo vyvrátit závěry PK MPSV v Praze , které považoval krajský soud za dostatečně přesvědčivé, a když jsou mezi posudky určité nesrovnalosti (viz. posudek PK MPSV v Ostravě), tak se přiklonil k nejpříznivějšímu posudku ve prospěch žalobkyně, když postupoval podle zásady in dubio pro mitius. Navíc, jak soud již výše uvedl, bylo možné přihlédnout pouze k posudku PK MPSV v Praze, když naopak k ostatním posudkům krajský soud přihlédnout nemohl (argumentace viz. výše). Krajský soud tedy z posudku PK MPSV v Praze zjistil a vzal za prokázané, že konečná procentní míra poklesu soustavné výdělečné činnosti žalobkyně činila 40 %, když tato procentní míra schopnosti soustavné výdělečné činnosti byla hodnocena podle kapitoly VII. odd. A, položka 11.2. písmeno b) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/95, přičemž z uvedeného posudku vyplývá, že k datu vydání žalovaného rozhodnutí byla žalobkyně částečně invalidní podle

Podle § 44 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavně výdělečné činnosti nejméně o 33 %, nebo jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky.

Podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění se důchod odejme jen v případě, že nárok na důchod či na jeho výplatu zanikl.

Protože nárok na částečný invalidní důchod žalobkyně nezanikl a bylo v řízení prokázáno zkrácení veřejných subjektivních práv žalobce z důvodu nezákonnosti žalovaného rozhodnutí (právo na výplatu tohoto důchodu), nezbylo soudu, než zrušit žalované rozhodnutí pro nezákonnost ( a ).

pokračování - 4 - 52Cad 14/2009

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení ,2 , když neúspěšná žalovaná neměla právo na náhradu nákladů řízení a úspěšná žalobkyně se práva na náhradu nákladů řízení vzdala.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům ( ).

Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, kterou lze podat z důvodů a za podmínek uvedených v a násl. ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání ( a a 4 , a contrario).

V Pardubicích dne 15. září 2010

JUDr. Jan Dvořák, v. r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení:

Monika Marelová