Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 Af 53/2010 - 27

2

pokračování

- 27

U S N E S E N Í

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Petra Šebka a JUDr. Radimy Gregorové, Ph.D. v právní věci žalobce: Ing. J.K., P. 495, J., zastoupený doc. JUDr. Radkem Jurčíkem, Ph.D., advokátem se sídlem Čápkova 44, Brno, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno, o žalobě na ochranu před nečinností žalovaného,

t a k t o :

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací z účtu Krajského soudu v Brně zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000,- Kč.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže bylo uloženo vydat rozhodnutí o žalobcově „odvolání“ proti předchozímu rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. P669/2009/VZ-5419/2010/540/LZa ze dne 15.4.2010.

Žaloba byla podána na podatelnu soudu dne 18.8.2010.

K výzvě soudu podal žalovaný vyjádření, z něhož plyne, že žalovaný žalobcem požadované rozhodnutí vydal dne 11.8.2010. Z listin, které byly k vyjádření přiloženy, vyplývá, že žalovaný skutečně dne 11.8.2010 již rozhodl, a sice rozhodnutím č.j. ÚOHS-R064/2010/IN-11981/2010/610/JHa. Z doručenky vyplývá, že toto rozhodnutí bylo žalobci (jeho zástupci) doručeno dne 20.8.2010 poté, co první neúspěšný pokus o jeho doručení proběhl dne 17.8.2010.

Žalobce následně dne 10.9.2010 elektronickým podáním doplněným osobním podáním dne 13.9.2010 vzal žalobu zpět.

Žaloba byla tedy vzata zpět. Podle , (dále jen „ “), soud v takovém případě řízení usnesením zastaví. Proto bylo řízení o žalobě zastaveno.

Protože bylo řízení zastaveno na základě zpětvzetí žaloby, soud o nákladech řízení rozhodl podle věty první , aniž by shledal důvody pro postup podle věty druhé téhož ustanovení. Z listin předložených žalovaným vyplývá, že „odvolání“ proti prvostupňovému rozhodnutí žalovaného, kterým byla odmítnuta žalobcova žádost o poskytnutí informací, bylo podáno dne 12.5.2010. Přestože toto podání bylo označeno jako „odvolání“, jednalo se o rozklad, neboť žalovaný je ústředním orgánem státní správy a rozhodnutí, proti němuž tento opravný prostředek směřoval, bylo rozhodnutím „v prvním stupni“. Správně tedy žalovaný s tímto podáním nakládal jako s rozkladem a rozhodoval o něm podle , (dále „ “). Je třeba totiž připomenout, že žalobce žádal o poskytnutí informací podle , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a novela tohoto zákona provedená již zásadním způsobem změnila vztah a . Mimo jiné zrušila institut fiktivního rozhodnutí, přitom na podávání opravných prostředků a rozhodování o nich se s výjimkami ( a 3 ) podle vztahuje . Žalovaný tedy o opravném prostředku měl rozhodovat podle ustanovení vztahujících se na řízení o rozkladu; to také žalovaný činil, vyplývá to bez pochyb z celého rozhodnutí, které bylo dne 11.8.2010 vydáno. Kromě se tedy uplatnilo i pravidlo podávané z věty druhé , podle něhož lhůta pro rozhodnutí o rozkladu je 15 pracovních dnů ode dne doručení rozkladu povinnému subjektu. Lhůtu podle věty třetí nelze prodloužit. Jestliže byl tedy rozklad (byť nesprávně označený jako „odvolání“) podán ve středu dne 12.5.2010, pak lhůta patnácti pracovních dnů pro rozhodnutí o něm uplynula ve středu dne 2.6.2010. Od té doby byl žalovaný v prodlení s rozhodnutím – a to až do dne 11.8.2010.

Podstatná je ovšem skutečnost, že v době, kdy se žalobce domáhal u zdejšího soudu ochrany před nečinností žalovaného (18.8.2010), mu sice jím požadované rozhodnutí žalovaného (ze dne 11.8.2010) ještě nebylo doručeno, nicméně nepochybně již bylo vydáno, neboť z doručenky předložené žalovaným vyplývá, že první – neúspěšný – pokus o jeho doručení žalobci (resp. jeho zástupci, neboť žalobce byl v řízení o rozkladu zastoupen) se uskutečnil již dne 17.8.2010, tedy den před podáním žaloby (dne 17.8.2010 bylo rozhodnutí po uskutečnění neúspěšného pokusu o jeho doručení uloženo). Analogickou aplikací je třeba vydáním rozhodnutí rozumět předání stejnopisu písemného vyhotovení k doručení. Ukončení nečinnosti žalovaného (došlo k němu nepochybně před 17.8.2010) tedy nemá původ v podání žaloby (podané dne 18.8.2010) - a není tedy faktickou reakcí na podání žaloby. K závěru ohledně nákladů řízení tedy zdejší soud dospěl s vědomím smyslu řízení na ochranu před nečinností správního orgánu podle stávající právní úpravy. Řízení před správními soudy podle a násl. není řízením, v němž by soud zpětně hodnotil nečinnost správního orgánu, která byla již před podáním žaloby prokazatelně ukončena, ani řízením, v němž by tuto v době podání žaloby již ukončenou nečinnost zpětně deklaroval, nýbrž řízením, které má sloužit k ochraně oprávněného subjektu uložením povinnosti správnímu orgánu rozhodnout ve věci samé nebo vydat osvědčení. Tento smysl musí být respektován jak při posuzování důvodnosti žaloby ( ), tak při úvahách ohledně nákladů řízení po zpětvzetí žaloby.

Vzhledem k tomu, že řízení o žalobě před zdejším soudem bylo zastaveno před prvním jednáním, rozhodl soud samostatnou výrokovou částí o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000,- Kč podle a 5 , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je přípustná kasační stížnost za podmínek

a násl. , kterou lze podat do dvou týdnů po jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání ( a a 4 ).

V Brně dne 16. září 2010

David Raus

předseda senátu