Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 84/2010 - 165

- 167

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: S. M., zastoupený Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem, se sídlem náměstí Míru 9, Šumperk, proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům správního úseku Krajského soudu v Ostravě ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. ,

takto:

Soudci správního úseku Krajského soudu v Ostravě nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. .

Odůvodnění:

Ve věci sp. zn. vedené u Krajského soudu v Ostravě (žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 8. 2006, č. j. , o přiznání dávky sociální péče) žalobce ve svých podáních ze dnů 6. 8. 2010, 27. 8. 2010 a 15. 9. 2010 vznesl námitku podjatosti vůči JUDr. Bohuslavě Drahošové, JUDr. Miroslavě Ježoviczové a „všem soudcům Krajského soudu v Ostravě“. Ve svých téměř nečitelných podáních tuto námitku podjatosti odůvodnil tím, že soudkyně JUDr. Bohuslava Drahošová a JUDr. Miroslava Ježoviczová jsou vyloučeny z projednání a rozhodnutí dané věci, neboť JUDr. Bohuslava Drahošová „ve stejné věci rozhodla v předchozím soudním řízení, opisuje své původní lži a plagiáty, neplní závazné pokyny Nejvyššího správního soudu, doposud ve stejné věci nevyřídila žalobu, zastavuje jeho výplaty částečného invalidního důchodu a neuvádí, kde má příjmy a z čeho 4 roky žil (Spr. 38/2004)“, a shodně s JUDr. Miroslavou Ježoviczovou „v téže věci již rozhodly opakovaně rozsudky, pouze vlastně oprašují předchozí lži“ z dalšího také téměř nečitelného textu podání lze dovodit, že jmenované soudkyně mají postupovat protiústavně. JUDr. Bohuslava Drahošová v téže věci a ve věcech obsahově shodných opakovaně rozhodovala v prvotním soudním řízení neveřejnými rozsudky, čímž bylo porušeno jeho právo zakotvené d, jeho právo na spravedlivý proces. Dále uvedl, že totéž platí pro všechny soudce Krajského soudu v Ostravě, kteří se neřídí a neplní závazné pokyny a právní názor Nejvyššího správního soudu.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že ačkoliv žalobce výslovně uvedl, že vyloučeni jsou též všichni soudci Krajského soudu v Ostravě, svou námitku v tomto směru nijak konkrétně neodůvodnil, jím uváděné skutečnosti se dle svého obsahu týkají jen JUDr. Bohuslavy Drahošové, které byla tato věc přidělena, a JUDr. Miroslavy Ježoviczové. Podle námitka „musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.“ Tyto požadavky splňuje jen námitka směřující vůči JUDr. Drahošové, které byla věc přidělena k vyřízení, a JUDr. Ježoviczové; námitkou směřující proti (blíže neurčeným) soudcům krajského soudu se Nejvyšší správní soud nemohl zabývat, neboť nebyla uplatněna požadovaným způsobem.

O námitce podjatosti vznesené vůči soudci přísluší rozhodovat Nejvyššímu správnímu soudu ( , , dále jen „ “), a to po vyjádření námitkou dotčeného soudce.

Soudci správního úseku Krajského soudu v Ostravě JUDr. Bohuslava Drahošová, JUDr. Jana Záviská, JUDr. Miroslava Ježoviczová a JUDr. Petr Indráček ve svých vyjádřeních uvedli, že jim není známa žádná okolnost, pro niž by byli z projednávání a rozhodování věci vyloučeni, a že nemají k žalobci ani k věci žádný osobní vztah.

Podle ustanovení jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Obsahem citovaného ustanovení jsou tedy dva na sobě zcela nezávislé důvody vyloučení soudce. Soudce je jednak ipso facto vyloučen z projednávání a rozhodování věci, na níž měl podíl již v předchozím řízení správním či soudním. Vedle toho je pak důvodem vyloučení natolik objektivizovatelná míra osobního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu zavdává důvod k pochybnostem o nepodjatosti soudce.

V případě soudců správního úseku Krajského soudu v Ostravě první důvod vyloučení z projednávání a rozhodování věci žalobce dán není. Ze soudního spisu, jakož i z námitky podjatosti či z vyjádření soudců nikterak nevyplývá, že by se kdy vůbec mohli podílet na řízení, z něhož vzešlo rozhodnutí žalovaného. Zbývá tedy posoudit, zda se v případě soudců krajského soudu nejedná s ohledem na skutečnosti, které žalobce v námitce podjatosti uvedl, o podjatost způsobenou osobním vztahem k věci či účastníkům.

Podjatostí je podle Nejvyššího správního soudu potřeba rozumět absenci nezávislosti a nestrannosti jakožto ústavních atributů soudnictví. Vodítkem k nalezení míry nezávislosti a nestrannosti soudce v míře, která naplňuje požadavky ústavního pořádku, nepodléhá však subjektivismu v posuzování a neignoruje sociální realitu, je pro Nejvyšší správní soud především judikatura Ústavního soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 4. 2005, publikovaným pod č. 220/2005 Sb., konstatoval, že dlouhodobý právní a politický vývoj liberálních demokracií vygeneroval ze zkušeností indikátory nezávislosti a nestrannosti, z nichž lze utvářet objektivizovatelná kritéria pro posouzení naplnění znaků nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost soudu (soudce) v objektivní poloze se tak posuzuje z hlediska vztahu k ostatním mocenským složkám (respektování principu dělby moci) a z hlediska schopnosti aktérů řízení s potenciálním zájmem na určitém výsledku či průběhu sporu ovlivnit vznik, trvání a zánik funkce člena soudního orgánu či jinak účinně působit na jeho rozhodování. Soudci tedy musí mít natolik nezávislý status a tento status musí zůstat i v konkrétních řízeních natolik nenarušen, aby bylo vyloučeno přímé či zprostředkované působení na rozhodovací činnost.

Nejvyšší správní soud musí v tomto smyslu námitku žalobce odmítnout jako zcela neschopnou pochybnosti o nepodjatosti soudců správního úseku Krajského osudu v Ostravě založit. Žalobce nenabízí jakékoliv relevantní indicie pro předpoklad, že by kterýkoliv soudce krajského soudu v měl být v nějakém osobním vztahu k žalobci či k věci, který by jej vedl k podjatému rozhodování.

Spatřuje-li žalobce důvod podjatosti zejména JUDr. Bohuslavy Drahošové a JUDr. Miroslavy Ježoviczové v obsahu úkonů, které činila JUDr. Drahošová v této či obě jmenované soudkyně v jiných právních věcech, jichž je žalobce účastníkem a rozhodují-li tyto soudkyně i jiné právní věci, v nichž je žalobce účastníkem řízení, pak tyto skutečnosti nemohou být podle poslední věty důvodem k jejich vyloučení, což se týká i ostatních soudců správního úseku krajského soudu. Nejvyšší správní soud přitom podotýká, že při množství sporů, které žalobce u Krajského soudu v Ostravě vedl a vede, je zcela nevyhnutelné, že konkrétním soudcům budou žalobcovi věci přidělovány opakovaně. Naopak žádnými konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly důvodům podjatosti pro poměr uvedené soudkyně k věci nebo k žalobci, námitka odůvodněna není, stejně tak z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud žádné skutečnosti nasvědčující podjatosti nezjistil. Nebyl totiž zjištěn žádný specifický poměr JUDr. Bohuslavy Drahošové, JUDr. Miroslavy Ježoviczové či jiných soudců správního úseku krajského soudu k žalobci ani k věci samotné, nebylo ani zjištěno, že by se tito soudci podíleli na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení nebo v řízení správním. Za situace, kdy rovněž všichni výše uvedení soudci správního úseku krajského soudu vyloučili existenci skutečností, jež by mohly být důvodem jejich podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud podle tak, že soudci správního úseku Krajského soudu v Ostravě z projednávání a rozhodnutí právní věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. vyloučeni nejsou.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. září 2010

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu