Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 118/2010 - 50

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: Ing. P. Ch., proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2009, č. j. MHMP 534211/2009 SSP/231/09, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2010, č. j. – 36,

t a k t o :

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2010, č. j. – 36 s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce brojí včas podanou kasační stížností proti v záhlaví uvedenému usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo rozhodnuto, že se návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků zamítá.

Žalobce podal dne 12. 9. 2009 k Městskému soudu v Praze žalobu směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2009, č. j. MHMP 534211/2009 SSP/231/09. Rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce hlavního města Prahy č. j. 12473/8/AEA-1/10 ze dne 6. 5. 2009, kterým byla žalobci zamítnuta žádost o dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení podle ust. , o státní sociální podpoře.

Městský soud v Praze přípisem ze dne 22. 10. 2009 žalobce vyzval k zaplacení soudního poplatku z podané žaloby ve výši 2000 Kč.

Podáním ze dne 2. 11. 2009 žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků. Soud žalobci zaslal k vyplnění formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“ a následně ho vyzýval k objasnění a aktualizaci jeho příjmů a výdajů.

Městský soud v Praze poté dospěl k závěru, že žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků nelze vyhovět, neboť věrohodným způsobem nedoložil, že nemá dostatečné prostředky k úhradě soudního poplatku.

Podle soudu bylo nepochybné, že žalobce musí mít finanční zdroje, z nichž hradí náklady na své živobytí a také náklady, které dle svých tvrzení vynakládá na výživu a úhradu svých potřeb a úhradu potřeb nezletilého syna. Žalobcem vykázané nepatrné příjmy z podnikání k úhradě nákladů rozhodně nemohou stačit. Obecné proklamace typu „na co je, na to je a na co není, na to už není“ majetkové poměry žalobce neosvětlují. Doložená existence jednoho dluhu žalobce vůči společnosti Home Credit, a.s., bez toho, aby žalobce věrohodným způsobem prokázal, na co prostředky z poskytnutého úvěru použil, k prokázání tíživé majetkové situace žalobce nepostačuje.

Usnesení Městského soudu v Praze napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností a namítal, že napadené rozhodnutí je především nepřezkoumatelné a dále věcně závadné, neboť stojí na „penalizaci“ stěžovatele za nedodání požadovaných listin, což zákon neumožňuje. Soud byl naopak povinen posoudit podklady předložené stěžovatelem, které byly zcela dostačující k objasnění majetkových poměrů, tak tomu však nebylo a soud svou povinnost hodnotit důkazy účelově obešel. Pokud po stěžovateli soud požadoval předložení listin, jednalo se ze strany stěžovatele o nesplnění požadavku soudu, jehož akceptace je z podstaty věci nemožná. Jestliže měl soud pochybnosti o založených důkazech, měl si např. od finančního úřadu vyžádat nebo opatřit důkazy jiné. Dokladování toho, na co stěžovatel úvěr použil, je zcela mimo sféru řízení o žádosti o osvobození od soudního poplatku, soud si měl dovodit, že byl použit na krytí základních životních nákladů.

Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Vyjádření ke kasační stížnosti nebylo žalovaným podáno.

Kasační stížnost je podle a násl. přípustná. Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadené usnesení Městského soudu v Praze a po posouzení věci dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud podotýká, že v řízení u Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků, není podle judikatury Nejvyššího správního soudu nedostatek právního zastoupení důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti (rozsudek NSS č. j. - 37 ze dne 24. 10. 2007).

Podle ust. , o soudních poplatcích, se od poplatků osvobozují řízení ve věcech důchodového pojištění (zabezpečení), příplatku k důchodu, zvláštního příspěvku k důchodu, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státních dávek.

Ze žaloby vyplývá, že stěžovatel napadal rozhodnutí žalovaného, jímž mu byla zamítnuta žádost o příspěvek na bydlení jako dávky státní sociální podpory podle , o státní sociální podpoře.

Na řízení ve věci podané žaloby se tudíž vztahuje věcné osvobození ve smyslu , o soudních poplatcích. Nebylo na místě, aby Městský soud v Praze stěžovatele vyzýval k zaplacení soudního poplatku, k následné žádosti stěžovatele o osvobození od soudního poplatku posuzoval, zda tato žádost je důvodná či nikoliv a vydával rozhodnutí.

Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná. Proto podle věty první napadené usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v němž bude Městský soud v Praze podle odstavce 3 téhož ustanovení vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v tomto zrušujícím rozsudku.

V novém rozhodnutí pak Městský soud v Praze podle věty první rozhodne také o náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 29. září 2010

JUDr. Petr Průcha předseda senátu