Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 67/2010 - 36

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: M. M., zastoupený Mgr. Ing. Pavlem Lvem, advokátem se sídlem Poláškova 2, Valašské Meziříčí, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 9. 2009, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 1. 2010, č. j. - 10

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Zástupci žalobce advokátu Mgr. Ing. Pavlu Lvovi, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 1920 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) ze dne 6. 1. 2010, č. j. – 10 (dále jen „napadené usnesení“), kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 9. 2009, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byla zamítnuta jeho žádost o plný invalidní důchod, s odůvodněním, že pokles jeho schopnosti soustavné výdělečné činnosti činil pouze 15 %.

Nejvyšší správní soud ze správního a soudního spisu zjistil, že napadené rozhodnutí žalované bylo stěžovateli doručeno dne 16. 9. 2009. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu prostřednictvím České pošty, s. p. dne 18. 11. 2009. Krajský soud tuto žalobu napadeným usnesením odmítl podle , (dále jen „“), protože byla podána opožděně. V odůvodnění uvedl, že za den určující počátek je třeba považovat den doručení, a proto lhůta pro podání žaloby skončila podle dne 16. 11. 2009, což bylo pracovní pondělí. Tento den byl posledním dnem lhůty pro podání žaloby, a proto bylo nerozhodné, že následující den 17. 11. 2009 byl svátkem.

V kasační stížnosti podané z důvodu stěžovatel zdůraznil, že nijak nezpochybňuje skutkové okolnosti doručení, ale brojí proti stanovení dne určující počátek lhůty pro podání žaloby ( ). Podle stěžovatele není dnem určující počátek lhůty den doručení, ale až den, kdy lhůta počíná běžet, tj. den následující po dni doručení, což údajně vyplývá z Podle něj tak dnem určující počátek lhůty byl až den 17. 9. 2009, neboť tento den je dnem počátku lhůty, a lhůta proto podle měla skončit dne 17. 11. 2009. Protože tento den byl státní svátek, byl poslední den lhůty podle až 18. 11. 2009. Krajský soud proto rozhodl nezákonně, pokud žalobu odmítl jako opožděnou. Z tohoto důvodu stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadené usnesení krajského soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležitosti kasační stížnosti, přičemž zjistil, že je podána osobou oprávněnou a je proti označenému rozsudku přípustná za podmínek ustanovení a

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek krajského soudu i řízení, jež jeho vydání předcházelo, v souladu s a 3 Neshledal přitom vady, k nimž by musel podle přihlédnout z úřední povinnosti; vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti, dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

Nejvyšší správní soud připomíná, že podle věta první lze podat žalobu do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že při počítání lhůt je nutno rozlišovat den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty a den, od kdy počíná lhůta běžet. Skutečností určující počátek lhůty podle je ve smyslu , 2 den doručení správního rozhodnutí žalobci (stěžovateli), v tomto případě tedy den 16. 9. 2009. Lhůta k podání žaloby pak počne svůj běh následujícího dne po doručení, tj. 17. 9. 2009 a končí, protože jde o lhůtu určenou podle měsíců, dnem, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty ( ), za předpokladu, že uvedeným den je dnem pracovním, tedy dnem 16. 9. 2009, který byl pracovní. (viz Vopálka, V., Mikule, V., Šimůnková, V. Šolín, M. soudní. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2004, 75 s.; též usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2003, č. j. - 58). Protože z uvedeného je zřejmé, že poslední den lhůty nepřipadl na sobotu, neděli nebo svátek, je úvaha o prodloužení lhůty ve smyslu nepřípadná.

Nejvyšší správní soud dodává, že podle ustanovení , které je speciálním ustanovením k , zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Citovaný tak soudu kogentně zakazuje moderovat běh lhůty k podání žaloby (shodně viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2005, č. j. - 56, přístupný na www.nssoud.cz).

Nejvyšší správní soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že krajský soud se odmítnutím žaloby stěžovatele podle nedopustil nezákonnosti, a proto kasační stížnost podle zamítl jako nedůvodnou.

O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením , 2 ve spojení s Stěžovatel neměl ve věci úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly. Žalovanému správnímu orgánu, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, nelze náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením přiznat.

Odměnu ustanoveného zástupce stěžovatele Nejvyšší správní soud vyčíslil za dva úkony právní služby po 500 Kč za každý úkon (první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a podání doplnění kasační stížnosti ze dne 16. 6. 2010 podle ustanovení a d) vyhl. č. ve znění pozdějších předpisů ve spojení s ustanovením téže vyhlášky, celkem tedy 1000 Kč), a náhrada hotových výdajů podle téže vyhlášky po 300 Kč za úkon, celkem tedy 1600 Kč. Vzhledem k tomu, že ustanovený zástupce doložil osvědčení o registraci k placení DPH, přiznal Nejvyšší správní soud zvýšení odměny o částku této daně, tj. 20 % (320 Kč). Odměna stanovená zástupci stěžovatele v celkové výši 1920 Kč mu bude vyplacena do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. září 2010

JUDr. Petr Průcha

předseda senátu