Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 As 18/2010 - 67

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: Ing. K. S., zastoupeného Mgr. Janem Škopem, advokátem, se sídlem Budějovická 608/108, Praha 4, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích, se sídlem Lidická 11, České Budějovice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2009, č. j. ZKI - O - 47/210/2009, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 3. 2010, č. j. - 35,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobce podává kasační stížnost proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2009, č. j. ZKI - O - 47/210/2009, ve věci neprovedení oprav chybného údaje katastru nemovitostí, a to pozemku p. č. 2843/4 v katastrálním území (dále jen „k. ú.“) Třitim a pozemků p. č. 2453/4 a 2457 v k. ú. Týn nad Vltavou pro údajný rozpor určení jejich hranic s listinami, založenými ve sbírce listin (dále jen „napadené správní rozhodnutí“).

Krajský soud v Českých Budějovicích v napadeném rozsudku konstatoval, že je žaloba proti napadenému správnímu rozhodnutí nedůvodná, neboť údaje o geometrickém a polohovém určení parcely v k. ú. Třitim odpovídají listinám, které jsou založeny ve spise, a to grafickým operátům katastrálního úřadu a nabývacím titulům žalobce. Ze spisových podkladů pak krajský soud dospěl k závěru, že vlastník parcel byl o vyšetření zaměření hranic při novém mapování vyrozuměn. U pozemku p. č. 2453/4 v k. ú. Týn nad Vltavou krajský soud dospěl k závěru, že evidencí v katastru nemovitostí ani zobrazením dané parcely v mapových podkladech nedošlo k žádnému zásahu do právních vztahů k této pozemkové parcele ani k zásahu do vlastnického práva žalobce. Ve vztahu k pozemku p. č. 2457 v k. ú. Týn nad Vltavou krajský soud uzavřel, že číslo parcely, její geometrické i polohové určení vedené v údajích katastru nemovitostí odpovídá listinám založeným ve spise, přičemž takovými listinami jsou nejen nabývací tituly žalobce k této parcele, ale též rozhodnutí o opravě chyby.

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností s odkazem na a b) , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), ve které jako stížnostní námitky v podstatě opakuje žalobní body. Stěžovatel namítá, že mu žalovaný nedal možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve smyslu , . Stěžovatel dále namítá, že závazný údaj geometrického určení pozemku p. č. 2843/4 v k. ú. Třitim (západní hranice) vedený žalovaným v údajích katastru odporuje listinám založeným ve sbírce listin a mění vlastnictví. Žádná neprokazuje, že byl o zaměření hranic v roce 1987 prokazatelně vyrozuměn a nesouhlasí s tím, že zaměření bylo tehdy provedeno podle skutečného užívání, tedy podle plotu. U pozemku p. č. 2453/4 v k. ú. Týn nad Vltavou stěžovatel namítá, že žalovaný změnil bez právního důvodu katastrální území, neboť dříve byl pozemek veden v k. ú. Třitim a touto změnou způsobil, že současný stav údajů v katastru je v rozporu s listinami založenými ve sbírce listin. Stěžovatel zdůraznil, že žalovaný svým odmítnutím uvést do souladu údaje katastru s listinami ve sbírce listin porušuje základní práva žalobce, neboť změny provedené žalovaným znemožňují dispozice s pozemky stěžovatele a daňově jej mohou znevýhodnit (výše daně z nemovitostí odváděné za pozemky v k. ú. Třitim a k. ú. Týn nad Vltavou může být odlišná).

Ve svém vyjádření ke kasační stížnosti žalovaný uvádí, že sbírka listin je soubor dokumentů, které postupně dokládají důvody zápisu všech údajů v katastru. Stěžovatel podle názoru žalovaného vyžaduje, aby se y ve sbírce listin „průběžně aktualizovaly“ podle předkládaných listin, obzvlášť v případě opravy chyby, což však není možné a neodpovídá zákonu. Žalovaný trvá na tom, že evidovaný stav není v rozporu s listinami založenými ve sbírce listin u katastrálního úřadu a stěžovateli nic nebrání v tom, aby mohl se svými nemovitostmi dále nakládat. Pokud stěžovatel namítá, že mu bylo odmítnuto právo vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí ve smyslu , k tomu žalovaný upozorňuje, že stěžovateli pozvánku zaslal. Kromě toho v obdobné věci týkající se stejných pozemků již dříve stěžovatel byl seznámen se všemi podklady a do sbírky listin žádné nové podklady nepřibyly. Je zbytečné opakovaně vytvářet nové správní spisy, pokud se nijak nemění obsah listin, které jsou účastníkovi prokazatelně známy z předchozích řízení.

Stěžovatel byl účastníkem řízení před krajským soudem, ze kterého vzešlo pravomocné rozhodnutí, takže je podle osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, a kasační stížnost podal včas ( ). Podmínka povinného zastoupení právním zástupcem ve smyslu je také splněna. Kasační stížnost je tedy přípustná.

Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadený rozsudek v souladu s a 3 , vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel v podané kasační stížnosti, a přitom sám neshledal vady uvedené v odstavci 3 citovaného ustanovení, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Nejvyšší správní soud pak dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

Nejvyšší správní soud se ztotožňuje se závěry krajského soudu a odvolává se na své rozhodnutí ze dne 8. 9. 2010, č. j. - 69 (dostupné na www.nssoud.cz), v němž podrobně posuzoval věcně stejné otázky, tedy stav zápisu popsaných pozemků stěžovatele v katastru nemovitostí, při přezkumu jiného rozsudku krajského soudu ohledně jiného rozhodnutí žalovaného.

Nejvyšší správní soud již ve svém citovaném rozhodnutí č. j. - 69 odkázal na svůj rozsudek ze dne 29. 4. 2008, č. j. - 171 (dostupný na www.nssoud.cz), kde Nejvyšší správní soud vyjádřil právní názor, že „účelem řízení vedeného z důvodů definovaných v § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, je uvedení údajů zapsaných v katastru nemovitostí do souladu s obsahem listin, na jejichž základě byly tyto údaje zapsány“. Právě citovaný rozsudek tedy upřesňuje, s jakými listinami ve sbírce zákonů má být posuzován soulad.

K faktickému či materiálnímu zásahu do vlastnictví stěžovatele postupem žalovaného nedošlo a ochrana jeho vlastnického práva dle d nebyla nijak narušena, neboť obsah stěžovatelova vlastnictví se nezměnil, pouze v souladu se zákonem došlo ke změně státem vedené evidence jeho majetku, která nemá žádný vliv na jeho právo svůj majetek užívat, požívat a disponovat s ním.

K námitce, že stěžovatel neměl právo se v průběhu řízení vyjádřit k podkladům správního rozhodnutí, neboť nebyl řádně obeslán, Nejvyšší správní soud odkazuje na argumentaci v napadeném rozsudku krajského soudu a dodává, že je ze správního spisu i z podání stěžovatele ve správním a soudním řízení zřejmé, že veškeré podklady napadeného správního rozhodnutí znal ze své předchozí komunikace s Katastrálním úřadem v Českých Budějovicích a se žalovaným, a proto není dán žádný důvod pro konstatování nezákonného postupu před správním orgánem.

Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí krajského soudu přezkoumal v souladu s a 3 a ze všech shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná, proto ji dle zamítl.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle a 7 ve spojení s Stěžovatel neměl ve věci úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů nenáleží. To by náleželo žalovanému. Protože však žalovaný žádné náklady neuplatňoval a Nejvyšší správní soud ani žádné náklady, jež by mu vznikly a jež by překročily náklady jeho běžné administrativní činnosti, ze spisu nezjistil, rozhodl tak, že ani žalovanému, přestože měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti nenáleží.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. září 2010

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu