Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 39/2010 - 47

- 48

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobkyně: H. R., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 1. 2009, č. X, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 3. 2010, č. j. - 38,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 9. 1. 2009, č. X, odňala žalovaná žalobkyni částečný invalidní důchod podle , o důchodovém pojištění, a to od 14. 2. 2009. Své rozhodnutí žalovaná odůvodnila tím, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ústí nad Labem ze dne 17. 12. 2008 schopnost soustavné výdělečné činnosti žalobkyně poklesla o 15 %, nikoli nejméně o 33 %, což je minimální míra poklesu, kterou zákon o důchodovém pojištění stanoví pro závěr o částečné invaliditě pojištěnce.

Rozhodnutí žalované napadla žalobkyně žalobou, kterou Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 8. 3. 2010, č. j. - 38, zamítl. Krajský soud si v rámci soudního řízení vyžádal odborný posudek od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, která je v těchto věcech příslušná k posouzení zdravotního stavu podle , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Ta pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně stanovila ve výši 15 %. Krajský soud se ztotožnil s posudkovým závěrem a dospěl k závěru, že nebylo zapotřebí provádět další dokazování.

Proti uvedenému rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost. V kasační stížnosti stěžovatelka uvádí, že se nadále cítí být zdravotně postižená a že s odnětím částečného invalidního důchodu nesouhlasí.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky k projednání a rozhodnutí o této kasační stížnosti, mimo jiné, zda tato stížnost byla podána v zákonné lhůtě.

Podle , , (dále jen „ “), musí být kasační stížnost podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení rozhodnutí, proti kterému směřuje.

V souladu s a 3 končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Podle je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

Nejvyšší správní soud vychází v tomto případě ze své konstantní judikatury, navazující na usnesení ze dne 25. 9. 2003, sp. zn. , publikované pod č. 57/2004 Sb. NSS: „Počátek lhůty, v níž lze podat kasační stížnost ( a ), je dán dnem doručení písemného vyhotovení rozsudku krajského soudu. Následujícího dne začíná běžet dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti, která skončí dnem, jenž se svým označením shoduje se dnem doručení. Byl-li tedy rozsudek krajského soudu doručen v pracovní den v pátek, je posledním dnem, kdy lze kasační stížnost podat, opět pátek druhého týdne, je-li pracovním dnem.“

V nyní posuzovaném případě byl stěžovatelce rozsudek krajského soudu ze dne 8. 3. 2010, č. j. - 38, doručen dne 29. 3. 2010, kdy si podle doručenky obsažené v soudním spise na poště uloženou písemnost osobně vyzvedla. Následujícího dne, tedy dne 30. 3. 2010, počala běžet dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti. Tato lhůta pak uplynula dne 12. 4. 2010 (pondělí). Kasační stížnost však stěžovatelka osobně podala u Krajského soudu v Ústí nad Labem až dne 13. 4. 2010, tedy opožděně. Vzhledem k tomu, že zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze podle poslední věty prominout, nezbývá Nejvyššímu správnímu soudu než tuto kasační stížnost podle ve spojení s odmítnout.

Nejvyšší správní soud nepřehlédl, že stěžovatelka není v řízení o kasační stížnosti zastoupena advokátem ( ).

Nejvyšší správní soud již při své dřívější rozhodovací činnosti dospěl k závěru, že v případě zjevně opožděně podané kasační stížnosti by bylo přepjatým formalismem a v rozporu se zásadou hospodárnosti soudního řízení, aby byl spis vrácen krajskému soudu k postupu podle , za situace, kdy nelze kasační stížnost věcně projednat (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2008, č. j. - 103, dostupné na www.nssoud.cz). Z tohoto důvodu tedy přímo odmítl kasační stížnost pro opožděnost.

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s , podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. srpna 2010

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu