Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 Ad 2/2010 - 30

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou v právní věci žalobce: E.H., bytem „X“, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, ul. Křížová č.p. 25, PSČ 225 08, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 12. 2009, č.j. „X“, o plném invalidním důchodu,

t a k t o :

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, domáhal přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 12. 2009, č.j. „X“, kterým žalovaná s odkazem na ustanovení a , o důchodovém pojištění (dále jen „ “) zamítla žádost žalobce o plný invalidní důchod s odůvodněním, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Mostě ze dne 11. 11. 2009 poklesla schopnost soustavné výdělečné činnosti žalobce pouze o 50%.

V žalobě namítl, že s předmětným rozhodnutím žalované nesouhlasí a žádá o přešetření svého zdravotního stavu. Uvedl, že se jeho zdravotní stav výrazně zhoršil, necítí se být schopen žádné práce. Má trvalé bolesti.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, pouze zaslala správní spis.

K jednání dne 25. 8. 2010 se žalobce bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán, když předvolání k jednání mu bylo doručeno podle dne 23. 7. 2010.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) neúčast řádně předvolaných účastníků nebrání projednání a skončení věci, nejsou-li důvody pro odročení podle .

Soud v kontextu výše uvedeného ustanovení jednal v nepřítomnosti žalobce.

Při jednání před soudem žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta, a to s ohledem na závěr posudku Posudkové komise MPSV ČR ze dne 14. 6. 2010.

Napadené rozhodnutí soud přezkoumal podle části třetí dílu prvního hlavy druhé , která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních , písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle věty první . Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud z úřední povinnosti podle přihlédnout toliko k takovým vadám napadeného rozhodnutí, které vyvolávají jeho nicotnost. Takové nedostatky v projednávané věci ovšem zjištěny nebyly.

Po přezkoumání skutkového a právního stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není nikterak důvodná.

Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku lékaře pověřeného vypracováním posudku pro Okresní správu sociálního zabezpečení v Mostě, který při kontrolní lékařské prohlídce dne 11. 11. 2009 posoudil zdravotní stav žalobce a dospěl k závěru, že není plně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, ale je nadále částečně invalidní podle § 44 odst. 1 téhož zákona. Dle závěru dotyčného lékaře procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobce poklesla o 50%, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XV, oddílu F položce 3, písm. b) přílohy č. 2 Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se podle a 5 nemění.

Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66% nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Podle odst. 2 a odst. 3 stejného paragrafu se při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával před tím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem. Přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.

Podle ustanovení § 44 odst. 1, odst. 2 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec částečně invalidní, pokud pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u něho činí nejméně 33% nebo pokud mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ztěžuje obecné životní podmínky.

Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a okruh zdravotních postižení umožňujících soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek a zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky pak stanovuje prováděcí předpis, konkrétně přílohy č. 2, 3 a 4 k , kterou se provádí , v platném znění.

V projednávané věci byla žalobci zamítnuta žádost o plný invalidní důchod s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Mostě ze dne 11. 11. 2009 žalobci poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 50%.

Jedním z předpokladů pro vznik nároku na plný invalidní důchod je existence plné invalidity pojištěnce ve smyslu ustanovení § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Bylo proto třeba zjistit, zda žalobce splňoval ke dni 4. 12. 2009, tedy ke dni vydání napadeného rozhodnutí, podmínky plné invalidity, tj. zda pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u něho činil nejméně 66% nebo zda je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.

Jak již bylo výše zmíněno, napadené rozhodnutí bylo odůvodněno závěrem lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Mostě, který žalobce vyšetřil a učinil závěr o poklesu jeho schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Soud se s tímto závěrem lékaře nespokojil a protože nemá odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity plné či částečné především závisí, vyžádal si proto v rámci předmětného soudního řízení v intencích ustanovení v návaznosti na ustanovení odborný posudek od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „komise“), pracoviště v Ústí nad Labem, která je v těchto věcech podle , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, povolána k posouzení zdravotního stavu žalobce. Tato komise nově posoudila celkový stav žalobce, dále také posoudila pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti a zaujala posudkový závěr o částečné invaliditě žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí.

Z obsahu posudkové dokumentace vypracované dotyčnou komisí soud zjistil, že komise jednala v řádném složení, posudek byl vypracován po studiu a zhodnocení zdravotního stavu žalobce na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů dne 14. 6. 2010. Žalobce byl jednání komise přítomen a byl vyšetřen odbornou lékařkou z oboru rehabilitace. Dále je z posudkové dokumentace patrno, jaké lékařské nálezy měla komise k dispozici. Na základě posouzení všech zdravotních nálezů, obvodní zdravotní dokumentace a vyšetření žalobce pak komise dospěla k závěru, že k datu napadeného rozhodnutí žalobce nebyl plně invalidní podle ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, byl částečně invalidní podle § 44 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33%, nedosahoval však 66% odpovídajících plné invaliditě a nešlo ani o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek.

Komise konstatovala, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti hodnotí dle přílohy č. 2 k podle kapitoly XV, oddíl F, položka 3- stavy po operacích páteře a plotének, stavy po úrazech páteře a plotének, písmeno b) – jde o stav s projevy svalového dráždění, s insuficiencí svalového korsetu a snížením výkonnosti organismu 50% (30-50%). Písmena c) a d) komise k hodnocení nepoužila, protože se u posuzovaného nejedná o stav v perioperačním období, ani nesplňuje posudková kriteria uvedená pod písmenem c). Pro ostatní onemocnění, tedy onemocnění interní, která v souběhu zhoršují pohybové schopnosti žalobce (dušnost) a případně ovlivňují volbu podávaných medikamentů (postižení zažívacího traktu), zvyšuje komise s využitím hodnocení o dalších 10% na celkových 60%. Komise konstatovala, že k datu napadeného rozhodnutí se u žalobce jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je postižení pohybového aparátu. V popředí stavu je postižení páteře – jde o stav pozlomenině bederního obratle L3 dne 6. 7. 2005 řešený den 7. 7. 2005 stabilizací L2-4 Tenor a TLIF L2-3, se stavem po odstranění kovového materiálu v 10/2006. Pooperačně byl konstatován dobrý funkční výsledek, jen s omezením hybnosti operovaného úseku, v poslední době se zhoršuje vertebrální syndrom při degenerativních změnách, celkové hypotonii a svalové dysbalanci z inaktivity,ale stále bez kořenové iritace, bez senzomotorického zániku. Při hodnocení stavu pohybového aparátu žalobce přihlédla komise i ke stavu po zlomenině levé patní kosti v únoru 2005, řešené osteosyntézou a nyní již po extrakci kovového materiálu 9/08, se zachovaným Böhleroým úhlem a zaniklou kloubní štěrbinou předního TC kloubu, ale s dobrou hybností a jen lehce rozšířenou konturou paty. Obtíže žalobce při chůzi vedoucí ke špatnému stereotypu chůze mohou zhoršovat i stav obtíží s bederní páteří.

Komise konstatovala, že při zachovaném pracovním potenciálu je žalobce schopen fyzicky lehké práce s vyloučením manipulace s těžkými břemeny, vyloučením práce setrvale ve vynucených polohách, práce spojené s pochůzkami v náročném terénu a právce v nepříznivých klimatických podmínkách a zvýšeně prašném prostředí, je vhodné zajistit dobré hygienické zázemí.

Po zhodnocení výše předestřených důkazů, které byly provedeny při soudním jednání, soud konstatuje, že Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí jednala v řádném složení, že posudek ze dne 14. 6. 2010, jenž soud hodnotí jako stěžejní důkaz v tomto přezkumném soudním řízení, byl vypracován po náležitém zhodnocení zdravotního stavu žalobce na základě předložené lékařské dokumentace a odborných lékařských nálezů. Lékaři Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí na rozdíl lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Mostě došli k závěru, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u žalobce činí 60% na místo 50%, ale přes tento rozdíl komise i lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Mostě učinili shodný závěr, že žalobce nebyl ke dni vydání napadeného rozhodnutí plně invalidní, byl nadále částečně invalidní, žalobce nesplnil podmínku plné invalidity dle zákona o důchodovém pojištění, a to že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí nejméně 66%, dále nešlo o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek.

Dále soud uvádí, že se ztotožnil s posudkovým závěrem komise a s ohledem na vše, co bylo uvedeno shora, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ustanovení zamítl. Současně soud podle ustanovení a 2 nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce nebyl ve věci úspěšný a žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší.

Pro úplnost soud směrem k žalobci poznamenává, že důvodem pro přiznání nároku na částečný invalidní důchod nemůže být je subjektivní pocit žadatele o důchod o jeho neschopnosti k výkonu jakéhokoliv, resp. většiny zaměstnání, ani to, že nemůže nastoupit do lékaři doporučeného vhodného zaměstnání pro nedostatek takových volných míst, a ani to, že zaměstnavatelé dávají při přijetí do zaměstnání přednost uchazečům s bezvadným zdravotním stavem. Přiznání dávky musí být podloženo objektivně zjištěným zdravotním stavem, posuzovaným příslušnou posudkovou komisí ministerstva práce a sociálních věcí.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení z důvodů uvedených v .

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem. Což neplatí, má-li sám stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ústí nad Labem dne 25. srpna 2010

JUDr. Iva Kaňáková v.r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení:

Iva Tovarová

(K.ř.č. 1 - rozsudek)