Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Afs 58/2010 - 23

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: PS PROJEKT PRAHA spol. s r. o., se sídlem Bubenské nábřeží 13/306, Praha 7 – Holešovice, zast. JUDr. Janem Oškrdalem, advokátem se sídlem Štefánikova 65, Praha 5, proti žalovanému: Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu, se sídlem Štěpánská 28, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 8. 2009, č. j. – 9,

takto:

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora uvedeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým tento soud odmítl jeho žalobu na obnovu řízení, vedeného u městského soudu pod sp. zn. a ukončeného jeho rozsudkem ze dne 30. 6. 2004, č. j. - 50, jímž tento soud zamítl žalobu stěžovatele.

Stěžovatel je přesvědčen, že odmítnutím žaloby na obnovu řízení je porušeno jeho ústavní právo na spravedlivý proces dle d. Dále namítá, že jeho nově objevené důkazy, které nalezl po 3 letech od právní moci původního rozsudku ve správním soudnictví, již nemůže uplatnit ani v řízení před finančním úřadem ani v rámci správního soudnictví. Stěžovatel má za to, že pokud neuplynula obecně i v mnoha zákonech přijímaná lhůta 3 let od právní moci rozhodnutí, stále převažuje zájem na zjištění skutečného stavu a materiální pravdy nad pravdou formální k zajištění práva stěžovatele vlastnit majetek. V tomto porušení svého práva na spravedlivý proces spatřuje stěžovatel nezákonnost usnesení městského soudu. Navrhuje napadené usnesení zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení.

Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného usnesení ( ), je podána osobou oprávněnou, neboť stěžovatel byl účastníkem řízení, z něhož napadené usnesení vzešlo ( ).

Kasační stížnost není důvodná.

O důvodech kasační stížnosti Nejvyšší správní soud uvážil takto:

Především je nutno zdůraznit, že kasační stížnost míří proti usnesení městského soudu, jímž byla žaloba v předmětné věci odmítnuta, nebyla tedy městským soudem meritorně posuzována. Proti rozhodnutí městského soudu o odmítnutí návrhu na povolení obnovy lze v kasační stížnosti z povahy věci uplatnit pouze důvody uvedené v , tedy uvést, proč je rozhodnutí o odmítnutí návrhu podle názoru stěžovatele nezákonné a proč mělo být o návrhu na obnovu řízení rozhodnuto meritorně.

Stěžovatel má za to, že odmítnutím žaloby na obnovu řízení bylo porušeno jeho ústavní právo na spravedlivý proces dle d, neboť nově nalezené důkazy již nemůže uplatnit ani ve správním řízení ani v řízení před správním soudem.

S názorem stěžovatele nelze souhlasit.

Podle ust. řízení ukončené pravomocným rozsudkem se na návrh účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo důkazy nebo skutečnosti, které bez jeho viny nebyly nebo nemohly být v původním řízení uplatněny, popřípadě bylo jinak rozhodnuto o předběžné otázce, jestliže výsledek obnoveného řízení může být pro něj příznivější.

Podle ust. § 114 odst. 1 citovaného zákona obnova řízení je přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení a) o ochraně před zásahem správního orgánu, b) ve věcech politických stran a politických hnutí.

V této věci považuje Nejvyšší správní soud za nezbytné uvést, že již v rozsudcích ze dne 27. 4. 2006, č. j. - 113, a č. j. - 121, www.nssoud.cz, zdůraznil, že návrh na obnovu soudního řízení, systematicky zařazený v dílu druhém hlavy třetí části třetí , je mimořádným opravným prostředkem v soudních řízeních ve věcech správního soudnictví, jehož smyslem a účelem je ve výjimečných případech umožnit obnovení řízení před správním soudem. Ust. k tomu uvádí, že řízení ukončené pravomocným rozsudkem se na návrh účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo důkazy nebo skutečnosti, které bez jeho viny nebyly nebo nemohly být v původním řízení uplatněny, popřípadě bylo jinak rozhodnuto o předběžné otázce, jestliže výsledek obnoveného řízení může být pro něj příznivější. Obnova řízení, i kdyby byly dány „materiální“ podmínky definované v ust. , ovšem není přípustná vždy, nýbrž jen za splnění dalších velmi striktních podmínek, které stanoví v první řadě ust.

Podmínky přípustnosti jsou v tomto ustanovení vymezeny v první řadě pozitivně v tom smyslu, že přípustná je obnova jen u těch druhů řízení, které zákon výslovně vyjmenovává jsou to řízení o ochraně před zásahem správního orgánu a řízení ve věcech politických stran a politických hnutí [ust. a b) ]. Zákon v tomto ustanovení charakterizuje řízení, v nichž je obnova povolena, jednak materií, jež je jejich předmětem, jednak však – vzhledem k systematice – také povahou řízení, jak je v upravena. Ust. tak zjevně odkazuje na řízení podle ust. a násl. , které se vyznačuje tím, že je v něm poskytována ochrana před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, tj. ochrana před „neformálními“ zásahy do subjektivních práv. Ustanovení pak zjevně odkazuje na řízení podle ust. a násl. , tedy na řízení ve věcech týkajících se registrace politické strany nebo politického hnutí, změny jejich stanov, rozpuštění, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti. Vymezení soudních řízení, u nichž je obnova přípustná, je v ust. nepochybně provedeno jako vymezení taxativní – jedná se o pozitivní výčet typů řízení, v nichž obnova přípustná je; a contrario tedy platí, že v jiných typech řízení než tam uvedených obnova přípustná není.

Negativní podmínky přípustnosti obnovy řízení stanovené v ust. pak vymezují, že i když jsou splněny podmínky podle ust. , tj. i když se jedná o některý ze dvou shora popsaných taxativně vymezených druhů řízení před správními soudy, ani tehdy není obnova přípustná vždy – přípustná je pouze tehdy, nejedná-li se o návrh na obnovu řízení, v němž bylo rozhodnuto o kasační stížnosti (ust. ), a nejde-li o návrh směřující jen proti důvodům rozhodnutí nebo proti výroku o nákladech řízení (ust. ).

V případě stěžovatele v nyní projednávané věci není splněna pozitivní podmínka podle ust. , neboť stěžovatel navrhuje obnovu řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, kterou se stěžovatel domáhal, aby krajský soud přezkoumal rozhodnutí žalovaného, jímž tento zamítl odvolání stěžovatele proti dodatečnému platebnímu výměru na daň z příjmů právnických osob. Řízení o této žalobě jednoznačně není ani řízením o ochraně před zásahem správního orgánu, ani řízením ve věcech politických stran a politických hnutí. Zjevně se jedná o řízení o žalobě dle Není tedy splněna jedna z nutných podmínek přípustnosti obnovy řízení, jak ji stanoví ust. (srov. k uvedenému závěru též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 9. 2005, č. j. - 51, publikovaný pod č. 736/2006 Sb. NSS, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2005, č. j. - 55, publikovaný pod č. 626/2005 Sb. NSS, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2005, č. j. - 25, www.nssoud.cz).

Nejvyšší správní soud proto konstatuje, že městský soud postupoval správně, když návrh na obnovu řízení odmítl jako nepřípustný podle ust. s. ř. s, neboť z citovaného ust. a contrario vyplývá, že návrh na obnovu řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle ust. a násl. není přípustný.

Nejvyšší správní soud tak s ohledem na výše uvedené nemůže přisvědčit námitce nezákonnosti napadeného usnesení. Další kasační námitky stěžovatele, týkající se vlastních „materiálních“ podmínek obnovy řízení ve smyslu ust. , považuje Nejvyšší správní soud, vzhledem k nepřípustnosti návrhu na obnovu řízení v dané věci, za irelevantní.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stěžovatelem uplatněné kasační námitky nejsou ve vztahu k napadenému usnesení městského soudu důvodné. Protože v řízení nebyly shledány ani jiné nedostatky, ke kterým Nejvyšší správní soud dle ust. přihlíží z úřední povinnosti, kasační stížnost byla v souladu s ust. , větou poslední, zamítnuta.

O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ve spojení s Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení ( ) a žalovanému, který byl v řízení úspěšný, náklady řízení nevznikly, resp. je neúčtoval. Proto soud rozhodl, že žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. srpna 2010

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu