Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
17 Cad 61/2009 - 108.pdf
PDF · 0 B
No categories available
17 Cad 61/2009 - 108
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Gottwaldem v právní věci žalobce: R.W., zastoupeného opatrovníkem A.W., právně zastoupeného JUDr. Šárkou Bendovou, advokátkou se sídlem Karviná – Fryštát, K. Śliwky 125, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 2. 2009 č. j. X, ve věci plného invalidního důchodu,
t a k t o :
I. Rozhodnutí ČSSZ ze dne 11. 2. 2009 číslo X se pro vady řízení zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11.702,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Šárky Bendové, advokátky se sídlem Karviná – Fryštát, K. Śliwky 125.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 23.591,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet Krajského soudu v Ostravě.
O d ů v o d n ě n í
Žalobce se žalobou ze dne 26. 3. 2009 domáhal zrušení napadeného rozhodnutí, kterým byla zamítnuta jeho žádost o plný invalidní důchod, když podle posouzení posudkovým lékařem OSSZ v Karviné ze dne 21. 1. 2009 není plně invalidní, neboť jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla toliko o 40% dle
přílohy č. 2 kapitoly V, položky 2, písm. b) k vyhlášce č. 284/1995 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
V průběhu řízení byl vypracován dne 22. 7. 2009 posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě posudek, v němž komise došla k závěru, že žalobce není plně invalidní podle § 39 zákona č. 155/1995 Sb. , ale je invalidní částečně.
K námitkám žalobce, který s posudkem nesouhlasil byli v dané věci vyslechnuti svědci a dne 20. 5. 2010 vypracován Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze ústavní znalecký posudek. Komise došla k závěru, že žalobce k datu 11. 2. 2009 trpěl schizofrenií jako těžkou poruchou. Dle komise znaleckého ústav u rozhodnutí posudkové komise, která vypracovávala posudek mohlo být ovlivněno mylně uvedenou diagnózou lehká mozková dysfunkce místo diagnózy lehká mentální retardace. Míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti hodnotila komise znaleckého ústav u jako úplnou ztrátu, tj. 100% pokles.
Žalobce se k nařízenému ústnímu jednání s omluvou nedostavil a s ohledem na závěry ústavního znaleckého posudku navrhoval zrušit napadeného rozhodnutí.
Žalovaná po provedeném dokazování s ohledem na závěry znaleckého posudku ponechala rozhodnutí na úvaze soudu.
Krajský soud provedeným dokazováním (zejména z ústavního znaleckého posudku) zjistil a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:
U žalobce se k datu napadeného rozhodnutí jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, kdy rozhodující příčinou poklesu jeho schopnosti soustavné výdělečné činnosti je schizofrenie jako těžká porucha podle kapitoly V, položky 2, písm. c) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. U žalobce jde o úplnou ztrátu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, kdy u něj lze pozorovat zhoršení stavu i postupné snížení úrovně rozumových schopností.
Po právní stránce dospěl soud na základě uvedených skutkových zjištění k závěru, že si žalovaná ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci, čímž zatížila řízení vadou, která měla za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Proto soud napadené rozhodnutí dle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. s. ř. s. zrušil a věc vrátil žalované dle § 78 odst. 4 s. ř. s. s. ř. s. k dalšímu řízení.
S ohledem na to, že v posuzovaném případě bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí došlo k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce ve vyšší míře než 66%, je nutno žalobce považovat za plně invalidního ve smyslu § 39 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
V dalším řízení bude na žalované, aby posoudila, zda jsou v žalobcově případě splněny i další podmínky nároku na plný invalidní důchod (§ 38 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů) a poté o věci znovu rozhodla.
Právním názorem vysloveným v tomto rozsudku je žalovaná v dalším řízení vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. ).
Výrok o nároku na náhradu nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. , když žalobce měl ve věci úspěch a vzniklo mu právo na náhradu nákladů řízení. Ustanovené advokátce byla přiznána odměna za šest úkonů právní pomoci á 500,- Kč a 6x režijní paušál á 300,- Kč v souladu s ustanovením § 9 odst. 2 , § 7 bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) , d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále byla zástupkyni přiznána náhrada za promeškaný čas v rozsahu 8 x ½ hodiny, tj. 800,- Kč a náhrada cestovních výdajů ve výši 554,- Kč za 2 cesty ze sídla advokátní kanceláře k jednání soudu a zpět při použití osobního automobilu rz. 5T02952 při ujetí 50 km, sazbě základní náhrady 3,90 Kč/km, průměrné spotřebě 5,73 l/100 km a ceně paliva 28,50 dle vyhlášky č. 451/2008 Sb. Celkem advokátce bylo přiznáno, a to včetně DPH, jehož je plátcem, 7.385,- Kč. Dále byla k rukám právní zástupkyně poukázána náhrada nákladů žalobce, a to cestovní výdaje z bydliště žalobce do Prahy a zpět k vyšetření jeho zdravotního stavu pro vypracování znaleckého posudku, ve výši 4.317,- Kč při použití osobního automobilu rz. 3T92291, při ujetí 790 km, sazbě základní náhrady 3,90 Kč/km, průměrné spotřebě 4,8 l/100 km a ceně paliva dle přiloženého daňového dokladu 32,60 Kč/l. Žalobci nebyla přiznána požadovaná náhrada nákladů za jízdné hromadnou dopravou v Praze 5x18, tj. 90,- Kč, neboť žalobce vyšetření absolvoval dne 4. 5. 2010 a 4 jízdenky jsou ze dne 11. 4. 2010 a 1 ze dne 12. 4. 2010 a také mu nebyla přiznána náhrada za nákup dálniční známky, jelikož potvrzení o její koupi, které soudu předložil je ze dne 5. 5. 2010, tj. z následujícího dne po dni, kdy žalobce cestoval do Prahy k vyšetření. Částku celkem 11.702,- Kč je žalovaná povinna ze svého účtu vyplatit k rukám právní zástupkyně žalobce, a to ve lhůtě do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V průběhu řízení bylo přiznáno znaleckému ústav u – Všeobecné fakultní nemocnici v Praze znalečné ve výši 22.978,- Kč a MUDr. Alexandře Sedlářové svědečné ve výši 613,- Kč. Žalobce měl ve věci úspěch, a proto byla žalované stanovena povinnost uhradit náklady znalečného a svědečného, tj. celkem 23.591,- Kč na účet Krajského soudu v Ostravě, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je m o ž n o podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, nemá-li stěžovatel sám vysokoškolské právnické vzdělání.
V Ostravě dne 14. července 2010
Mgr. Jiří Gottwald
samosoudce