Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 As 12/2010 - 72

- 73

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobkyně: FTV Prima, spol. s r. o., se sídlem Na Žertvách 24/132, Praha 8 - Libeň, zastoupené Mgr. Ludmilou Kutějovou, adovkátkou, se sídlem Sokolovská 49/5, Praha 8, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Škrétova 44/6, Praha 2, proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 3. 2009, č. j. vav/3049/09, sp. zn. 2008/1169/vav/FTV, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 12. 2009, č. j. - 51,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalovaná vydala správní rozhodnutí, kterým udělila žalobkyni pokutu ve výši 1 500 000 Kč za devětadvacetinásobné vysílání neoddělené reklamy na T-Mobile formou sponzoringu reklamní znělky. Toto rozhodnutí napadla žalobkyně u Městského soudu v Praze žalobou, v níž namítala, že správní řízení nebylo zahájeno v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě, že žalovaná nesprávně vyhodnotila spot jako reklamu, že se žalovaná dopustila extenzivního výkladu příslušného ustanovení , o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (dále jen „ “). Žalobkyně dále žalované vytýká, že postupovala v rozporu se zásadou materiální pravdy a rozhodovala bez znalosti věci, že je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek náležitostí odůvodnění, že žalovaná postupovala v rozporu se zásadami správního trestání a v rozporu se zákonem rozšířila taxativní výčet kritérií pro uložení pokuty.

Městský soud v Praze napadené správní rozhodnutí žalované zrušil, protože stav věci nebyl zjištěn zákonem požadovaným způsobem, neboť žalovanou nebyl řádně proveden důkaz promítnutím záznamu posuzovaného spotu. Ve správním spise není založen žádný podklad, z něhož by bylo seznatelné, že se žalovaná jako kolektivní orgán náležitě seznámila s obsahem posuzovaného spotu. Skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, tedy nemá oporu ve spisu, neboť nelze mít za prokázané, že byl proveden důkaz promítnutím záznamu posuzovaného spotu, jenž je nezbytný z hlediska náležitého zjištění stavu věci podle . Soud dále poukázal na to, že součástí spisového materiálu není ani protokol o hlasování, který je žalovaná povinna vyhotovit podle zákona o vysílání.

Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) se bez konkrétního odůvodnění kasační stížností domáhá zrušení rozsudku městského soudu. Přes upozornění městského soudu na opožděnost kasační stížnosti stěžovatelka potvrdila, že na podané kasační stížnosti trvá; časové údaje o doručení rozsudku a podání kasační stížnosti uvedené v upozornění městského soudu stěžovatelka nijak nerozporovala.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky k projednání a rozhodnutí o této kasační stížnosti, mimo jiné, zda tato stížnost byla podána v zákonné lhůtě.

Podle , , (dále jen „ “), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí.

V souladu s a 3 končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Podle je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

Nejvyšší správní soud vychází v tomto případě ze své konstantní judikatury, navazující na usnesení ze dne 25. 9. 2003, sp. zn. , publikované pod č. 57/2004 Sb. NSS: „Počátek lhůty, v níž lze podat kasační stížnost ( a ), je dán dnem doručení písemného vyhotovení rozsudku krajského soudu. Následujícího dne začíná běžet dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti, která skončí dnem, jenž se svým označením shoduje se dnem doručení. Byl-li tedy rozsudek krajského soudu doručen v pracovní den v pátek, je posledním dnem, kdy lze kasační stížnost podat, opět pátek druhého týdne, je-li pracovním dnem.“

V daném případě byl napadený rozsudek doručen stěžovatelce dne 22. 1. 2010 (pátek), přičemž tento den je rozhodující pro počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti. Tato lhůta v délce dvou týdnů uplynula dnem 5. 2. 2010 (pátek). Blanketní kasační stížnost však stěžovatelka prostřednictvím datové schránky podala až dne 8. 2. 2010 (pondělí), když téhož dne byla stížnost opatřena i digitálním podpisem. Vzhledem k tomu, že zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze podle poslední věty prominout, nezbývá Nejvyššímu správnímu soudu než tuto kasační stížnost podle ve spojení s odmítnout.

O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s , podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. července 2010

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu