Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 60/2010 - 95

- 96

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobkyně: Odborová organizace pracovníků správ památkových objektů při Národním památkovém u, se sídlem Bouzov 8, Bouzov, proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, v řízení o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze JUDr. Naděždy Řehákové, JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Martina Kříže vznesené žalobkyní v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. ,

takto:

Soudci Městského soudu v Praze JUDr. Naděžda Řeháková, JUDr. Ivanka Havlíková a Mgr. Martin Kříž nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

Odůvodnění:

U Městského soudu v Praze probíhá řízení o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 14. 1. 2008, č. j. 89/08, jímž byl žalobkyni podle , o advokacii, určen advokát k poskytnutí blíže specifikované právní služby.

Žalobkyně podáním ze dne 4. 5. 2010 vznesla námitku podjatosti členů senátu 9 A s tím, že lze důvodně usuzovat na negativní osobní poměr členů senátu vůči žalobkyni. Vzhledem k tomu, že námitka nebyla zdůvodněna a nebyly uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována, Městský soud v Praze přípisem ze dne 17. 6. 2010, č. j. - 88, vyzval žalobkyni, aby ve stanovené lhůtě odstranila nedostatky podání. V reakci na výzvu žalobkyně podáním z 23. 6. 2010 uvedla, že při vznesení námitky podjatosti vycházela ze svých vědomostí o analogické situaci v případě senátu 6 Ca Městského soudu v Praze, který se poté, co žalobkyně podala podnět orgánům činným v trestním řízení, sám prohlásil podjatým. Dále uvedla, že vzhledem k tomu, že ke stejné situaci došlo i v případě rozhodujícího senátu 9 A, kdy žalobkyně využila 29. 4. 2010 svého zákonného práva učinit podnět orgánům činným v trestním řízení k prošetření podezření spáchání trestného činu pomluvy, lze podle mínění žalobkyně důvodně pochybovat o nestrannosti „oznamovaného“ senátu a objektivního rozhodování vzhledem k negativnímu vztahu k osobě oznamovatelky jednající za žalobkyni.

Městský soud v Praze věc předložil Nejvyššímu správnímu soudu, který je podle , (dále jen „ “), věcně příslušný o námitce podjatosti rozhodnout.

Ke vznesené námitce podjatosti se soudci Městského soudu v Praze JUDr. Naděžda Řeháková, JUDr. Ivanka Havlíková a Mgr. Martin Kříž vyjádřili tak, že jim nejsou známé žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno pochybovat o jejich nepodjatosti se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení, či k zástupcům účastníků řízení. Členové senátu dále uvedli, že jim není známo nic bližšího o podnětu žalobkyně orgánům činným v trestním řízení, zmiňovaném v podání žalobkyně z 23. 6. 2010.

Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není důvodná.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.

Z námitky samotné i z předloženého spisu je zřejmé, že žádný z důvodů podjatosti podle dán není a žalobkyně jej ani relevantně netvrdí. Námitku podjatosti členů senátu 9 A dovozuje ze skutečnosti, že lze důvodně usuzovat na negativní osobní poměr členů senátu vůči žalobkyni, který brání věc objektivně a nestranně posoudit, a to za situace, kdy žalobkyně učinila podnět orgánům činným v trestním řízení k prošetření podezření spáchání trestného činu pomluvy „oznamovaného“ senátu. To však podle výslovného znění zákona - , věta poslední, - nemůže být důvodem pro vyloučení soudce.

Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že důvod pro vyloučení soudců není dán. S ohledem na skutečnosti, že žalobkyně v rozporu s žádný relevantní důvod neuvedla, a soudci, kteří věc mají rozhodovat, takovýto důvod sami neshledávají, nemohl Nejvyšší správní soud rozhodnout jinak, nežli tak, že soudci Městského soudu v Praze JUDr. Naděžda Řeháková, JUDr. Ivanka Havlíková a Mgr. Martin Kříž nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí této věci.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. července 2010

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu