Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

72 Cad 70/2009 - 47

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou v právní věci žalobkyně J. D., bytem H., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2009, č. X, o zamítnutí žádosti o částečný invalidní důchod,

t a k t o:

I. Žaloba se z a m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í

Žalobkyně podala v zákonné lhůtě žalobu proti shora označenému rozhodnutí žalované. Žalovaná napadené rozhodnutí zdůvodnila tím, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Šumperku ze dne 29. 4. 2009 poklesla schopnost soustavné výdělečné činnosti žalobkyně z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 20%.

Žalobkyně ve své žalobě namítla, že nebyla dostatečně doložena veškerá zdravotnická dokumentace a proto žádala o revizi posouzení zdravotního stavu.

Krajský soud si vyžádal k důkazu posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále i „PK MPSV“) v Ostravě. Ten byl vyhotoven touto komisí dne 21. 1. 2010.

Žalobkyně ve vyjádření k posudku uvedla, že její zdravotní stav se nezlepšil a ztěžuje jí obecné životní podmínky, trápí ji v noci i přes den bolesti, nemůže spát a její pohyblivost je omezena. Z důvodu zdravotního stavu ji odmítají zaměstnat.

Při jednání dne 6. 4. 2010 žalobkyně doložila další lékařské zprávy a doplnila, že jí často nejde chůze bez opory, změnila praktického lékaře, po sérii obstřiků se jí potíže se zády měly zlepšit, ale bylo tomu naopak.

Opětovně přezkoumala zdravotní stav žalobkyně PK MPSV v Brně dne 28. 5. 2010.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále „ “) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( a 2 ), tedy ke dni 22. 5. 2009.

Provedeným dokazováním soud zjistil, že posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Šumperku dne 29. 4. 2009 míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně ohodnotil podle přílohy č. 2 , ve znění pozdějších předpisů, kapitoly XV oddíl F položky 2 písm. b) na 20% a vyslovil, že žalobkyně není plně invalidní dle , ani částečně invalidní dle a 2 Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posudkový lékař stanovil u žalobkyně vertebrogenní algický syndrom převážně bederní páteře s občasnými projevy nervově svalového dráždění bez přítomnosti zánikové symptomatologie. Žalobkyni posuzoval k profesi úřednice na poště.

Pro přezkumné soudní řízení zdravotní stav žalobkyně a její dochovanou pracovní schopnost k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí posoudila dne 21. 1. 2010 Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě. Z posudku soud zjistil, že posudková komise vycházela při posouzení zdravotního stavu žalobkyně ze zdravotnické dokumentace praktického lékaře, včetně jeho nálezu ze dne 23. 5. 2009, z kompletní spisové dokumentace, z nálezů doložených žalobkyní k omluvě z jednání komise, z nálezů a zpráv vyjmenovaných v posudku a komise dále přihlédla i k námitkám žalobkyně, uvedeným v žalobě.

Ve svém posudkovém hodnocení došla Posudková komise MPSV v Ostravě k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, který byl k datu rozhodnutí žalované 22. 5. 2009 stabilizován s popsanou poruchou funkce, byl chronický víceetážový vertebrogenní algický syndrom, více bederní, při osteochondróze disku L5, bez diskoradikulárního konfliktu, bez kořenového postižení. Posudkově k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal stav žalobkyně postižení uvedenému v kapitole XV oddílu F položce 2 písm. b) přílohy č. 2 Komise uvedla i pracovní omezení pro žalobkyni a jakých prací je žalobkyně schopna (lehčí práce s omezeními uvedenými v posudku, v dělnických profesích v lehkém průmyslu nebo ve službách). Z rozmezí 15-25% posudková komise stanovila míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 25% i s přihlédnutím k ostatním zdravotním postižením.

K návrhu žalobkyně na provedení důkazu lékařskými zprávami ze dnů 18. 2. 2009 a 16. 2. 2009 (propouštěcí zpráva), si soud vyžádal srovnávací posudek od jiné posudkové komise.

Podle posudku PK MPSV v Brně ze dne 28. 5. 2010 nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně plně ani částečně invalidní. Posudková komise vyšla při posouzení zdravotního stavu žalobkyně ze soudního spisu v souzené věci, z lékařských nálezů doložených do spisové dokumentace OSSZ, z nálezů nového praktického lékaře, z lékařských zpráv navržených k důkazu a z objektivního přešetření při jednání komise.

Jako rozhodující zdravotní postižení žalobkyně a příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stanovila tato komise chronický víceetážový vertebrogenní algický syndrom, převážně lumbální, bez výraznějšího kořenového dráždění, s osteochondrózou ploténky L5/S1, prokázanou vyšetřením počítačové tomografie v květnu 2009 při hospitalizaci, s protruzí disku L4/5. Další vyšetření při hospitalizaci prokázalo lumboischiadický syndrom S1 bilaterálně iritační. Termín neurochirurgického zákroku nebyl doposud stanoven. U žalobkyně jde o občasné projevy nervového a svalového dráždění, svalovou dysbalanci, omezení pohybu v bederním úseku páteře. Elektromyografické vyšetření nebylo provedeno, výhřez meziobratlové ploténky není potvrzen, jen osteochondróza ploténky L5/S1 a protruze disku L4/L5 v bederním úseku páteře. Nově doložené nálezy nejsou důvodem změny posudkového závěru a nebyly vyčerpány všechny léčebné prostředky, cílená rehabilitace na lůžku nebo v lázních.

Posudkově k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal stav žalobkyně postižení uvedenému v kapitole XV oddílu F položce 2 písm. b) přílohy č. 2 Komise uvedla i pracovní omezení pro žalobkyni a jakých prací je žalobkyně schopna (lehčí práce, administrativní nebo dílenské, i práce úřednice na poště, s omezeními uvedenými v posudku). Z rozmezí 15-25% posudková komise stanovila míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 25% i s přihlédnutím k ostatním zdravotním postižením.

Skutková zjištění ve věci tedy učinil soud z rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2009, z obsahu posudkového spisu žalobkyně uloženého u Okresní správy sociálního zabezpečení v Šumperku, z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě ze dne 21. 1. 2010 a z posudku Posudkové komise MPSV v Brně ze dne 28. 5. 2010.

Podle je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %.

Podle se při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo.

Podle pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení.

Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

V projednávané věci jde o zamítnutí žádosti o částečný invalidní důchod, jehož přiznání je podmíněno dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu proto závisí především na odborném lékařském posouzení zdravotního stavu žalobkyně. V přezkumném soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce podle posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí, která je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o plné invaliditě, částečné invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Pokud posudek této posudkové komise splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti posudku, je zpravidla v přezkumném soudním řízení rozhodujícím důkazem.

Soud proto při posouzení dochované pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí vycházel především z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě ze dne 21. 1. 2010 a dále z posudku PK MPSV v Brně ze dne 28. 5. 2010, který závěry prvně citovaného posudku zcela potvrdil. Oba posudky podaly posudkové komise v řádném složení, stanoveném , na základě zdravotní dokumentace žalobkyně a odbornými členy posudkových komisí byly též odborné neuroložky – tedy odbornice v oboru, do něhož je zařazeno nejzávažnější zdravotní postižení žalobkyně. Při stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti vycházely posudková komise z ustanovení a určily jakými zdravotními postiženími žalobkyně trpí a tato postižení uvedly v posudku. Dospěly k závěru zcela shodně se závěrem posudku posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Šumperku, že k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl k datu rozhodnutí žalované chronický víceetážový vertebrogenní algický syndrom, převážně lumbální, bez výraznějšího kořenového dráždění, s osteochondrózou ploténky L5/S1, prokázanou vyšetřením počítačové tomografie v květnu 2009 při hospitalizaci, s protruzí disku L4/5. Posudkově k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal stav žalobkyně postižení uvedenému v kapitole XV oddílu F položce 2 písm. b) přílohy č. 2 i s přihlédnutím k ostatním zdravotním postižením. Komise uvedly i pracovní omezení pro žalobkyni a jakých prací je žalobkyně schopna.

Soud považuje za správné hodnocení posudkové komise a stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 25% i vzhledem k ostatním postižením a chorobám žalobkyně, prokázaným v době vydání napadeného rozhodnutí. Obě posudkové komise v posudku uvedly řádně i pracovní omezení a podmínky, za kterých žalobkyně byla schopna práce ke dni 22. 5. 2009.

Kapitola XV oddílu F položky 2 písm. b) , kterou se provádí , o důchodovém pojištění, uvádí jako zdravotní postižení degenerativní změny na páteři a ploténkách s lehkým funkčním postižením zpravidla více úseků páteře, s občas vystupujícími projevy nervového a svalového dráždění (např. cervikokraniální syndrom, cervikobrachiální syndrom, lumbální syndrom, ischialgie, syndrom sakroiliakálního skloubení, občasné blokády), slabostí svalového korzetu, omezením pohybu v postiženém úseku, omezení pro vynucené polohy a fyzicky náročné aktivity.

Podle obecných posudkových zásad se u dorzopatie, deformující dorzopatie a spondylopatie míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanoví podle rozsahu anatomického a funkčního postižení páteře, z toho vyplývajícího omezení výkonnosti a pohyblivosti. Významnost postižení výdělečné schopnosti určuje rozsah a lokalizace postižení (monosegmentální, plurisegmentální poruchy), časový průběh, charakter a rozsah strukturálních změn (komprese, dislokace, nestabilita, osteoporóza, degenerativní změny, zánětlivé změny), omezení pohyblivosti, neurologická symptomatologie, zejména přítomnost senzitivní a motorické léze, svalové slabosti, spazmu, paréz, atrofií aj. Přitom je třeba vyloučit případné extravetebrální příčiny potíží.

Soud po zhodnocení provedeného dokazování považuje posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Brně ze dne 28. 5. 2010, který byl stěžejním důkazem pro rozhodnutí soudu, za úplný, odborný a přesvědčivý, neboť posudková komise v posudku uvedla, z jakých lékařských nálezů o zdravotním stavu žalobkyně vycházela, jaká zjištění z nich učinila a jak je hodnotila. Přitom aplikovala i ust.

Zjištěný pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně ve výši 25%, jak je uvedeno výše, je nižší než 33% potřebných pro přiznání nároku na částečný invalidní důchod. Podle závěru Posudkové komise MPSV v Brně a Ostravě u žalobkyně nešlo ani o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jí neztěžoval obecné životní podmínky.

Žalobkyně tak k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí v souhrnu nesplňovala podmínky částečné invalidity, jak jsou vymezeny ve výše citovaném ustanovení a 2 Soud proto žalobu zamítl jako nedůvodnou podle

Právo na náhradu nákladů řízení žalobkyni nevzniklo, neboť v tomto řízení nebyla úspěšná a žalovaná v tomto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona ( a 2 , , ve znění pozdějších předpisů).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, do dvou týdnů po jeho doručení, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, písemně ve dvojím vyhotovení.

V Olomouci 21. 7. 2010

JUDr. Martina Radkova

samosoudkyně