Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 184/2009 - 87

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: S. M., zastoupeného JUDr. Vítem Vohánkou, advokátem, se sídlem Na Zámecké 457/5, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 7. 2007, č. j. 2007/47776 - 212, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2009, č. j. - 55,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému zástupci žalobce, JUDr. Vítu Vohánkovi, advokátovi, se sídlem Na Zámecké 457/5, Praha 4, se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 960 Kč, která je splatná do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku z účtu Nejvyššího správního soudu.

Odůvodnění:

Podanou kasační stížností směřuje žalobce proti shora označenému rozsudku, kterým byla zamítnuta jeho žaloba ze dne 23. 7. 2007 proti rozhodnutí žalované, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru sociálních věcí, o zamítnutí žádosti o obnovu řízení.

Proti tomuto rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, v níž namítá, že správní orgán prvního i druhého stupně věc nesprávně posoudili, řádně se jí nezabývali a jejich rozhodnutí pak nejsou řádně odůvodněna. Stěžovatel vyjadřuje nesouhlas s tím, že správní orgány opakovaně zamítají jeho žádosti o přiznání dávky sociální péče, aniž by se věcí důkladně zabývaly. Stěžovatel dále bez bližší specifikace uvádí, že mu bylo žalovaným odepřeno právo jednat osobně před správním orgánem a vyjadřovat se ke všem skutečnostem a právo být zastoupen advokátem. Stěžovatel rovněž namítá vady řízení před správním orgánem, spočívající v tom, že při zjišťování skutkové podstaty, z níž správní orgán vycházel, byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem tak, že to mohlo ovlivnit zákonnost těchto rozhodnutí. Stěžovatel tvrdí, že mu bylo v řízení před městským soudem odepřeno právo na veřejné projednání věci a nemohl se tak k celé záležitosti vyjádřit. Stěžovatele zastupoval v řízení o žalobě i o kasační stížnosti soudem ustanovený advokát, kterého si stěžovatel sám zvolil.

Nejvyšší správní soud nejprve posoudil přípustnost kasační stížnosti ve světle formálních náležitostí na ni kladených . Dospěl k závěru, že kasační stížnost byla podána včas osobou k tomu oprávněnou, která byla účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo ( , , dále jen „ “). Stěžovatel je rovněž pro řízení o kasační stížnosti řádně zastoupen ve smyslu a uplatnil kasační důvody podle , b) a d) Kasační stížnost je tedy přípustná.

Nejvyšší správní soud se dále zabýval otázkou, zda se v posuzovaném případě nenaplnily podmínky pro přerušení řízení. Podle může předseda senátu řízení usnesením přerušit, jestliže zjistí, že probíhá jiné řízení, jehož výsledek může mít vliv na rozhodování soudu o věci samé nebo takové řízení sám vyvolá. Čtvrtý senát Nejvyššího správního soudu v jiné věci stěžovatele usnesením ze dne 8. 10. 2009, č. j. - 199, podle předložil rozšířenému senátu spornou právní otázku, a to zda je účastník, který nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, způsobilý samostatně činit úkony v řízení ve správním soudnictví, nebo zda takový účastník nemá procesní způsobilost a musí být zastoupen opatrovníkem. Rozšířený senát o této otázce doposud nerozhodl. Šestý senát Nejvyššího správního soudu pak v jiné věci stěžovatele usnesením č. j. - 242 ze dne 8. 12. 2009 přerušil řízení do rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu o výše citované právní otázce předložené čtvrtým senátem Nejvyššího správního soudu. V nyní posuzovaném případě dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že přerušení tohoto řízení není nezbytné, neboť je posuzována procesní otázka, spočívající v tom, zda nastaly podmínky k obnově řízení. Nejvyšší správní soud je rovněž přesvědčen, že procesní práva stěžovatele jsou dostatečně chráněna tím, že byl stěžovateli soudem ustanoven zástupce - advokát, který jej zastupoval v řízení o správní žalobě a zastupuje i v řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud při zvažování, zda pokračovat v řízení či jej přerušit, neopomněl ani zásadu hospodárnosti a právo stěžovatele na vyřízení věci bez zbytečných průtahů. S přihlédnutím ke všem zvažovaným okolnostem Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v této věci nevyvstává otázka procesní způsobilosti stěžovatele s takovou naléhavostí jako ve věci vedené pod sp. zn. a pod sp. zn. a přistoupil k meritornímu posouzení podané kasační stížnosti.

Podle , , „řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže

a) vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, nebo

b) bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno,

a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování“.

Nejvyšší správní soud poukazuje na to, že stěžovatel věcně napadá původní správní rozhodnutí ve věci jeho sociálních dávek, které však již bylo soudně přezkoumáno. Stěžovatel pak ani ve své žalobě, ani ve své kasační stížnosti netvrdí nové skutečnosti ani nepředkládá důkazy, které v původním správním řízení nebyly uplatněny. Stěžovatel rovněž netvrdí, že by byla obnova správního řízení odůvodněna zrušením či změnou podkladového rozhodnutí. Stěžovatel tedy ve správním ani v soudním řízení netvrdil a nedokázal naplnění podmínek obnovy řízení. Nejvyšší správní soud tedy nemůže než potvrdit závěry napadeného správního i soudního rozhodnutí spočívající v tom, že nenastaly podmínky pro obnovu řízení před správním orgánem podle . Kasační důvod podle a b) tedy není naplněn.

Nejvyšší správní soud se pak zabýval i námitkou stěžovatele, že mu bylo v řízení před městským soudem odepřeno právo na veřejné projednání věci a nemohl se tak k celé záležitosti vyjádřit. Městský soud v posuzované věci nařídil jednání a stěžovatele řádně k jednání předvolal. Stěžovatel požádal o odročení jednání a v žádosti odkázal na , , a , avšak neuvedl žádný věcný důvod, proč o odročení jednání žádá. Právní zástupce stěžovatele se k žádosti o odročení připojil, aniž by tuto žádost jakkoli upřesnil. Městský soud se rozhodl ve věci jednat za nepřítomnosti stěžovatele s odkazem na , podle nějž neúčast řádně předvolaných účastníků nebrání projednání a skončení věci, nejsou-li důvody pro odročení podle Městský soud neshledal žádné důvody pro odročení jednání, a proto jednal v nepřítomnosti stěžovatele, avšak za účasti jeho právního zástupce a zástupce žalovaného. Nejvyšší správní soud neshledal v popsaném postupu městského soudu žádných vad, proto není kasační stížnost důvodná ani dle

Nejvyšší správní soud tedy z důvodů výše uvedených dospěl k závěru, že podaná kasační stížnost není důvodná, a proto mu nezbylo než kasační stížnost zamítnout.

Nejvyšší správní soud dále rozhodl v souladu s ve spojení s o nákladech řízení o kasační stížnosti. Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Právo na náhradu nákladů však nenáleží ani žalovanému, ačkoliv měl ve věci plný úspěch, neboť přiznání nákladů řízení správnímu orgánu ve věcech pomoci v hmotné nouzi je podle vyloučeno.

Stěžovateli byl usnesením Městského soudu v Praze č. j. - 26 ze dne 10. 6. 2008 ustanoven pro řízení o kasační stížnosti zástupce JUDr. Vít Vohánka, se sídlem Na Zámecké 457/5, Praha 4. Tomu Nejvyšší správní soud přiznal podle odměnu za jeden úkon právní služby spočívající v sepsání písemného podání soudu týkajícího se věci samé podle , advokátního tarifu, ve znění účinném k datu provedení úkonu. Výše odměny za jeden úkon právní služby činí podle . ve spojení s a 3 písm. f) advokátního tarifu 500 Kč. Dále náleží ustanovenému zástupci stěžovatele paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle advokátního tarifu. Celkem Nejvyšší správní soud přiznal ustanovenému zástupci na odměně za zastupování a náhradě hotových výdajů 800 Kč. Protože je ustanovený zástupce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu rovněž podle částka, kterou je z přiznané odměny na této dani povinen odvést. Celkem tedy ustanovenému zástupci náleží 960 Kč. Pro zaplacení odměny soud stanovil přiměřenou lhůtu.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. června 2010

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu