Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Ads 70/2010 - 85

- 85

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: P. D., zast. Mgr. Svatoplukem Šplechtnou, advokátem, se sídlem Jindřišská 20, Praha 1, proti žalovanému: policejní prezident Policie České republiky, se sídlem Strojnická 27, Praha 7, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2010, č. j. – 53,

t a k t o :

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze shora označeným rozsudkem zrušil rozhodnutí policejního prezidenta (žalovaného) ve věcech služebního poměru ze dne 11. 1. 2008, č. 85 (jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele Policie České republiky, správy hl. města Prahy, ve věcech služebního poměru ze dne 27. 6. 2007, č. 5441/2007, kterým bylo rozhodnuto, že se zamítá žádost žalobce o poskytnutí doplatku odměny za služební pohotovost za dobu od 1. 7. 2000 do 30. 4. 2001), věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a dále mu uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 7760 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Proti rozsudku Městského soudu v Praze podal žalovaný (dále též „stěžovatel”) včas kasační stížnost z důvodů uvedených v a d) , (dále jen „ ”), v níž namítá, že odůvodnění rozsudku vychází z nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 1. 1997, sp. zn. , který se vztahuje k , . Stěžovatel nesouhlasí s aplikací upravujícího občanskoprávní vztahy na posuzovanou věc, neboť služební poměr je vztahem veřejnoprávním a vzájemná práva subjektů tohoto vztahu jsou upravena komplexně v zákoně č. , o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který v ustanovení komplexně upravuje promlčení. Podle názoru stěžovatele se krajský soud náležitě nevypořádal s rozdílnými aspekty veřejnoprávního a soukromoprávního vztahu a bez dalšího odůvodnění extenzivně aplikoval ustanovení na veřejnoprávní vztah. Nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku městského soudu stěžovatel spatřuje v tom, že se nezabýval rozporem mezi principem právní jistoty a výkonem práva v souladu s dobrými mravy. Stěžovatel se domnívá, že není v rozporu s dobrými mravy uplatnit námitku promlčení, když sám žalobce, po dobu trvání sporu od 1. 5. 2001 do roku 2006 nevyužil možnosti domáhat se svých práv u soudu. Uplynutí promlčecí lhůty tak bylo způsobeno jednáním obou stran sporu, nikoliv jen žalovaného. Ohledně toho, zda výkon práva je v souladu s dobrými mravy, stěžovatel dále poukazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 9. 2005, sp. zn. a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. . Stěžovatel navrhuje, aby Nejvyšší správní soud na základě výše uvedených skutečností napadený rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Dříve než mohl zdejší soud o kasační stížnosti rozhodnout, stěžovatel ji vzal zpět podáním ze dne 1. 6. 2010, které bylo téhož dne doručeno Nejvyššímu správnímu soudu.

Podle ustanovení soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Podle , byla-li kasační stížnost vzata zpět před předložením spisu Nejvyššímu správnímu soudu, krajský soud usnesením řízení o kasační stížnosti zastaví.

Poněvadž projev vůle stěžovatele, jímž jednoznačně došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti, že jím stěžovatel zamýšlel ukončit řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, a vzhledem k tomu, že ke zpětvzetí kasační stížnosti došlo až po předložení věci Nejvyššímu správnímu soudu, Nejvyšší správní soud usnesením v souladu s ustanovením , za použití řízení zastavil.

O náhradě nákladů řízení bylo za použití ustanovení ve spojení s ustanovením téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. června 2010

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu