Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 3/2010 - 80

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Petra Průchy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Zdeňka Kühna a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: A. M., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 4. 2009, č. j. OAM-1203/VL-07-L07-PD-2007, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 1. 2010, č. j. – 67,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce (dále též „stěžovatel“) včas podanou kasační stížností napadá shora označené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterým nebylo vyhověno jeho návrhu, aby mu byl ustanoven zástupce pro řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 10. 2009, č. j. – 44, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 4. 2009, č. j. OAM–1203/VL-07-L07-PD-2007, jímž bylo určeno, že se žádost o prodloužení doplňkové ochrany zamítá a doplňková ochrana udělená podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu) se neprodlužuje pro existenci důvodu podle zákona o azylu.

Krajský soud v Ústí nad Labem v napadeném usnesení, v němž rozhodl tak, že se žalobci advokát neustanovuje, poukázal na ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), podle něhož může soud ustanovit žalobci na jeho návrh zástupce (jímž může být i advokát) pouze tehdy, pokud splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a dále, je-li to třeba k ochraně jeho práv. Krajský soud v Ústí nad Labem dospěl k závěru, že žalobce předpoklady pro osvobození od soudního poplatku nesplňuje. K tomu krajský soud uvedl, že jak vyplynulo z potvrzení zaměstnavatele žalobce, jeho průměrný čistý měsíční výdělek za 3. čtvrtletí r. 2009 činil 7990 Kč a za listopad r. 2009 činila jeho čistá mzda 13 291 Kč. Jeho manželka pobírá dávky státní sociální podpory měsíčně v celkové výši 6034 Kč, žalobce má vyživovací povinnost k jednomu nezletilému dítěti. Krajský soud vyjádřil názor, že žalobce je vzhledem ke svým příjmům a ostatním příjmům rodiny schopen zajistit si pro své zastupování advokáta z vlastních finančních prostředků. To ostatně učinil již v řízení před krajským soudem.

Stěžovatel v podané kasační stížnosti s tímto usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, s odkazem na , nesouhlasí a poukazuje na to, že kromě zákonné vyživovací povinnosti k vlastnímu dítěti se také podílí na výživě syna své manželky, narozeného v roce 2003 (i když zákonnou vyživovací povinnost nemá). Finanční prostředky, kterými rodina disponuje sotva stačí na zajištění základních potřeb jeho s manželkou, a jejich dvou dětí. Pokud jde o jeho zastoupení advokátem v řízení před krajským soudem, všechny výdaje podle vyjádření stěžovatele uhradil jeho zaměstnavatel, neboť on sám si to nemohl dovolit. Stěžovatel je toho názoru, že splňuje podmínku uvedenou v Závěrem navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Ústí nad Labem k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

Nejvyšší správní soud především podotýká, že podle jeho konstantní judikatury v řízení u Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce žalobců není důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti nedostatek právního zastoupení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2004, č. j. - 41, www.nssoud.cz.).

Podle ustanovení lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.

Takové nedostatky či vady Nejvyšší správní soud v posuzované věci nezjistil.

Podle musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Podle ustanovení věty první navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odst. 2 platí v takovém případě stát.

Podle ustanovení věty první účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků.

Z citace ustanovení tak plyne, že účastníku lze ustanovit usnesením zástupce tehdy, jestliže jsou splněny současně dvě podmínky: 1) jde o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a 2) jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů. Jak vyplývá z ustanovení , je v řízení o kasační stížnosti zastoupení advokátem povinné. Při posuzování zákonné podmínky „je-li to třeba k ochraně jeho práv“ – uvedené v ustanovení , lze jistě dospět k závěru, že ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti bude vždy třeba k ochraně práv stěžovatelů. V posuzované věci tedy ochrana práv stěžovatele vyžadovala ustanovení advokáta, a byla tak splněna jedna z podmínek uvedených v ustanovení Současně však nutno konstatovat, že splnění pouze jedné z podmínek uvedených v ustanovení nepostačuje pro závěr o povinnosti soudu ustanovit advokáta v řízení o kasační stížnosti. Je totiž třeba, aby byla zároveň splněna další v tomto ustanovení uvedená podmínka, t. j. že jde o navrhovatele, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků.

Krajský soud v Ústí nad Labem se, ve spojení s obsahem , z něhož vyplývá požadavek povinného zastoupení stěžovatele v řízení o kasační stížnosti advokátem, blíže splněním druhé zákonné podmínky nezabýval, a výslovně posuzoval jen splnění podmínky prvé, přičemž shledal, že vzhledem k doloženým majetkovým poměrům stěžovatele, tato podmínka splněna není. Nejvyšší správní soud se s tímto posouzením věci Krajským soudem v Ústí nad Labem ztotožňuje. Stěžovatel doložil, že disponuje dostatečnými finančními prostředky, které jsou jeho pracovním příjmem a dalšími příjmy rodiny.

V posuzované věci krajský soud zkoumal a hodnotil osobní a majetkové poměry stěžovatele, a zjistil jakými disponuje peněžními prostředky, resp. příjmy. Takto zjištěné osobní a majetkové poměry vzal za východisko hodnocení a úvahy, zda žadatel má či nemá dostatečné prostředky (jak to má na mysli ) k tomu, aby mohl uplatnit svá práva u soudu. Krajský soud v Ústí nad Labem dospěl k názoru, že žalobce má dostatečné prostředky, resp. příjmy, z nichž si může zajistit služby advokáta, aniž by tím byla ohrožena životní úroveň jeho nebo členů rodiny.

Krajský soud v Ústí nad Labem tak i podle názoru Nejvyššího správního soudu postupoval správně, neboť objektivně zjistil, odpovědně zhodnotil a uvážil předpoklady na straně žadatele pro osvobození od soudních poplatků, a na základě učiněných zjištění ve věci rozhodl. Nejvyšší správní soud již dříve judikoval, že osvobození od soudních poplatků je věcí úvahy soudu. Při rozhodování o něm soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším obdobným okolnostem. Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2006, č. j. 4 Ans 3/2005 - 148, www.nssoud.cz.

Stěžovatel v posuzované věci zákonné předpoklady pro osvobození od soudních poplatků nesplnil a nelze mu podle dikce ustanovení ustanovit zástupce - advokáta v řízení o kasační stížnosti. Na tomto hodnocení a závěru nic nemění ani námitky stěžovatele uvedené v kasační stížnosti, že se rovněž podílí na výživě nezletilého syna své manželky a dále, že veškeré výdaje spojené s jeho zastoupením advokátem v řízení před krajským soudem nesl zaměstnavatel.

Výše uvedený závěr pro stěžovatele tedy znamená, že hodlá-li pokračovat v řízení o kasační stížnosti, podané proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 10. 2009, č. j. – 44, bude třeba, aby si advokáta sám zvolil.

Kasační stížnost stěžovatele podanou z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení neshledal tudíž Nejvyšší správní soud za této situace důvodnou, a proto podle kasační stížnost zamítl.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle s. ř. s, ve spojení s Stěžovatel neměl v řízení úspěch, žalovaný, který v řízení úspěch měl, žádné náklady neuplatňoval a Nejvyšší správní soud ani žádné mu vzniklé náklady ze spisu nezjistil. Rozhodl proto tak, že se žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. března 2010

JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu