Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Aprk 8/2010 - 21

- 22

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové ve věci navrhovatele: Mgr. P. M., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. přihr. 21/P, Praha 7, o určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn.

t a k t o:

I. Návrh s e z a m í t á .

II. Navrhovatel n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Z postoupeného spisového materiálu vyplynuly následující skutečnosti:

Navrhovatel podal dne 4. 11. 2008 u Okresního soudu v Jičíně žalobu ve věci tvrzeného účastenství v přestupkovém řízení; dne 27. 11. 2008 soud vydal usnesení č. j. - 7, v němž vyslovil svoji místní nepříslušnost ve věci a věc po nabytí právní moci usnesení postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 7. Z podané žaloby bylo zřejmé, že směřuje proti ministerstvu vnitra, z jejího obsahu však zřetelně nevyplynulo, zda se žalobce domáhá náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve smyslu , nebo něčeho jiného. Usnesením ze dne 28. 7. 2009 vyzval proto soud žalobce, aby žalobu doplnil; žalobce tak učinil dne 14. 8. 2009. Z podaného doplnění soud dospěl k závěru, že žalobce brojí proti tomu, že s ním nebylo jednáno jako s účastníkem řízení při přestupkovém řízení vedeném před MěÚ Lázně Bělohrad proti p. M.; ze spisu vyplynulo, že v této věci v přestupkovém řízení rozhodoval rovněž Krajský úřad Královehradeckého kraje. Obvodní soud dospěl k závěru, že se jedná o věc, o které přísluší rozhodovat soudům ve správním soudnictví podle , (dále „ “); řízení proto usnesením ze dne 24. 8. 2009, č. j. - 18 zastavil a navrhovatele poučil o tom, že může podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví, a to ve lhůtě do 1 měsíce od právní moci usnesení.

Dne 4. 11. 2009 podal navrhovatel tutéž žalobu u Krajského soudu v Hradci Králové; protože žaloba neobsahovala potřebné náležitosti ve smyslu ust. a , vyzval krajský soud navrhovatele usnesením ze dne 13. 11. 2009, č. j. - 6 k odstranění nedostatků. Na výzvu soudu reagoval navrhovatel podáním ze dne 23. 11. 2009, v němž uvádí, že samotnému mu není jasné, do jaké role se má zařadit, zda je žalobce, svědek nebo oznamovatel či jakákoli jiná osoba; staví se spíše do role prostředníka. Uvádí, že celý případ pramení z řízení ve věci náhrady škody při výkonu veřejné moci, přitom popisuje dosavadní průběh všech řízení, dále popisuje podstatu provinění pachatele p. M., který vnikl do jeho objektu (popis spáchaného přestupku – zničení jeho jízdního kola). Navrhovatel učiněným podáním nedostatky žaloby zjevně neodstranil.

Dne 11. 1. 2010 doručil navrhovatel krajskému soudu návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Uvedl, že průtahy v řízení spatřuje v letitých pokusech o narovnání křivd, jejichž původ je z roku 2002. Uvádí, že od té doby činí intenzivní kroky oslovením samosprávných orgánů, policie, ministerstev, soudů, ombudsmana, státního zastupitelství a výsledky snažení se nedostavují, neboť všechny orgány odkazují na to, že věc nespadá do jejich kompetencí.

Podle , věty první, , o soudech a soudcích, v platném znění (dále jen „ “), má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“).

Podle odstavce 8 cit. usnesení dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh uznán jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát.

Nejvyšší správní soud posoudil návrh navrhovatele na určení lhůty k provedení procesního úkonu a dospěl k závěru, že je nedůvodný.

Z obsahu předloženého soudního spisu vyplývá, že krajský soud proti kterému návrh směřuje, činil potřebné úkony v řízení ihned od podání žaloby, bez jakýchkoli průtahů a nelze dospět k závěru, že byl nečinný. Nejvyššímu správnímu soudu nepřísluší v tomto řízení posuzovat a hodnotit postupy jiných, navrhovatelem uváděných institucí, a výsledky jejich činnosti nelze přičítat k tíži krajského soudu. Nadto navrhovatel ani sám neoznačil žádný z provedených, resp. neprovedených úkonů krajského soudu za průtahy v přezkumném řízení. Výtky navrhovatele směřují výlučně do minulosti.

S přihlédnutím k výše uvedenému nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu, než návrh zamítnout.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 174a odst. 8, větu druhou, zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. března 2010

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu