Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Ads 28/2010 - 47

- 48

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobce: V. R., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 11. 2009, č. j. - 34,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím žalované č. I ze dne 13. 3. 2009, č. j. X, byla zamítnuta žalobcova žádost o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek podle , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaná uvedla, že podle nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 je posouzení zdravotního stavu pro účely plné a částečné invalidity v kompetenci instituce státu, jež rozhoduje o plném nebo částečném invalidním důchodu. Podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 1. 2009 přitom není žalobce plně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 30 %.

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 19. 11. 2009, č. j. - 34, zamítl žalobcovu žalobu napadající uvedené rozhodnutí žalované. V odůvodnění tohoto rozsudku soud uvedl, že závěry ohledně určení rozhodujícího zdravotního postižení žalobce obsažené v posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 1. 2009 se shodují se závěry obsaženými v posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci v Brně ze dne 3. 11. 2009. Procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce však byla oběma posudky stanovena odlišně, byť oba vycházely shodně z kapitoly XV., oddílu H, položky 6., písm. b) přílohy č. 2 Lékařka Pražské správy sociálního zabezpečení totiž dospěla k závěru o 30 % poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, zatímco posudek uvedené posudkové komise učinil závěr, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce činí 25 %. Podle soudu však posudková komise přesvědčivým a komplexním způsobem zhodnotila závažnost rozhodujícího zdravotního postižení žalobce, stejně jako její odchylné posouzení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Protože bylo prokázáno, že v době vydání rozhodnutí žalované nebyl žalobce plně invalidní, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

V podání ze dne 5. 1. 2010 žalobce (dále též stěžovatel“) uvedl, že „odvolávám se proti rozhodnutí správního orgánu o odnětí částečného invalidního důchodu z důvodu nepředložení potřebných písemností. Dne 12. 11. 2009 jsem se odvolal ke … Krajskému soudu v Brně, že jsem nežádal plný invalidní důchod, nýbrž o částečný invalidní důchod. … ze zjištěných důvodů žádám o ponechání částečného invalidního důchodu, jelikož nemám jiný příjem.“

Protože měl krajský soud pochybnosti o obsahu tohoto podání, vyzval žalobce ke sdělení, zda uvedeným podáním mínil podat kasační stížnost. K této výzvě stěžovatel v přípise ze dne 2. 2. 2010 uvedl, že „dne 5. 1. 2010 jsem písemnou formou měl na mysli podání kasační stížnosti proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 19. 11. 2009, pod č. j. - 34.“

Podle Nejvyššího správního soudu je třeba uvedené podání stěžovatele ze dne 5. 1. 2010 považovat za kasační stížnost. Nicméně dříve, než Nejvyšší správní soud začne rozhodovat o věci samé, musí přezkoumat dodržení zákonných podmínek pro řízení o kasační stížnosti. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti přitom nelze prominout ( in fine).

Podle soud odmítne návrh, jestliže byl podán opožděně. Podle lhůta stanovená tímto zákonem počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli, nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 11. 2009, č. j. - 34, byl žalobci prokazatelně doručen v pondělí dne 14. 12. 2009. To dokládá jeho podpis na doručence založené na č.l. 35 spisu. V takovém případě lhůta pro podání kasační stížnosti počala běžet v úterý 15. 12. 2009. Dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti skončila v pondělí 28. 12. 2009. Kasační stížnost tedy měla být stěžovatelem podána u soudu nebo k poštovní přepravě nejpozději dne 28. 12. 2009, aby lhůta pro její podání byla zachována. Stěžovatel však podal kasační stížnost k poštovní přepravě teprve dne 6. 1. 2010. To vyplývá z podacího razítka obsaženého na obálce, která obsahovala stěžovatelovo podání (kasační stížnost) ze dne 5. 1. 2010. Uvedená obálka s podacím razítkem ze dne 6. 1. 2010 je založena na č.l. 38 spisu. Z toho je zřejmé, že kasační stížnost byla podána opožděně. Nejvyšší správní soud ji proto podle použitého přiměřeně podle odmítl.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle použitého přiměřeně podle , neboť v případě odmítnutí návrhu - kasační stížnosti - nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. března 2010

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu